|
|
The use of high-performance separation techniques for monitoring the bioaccumulation of selected micropollutants in plants of model root treatment plants
Modroczká, Karin ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením ibuprofénu v modelových koreňových čistiarňach z extraktov z Phalaris arundinacea. Cieľom bolo zistiť či je rastlina schopná akumulovať ibuprofén z vodného roztoku, ktorý bol pridaný rastline. Taktiež bola optimalizovaná HPLC metóda s UV/VIS detekciou k stanoveniu obsahu ibuprofénu. K analýze vzoriek bola použitá kolóna C18 (4.6 mm × 150 mm × 3.5 µm). Využitý bol izokratický program, v ktorom mobilná fáza pozostávala z methanolu a vodného roztoku kyseliny octovej o pH = 3,27. V rámci validácie metódy bola overená opakovateľnosť, robustnosť a výťažnosť metódy, ktorá činila 99,04 %. Ďalej bola zistená lineárnosť metódy od 0,01 mg ml-1 do 2,0 mg ml-1 , limit detekcie (LOD = 0,049 mg ml-1 ) a limit kvantifikácie (LOQ = 0,16 mg ml-1 ). Po validácií metódy môžeme tvrdiť, že je metóda presná, pretože hodnoty relatívnych smerodajných odchýlok nepresiahli 2 %. K overeniu čistoty šarží ibuprofénu bola využitá infračervená spektroskopia. V neposlednej rade bolo dokázané, že Phalaris arundinacea má schopnosť akumulácie ibuprofénu z vodného roztoku. Kľúčové slova: HPLC, ibuprofén, koreňová čistiareň, odpadné vody, Phalaris arundinacea
|
|
|
Interactions of pharmaceuticals with fulvic acids – calorimetric study
Papko, Nadezhda ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The focus of this master thesis was to investigate the interactions between soil organic matter and various drugs (ibuprofen, diclofenac, sulfapyridine) using isothermal titration calorimetry. The experiment included the use of three fulvic acids and drugs, which were dissolved in NaCl and MgCl2 solutions due to the presence of the metal ions in soil organic matter. Drug mobility in soil is dependent on sorption, which refers to the interaction between drugs and soil particles. The sorption behaviour is influenced by factors such as drug properties, soil properties, and environmental conditions. To optimize the ITC method for the study, the experimental work was facilitated, and the data evaluation was improved. Thermal effects were determined, measured, and compared to investigate the interactions between fulvic acids and drugs.
|
|
|
Huminové látky jako modifikátory transdermální absorpce aktivních farmaceutických ingrediencí
Blahuš, Petr ; Klučáková, Martina (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem huminových látek na transdermální penetraci analgetického léčiva ibuprofenu. Analgetika ve formě perorálního podání mají zásadní vedlejší účinky. Díky topickým přípravkům by se působení vedlejších účinků mohlo snížit a také přinést řadu dalších benefitů. Problémem při vývoji transdermální formy léčiva je velmi účinná bariérová schopnost lidské kůže. Proto se řada výzkumů zaměřuje na hledání různých urychlovačů, které dokážou díky interakci s léčivem vylepšit jeho vlastnosti. Mezi takové látek by v budoucnu mohly patřit i huminové kyseliny, které mají dlouhou tradici použití v řadě terapeutických přístupů a v poslední době se stále častěji objevují příklady jejich využití v humánní medicíně. Výzkum byl zaměřen na difuzní transport ibuprofenu sodného a jeho kyselého protějšku. Pro simulaci reálného prostředí byly použity Franzovy difuzní cely a jako membrána byla použita kůže izolovaná z uší prasat. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie a HPLC byly vzorky analyzovány. Z naměřených dat bylo vypočítáno několik parametrů, např. efektivní difuzní koeficient, které byly následně porovnány a statisticky interpretovány. Výsledkem této práce jsou data, která ukazují pozitivní vliv huminových látek na transport léčiv přes kožní membránu.
|
|
|
Fytoextrakce směsných vzorků farmak z vodných roztoků
Hájková, Eliška ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
V životním prostředí byla detekována řada kontaminantů, včetně léčiv. Jejich přítomnost v půdě a vodních zdrojích může mít pro jejich neustále se zvyšující koncentraci toxický vliv na necílové organismy. Metoda fytoremediace využívá schopnosti rostlin vychytávat tyto kontaminanty a různými mechanismy je detoxikovat. Cílem této práce byla fytoextrakce ibuprofenu za využití kukuřice seté (Zea mays) z vodných roztoků média. Byla provedena také fytoextrakce ibuprofenu v kombinaci s dextromethorphanem. Kvantitativní množství extrahovaného ibuprofenu bylo detekováno pomocí HPLC s UV detekcí. Ibuprofen byl velmi dobře rostlinami extrahován. V přítomnosti dextromethorphanu byla účinnost fytoextrakce snížena. Účinnost fytoextrakce ibuprofenu byla 0,10 mg na gram čerstvé hmotnosti listu, zatímco za přítomnosti dextromethorphanu byla fytoextrakční účinnost 0,09 mg na gram čerstvé hmotnosti listu. Po fytoextrakci ibuprofenu byla stanovena antioxidační kapacita v listech a kořenech experimentálních rostlin, z nichž nejvyšší hodnoty vykazovaly kořeny rostlin pěstované s ibuprofenem v kombinaci s dextromethorphanem v médiu. V listech a kořenech byl detekován i obsah fenolických látek, kde nejvyšší zastoupení fenolických látek bylo detekováno v kořenech rostlin pěstovaných s oběma léčivy. Metodou dle Bradforda...
|
|
|
Elektrochemická oxidace ibuprofenu
Bolíková, Markéta ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
- 3 - Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá elektrochemickou oxidací aktivní farmaceutické látky ibuprofenu jako jedné ze součástí studií stability léčivých přípravků. Úkolem je zajistit optimální podmínky pro průběh elektrochemické oxidace, při kterých vzniká největší procento degradačních produktů, porovnat průtokové a statické experimentální uspořádání a jeho vliv na výsledek elektrochemické oxidace a provést identifikaci vzniklých degradačních produktů. Mezi zkoumané podmínky patří pH pufru použitého pro rozpouštění ibuprofenu, potenciál vkládaný na pracovní elektrodu a délka trvání oxidace. K separaci a stanovení degradačních produktů byla použita metoda ultra- vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí. Jako kolona byla zvolena Acquity UPLC BEH C18 o rozměrech 2,1 × 100 mm; 1,7 µm. Mobilní fázi tvořila vodná složka (10mM mravenčan amonný o pH 3,0) a organická složka (acetonitril). Detekce probíhala pomocí detektoru s fotodiodovým polem při vlnové délce 222 nm a pomocí kvadrupólového hmotnostního detektoru v rozsahu skenu m/z 50-400. Elektrochemická oxidace byla uskutečněna v radiální elektrochemické průtokové cele a podmínky, za kterých vznikalo největší procento degradačních produktů, byly následující: 100mM octan amonný o pH 3,5, napětí vkládané na pracovní elektrodu...
|
|
|
Příprava nanočástic a nanovláken s obsahem antimikrobiálních látek
Kubišová, Veronika ; Slaninová, Eva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problému, kterým je nedostatečná současná terapie ran a představuje řešení v podobě krytů ran na bázi nanomateriálů. Konkrétně je zaměřena na vývoj a charakterizaci různých nanovlákenných materiálů s integrovanými liposomovými částicemi, které by mohly sloužit jako zdroj terapeutických látek a být využitelné právě v oblasti terapie ran. Rešerše v úvodní části práce byla nejprve zaměřena na zmíněný problém, kterým jsou nedostatky stávajících konvenčních obvazových materiálů. Nebyl opomenut ani popis lidské kůže z anatomického a funkčního hlediska, a ani samotný proces hojení ran. Představeny byly i různé typy krycích materiálů. Velká část však byla zaměřena na nanomateriály a jejich využití právě v oblasti terapie kožních poranění. Zmíněnými nanomateriály byly především liposomové částice a nanovlákna, neboť experimentální část práce byla zaměřena právě na tyto struktury. Popis se zabýval jak samotnou charakteristikou těchto struktur, tak i biopolymery použitelnými k jejich přípravě. Cílem však byla příprava nanovláken o obsahu liposomů, proto byl popsán způsob tvorby takových systému. Nedílnou součástí krycích materiálů jsou také různá terapeutika, zejména taková, která potlačí vznik infekce a sníží bolest v ráně, rešerše byla proto zaměřena na antibiotikum ampicilin a analgetikum ibuprofen. Experimentální část byla věnována samotné problematice výroby nanovláken s liposomy a také kvalitativnímu prokázání přítomnosti liposomů v elektrostaticky připravovaných nanovláknech. Vybranými polymerními složkami těchto systémů byl polyhydroxybutyrát (PHB) a želatina. Nanovlákna a liposomové částice (i kombinované liposomy s PHB) byly však nejprve připraveny v samotné formě a charakterizovány zejména z hlediska postupného uvolňování léčivých látek. Získané výsledky byly pak porovnány s výsledky dodávání terapeutik prostřednictvím kombinovaných nanovlákenných struktur s liposomy. U těchto kombinovaných struktur bylo cílem dosáhnout synergie v oblasti dodávání léčiv mezi těmito systémy. Snahou práce bylo vytvořit kryt z biomateriálů s řízeným uvolňováním léčiv. Léčivy obsaženými v těchto materiálech byl již zmíněný ampicilin a ibuprofen. Důležitou součástí práce bylo pak stanovení bezpečnosti připravených materiálů, testovány byly z hlediska cytotoxicity, kdy provedeným testem byl MTT test a LDH test. A samotná schopnost nanovláken v oblasti hojení ran byla pak sledována v rámci scratch testu neboli testu „hojení ran“. Na závěr práce jsou uvedena doporučení pro další práce, které na toto téma budou navazovat.
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
|
Interakce ibuprofenu s huminovými látkami a stabilita vzniklých komplexů
Vlašicová, Silvie ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
V současné době se obrovské množství léčiv dostane do vodních toků a půdy z důvodu špatného odstranění v čističkách odpadních vod. V této práci se sledovalo sorpční a desorpční chování Ibuprofenu v půdním systému, především ve vztahu s huminovými kyselinami. Míra sorpce a desorpce byla stanovena ze změny koncentrace ibuprofenu analyzované pomocí UV-VIS spektrometrie, byly také pozorovány změny vodivosti a pH. Ibuprofen vykazuje dobré sorpční vlastnosti, desorpce byla opravdu minimální. Dá se tedy předpokládat, že mezi ibuprofenem a půdními i lignitickými huminovými kyselinami je pevná vazba a nehrozí tedy vyluhování zpět do roztoků. Pokud by se tedy ibuprofen dostal do životního prostředí, byl by sorbován do huminových kyselin obsažených v lignitu či půdě, což znamená, že by neměl být nijak škodlivý.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
host ::
RSS.