|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
|
|
Analýza řešitelských procesů kombinatorických úloh u žáků v 1. období raně školního věku
Tomešová, Lenka ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Diplomová práce se zabývá kombinatorikou v učivu 1. stupně základní školy. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizování matematické oblasti kombinatorika, stručně popisuje její historický vývoj a základní typy úloh. Teoretické poznatky jsou doplněny o analýzu míry zastoupení učiva kombinatoriky v kurikulárních dokumentech, vybraných učebnicích a matematických soutěžích pro žáky 1. stupně základních škol. Nezbytnou součástí teoretické části práce jsou kapitoly zabývající se řešením kombinatorických úloh. Praktická část práce je zaměřena na analýzu řešitelských procesů kombinatorických úloh u žáků 1. období raně školního věku. KLÍČOVÁ SLOVA Kombinatorika, kombinatorická úloha, typologie kombinatorických úloh, žák 1. stupně základní školy, řešitelské strategie, analýza žákovských řešení, počet řešení
|
|
|
Jednání v civilním řízení
Tomešová, Lenka ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Jednání v civilním řízení - Abstrakt Diplomová práce se zabývá průběhem jednání od jeho nařízení, přes zahájení až ke skončení a vydání rozhodnutí ve věci samé, jelikož pouze správně proběhlé jednání je zárukou spravedlivého a úplného projednání věci bez průtahů. Zároveň je v práci věnována pozornost zásadám, které se týkají jednání a jejichž dodržováním je zajištěno právo účastníků na spravedlivý proces. Práce se bude zabývat průběhem jednání jak v řízeních sporných, tak i v řízeních nesporných. V první kapitole je definován pojem civilního řízení a pojem jednání. Dále je uvedeno, kým je jednání řízeno. Druhá kapitola pojednává o zásadách jednání, které jsou součástí práva na spravedlivý proces. Jedná se o zásadu veřejnosti, ústnosti a přímosti. U zásady veřejnosti je jistý prostor věnován důvodům, pro které je možné z jednání zcela nebo částečně vyloučit veřejnost. Kapitola se rovněž zabývá možnostmi k zabezpečení důstojného a nerušeného průběhu jednání, včetně způsobů a omezení pořizování zvukových a obrazových záznamů a přenosů z jednání. Nejdelší a nejobsáhlejší kapitolou v práci je kapitola třetí, v níž jsou podrobně analyzovány jednotlivé částí jednání ve sporném řízení, a to od nařízení jednání (včetně specifikace důvodů, pro které není nutné jednání nařizovat). Dále jsou zde uvedeny náležitosti...
|
|
|
Analýza kutikulárních extraktů čmeláků druhu Bombus terrestris
Tomešová, Lenka ; Valterová, Irena (vedoucí práce) ; Vrkoslav, Vladimír (oponent)
Během kopulačního chování Bombus terrestris dochází k přenosu chemických látek mezi samcem a královnou. Předané látky se vyskytují převážně na jejich kutikule. Předmětem této práce bylo určit rozdíly v zastoupení povrchových látek mezi definovanými skupinami jedinců - spáření, nespáření a o spáření se pokoušející. Kutikulární extrakty byly získány oplachem jedinců hexanem. Pro analýzu hexanových extraktů byla používána metoda dvoudimenzionální plynové chromatografie s průletovým hmotnostním analyzátorem GCxGC-TOF/MS. Byla provedena úplná identifikace a semi-kvantifikace kutikulárních uhlovodíků. U heptakosenu a nonakosenu byly určeny polohy dvojných vazeb. Dále bylo identifikováno 5 látek - β-springen, α-springen, dihydrofarnesyl-oleát, palmityl-palmitát a palmityl- palmitoleát, které tvořily rozdíly mezi skupinami těchto jedinců. Bylo zjištěno, že pomocí analýzy látek na povrchu kutikuly bylo možné poznat, zda jedinec byl či nebyl spářený. Dále bylo možné pozorovat statisticky významné rozdíly v zastoupení látek u jednotlivých skupin - spáření, nespáření a o spáření se pokoušející jedinci. Klíčová slova: dvoudimenzionální plynová chromatografie, Bombus terrestris, kutikulární extrakt
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
host ::
RSS.