|
Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek
Lanzendorfová, Jana ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Paraskevopoulos, Georgios (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: PharmDr. Jan Marek, PhD. Posluchač: Heinrichová Jana Název diplomové práce: Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek Teoretická část práce je zaměřena na vlastnosti povrchově aktivních látek, jejich rozdělení a využití. V této části jsou také charakterizovány micely, kritická micelární koncentrace, metody jejího stanovení a faktory, jež ji ovlivňují. V experimentální části byla u dvou homologních řad látek typu kvarterních amoniových solí (benzalkoniumchloridy a benzoxoniumchloridy) hodnocena kritická micelární koncentrace (CMC) konduktometrickou metodou. Bylo sledováno několik parametrů (délka postranního řetězce, teplota, pH) a jejich vliv na hodnotu kritické micelární koncentrace. Dále bylo u těchto látek provedeno měření kritické micelární koncentrace pomocí Wilhelmyho destičky pro porovnání obou metod. Byl ověřen vztah mezi klesající hodnotou kritické micelární koncentrace a narůstající délkou alkylového řetězce. Současně s tím byla ověřena závislost CMC na změně teploty a pH. Na závěr byla porovnána konduktometrická metoda stanovení CMC s Wilhelmyho destičkovou metodou a byly posouzeny jejich výhody a nevýhody.
|
|
Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek
Nekolová, Martina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Martina Nekolová Název diplomové práce: Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek Polymerní nanočástice představují moderní lékovou formu. Jedna z hlavních výhod je ovlivnění farmakokinetických vlastností podávané látky - např. zvýšení rozpustnosti ve vodě. Dále umožňují cílené dodání léčiva do postižené tkáně a tím minimalizovat nežádoucí účinky terapie. To by mohlo znamenat velký přínos pro léčbu nádorových nebo zánětlivých onemocnění. Cílová tkáň i používané nanočástice musí mít některé specifické vlastnosti. U částic je to například velikost a povrchový náboj. Cílem této práce bylo připravit nanočástice s látkou ve vodě špatně rozpustnou, kterou představuje kurkumin. Částice byly připravovány metodou nanoprecipitace s různými typy kopolymeru kyseliny poly(mléčné-ko-glykolové) (PLGA). Použity byly dva typy polymeru PLGA - lineární a rozvětvený polykarboxylovou kyselinou. Připravené nanočástice byly porovnány na základě několika parametrů - velikost částic a jejich polydisperzita, enkapsulační efektivita (EE), drug-loading capacity (DLC) a disoluční profil. Bylo zjištěno, že PLGA 50:50 poskytuje nanočástice s větší...
|
|
Disoluční studie PLGA nanočástic
Budigová, Aneta ; Smékalová, Monika (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Mgr. Monika Smékalová Ph.D. Posluchač: Aneta Budigová Název diplomové práce: Disoluční studie PLGA nanočástic PLGA nanočástice jsou využívány jako nanočásticové nosičové systémy pro cílenou distribuci a řízené uvolňování léčiv. Cílem této diplomové práce bylo připravit PLGA nanočástice s enkapsulovaným fluoresceinem a dexamethason-acetátem a následně provést jejich disoluce do různých médií. Fluorescein jako modelová látka byl vybrán kvůli své nízké rozpustnosti ve vodě, což je vlastnost, kterou si je blízký s dexamethason-acetátem. Nanočástice byly připraveny metodou nanoprecipitace. Pro disoluce fluoresceinu byla zvolena následující disoluční média: 0,01M PBS, fyziologický roztok, acetátový pufr a simulovaná lysozomální tekutina (ALF). Disoluce PLGA nanočástic s dexamethason-acetátem byla provedena do 0,01M PBS. Nanočástice byly také hodnoceny z hlediska velikosti, PDI, zeta potenciálu a enkapsulační efektivity. Ochota fluoresceinu uvolňovat se z PLGA nanočástic klesala v pořadí: acetátový pufr fyziologický roztok, 0,01M PBS a ALF. Snížení pH disolučního média ze 7,4 (PBS, fyziologický roztok) na 5,5 (acetátový pufr) vedlo k uvolnění přibližně dvojnásobku fluoresceinu za stejnou dobu. Snížením...
|
|
Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění
Wurzel, Natalie ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: Mgr. Barbora Boltnarová Posluchač: Natalie Wurzel Název diplomové práce: Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění Nanočástice jsou ve zdravotnických vědách využívány kromě jiného pro cílené dodání léčiv. Toho se využívá pro terapii nádorových a chronických zánětlivých onemocnění. Cílem této diplomové práce bylo připravit nanočástice vhodné pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění. Úkolem bylo stanovit ideální koncentraci účinné látky, která zajistí vysokou enkapsulační efektivitu a drug loading. Zkoumal se také rozdíl mezi nanočásticemi připravenými z PLGA 5/5E a PLGA 7/3A. Nanočástice byly připraveny metodou nanoprecipitace. Matrici nanočástic tvořil PLGA s různým poměrem kyseliny mléčné a glykolové. Jako organické rozpouštědlo byl použitý aceton. Enkapsulovanou léčivou látkou byl protizánětlivě působící dexametazon acetát. Vodnou fázi tvořil 0,1% vodný roztok Pluronicu F-127. Mezi hodnocené parametry vzniklých nanočástic patřila velikost, index polydisperzity, zeta potenciál, enkapsulační efektivita a drug loading. Výsledky ukazují, že nejvýznamnější vliv na vlastnosti nanočástic měla koncentrace léčivé látky použitá po...
|
|
Study of the effect of biomolecules on the solubility of poorly soluble drugs
Kheirabadi, Fatemeh ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Mgr: Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: prof. Anette Müllertz, Ph.D. Student: Mgr: Fatemeh Kheirabadi Název diplomové práce: Studium vlivu biomolekul na rozpustnost špatně rozpustná léčiva Tato práce se zabývá vlivem bílkovin na zdánlivou rozpustnost léčiv biorelevantních médiích. Výzkum byl proveden na vybraných sloučeninách s různými fyzikálně- chemickými vlastnostmi a vazbou na plazmatické bílkoviny. Konkrétně byly analyzovány tři různé sloučeniny: nilotinib, karvedilol a ritonavir z hlediska jejich zdánlivé rozpustnosti v přítomnosti třech různých bílkovin: hovězím sérovém albuminu, mucinu z dehydratovaného prasečího žaludečního mucinu typu II a odebraném vepřového střevním mukusu.. Jako analytická metoda byla vyvinuta a použita přesná vysokoúčinná kapalinová chromatografie na reverzní fázi, která slouží ke stanovení koncentrace zdánlivé rozpustnosti zkoumaných sloučenin. Výsledky výzkumu rozpustnosti špatně rozpustných sloučenin v simulovaných tekutinách tlustého střeva jsou omezené. Navíc faktory, jako je vliv proteinů, zůstávají v biorelevantních médiích neprozkoumané, což by mohlo mít zásadní význam pro lepší pochopení rozpustnosti léčiv a vazby na proteiny v tlustém střevě. Výsledky studie...
|
|
Polymerní nanočástice jako platforma pro dodání ve vodě špatně rozpustných léčiv
Roztočilová, Adéla ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Student: Adéla Roztočilová Název diplomové práce: Polymerní nanočástice jako platforma pro dodání ve vodě špatně rozpustných léčiv Polymerní nanočástice mohou být využívány díky jejich výhodným vlastnostem jako nosiče léčiv. Jednou z výhod polymerních nanočástic je např. zvýšení rozpustnosti léčiv ve vodě. Mají velký potenciál v terapii zánětlivých onemocnění jako je Crohnova choroba či v posunu farmakoterapie rakoviny. Hlavním cílem této diplomové práce bylo připravit polymerní nanočástice s enkapsulovaným kurkuminem jako modelové účinné látky. Pro přípravu nanočástic byly použity čtyři typy kopolymeru kyseliny poly(mléčné-ko-glykolové) (PLGA). Byla využita metoda nanoprecipitace a emulzní odpařovací metoda. Hodnocenými parametry byla enkapsulační efektivita, drug loading, velikost částic a polydisperzita. Během experimentu se měnila jak vodná fáze, kde se pracovalo se dvěma různými surfaktanty, tak organická fáze. V rámci experimentální části byla využita rovněž metoda disoluce, kde se porovnávaly dva typy kopolymeru PLGA a v průběhu disoluce byly odebírány vzorky v předem stanovených časech za stanovení celkového uvolněného množství kurkuminu. Výsledky experimentální...
|
|
Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek
Nekolová, Martina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Martina Nekolová Název diplomové práce: Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek Polymerní nanočástice představují moderní lékovou formu. Jedna z hlavních výhod je ovlivnění farmakokinetických vlastností podávané látky - např. zvýšení rozpustnosti ve vodě. Dále umožňují cílené dodání léčiva do postižené tkáně a tím minimalizovat nežádoucí účinky terapie. To by mohlo znamenat velký přínos pro léčbu nádorových nebo zánětlivých onemocnění. Cílová tkáň i používané nanočástice musí mít některé specifické vlastnosti. U částic je to například velikost a povrchový náboj. Cílem této práce bylo připravit nanočástice s látkou ve vodě špatně rozpustnou, kterou představuje kurkumin. Částice byly připravovány metodou nanoprecipitace s různými typy kopolymeru kyseliny poly(mléčné-ko-glykolové) (PLGA). Použity byly dva typy polymeru PLGA - lineární a rozvětvený polykarboxylovou kyselinou. Připravené nanočástice byly porovnány na základě několika parametrů - velikost částic a jejich polydisperzita, enkapsulační efektivita (EE), drug-loading capacity (DLC) a disoluční profil. Bylo zjištěno, že PLGA 50:50 poskytuje nanočástice s větší...
|
|
Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek
Heinrichová, Jana ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Paraskevopoulos, Georgios (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: PharmDr. Jan Marek, PhD. Posluchač: Heinrichová Jana Název diplomové práce: Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek Teoretická část práce je zaměřena na vlastnosti povrchově aktivních látek, jejich rozdělení a využití. V této části jsou také charakterizovány micely, kritická micelární koncentrace, metody jejího stanovení a faktory, jež ji ovlivňují. V experimentální části byla u dvou homologních řad látek typu kvarterních amoniových solí (benzalkoniumchloridy a benzoxoniumchloridy) hodnocena kritická micelární koncentrace (CMC) konduktometrickou metodou. Bylo sledováno několik parametrů (délka postranního řetězce, teplota, pH) a jejich vliv na hodnotu kritické micelární koncentrace. Dále bylo u těchto látek provedeno měření kritické micelární koncentrace pomocí Wilhelmyho destičky pro porovnání obou metod. Byl ověřen vztah mezi klesající hodnotou kritické micelární koncentrace a narůstající délkou alkylového řetězce. Současně s tím byla ověřena závislost CMC na změně teploty a pH. Na závěr byla porovnána konduktometrická metoda stanovení CMC s Wilhelmyho destičkovou metodou a byly posouzeny jejich výhody a nevýhody.
|
|
Vývoj materiálu pro ultrazvukový mozkový fantom na bázi agaru
Řehořková, Petra ; Smékalová, Monika (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: Mgr. Monika Smékalová, Ph.D. Konzultant: MUDr. Michael Bartoš Posluchač: Petra Řehořková Název diplomové práce: Vývoj materiálu pro ultrazvukový mozkový fantom na bázi agaru Tato diplomová práce se zabývá vývojem materiálu pro ultrazvukový fantom na bázi agaru, který by pomáhal k osvojení zručnosti a zkušeností způsobem přibližujícímu se reálné operaci. Cílem je formulace a optimalizace postupu přípravy agarového hydrogelu, hodnocení jeho akustických vlastností a ztráty vody během skladování. Byla nalezena závislost mezi množstvím odpařené vody při skladování (4 týdny při teplotě 37 řC) a obsahem glycerolu, který přímo úměrně zpomaluje ztrátu vody ze vzorků. Na základě výsledků bylo pro měření akustických vlastností vybráno složení agarového gelu (AG) s 1 % agaru a 60 % glycerolu. Během tohoto experimentu také byla potvrzena mikrobiální stabilita AG. Byly evaluovány výsledky měření akustických parametrů, a to konkrétně rychlosti šíření ultrazvuku, koeficientu útlumu a echogenity vzorků v závislosti na obsahu rozptylových částic Al2O3 a SiC. Ukázalo se, že každý typ částic ovlivňuje jiným způsobem stupeň šedi a koeficient útlumu a volbou množství částic lze regulovat akustické vlastnosti AG....
|
|
Cholinesterasy inhibované novičoky - výpočetní studie možností reaktivace
Večeřa, Zbyněk ; Roh, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Název práce: Cholinesterasy inhibované novičoky - výpočetní studie možností reaktivace Autor: Zbyněk Večeřa Katedra: Katedra organické a bioorganické chemie Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D. Abstrakt: Látky zvané novičoky jsou zakázané bojové chemické látky, které byly vyvinuty v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století. Do širšího povědomí se dostaly nedávno - v roce 2018 při otravě dvojitého agenta Skripala a v roce 2020 otravou ruského politika Navalného. Jedná se o 4. generaci nervově para- lytických látek (NPL), které ireverzibilní inhibicí acetylcholinesterázy (AChE) navozují cholinergní syndrom, který se manifestuje především zúžením dýchacích cest, křečemi až paralýzou dýchacích svalů a útlumem dýchacího centra v mozku. Zasažený tedy umírá udušením, pokud mu nejsou v co nejkratším čase podána antidota. Léčba otravy zapříčiněná NPL je založena na oximových reaktivátorech AChE, které na sebe navážou toxickou látku pomocí nukleofilního ataku na elektropozi- tivní místo dané NPL, a tím uvolní AChE, která opět může hydrolyzovat acetyl- cholin. Cílem práce bylo vybrat potenciální reaktivátory (ligandy) AChE a u da- ných ligandů: i) zjistit, zda se daný ligand stericky dostane dostatečně blízko k novičoku navázaného v...
|