Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 80 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti ovlivnění sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin Elicitace je jednou z metod, která pomáhá zvyšovat produkci sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo ovlivnit produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Třezalky tečkované (Hypericum perforatum L.). Oxid seleničitý byl použit jako abiotický elicitor. Postupně byl přidáván v různých koncentracích (9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l; 9,012.10-5 mol/l) ke kulturám in vitro. Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů (hyperosidu a kvercitrinu). Vzorky byly po působení elicitoru odebírány po 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodinách. Oxid seleničitý zvýšil produkci hyperosidu a kvercitrinu. Nejvyšší obsah hyperosidu (0,2 %) byl detekován po působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) při odběru po 168 hodinách v suspenzní kultuře. Nejvyšší produkce kvercitrinu (0,37 %) bylo dosaženo po 6 hodinách působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) také v suspenzní kultuře. Produkce flavonoidů nebyla u kalusových kultur po aplikaci elicitoru tak výrazně ovlivněna v porovnání se suspenzními kulturami. Také bylo pozorováno uvolňování flavonoidů do živného média. Nejvyšší obsah hyperosidu (1,02 mg/100ml) uvolněného do živného média byl nalezen po 24 hodinách v...
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Moravcová, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
Účinky vybraných látek in vitro na izolované aortě potkana
Beránková, Anna ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Anna Beránková Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Účinky vybraných látek in vitro na izolované aortě potkana Flavonoidy jsou početnou skupinou rostlinných sekundárních metabolitů. Flavonoidní sloučeniny jsou látky široce zastoupené v přírodě a řada z nich má příznivý vliv na organismus, především pro své vasodilatační, antioxidační a protizánětlivé účinky. Pro tuto diplomovou práci byly vybrány tři látky: dvě látky ze skupiny isoflavonoidů, genistin a genistein, a koncový produkt metabolismu genisteinu, 4- etylfenol. Cílem práce je výzkum vasorelaxačních účinků těchto látek v in vitro podmínkách. Vasorelaxační potenciál zkoušených látek byl ověřen in vitro na izolovaných aortálních kroužcích potkana Wistar. Byl měřen účinek vzrůstajících dávek jednotlivých látek na prekontrahované aortální kroužky s intaktním endotelem. Z naměřených hodnot napětí cévy byly sestaveny DRC křivky a stanoveny hodnoty EC50. Výsledky byly vyhodnoceny. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejvyšší aktivitu měl genistein (EC50 2,903.10-5 M). Částečnou vasorelaxaci vyvolal i genistin (EC50 4,045.10-4 M) a vysoké dávky 4-etylfenolu (EC50 1,509.10-3 M).
Hledání účinných chelátorů kobaltu - 8-hydroxychinoliny
Pelnářová, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Pelnářová Školitel: Prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultanti: Mgr. Václav Tvrdý, Mgr. Marcel Hrubša Název diplomové práce: Hledání účinných chelátorů kobaltu - 8-hydroxychinoliny Kobalt patří mezi esenciální stopové prvky přítomné v lidském těle. Je součástí organokovového komplexu vitaminu B12, který je podstatný pro mnoho fyziologických funkcí. Jak nedostatek, tak nadbytek kobaltu v těle je spojen s patologickými stavy. Projevy nedostatku mohou vést až k perniciózní anémii či hypofunkci štítné žlázy. Intoxikace kobaltem může vzniknout v průmyslovém prostředí, např. kovovým prachem kobaltu při zpracování těžkých kovů nebo jeho uvolněním následkem koroze z ortopedických implantátů. Systémová toxicita se projevuje řadou endokrinních, kardiovaskulárních a neurologických příznaků. Hlavním cílem této diplomové práce byla snaha o nalezení účinných chelátorů kobaltu ze skupiny látek odvozených od 8-hydroxychinolinu. Ke stanovení míry chelatace bylo použité spektrofotometrické in vitro měření. Vliv chelatace byl také sledován ex vivo u potkaních erytrocytů. U všech testovaných chelátorů - 8-hydroxychinolinu, nitroxolinu, chloroxinu, kliochinolu a jodochinolu byla v poměru 1:1...
The impact of synthetic chelators from the group of 4-acylpyrazole-5-ones on alcohol dehydrogenase
Sobolová, Zuzana ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Sobolová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Marcel Hrubša Názov diplomovej práce: Vplyv syntetických chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na alkoholdehydrogenázu Inhibítory alkoholdehydrogenázy majú kľúčové postavenie v terapii otráv metanolom, etanolom či etylénglykolom a ich toxickými metabolitmi, a preto ich môžeme považovať za život zachraňujúce. V klinickej praxi sa používa jediná látka, fomepizol. Táto práca sa venuje skúmaniu vplyvu jedenástich experimentálnych chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na konskú a kvasinkovú alkoholdehydrogenázu, a prípadnému vymedzeniu štruktúrnych rysov, ktoré by boli najvyhovujúcejšie pre interakciu s týmto enzýmom. Na základe schopnosti týchto látok chelatovať zinočnaté ióny sa predpokladá, že by mohli inhibovať enzým, ktorý má vo svojej štruktúre práve molekulu zinku. Princípom samotného merania je zvýšenie absorbancie pri enzymatickej aktivite dané tvorbou NADH. Toto meranie je relatívne jednoduché a efektívne, a pri využití pre stanovenie kinetiky tiež menej náchylné na ovplyvnenie absorbanciou testovaných látok. Výsledky meraní preukázali, že 6 testovaných látok (HQph , HQphptBu , HQphpNO2 , HQthi , HQetCP...
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Kostíková, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
Hledání účinných chelátorů kobaltu - 8-hydroxychinoliny
Pelnářová, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Pelnářová Školitel: Prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultanti: Mgr. Václav Tvrdý, Mgr. Marcel Hrubša Název diplomové práce: Hledání účinných chelátorů kobaltu - 8-hydroxychinoliny Kobalt patří mezi esenciální stopové prvky přítomné v lidském těle. Je součástí organokovového komplexu vitaminu B12, který je podstatný pro mnoho fyziologických funkcí. Jak nedostatek, tak nadbytek kobaltu v těle je spojen s patologickými stavy. Projevy nedostatku mohou vést až k perniciózní anémii či hypofunkci štítné žlázy. Intoxikace kobaltem může vzniknout v průmyslovém prostředí, např. kovovým prachem kobaltu při zpracování těžkých kovů nebo jeho uvolněním následkem koroze z ortopedických implantátů. Systémová toxicita se projevuje řadou endokrinních, kardiovaskulárních a neurologických příznaků. Hlavním cílem této diplomové práce byla snaha o nalezení účinných chelátorů kobaltu ze skupiny látek odvozených od 8-hydroxychinolinu. Ke stanovení míry chelatace bylo použité spektrofotometrické in vitro měření. Vliv chelatace byl také sledován ex vivo u potkaních erytrocytů. U všech testovaných chelátorů - 8-hydroxychinolinu, nitroxolinu, chloroxinu, kliochinolu a jodochinolu byla v poměru 1:1...
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
Deposition of inhaled particles in a model of child lungs
Čederle, Jakub ; Pokorný, Jan (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
This thesis presents a summary of research of deposition of inhaled particles in children’s respiratory system which was mainly conducted on realistic model of children's lungs. Experimental part introduces BUT model representing airways of 5-years-old child which served for measurements of regional deposition. Bachelor's thesis furthermore sums up basic knowledge of respiratory system and points out anatomical and physiological differences between children and adults in given field. There are described basic deposition mechanisms and their impact on aerosol therapy as well.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 80 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.