|
|
Zkoumání kompetencí aktivizačních pracovníků domovů seniorů
Vronský, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubálovská, Marie (oponent) ; Pavlov, Ivan (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá problematikou aktivizace seniorů, resp. analýzou a identifikací kompetencí aktivizačních pracovníků domovů pro seniory. Cílem práce je definovat rámce vzdělanostních a kvalifikačních požadavků na aktivizačního pracovníka v domovech pro seniory, kdy tento pracovník je zásadním zaměstnancem ovlivňujícím pocit bezpečí, sociální zapojení a kvalitu života seniorů. Výzkum byl realizován formou kvalitativního výzkumu, na základě zakotvené teorie, s využitím strukturovaných rozhovorů s aktivizačními pracovníky a s vedoucími pracovníky domovů pro seniory v Ústeckém kraji. Téma aktivizace seniorů je aktuálním a společensky významným, proto je nezbytné věnovat odbornou pozornost i pracovníkům realizujícím aktivizační programy a aktivity. Mezi klíčová teoretická východiska můžeme zařadit edukační vědy, zejména andragogiku a gerontagogiku. Dále demografické a socio-ekonomické souvislosti stáří a strnutí, problematiku modelování kompetenčních profilů a identifikaci vzdělávacích potřeb aktivizačních pracovníků domovů pro seniory. Nastavení kvalifikačních požadavků a systém dalšího profesního vzdělávání této profesní skupiny vycházejí z požadavků současné společnosti a reflektují moderní poznatky z různých vědních disciplín. Aktivizace seniorů je významnou a nedílnou součástí...
|
|
|
Pohled pracovníků domovů pro seniory na smrt jejich klientů
PECHOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo zjištění, jak pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů, také se zjišťovalo, jestli se na tuto problematiku liší pohled sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách Pro nalezení odpovědí bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Jako metoda sběru dat bylo použito dotazovaní. Jako technika kvalitativního výzkumu byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl složen z 6 pracovníků domovů pro seniory. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách byli zastoupeny ve stejném poměru. Domovy pro seniory byly vybrány náhodným výběrem z domovů v Jihočeském kraji. Pro vyhodnocení výsledků byla užita metoda otevřeného kódování. Výzkum ukázal, že pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů jako na součást své práce. Tento pohled byl ovlivněn praxí v zařízení, z počátku pro ně byla smrt tabu, ale s délkou praxe se jejich pohled změnil a jsou schopni o smrti hovořit s klienty. Během výzkumu také vyplynulo, že rozdíl v pohledu na smrt sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách je minimální. Také se zjistilo, jaký rozdíl je mezi zařízením, které poskytuje paliativní péči, a zařízením, které paliativní péči nevyužívá. Pracovníci domovů pro seniory praktikující paliativní péči jsou zvyklí a naučení s umírajícím více komunikovat. Muže tak být pro ně lehčí vypořádat se se smrtí klienta. Využití této bakalářské práce je různorodé. Lze ji využít jako informační materiál pro vedení domovů pro seniory, kterým může sloužit jako základ pro nalezení pomoci jednotlivých pracovníků domova pro seniory. Dalším využitím této bakalářské práce muže být inspirace pro další studenty sociální práce k výzkumu této problematiky.
|
|
| |
|
|
Kontinuita stárnutí
Ach-Hübner, Klarisa ; Valouch, Štěpán (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá alternativním řešením současné podoby zdravotní a sociální péče o seniory. Naráží na problém přílišné specializace péče, kvůli které se zhoršující se stav klienta odráží na nutnosti častější změny prostředí. Práce navazuje na předdiplomní projekt, jenž zkoumal rozdíly mezi různými typy péče. Tam, kde je to smysluplné, navrhuje skloubit jednotlivé typy péče do koherentního celku – stabilního domova. Ten nabízí kontinuitu péče, stálost vztahů mezi klienty a zároveň k personálu a neměnnost prostředí. Stabilní domov je představen v podobě obecněji aplikovatelné typologie a následně otestován na konkrétním návrhu domova na náměstí Míru v Brně.
|
|
|
Kvalita života seniorů v pobytových službách v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů
ZEJDOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá kvalitou života seniorů v pobytových službách v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů. Cílem této kvalifikační práce je hodnocení kvality života seniorů ve dvou vybraných domovech pro seniory v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů v ČR spolu s posouzením vlivu těchto opatření na celkový stav seniorů. K tomuto účelu slouží čtyři typologické příklady. V první kapitole je skrze vybrané vědní disciplíny pohlíženo na člověka jako na přirozeně sociální bytost, přičemž je poukázáno na důležitost sociálního kontaktu a sociálního vztahu v jeho životě. Ve druhé části jsou vytyčeny základní aspekty stárnutí, na základě kterých je zjištěno, že v životě seniora mohou znamenat vznik určitých potřeb a současně i zapříčiňovat jiné uspořádání hodnotového žebříčku. Jejich naplňování či nenaplňování má pak přímou souvislost s hodnocením kvality jejich života. V poslední části je charakterizováno onemocnění Covid-19. Následně je popsaná covidová situace v obou domovech pro seniory a nakonec jsou uvedeny samotné typologické příklady a jejich etické hodnocení.
|
|
|
Možnosti proluky – třída Kapitána Jaroše
Kopečková, Barbora ; Haasová, Lenka (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Cílem závěrečné bakalářské práce je vytvoření domova pro seniory v blízkosti centra města Brna, na třídě Kapitána Jaroše. Tento projekt se zaměřuje na vytvoření komunitního prostoru, jenž umožní seniorům žít aktivní a nezávislý život v blízkosti centra a veškeré dostupné vybavenosti. Také jim umožní účast na kulturních a společenských akcích v okolí, které budou doslova na dosah ruky. Architektura projektu se soustředí na vytvoření přátelského a bezbariérového prostředí, které umožňuje snadnou orientaci a pohyb seniorů. Dům má společné prostory jako je komunitní kuchyňka, knihovna, společná jídelna, televizní koutek či herna, tyto prostory podporují komunikaci a společné aktivity mezi obyvateli. Nedílnou součástí projektu jsou také pobytové terasy napříč celým objektem, vzniklé při ubírání hmoty, jenž řeší komplikovanou situaci parcely orientované na sever. Dále je celý dům propojený s velkou dřevěnou rampou skrze celý vnitroblok, po které mohou obyvatelé domova bezpečně projít do města či parku nebo se jen tak příjemně procházet a potkávat se s různými lidmi z okolí. Koncept rampy je tedy jakousi zahradou pro seniory a zároveň na tomto místě řeší chaotickou provozní situaci. Celkově je architektonický projekt navržen tak, aby umožnil seniorům žít v komfortním a přátelském prostředí a současně zažívat nová dobrodružství v městském prostředí. To by mělo vést k lepšímu pocitu sounáležitosti a životnímu potěšení a zároveň přispívat k rozvoji města i samotného vnitrobloku.
|
|
|
Spirituální péče v domovech pro seniory
Kellerová, Květa ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matochová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prostřednictvím teoretického a empirického zpracování porozumět tomu, jak lze v rámci sociálních služeb domova pro seniory Diakonie Českobratrské církve evangelické podpořit nabídku duchovních programů pro seniory díky poznání principů, na jakých má být vystavena aktivita nabízená seniorům k naplnění jejich duchovních potřeb. Práce je členěna do dvou hlavních částí. První část práce nastiňuje teoretický základ. Definuje základní pojmy a vymezuje hlavní souvislosti mezi duchovními potřebami a možnostmi jejich uspokojení. Dále popisuje principy aktivizace a roli církví a církevních organizací v pastorační činnosti seniorů ve smyslu jejich duchovního doprovázení. Druhá, praktická část práce si klade za cíl pomocí kvalitativního přístupu metodou polostrukturovaných rozhovorů s pastoračními pracovníky, klienty domovů a zaměstnanci domovů odpovědět na základní výzkumnou otázku, týkající se formulace společných principů vedoucích k podpoře nabídky duchovních programů v rámci pobytových služeb pro seniory Diakonie Českobratrské církev evangelické. Klíčová slova: Stáří, domov pro seniory, duchovní potřeby, spiritualita, pastorace, pastorační pracovník, Diakonie Českobratrské církve evangelické 6
|
|
|
Využití standardů kvality sociálních služeb v praxi
MERTLOVÁ, Šárka
Diplomová práce se zabývá tématem standardů kvality sociálních služeb v domovech pro seniory. Cílem předkládané práce je popsat význam standardů z pohledu zaměstnanců vybraných domovů pro seniory. Dílčím cílem je zjistit, jaké je povědomí těchto zaměstnanců o standardech kvality sociálních služeb. Práce zodpověděla stanovené výzkumné otázky týkající se významu standardů kvality sociálních služeb pro zaměstnance vybraných domovů pro seniory a současně vztahující se k povědomí těchto zaměstnanců o standardech. Pro dosažení výsledků byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly realizovány s pracovníky z řad managementu organizací a s pracovníky v sociálních službách. Pro analýzu dat byla využita metoda zakotvené teorie. Ke kódování získaných informací byl využit program Atlas.ti 7. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pro pracovníky managementu organizací představují standardy kvality významné dokumenty, o které se mohou při své práci s klienty opřít. Současně vnímají zásadní vliv těchto dokumentů na kvalitu poskytovaných služeb. Oproti tomu dotazovaní pracovníci v sociálních službách nevnímají zásadní vliv standardů na kvalitu poskytovaných služeb. Standardy pro ně většinou představují časově náročnou administrativu, která je ochuzuje o čas věnovaný přímé péči. Nejpřínosnějším standardem je podle nich standard č. 5, ve kterém spatřují smysl a přínos pro práci s klienty. Aktualizací standardů se tito zaměstnanci neúčastní, jsou pouze seznámeni s jejich výslednou podobou. Tyto skutečnosti přímo ovlivňují povědomí a názor pracovníků v sociálních službách na standardy kvality. Výsledky výzkumného šetření diplomové práce mohou posloužit jako podpůrný materiál k upevnění povědomí zaměstnanců domovů pro seniory o významu standardů kvality sociálních služeb.
|
|
|
Sociální potřeby klientů ve vybraných domovech pro seniory
JAKLOVÁ RADOVÁ, Kateřina
Má práce je rozdělena na teoretickou část, kde popisuji vymezení pojmu senior, dále jsem se věnovala stáří a stárnutí, popsala jsem například změny ve stáří. V poslední kapitole se zabývám pojmem potřeby. Zde jsou rozděleny sociální potřeby v souvislosti s kvalitou života ve stáří, je zde uvedena Maslowova pyramida potřeb. Jednotlivé potřeby jsou zde podrobně popsány. Ve druhé části své bakalářské práce uvádím cíl práce, jímž je zmapování naplnění sociálních potřeb klientů ve vybraných domovech pro seniory z jejich pohledu. Jsou zde uvedeny také výzkumné otázky, jak jsou z pohledu klientů sociálních služeb pro seniory naplněny jejich sociální potřeby, jak jsou z pohledu zaměstnanců naplněny sociální potřeby klientů a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými domovy pro seniory v naplňování sociálních potřeb jejich klientů. V třetí části je uvedena metodika a technika sběru dat, je zde popsaný výzkumný soubor a dále je zmíněná etická stránka výzkumu. V mé bakalářské práci jsem se snažila metodou dotazníků a rozhovorem se zaměstnanci z domovů pro seniory (Domov pro seniory Horní Stropnice, Domov pro seniory České Velenice, Domov pro seniory Český Krumlov) zjistit naplnění sociálních potřeb seniorů v těchto domovech. Výzkumný soubor tvořilo 12 klientů z Domova pro seniory Horní Stropnice, 12 klientů z Domova pro seniory České Velenice a 15 klientů z Domova pro seniory Český Krumlov. Tento počet vyplývá z počtu klientů, kteří byli schopni vyplnit dotazníky. Dále jsem prováděla rozhovor se šesti zaměstnanci z těchto tří domovů pro seniory. Z výsledku mého výzkumu vyplynulo, že ve všech domovech pro seniory, které jsem zkoumala, jsou sociální potřeby klientů naplněny dostatečně. Někteří klienti nejsou spokojeni s ubytováním na vícelůžkovém pokoji. Zarážející jsou odpovědi na otázku, zda mají pocit strachu. Kupodivu jsem zaznamenala více odpovědí, kdy klienti pocit strachu mají a někteří odpovídali, že spíše mají. Dále jsem zjistila, že většina seniorů se stýká s ostatními klienty nebo že alespoň tuto možnost má. Klienti uváděli, že mají možnost o svých problémech a trápeních hovořit se zaměstnanci domova, což vnímám jako pozitivní. Klienti této možnosti velmi často využívají, se zaměstnanci hovoří a také se jim svěřují se svými problémy či starostmi. Potěšující také je, že za většinou klientů dojíždí rodina alespoň jednou týdně, zřídka dojíždí rodina jednou měsíčně a ojediněle jednou ročně. Některé otázky byly zaměřené na přátelství a vztahy mezi klienty. Myslím si, že je přínosné pro klienty, že můžou mít se svými partnery společný pokoj a mohou sdílet se svým partnerem intimní chvíle. Touto prací jsem chtěla pomoci laické veřejnosti nahlédnout do problematiky sociálních potřeb klientů v domovech pro seniory a v praxi by mohla sloužit jako návod pro domovy pro seniory, jež se snaží tyto potřeby naplnit.
|
|
|
Stáří, smrtelnost a smysl života
RADILOVÁ, Antonie
Bakalářská práce se zaměřuje na stáří jako období bilancování prožitého života a přijímání vlastní konečnosti. Témata stáří, smrtelnost a smysl života jsou v teoretické i výzkumné části práce dávána do vzájemných souvislostí. Pomocí hloubkových rozhovorů s jedinci, kteří pobývají ve vybraném domově pro seniory, se praktická část soustředí na mapování jejich hodnocení života a nacházení smyslu v něm, na přijímání života v domově pro seniory a na vztahování těchto seniorů k vlastní smrtelnosti. Vybraní senioři hodnotí své životy pozitivně a vnímají je jako smysluplné. Konkrétním zdrojem smyslu života jsou především vztahy a určitá společnost. Domov pro seniory je respondenty vnímán jako místo pro dožití i jakési vysvobození. Odchod do této instituce je brán převážně kladně a senioři jsou zde spokojení. O smrti vybraní senioři nepřemýšlí a se svou smrtelností jsou smíření. Smrt vnímají jako logický konec života, ze kterého nemají strach. Objevuje se však strach z umírání a přání nebýt druhým na obtíž.
|
host ::
RSS.