|
| |
|
|
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů
Langrová, Martina ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tato diplomová práce se zaměřuje na vztah moderního státu a genocidy a zkoumá vliv vzniku moderního státu na zločin genocidy. Zároveň se zabývá podobnostmi a odlišnostmi mezi genocidou Arménů a genocidou Židů. Práce si stanovila dva cíle. Porovnání obou genocid, nalezení jejich průsečíku ve vztahu k modernímu státu. Dále přiblížení způsobu, jakým pracuje mezinárodní společenství s uznáním genocidy Arménů, která je stále důležitým mezinárodním tématem a důvody proč tomu tak je. V první části je rozebrán vývoj mezinárodního trestního práva, vznik samotného pojmu genocida a způsob ukotvení trestného činu genocidy v právním systému. Další kapitola je zaměřena na arménskou genocidu. Jsou zde podrobně popsány příčiny, průběh a prostředky, které byly pro vyřešení arménské otázky použity včetně způsobu, kterým se s touto situací následně vyrovnala mezinárodní společnost. Následující část se věnuje základním aspektům holokaustu tak, aby přiblížila jeho průběh a důvody jeho vzniku. Genocidě Arménů je v této části práce ponechán větší prostor než holokaustu, jelikož holokaust je zde spíše použit pro porovnání a pro aplikaci na genocidu Arménů. Po souhrnu historického pozadí obou genocid se práce přesouvá do teoretické roviny a věnuje se...
|
|
|
Genocida, holocaust a právo
Veselá, Karolína ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Genocida, holocaust a právo Tématem mé diplomové práce jsou genocida, holocaust a právo. Cílem práce je zamyslet se nad mocí práva v oblasti masového vraždění. Přesněji zdali je možné využít právo a zákony k uskutečnění genocidy nebo zdali zde žádná spojitost neexistuje. Důraz je kladen především na genocidu Židů (holocaust) a nacistické právo (přirozené i pozitivní). Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje genocidě. Je rozdělena do dvou částí. Nejprve je popisována genocida obecně jako mezinárodní zločin, dále jak došlo k vytvoření samotné definice a podrobnější rozbor obecného pojmu genocida. Druhá část pak uvádí historické příklady genocid, které předcházely holocaustu a jejich srovnání s holocaustem. Podrobněji zde hovoříme o genocidách páchaných Mongolskou říší, genocidě Tasmánců a Arménské genocidě. Druhá a stěžejní kapitola se zabývá holocaustem v širším slova smyslu, tedy obdobím let 1933-1945. Je rozdělena do sedmi podkapitol. Nejprve je podrobněji popsán rozdíl holocaustu oproti ostatním genocidám a vysvětleno označení holocaustu jako průmyslové genocidy. Dále jsou podkapitoly rozděleny dle významných prostředků, bez kterých by se holocaust pravděpodobně neuskutečnil. Přesněji se jedná o německé přirozené právo, které bylo vytvořeno pomocí myšlenek antisemitismu a...
|
|
|
Analýza diskurzu jezídské genocidy
Vejvodová, Nela ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Jak reagovat na probíhající genocidu? Jak potrestat její pachatele? Lidstvo se v roce 2014 stalo svědkem další z novodobých genocid, likvidace celého etnika - a to když takzvaný Islámský stát zaútočil na severu Iráku na oblast, kterou po staletí obývali příslušníci malého, ale svébytného etnika jezídů. Tato diplomová práce se zabývá ustanovením diskurzu jezídské genocidy, tedy procesem uznání událostí za genocidu na mezinárodní úrovni. V práci zkoumám vymezení obětí i agresorů a mezinárodní reakci na genocidu, a to jak v mediální, tak politické oblasti. Pro ustanovení diskurzu jezídské genocidy totiž bylo zásadní odlišení obětí a násilí na nich páchaném od ostatních událostí. Stejně tak bylo důležité přesně pojmenovat pachatele genocidy a nebrat je jen jako potenciální geopolitickou hrozbu, ale jako původce jednoho z nejhorších zločinů, jaké lidstvo zná. Diskurz jezídské genocidy do velké míry určovali politici - a jak ve své práci ukazuji, politický rozměr událostí zatlačil do pozadí ten humanitární a právní. Tyto všechny aspekty se na formování a udržování daného diskurzu.
|
|
|
The term genocide in international law
Lukáč, Radovan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Genocída je zločinom podľa medzinárodného práva, ktorá je páchaná fyzickými osobami v mocenskom postavení porušujúce so súhlasom štátu alebo priamo výkonom verejnej funkcie normy medzinárodného práva verejného. Práca sa venuje pojmu genocídy od jeho vzniku. Za pojem genocídy vďačíme poľskému právnikovi židovského pôvodu Raphaelovi Lemkinovi, ktorý ju charakterizoval už v roku 1944 vo viere, že sa použije ako skutková podstata na stíhanie a odsúdenie nacistických vojnových zločincov v Norimbergu. Bohužiaľ sa tak nakoniec nestalo, ich zločiny boli posudzované iba ako zločiny proti ľudskosti a vojnové zločinov. Genocída neposlúžila na odsúdenie protiprávneho konania nacistických pohlavárov na etnických a národnostných menšinách, súdy ju preto subsumovali pod termíny ako "vyhladzovanie" alebo "masové vraždy". Dohovor o zabránení a trestaní zločinu genocídy bol prijatý až po skončení činnosti Medzinárodného vojenského tribunálu v Norimbergu a to v roku 1948. Genocída po subjektívnej stránke vyžaduje zvláštny úmysel zničiť, úplne alebo čiastočne národnú, etnickú, rasovú alebo náboženskú skupinu. Na naplnenie objektívnej stránky je nutné, aby bol spáchaný jeden z činov vymenovaných v článku II Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídy. Práca pozostáva z analýzy definície genocídy podľa Dohovoru a...
|
|
|
Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru
Lavrentev, Aleksei ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tato práce srovnává polský a ukrajinský ústav paměti národa a analyzuje modely kolektivní paměti, jež dominují v Polsku a na Ukrajině a historické narativy Volyňského masakru 1943. Zároveň práce osvětluje a porovnává interpretace tohoto fenoménu polského a ukrajinského ústavem. Předmětem zkoumání jsou samotné ústavy paměti národa jako hlavní nástroje prosazování státní politiky paměti ve svých státech. Časově je práce vymezena od roku 2014, kdy došlo k revolučním změnám na Ukrajině a následným změnám ukrajinských historických narativů a státní politiky, až do současnosti. V práci je popsána také politická situace na Ukrajině (2014) a v Polsku (2015), jež tyto změny v obou státech ovlivnila a vedla k obnovení konfliktu paměti. První náznaky konfliktu paměti (Juščenkovo období a první vláda PiS) jsou v této práci rozebrány jen krátce, neboť je zaměřena hlavně na současnost. Vycházíme z předpokladu, že Volyňský masakr, jenž je nejtragičtějším prvkem současných polsko-ukrajinských vztahů, je hlavním kamenem úrazu mezi Polskem a Ukrajinou. Práce v detailu ukazuje, že polský a ukrajinský ústav jsou instituce s odlišnými úkoly, cíli a pravomocemi a jejich interpretace Volyňského masakru jsou odlišné ve všech bodech. Snaha o hledání kompromisu existuje pouze na papíře, jelikož ve skutečnosti polská a...
|
|
|
Dopady genocidy v 90. letech 20. století na rwandskou populaci a její informovanost o plánovaném rodičovství
Jelínková, Kamila ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Dopady genocidy v 90. letech 20. století na rwandskou populaci a její informovanost o plánovaném rodičovství Abstrakt Tato práce se zabývá demografickým vývojem a přístupem obyvatel k plánovanému rodičovství ve státě Rwanda. Časové rozmezí sledovaného vývoje je vymezeno druhou polovinou 20. století do současnosti. Prvním cílem je základní popis demografického vývoje daného státu v souvislosti s historickými událostmi. Je obecně známo, že války mají negativní dopad na populaci a ekonomiku státu. V 90. letech ve Rwandě vypukla občanská válka a přinesla velké populační ztráty. V tomto období stejně jako v mnoha dalších rozvojových zemích probíhala demografická revoluce, která je důležitá pro socioekonomický rozvoj státu a byla v důsledku genocidy pozastavena. Rwandská vláda začala touto dobou jako jedna z prvních s podporou programů plánování rodičovství, což mohlo mít příznivý dopad na urychlení demografického přechodu. Druhým cílem práce je zjistit, zda měla genocida vliv na tyto vládní intervence a pozastavila tím šíření povědomí a informací o plánovaném rodičovství mezi obyvatelstvo, a to pomocí médií. Posledním cílem práce je zjistit, zda mezi informovaností žen o plánovaném rodičovství prostřednictvím médií a vybranými klíčovými faktory, jimiž jsou místo bydliště, věk matky při narození prvního dítěte a...
|
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
|
Vliv genocidy ve Rwandě na formování Africké unie
Burianová, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Genocida ve Rwandě představuje jak na celosvětové, tak regionální úrovni významný historický milník. Události ve Rwandě v roce 1994 měly za následek smrt přibližně milionu lidí a ukázaly, že pasivita mezinárodního společenství vůči probíhající genocidě vedla africké představitele k přesvědčení, že řešení konfliktů na kontinentu je primárně jejich odpovědností. Organizace africké jednoty jakožto klíčová organizace sjednocující africké státy představovala nejlepší institucionální nástroj, který měl zajišťovat bezpečnost na kontinentu. Organizace ovšem čelila řadě problémů, a tak byla v roce 1999 přijata Syrtská deklarace o založení Africké unie, která měla nahradit stávající Organizaci africké jednoty. V roce 2002 se konal první oficiální summit této organizace. Práce zkoumá, do jaké míry rwandská genocida ovlivnila formování Africké unie, především v otázce přístupu k bezpečnosti a pojetí suverenity státu. Ke rwandské genocidě je v práci přistupováno jako k vnějšímu šoku a historickému milníku, který výrazným způsobem ovlivnil uvažování o změně přístupu k řešení konfliktů a konceptu suverenity. Teoretický rámec práce tvoří konstruktivistické pojetí suverenity a vnějšího šoku, které dotváří celkový obraz představovaného tématu. Zjištěním práce je, že navzdory šoku, který rwandská genocida vyvolala,...
|
|
|
Reflexe genocidy českých židů od roku 1945 do současnosti (Analýza národních příběhů hostitelských zemí obětí holokaustu a vliv na jejich individuální válečné svědectví)
Roubínek, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
(česky): Cílem mé práce bude ukázat, že svědci určité historické události o ní mohou vypovídat zcela odlišným způsobem, aniž by mluvili nepravdu. Předmětem mého badatelského zájmu bude pohled na genocidu českých židů očima generace narozené v době první československé republiky. Tito židé, ať už česky či německy mluvící, kteří přežili holocaust, byli v den osvobození vesměs sjednoceni v základních aspektech vnímání své minulosti prožité v nacistickém ghettu, a ideologické rozdíly, které mezi nimi snad mohly v předválečných letech existovat, přestaly pro ně být pod vlivem společné zkušenosti z let strávených ve stejných podmínkách důležité. Dalo by se tedy říci, že pod úhlem kritéria vnímání jejich válečných zkušeností se tehdy v roce 1945 jednalo o poměrně monolitní skupinu. Ne však na dlouho. Tito lidé se po skončení II. světové války vrátili do svých domovů v obnovené Československé republice a názory různých skupin mezi nimi se začaly postupně lišit. Některým nový režim naplnil jejich očekávání, ale většina českých židů raději později emigrovala do zahraničí, kde začali o svých válečných zážitcích vypovídat. Vypovídali i židé v Čechách. V průběhu budoucích desetiletí, která uplynula od doby války, byly jejich vzpomínky postupně modifikovány a začaly se v různých pohledech lišit. Evoluci pohledu...
|
host ::
RSS.