|
|
Role of systemic inflammation in Parkinson's disease
Veselá, Karolína ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd University of Seville, Faculty of Pharmacy Department of Biochemistry and Molecular Biology Kandidát: Karolína Veselá Školitelé: Prof. Dr. José Luis Venero Recio, Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Systémový zánět v patogenezi Parkinsonovy choroby. Parkinsonova choroba (PD) je po Alzheimerově chorobě druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, a s rostoucím průměrným věkem populace prevalence stále roste. Charakteristické příznaky jsou způsobeny úbytkem nervového přenosu v dopaminergní nigrostriatální dráze, přičemž patogeneze této neurodegenerace není doposud objasněna. Rostoucí poznatky ukazují, že klíčovým mechanismem je bludný kruh oxidativního stresu a patologické aktivace mikroglií, avšak otázky, kde tento proces začíná a jak ho zastavit, zůstávají bez jasných odpovědí. Tato práce se zabývá rolí systémového zánětu jako faktoru zhoršujícího neurodegeneraci a jednou z možných příčin vyvolávajících chronický zánět v mozku spojený s úbytkem dopaminergních neuronů. Používá model intraperitoneálního podání neurotoxinu 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6- tetrahydropyridinu (MPTP) myším, který navozuje specifickou dopaminergní neurodegeneraci, a na rozdíl od ostatních modelů PD nezpůsobuje...
|
|
|
Právní postavení obce při nakládání a hospodaření s nemovitými věcmi
Veselá, Karolína ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Záměrem práce je nastínit základní aspekty samosprávy obcí a jejího hospodaření, zejména optikou platného zákona č. 128/200 Sb. o obcích (obecní zřízení) vymezit nejdůležitější instituty, právní postavení a kompetence obcí při hospodaření a nakládání s nemovitým majetkem a pojednat o nich také v širších souvislostech. Nemovité věci představují pro obce významnou majetkovou složku a současně tvoří i jejich územní prvek. Hospodaření s tímto majetkem spadá do samostatné působnosti obcí, do které stát nezasahuje. Jde o autonomní oblast výkonu činnosti územních samosprávných celků, která je garantována Ústavou. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část má obecné zaměření, účelem je charakterizovat obec a vymezit její postavení v právním řádu ČR. Druhá část se věnuje územnímu prvku obcí, jehož prostřednictvím nalézám návaznost na nemovité věci představující součást majetkové složky obce. V souvislosti s tím je připojen bod, který má osvětlit porevoluční majetkoprávní vývoj obcí, resp. jejich majetkovou obrodu, díky které získaly zpět do vlastnictví rozsáhlý nemovitý majetek a rovněž možnost lépe naplňovat smysl a účel své existence, tj. samostatně spravovat své vlastní záležitosti. Územní základ obce je jedním z pilířů obecní samosprávy, a proto z hlediska jeho významu považuji za vhodné doplnit možné...
|
|
|
Genocida, holocaust a právo
Veselá, Karolína ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Genocida, holocaust a právo Tématem mé diplomové práce jsou genocida, holocaust a právo. Cílem práce je zamyslet se nad mocí práva v oblasti masového vraždění. Přesněji zdali je možné využít právo a zákony k uskutečnění genocidy nebo zdali zde žádná spojitost neexistuje. Důraz je kladen především na genocidu Židů (holocaust) a nacistické právo (přirozené i pozitivní). Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje genocidě. Je rozdělena do dvou částí. Nejprve je popisována genocida obecně jako mezinárodní zločin, dále jak došlo k vytvoření samotné definice a podrobnější rozbor obecného pojmu genocida. Druhá část pak uvádí historické příklady genocid, které předcházely holocaustu a jejich srovnání s holocaustem. Podrobněji zde hovoříme o genocidách páchaných Mongolskou říší, genocidě Tasmánců a Arménské genocidě. Druhá a stěžejní kapitola se zabývá holocaustem v širším slova smyslu, tedy obdobím let 1933-1945. Je rozdělena do sedmi podkapitol. Nejprve je podrobněji popsán rozdíl holocaustu oproti ostatním genocidám a vysvětleno označení holocaustu jako průmyslové genocidy. Dále jsou podkapitoly rozděleny dle významných prostředků, bez kterých by se holocaust pravděpodobně neuskutečnil. Přesněji se jedná o německé přirozené právo, které bylo vytvořeno pomocí myšlenek antisemitismu a...
|
|
| |
|
|
Role of systemic inflammation in Parkinson's disease
Veselá, Karolína ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd University of Seville, Faculty of Pharmacy Department of Biochemistry and Molecular Biology Kandidát: Karolína Veselá Školitelé: Prof. Dr. José Luis Venero Recio, Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Systémový zánět v patogenezi Parkinsonovy choroby. Parkinsonova choroba (PD) je po Alzheimerově chorobě druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, a s rostoucím průměrným věkem populace prevalence stále roste. Charakteristické příznaky jsou způsobeny úbytkem nervového přenosu v dopaminergní nigrostriatální dráze, přičemž patogeneze této neurodegenerace není doposud objasněna. Rostoucí poznatky ukazují, že klíčovým mechanismem je bludný kruh oxidativního stresu a patologické aktivace mikroglií, avšak otázky, kde tento proces začíná a jak ho zastavit, zůstávají bez jasných odpovědí. Tato práce se zabývá rolí systémového zánětu jako faktoru zhoršujícího neurodegeneraci a jednou z možných příčin vyvolávajících chronický zánět v mozku spojený s úbytkem dopaminergních neuronů. Používá model intraperitoneálního podání neurotoxinu 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6- tetrahydropyridinu (MPTP) myším, který navozuje specifickou dopaminergní neurodegeneraci, a na rozdíl od ostatních modelů PD nezpůsobuje...
|
host ::
RSS.