|
|
Reproduction and hybridization in ferns
HORNYCH, Ondřej
Tato práce studuje několik aspektů rozmnožování a křížení kapradin, analyzuje několik stádií jejich životního cyklu. Srovnává míru abortace spor a použití antheridiogenů mezi různými skupinami. Data z vlastních kultivací a hodnocení spor jsou zeširoka srovnávána s dostupnou literaturou. Práce také zahrnuje analýzu míry a asymetrie hybridizace v přirozených populacích druhů z okruhu kapradně osténkaté (Dryopteris carthusiana agg.).
|
|
|
Invazivnost a hybridizace v evoluci příbuzných druhů
Gruntová, Martina ; Hojka, Jakub (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazivnost rostlin neboli jejich rozsáhlé šíření na nové a nepůvodní území, je v botanice významný a hojně diskutovaný proces, který je ovlivňován mnohými vnitřními a vnějšími faktory, jež určují, jakým způsobem se bude rostlina šířit a jak bude úspěšná. Jedním z významných faktorů ovlivňujícím míru invazivnosti je schopnost hybridizace a také polyploidizace, při kterých rostliny získávají genetickou variabilitu, která může být zdrojem výhodných predispozic pro šíření. Rostliny a jejich šíření ovlivňují také vnější ekologické faktory, tedy prostředí, ve kterém rostou, ostatní druhy sdílející stejná stanoviště, a např. klimatické změny nebo lidská činnost, které mění charaktery a tím i areály rozšíření. Cílem této práce je najít souvislosti mezi hybridizací a úspěšností šíření rostlin, potažmo invazivností (tedy šířením rostliny v nepůvodním areálu), a to vše na příkladu rodu Rorippa. Středoevropská linie nížinných druhů rodu Rorippa představuje vhodnou skupinu na studium zmíněných procesů díky četnosti hybridizace, variabilitě ploidních úrovní a dříve již detekované invazivnosti jednoho z druhů (R. austriaca).
|
|
|
Vznik a udržování cytotypů s lichou ploidní úrovní v heteroploidním systému a jejich příspěvek k heteroploidnímu toku genů u vytrvalých invazních druhů
Dýbová, Markéta ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Polyploidie je jedním z klíčových faktorů v evoluci cévnatých rostlin. Polyploidní cytotypy jsou od svých diploidních protějšků většinou reprodukčně izolované, existuje však možnost výměny genů mezi různými ploidiemi/druhy prostřednictvím heteroploidního toku genů. Tato výměna může být zprostředkována pomocí lichých a aneuploidních cytotypů, které se vyvinuly hybridizací, ale také de novo, fúzí redukovaných a neredukovaných gamet. Primárním zaměřením práce je zhodnotit poznatky o vzniku lichých cytotypů v heteroploidních systémech a zhodnotit jejich příspěvek k výměně genů mezi danými ploidiemi. Zvláštní důraz je kladen na tok genů mezi vyššími úrovněmi ploidie v komplexech vytrvalých invazních druhů, mechanismy umožňující jejich udržení v populaci a důsledky jejich dlouhodobého přetrvávání mezi ploidními (druhovými) hybridizacemi na jejich invazní potenciál. Klíčová slova: lichá ploidní úroveň, invazní rostliny, hybridizace, životní formy
|
|
|
Jak se stát kriticky ohroženým druhem: revize rozšíření a stavu populací karase obecného (Carassius carassius)
Janda, Benedikt ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Lojkásek, Bohumír (oponent)
Karas obecný (Carassius carassius) je původním druhem ryby v avropských stojatých a mírně tekoucích vodách. Díky vysoké odolnosti vůči nepříznivým abiotickým podmínkám obýval rovněž zarostlá mrtvá ramena řek, tůně a záplavová území. Přes svou odolnost vykazuje tento druh od poloviny 20. století snižování stavů, či úplný ústup z některých stanovišť. Na vině jsou přímé zásahy člověka, kam patří rybolov, rybochov a eliminace vhodných stanovišť v důsledku fragmentace krajiny v rámci protipovodňových opatření. Vliv člověka pokračoval zavlečením dalších druhů zejména pak karase stříbřitého (Carassius gibelio) a dalších zástupců taxonů původního komplexu Carassius auratus. Ti díky gynogenetickému způsobu rozmnožování a odolnosti vůči abiotickým vlivům silně konkurují původnímu druhu. Nakolik je situace původního karase obecného kritická a jak k ní historicky došlo reviduje formou literární rešerše tato bakalářská práce. Klíčová slova karas, gynogeneze, molekulárně-genetické metody, gen cytochom b, taxonomie, hybridizace, introdukce, mikrosatelity
|
|
|
Kontroverzní povaha sociálního podniku jako komercionalizované organizace občanského sektoru
Hořínková, Monika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je komercionalizace občanských organizací, kterou rozumíme proces, kdy přejímají v rámci svého fungování některé postupy, metody a strategie komerčního sektoru, s cílem vygenerování zisku. Za nejvyšší úroveň komercionalizace považuje práce transformaci občanské organizace v sociální podnik. V další možné úrovni už by se z takové organizace stal tržní podnik nahlížený jako sociálně odpovědný. Sociální podnik je přitom definován jako taková občanská organizace, pro kterou je dosahování zisku stejně důležité jako zvýšení veřejného prospěchu, tedy naplnění vlastního altruistického poslání. Protože spojuje dva protichůdné atributy v podobě sociální a ekonomické mise, přičemž ekonomické poslání může to původní sociální ohrožovat, je považován za kontroverzní. Cílem práce je proto zjistit, jaký význam má pro život organizace občanského sektoru takováto transformace v sociální podnik, a jak tato transformace ovlivňuje její fungování a podstatu. Vychází přitom primárně z teorie občanské společnosti, občanského sektoru, sociální ekonomiky a teorie sociálního podniku. Jedná se o případovou studii, jejíž součástí jsou tři integrační sociální podniky.
|
|
|
Invaze Phytophtora alni v Evropě
Pecka, Štěpán ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Druhový komplex Phytophthora alni s. l. (Peronosporomycetes: Stramenopila; česky plíseň olšová) představuje skupinu invazních patogenů napadajících olše. Šíří se převážně vodou a způsobují hniloby kořenů a krčků končící často odumřením celého stromu. Zvláště v břehových porostech často působí značné ztráty olší a tím výrazné změny ekosystémů a vodních toků. Druhový komplex je velmi polymorfní a dělí se na tři druhy - P. ×alni, P. uniformis a P. ×multiformis. V Evropě a ČR nejběžnější je druh P. ×alni. Cílem práce je shrnout vývoj poznání jak celého komplexu P. alni, tak i nejvýznamnějšího taxonu P. ×alni, historii jeho šíření a vývoj areálu v Evropě, popsat genetickou variabilitu a vnitřní strukturu populací, jeho ekologické nároky a způsoby šíření a na základě známých výsledků popsat současný stav invaze. Klíčová slova: Phytophthora alni, Peronosporomycetes, Alnus, patogen, hybridizace, rozšíření, břehové porosty
|
|
| |
|
|
Kritické zhodnocení hybridizace mezi zástupci rodu Nymphaea pomocí cytometrických a morfometrických metod
Kabátová, Klára ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Rybka, Vlastimil (oponent)
Přestože rod Nymphaea (leknín) zahrnuje ve střední Evropě pouze dva původní druhy (N. alba a alopolyploidní N. candida), představuje velkou výzvu moderní taxonomii a biosystematice. Určování těchto druhů je totiž vzhledem k celkové fenotypové podobnosti obtížné, navíc jsou možná hranice druhů stírány mezidruhovou hybridizací. Situaci dále komplikují nepůvodní kultivary, které zplaňují na přírodních stanovištích a interagují zde s původními druhy. Pro zmapování karyologické a fenotypové variability byla použita průtoková cytometrie a klasická i geometrická morfometrika. Sběry z přírodních lokalit odhalily přítomnost dvou skupin s odlišnými intenzitami fluorescence, odpovídajících N. alba a N. candida. Navíc byly na několika místech v jižních Čechách nalezeny rostliny s intermediární hodnotou velikosti genomu, která poukazuje na jejich hybridní původ. Morfologicky měly tyto rostliny jak znaky na pomezí morfologie původních druhů, tak vlastní trendy, mezi nimiž byl nejnápadnější abnormální vzrůst. Překvapivě bylo zjištěno, že naprostou většinu kulturních leknínů lze rozpoznat díky nízkému obsahu DNA, což ještě více potvrdilo taxonomický význam tohoto markeru. Takto cytometricky ověření jedinci byli podrobeni mnohorozměrné morfometrické analýze, která ukázala vysokou morfologickou diferenciaci především mezi...
|
|
| |
|
|
Využití metod next-generation sekvenování pro rekonstrukci fylogeneze polyploidních rostlin
Skopalíková, Jana ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o aktuálně používaných metodách next-generation sekvenování (NGS), které v posledních letech zažilo velký rozmach. Výhodou nových metod je zisk velkého množství dat za mnohonásobně nižší cenu za osekvenovanou bázi oproti Sangerově metodě, avšak analýza těchto dat skýtá různá úskalí. I když je v dnešní době již možné sekvenovat celé genomy jednotlivých organismů, pro fylogenetiku, která je postavena na studiu mnoha jedinců, zůstává tento přístup značně náročný. Proto v posledních letech vzniklo množství přístupů, jak účinně redukovat genom, např. sekvenování transkriptomu (RNA-Seq), cílené obohacení (target enrichment), restrikční metody (RAD-Seq, RLL, GBS), mělké sekvenování (genome skimming) a další. Každá z těchto metod má však několik výhod i nevýhod, které ovlivňují jejich využitelnost ve fylogenetických analýzách. Dále se práce zabývá polyploidní speciací a specifiky studia fylogeneze u polyploidních rostlin - výběrem vhodných markerů, následným zpracováním dat a fylogenetickými analýzami. Poslední část je pak věnovaná mé budoucí práci na polyploidním rodu Curcuma L.
|
host ::
RSS.