|
|
Masarykův koncept demokracie
Kuchař, Roman ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je normativní koncept demokracie, s nímž se setkáváme v myšlení Tomáše Garrigua Masaryka, výrazné postavy českých dějin na úrovni společenské (politické) i vědecké. Práce si klade za cíl zachytit co nejvěrněji Masarykovu představu o demokracii, jakožto jistou syntézu morálního a politického názoru (přesvědčení) dotčeného autora. Tento koncept je dokreslen prostřednictvím jeho kritické interpretace osobnostmi navazujícími na tradici českého filosofického humanismu, jakož i zasazením do kontextu vybraných teorií demokracie. Uskutečnění zmíněného cíle povede k ujasnění hodnot, nabízejících odpověď na stále trvající otázku krize moderního člověka. Přestože Masarykovo řešení je silně normativní a v dnešní době již v mnoha ohledech zastaralé, jde o jeden z mála skutečně promyšlených návrhů, které byly v otázce krize moderního člověka předneseny. Tato práce předkládá názor, že Masarykův koncept demokracie je stále inspirativním, nicméně si žádá nutnou aktualizaci na základě historické zkušenosti minulého století.
|
|
|
Ženské akty v malbě nizozemských renesančních mistrů. Interpretace děl z českých sbírek.
Nerudová, Magdalena ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ženské akty v malbě nizozemských renesančních mistrů. Interpretace děl z českých sbírek. Anotace Bakalářská práce se soustřeďuje na několik vybraných děl nizozemských renesančních mistrů. Těžištěm bakalářské práce je ženská nahota, respektive zobrazení ženského aktu v nizozemské renesanční malbě. Pozornost je zaměřena na ztvárnění ženského aktu ve třech rozdílných námětových skupinách - v obrazech se sakrální tématikou (madona s dítětem, Zuzana a starci, smrt Máří Magdaleny), s profánní tématikou (portréty polonahých žen) a v obrazech s tématikou antického Říma (sebevražda Sofonisby, sebevražda Lukrécie). Jednotlivé obrazy jsou podrobeny detailnímu formálnímu rozboru a ikonografické analýze, dále jsou zasazeny do dobového kontextu a porovnány s dalšími díly ze světových galerií, které s nimi úzce souvisí. Tato práce se snaží vyjádřit význam ženské nahoty v obrazech nizozemských renesančních mistrů z českých sbírek.
|
|
|
Logos v Aristotelově eitce
Adamec, Jaromír ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Diplomová práce "Logos v Aristotelově etice" si klade za cíl interpretovat význam termínu "logos" v Aristotelově díle "Etika Nikomachova". Základním metodickým východiskem je strukturalistický předpoklad, že význam pojmu je určen jeho vztahy s dalšími pojmy užitými v daném textu, a s tím související předpoklad jednoty významu pojmu "logos". Vlastní interpretace nejprve zachycuje strukturu užití některých významných pojmů, především vztah člověka jako jedince a společnosti, dále pojmy dobra, skutečnosti a možnosti, pravdivého a zdánlivého a přirozenosti. Komplementárně k těmto pojmům je potom v druhé části práce prozkoumána struktura užití pojmu "logos". Jistým svorníkem všech těchto zkoumání jsou závěrečné kapitoly o ctnosti a jednání. Strukturním rozborem uvedených pojmů je vykázána svébytná rovina existence, terminologicky zachycená jako "lidství", o jejíž existenci v Aristotelově pojetí etiky jde. V horizontálním směru má lidství pól individuální a pól sociální, ve vertikálním směru je svébytnou rovinou skutečnosti mezi božstvím, ke kterému se vztahuje, a zvířeckostí, do které hrozí upadnout. Logos je potom jakýmsi substrátem lidství, který člověku umožňuje explicitně se vztahovat ke své existenci jakožto člověka. Pojem logu ve svých různých významových odstínech odráží povahu lidské existence...
|
|
|
Kultivace lidství jako úkol výchovy
VOVSÍKOVÁ, Edita
Práce, která je teoretického charakteru, se zabývá kultivací lidství jako úkolem výchovy. Práce shrnuje oblasti, které se tématu lidství a výchovy dotýkají. Nejprve je v práci popsán význam lidství, který je podchycen v moderní filosofické disciplíně, která se nazývá filosofie výchovy. Dále uvádí výchovně-vzdělávací proces, který tvoří celistvý systém o přesných pravidlech. V rámci tohoto procesu jsou popsáni činitelé, kteří tento proces tvoří. Jsou jimi: vychovatel; který je průvodcem ve výchovně-vzdělávacím procesu; vychovávaný, který je objektem, ale také subjektem procesu; prostředí, které hraje ve výchově významnou roli a zahrnuje různé aktéry. Poslední část práce se zabývá výchovou jako procesem humanizace a popisuje různé aspekty, které proces humanizace ovlivňují.
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Teorie humanitní demokracie
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teorie humanitní demokracie - abstrakt Cílem této práce je analysa otázky humanitní demokracie, jež by vedla k závěru, zdali je tento koncept tím správným východiskem pro soudobou společnost. Autor v úmyslu dobrat se jádra věci zvoleného předmětu práce užívá při svém bádání analythické, synthetické a historické methody. Samotná práce je logicky členěna na část všeobecnou a část zvláštní, kdy nejprve autor nachází problémy a poté usiluje o jejich vhodné řešení. V konkrétní rovině jde o problém transformace částečné demokracie, to jest, demokracie formální, po zdůraznění jejích nedostatků, v úplnou demokracii, tedy v demokracii materiální. Při bližším pohledu se práce skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá z nich pojednává o různých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první vymezuje některé právní pojmy a myšlenkové kategorie, je tak základem celé práce. Následující kapitola obsahuje genesi a stručný historický vývoj fenomenů demokracie a humanity. Stěžejní a nejdůležitější ideje humanitní demokracie, jako jsou idea humanitní, svoboda, rovnost a bratrství, jsou nastíněny v kapitole třetí. Všeobecná část je uzavřena kapitolou, která analysuje vztah demokracie a liberalismu. Poté následuje zvláštní část, blížeji dělená do tří kapitol. Nejprve jsou navrženy východiska z úpadku politické demokracie, především...
|
|
| |
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
|
Relationship between "Ich" and "Der andere" in Améry's "Hand an sich legen"
Straková, Zuzana ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Témou práce je vzťah medzi ja a tým druhým v dielach Jeana Améryho, predovšetkým v jeho knihe zaoberajúcej sa sebevraždou. Premýšľanie o vzťahu medzi týmito dvoma členmi je zároveň uvažovaním o slobode, humanite, o práve na život a tiež o práve na slobodnú smrť. V prvej časti práce sa venujem definícii základných pojmov a v ďalšej časti rozoberám podrobnejšie pojem "dobrovoľná smrť". Práve dobrovoľná smrť môže byť najradikálnejším vyústením rozporu medzi ja a tým druhým, pretože nie je len rozhodnutím nebyť už ďalej v tomto čase a na tomto mieste, ale tiež rozhodnutím opustiť túto spoločnosť, druhých ľudí. Rozhodnutie vzdať sa života charakterizuje Améry ako slobodné, prirodzené a humánne. Prehlásením o slobode tohto rozhodnutia sa Améry stavia proti deterministickým učeniam psychológov. Dobrovoľná smrť je podľa Améryho prirodzená, je totiž prirodzenou odpoveďou na neľudské, ponižujúce alebo z akýchkoľvek dôvodov neprijateľné podmienky. A do tretice je dobrovoľná smrť humánna, pretože umožňuje človeku prestať existovať úplne, ak je tu hrozba, že by ďalej existoval nie ako človek, ale ako odľudštená forma bytia, akou je napríklad muselman v koncentračnom tábore. Améryho myšlienky o humanite prepájam v poslednej podkapitole práce s Agambenovými myšlienkami o biopolike, ktoré ponúkajú zaujímavý výklad...
|
|
|
Bernard Bolzano a jeho představy o společnosti
ŠŤASTNÁ, Kateřina
Bakalářská práce, nazvaná Bernard Bolzano a jeho představy o společnosti, se zabývá charakteristikou a rozborem filosofických názorů Bernarda Bolzana, zejména analýzou jeho vybraných děl, v nichž se věnuje problematice společnosti. První část se zabývá životopisem Bernarda Bolzana a jeho významem v historii společenských věd. Další část se věnuje Bolzanově pedagogické a přednáškové činnosti. Třetí část je věnována Bolzanově kritice názorů Immanuela Kanta. Čtvrtá část se zabývá charakteristikou a analýzou Bolzanových sociálních a politických názorů. Blíže pojednává o formulaci a významu Bolzanova nejvyššího mravního zákona, jeho pohledu na pokrok ve společnosti a zabývá se rozborem sociálních a politických myšlenek v díle O nejlepším státě. Cílem bakalářské práce je zobrazení osobnosti Bernarda Bolzana a charakteristika a analýza jeho filosofických názorů, zejména týkající se problematiky společnosti.
|
host ::
RSS.