Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Morfologické versus molekulární pojetí rodu Pleurothallis R.Br. (Orchidaceae)
Baláž, Přemysl ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Pleurothallis R. Br je rod neotropických orchidejí a je jedním z rodů v subtribu Pleurothallidinae. Rod Pleurothallis za poslední století prošel velmi složitým nomenklaturním a taxonomickým vývojem, kterým se tato práce zabývá. Na základě dostupné literatury porovnává dvě pojetí rodu Pleurothallis, původní morfologické pojetí a molekulární pojetí odrážející evoluční vývoj. Morfologicky pojatý rod Pleurothallis zahrnoval do roku 1999 přes 1500 navzájem více či méně podobných druhů rozdělených do téměř čtyř desítek podrodů a zhruba dvaceti sekcí, podsekcí a sérií. Některé z podrodů zahrnutých v morfologicky pojatém rodu Pleurothallis byly na základě fylogenetických analýz povýšeny na vlastní rody (např. Acianthera či Specklinia), další byly přesunuty do jiných rodů (např. Stelis sensu stricto). U obou pojetí lze nalézt případy, ve kterých se oba shodují v tom, které druhy obsahují; např. molekulárně pojatý rod Acianthera zahrnuje většinu druhů zahrnutých v morfologicky pojatém podrodu Acianthera rodu Pleurothallis. Nicméně, evolučně si jsou molekulárně pojatý rod Pleurothallis a molekulárně pojatý rod Acianthera velmi vzdálené a povýšení rodu Acianthera na vlastní úroveň bylo nutností. Častěji lze však nalézt případy, kdy si obě pojetí odporují, např. při porovnání morfologicky pojatého podrodu...
Albinotické varianty orchidejí. Evoluce k fixaci mykoheterotrofního druhu?
Králová, Zuzana ; Figura, Tomáš (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Albinismus je stav rostliny, který je výsledkem ztráty barviva, ve většině případů chlorofylu, a to buď úplné či částečné. Vyskytuje se u celé řady rostlin, ale úplný albinismus vede k celé řadě maladaptivních znaků, které jsou ve většině případů letální již v raných stádiích vývoje rostliny. Některé rostliny jsou celý život heterotrofní a tedy neschopné fotosyntézy. To jsou kupříkladu parazitické rostliny nebo mykoheterotrofní rostliny, které parazitují na houbách. Nejvíc mykoheterotrofních druhu je v čeledi Orchidaceae, kde se často vyskytuje mixotrofie. Mixotrofní orchideje mají vlastní fotosyntézu, ale jsou závislé na houbovém uhlíku. Právě u mixotrofních orchidejí se často setkáváme s albinotickými variantami i v případě dospělých jedinců, kteří si ztrátu fotosyntézy a jejích produktů musí vynahrazovat čerpáním uhlíkatých látek z jiných zdrojů - z hub. Tato práce shrnuje ekofyziologické a morfologické specifikace albinotických variant, především mixotrofních orchidejí, protože právě na ně se soustředí nej- více výzkumů, a snaží se odpovědět na otázku, zda albinotické varianty jsou evolučním krokem ke vzniku nového mykoheterotrofního druhu. Klíčová slova: orchideje, mixotrofie, mykoheterotrofie, evoluce, albinotické varianty, albi- nismus.
Evoluční mechanismy středoevropských zástupců rodu Dactylorhiza
Bílá, Klára ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Rod Dactylorhiza (prstnatec), který zahrnuje zelené terestrické orchideje, patří mezi taxonomicky nejkomplikovanější skupiny evropské flóry. Základní druhy mezi sebou často hybridizují a existuje celá řada obtížně identifikovatelných kříženců a hybridogenních linií. Zásadními rodičovskými druhy většiny hybridů a hybridogenních taxonů jsou D. incarnata, D. maculata a D. fuchsii, které současně reprezentují odvozenější linie rodu. Sesterským rodem prstnatců je rod Gymnadenia, který sdílí s prstnatci některé společné znaky. Dactylorhiza viridis, dříve řazená do rodu Coeloglossum, představuje první oddělující se druh. Centrum diverzity se pravděpodobně nachází ve Středomoří, odkud se prstnatce po skončení doby ledové rozšířily zpět do střední Evropy. Hlavním evolučním mechanismem je polyploidizace, která spolu s hybridizací vede ke vzniku alopolyploidních linií. Unikátní znak orchidejí (včetně rodu Dactylorhiza) představuje částečná endoreduplikace, při níž dochází k somatické endopolyploidizaci pouze určité části genomu. Pro mikroevoluci prstnatců má také značný význam způsob opylování. Šálivé květy rodu Dactylorhiza opylují hlavně nezkušení čmeláci, ale lze se u nich setkat také s opylováním brouky nebo mravenci. V posledních dekádách jsou zástupci tohoto rodu ohroženi zejména úbytkem lokalit. Avšak dosud...
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
Výzkum raných fází ontogeneze podčeledi hruštičkových za použití nového protokolu umožňujícícho jejich kultivaci v podmínkách in vitro
Figura, Tomáš ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Lesní polokeře podčeledi hruštičkové (Pyroloideae) jsou důležitým modelem studia mixotrofie - strategie, při které je využíván jak uhlík z fotosyntézy, tak z houbového symbionta. Kvůli jejich iniciální mykoheterotrofii je dlouho nebylo možné vyklíčit mimo přirozené prostředí, a to jak pro studium jejich fyziologie, k medicínským účelům nebo pro účely jejich ochrany. Za pomoci nově popsaného kultivačního postupu, kterým bylo dosaženo velmi vysokých klíčivostí, bylo možné prozkoumat klíčení a rané fáze ontogeneze hruštičkových. Silnou dormanci semen je nutné narušit oxidačním činidlem v kombinací s kyselinou a semena vysévat na komplexní média obohacená o rozpustné sacharidy. Chladová stratifikace není nutná, ale důležitá je kultivace ve tmě. Pozorovali jsme několik konvergencí s orchidejemi, zejména tzv. prachová semena s malým embryem, které při klíčení rostou do nediferencovaných struktur funkčně podobných protokormům orchidejí, ze kterých vyrůstá jen jeden meristém. Na rozdíl od orchidejí je první meristém kořenový a až mnohem později, adventivně, vznikají meristémy prýtů. Jak neschopnost růstu mladých rostlin na kultivačním médiu bez přidaného sacharidu, tak zvýšené množství stabilního izotopu 13 C v pletivech dospělých hruštiček rostoucích in situ v porovnání s okolními autotrofními rostlinami,...
Interakce iniciálně mykoheterotrofních rostlin s prostředím
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent) ; Janoušková, Martina (oponent)
Iniciálně mykoheterotrofní rostliny v poslední době ubývají z přírody, a to i bez zjevných příčin. Jsou ovlivňovány řadou biotických i abiotických faktorů. Cílem této práce je zjistit, jak mohou vybrané faktory, např. nitrát nebo symbiotické houby, ovlivňovat jejich rozšíření v přírodě. Práce využívá zejména in vitro experimenty, molekulární určování houbových symbiontů v kořenech a analýzy obsahu stabilních izotopů. Popisuje jak působení abiotického faktoru, konkrétně dusičnanu, tak biotické interakce iniciálně mykohetreotrofních rostlin s houbovými symbionty. Pozorovaná byla inhibice klíčení extrémně nízkými koncentracemi dusičnanu v asymbiotických kulturách in vitro u několika druhů orchidejí. Míra citlivosti jednotlivých druhů k dusičnanům odpovídá obsahu nitrátu v půdě a nárokům daného druhu na dostupnost živin podle Ellenbergových indikačních hodnot. Inhibiční efekt nitrátu na klíčení orchidejí se jsme pozorovali i v symbiotických kulturách in vitro, s výjimkou jediného izolátu rodu Ceratobasidium. Dále práce odhaluje, že mixotrofní orchideje mohou využívat vlastní fotosyntáty pro výživu nadzemních částí, zatímco podzemní jsou živeny symbiotickými houbami. Na rozdíl od autotrofů mají mixotrofní druhy obvykle v kořenech široké spektrum symbiotických hub. Během evoluce k mykoheterotrofii se ale...
Rozšíření, ekologie a příčiny úbytku druhů z čeledi Pyrolaceae
Valeček, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Čeleď Pyrolaceae (pyroloidy) zahrnuje skupinu stálezelených bylin či polokeřů rostoucí ve světlých jehličnatých, zejména borových lesích severní polokoule. Jejich typickými znaky jsou mykoheterotrofie a mixotrofie. V raných fázích vývoje využívají mykoheterotrofii k zisku potřebných látek, protože semena neobsahují dostatek látek ke klíčení. Dospělé rostliny poté přechází na mixotrofii nebo autotrofii, kromě P. aphylla. Mixotrofie umožňuje pyroloidům kombinovat anorganický zisk uhlíku získaný při fotosyntéze a organický od symbiotické houby. Mixotrofie této čeledi může značně ovlivňovat ostatní druhy rostlin rostoucí v její blízkosti přes myceliální sítě mykorhizních hub a přispívat k ovlivnění struktury společenstva. Všechny pyroloidy se v současnosti řadí mezi ohrožené anebo značně ubývající druhy u nás i ve světě. Tato bakalářská práce formou literární rešerše shrnuje zjištěné znalosti o pyroloidech v oblasti fylogeneze, mykorhizní symbiózy, ekologii, rozšíření a in vitro kultivace. V poslední kapitole se věnuji příčinám úbytku a možnostem ochrany pyroloidů. Klíčová slova: Pyrolaceae, mixotrofie, mykoheterotrofie, ektomykorhiza, Pyrola, Chimaphila umbellata, Moneses, Orthilia
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
Seed dormancy mechanisms of mycoheterotrophic plants
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Semená mykoheterotrofných rastlín známe ako prachové semená, ktoré sú typické pre čeľaď Orchidaceae a ďalších 11 čeľadí, majú vnútornú (fyziologickú, morfologickú) a vonkajšiu (fyzikálnu) dormanciu. Prelamovanie dormancie je nevyhnutný krok pre to, aby semeno vyklíčilo. Na prelomenie vonkajšej dormancie je nevyhnutné prelomiť ako vonkajšie, tak vnútorné osemenie, čo može byť prevedené skarifikáciou. Chemická skarifikácia, najčastejšie prevádzaná chlórnanom, je často používaná a zdá sa, že je to najlepší sposob na prelamovanie dormancie a sterilizáciu semien. Ďalšie sterilizačné prostriedky ako etanol a kyselina sírová sú tiež často používané. Na prelomenie vnútornej (fyziologickej) dormancie je vhodné aplikovať fytohormóny pričom najužitočnejšie sú cytokiníny, hlavne kinetín. Kyselina abscisová indukuje dormanciu a etylén indukuje klíčivosť. Anorganické formy dusíka majú taktiež inhibičný efekt na klíčenie, aspoň u niektorých druhov. Semená mnohých orchideí tiež potrebujú periódu chladnej stratifikácie po výseve a väčšina z nich klíči pri teplote okolo 23řC.
Rodinný dům s kadeřnictvím Loštice
Figura, Tomáš ; Smolka, Radim (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce ,,Rodinný dům s kadeřnictvím Loštice“ řeší nadstandardní vilu s provozem v Lošticích. Objekt je situován do rovinného terénu. Objekt je navržen jako 2 podlažní, nepodsklepený ve stěnovém systému HELUZ. Stropy jsou řešeny jako monolitické. Střechy navrženy jako ploché ve dvou úrovních, a to v 1. úrovni jako terasa a vegetační střechou, v 2. úrovni jako plochá střecha se štěrkovým násypem. Založení objektu je na základových pasech. Obvodový plášť objektu je řešen jako kontaktní zateplovací systém nebo jako provětrávaná fasáda. V 1NP je navrženo zázemí RD s obývacím pokojem, kuchyní, pokojem pro hosty a dále kadeřnictvím. V 2NP se nacházejí ložnice s knihovnou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.