|
|
Význam integrace stínových projekcí v učení C. G. Junga pro teologickou etiku mezilidského vztahu
Otáhal, Tomáš ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato práce se v první části zabývá psychologií C. G. Junga, konkrétně pak tou oblastí jeho učení, která nějak souvisí s mezilidským vztahem. To znamená především psychologické projekce a mechanismy, které tyto projekce zapříčiňují. Mezi tyto mechanismy patří dynamika vědomí - nevědomí, stín a vědomé funkce. Vedle samotných pojmů a mechanismů, zkoumá také to, jakou cestu Jung navrhuje k práci se stínovými projekcemi, ve prospěch mezilidských vztahů. V zásadě jde o proces individuace, se zaměřením specificky k integraci stínu. Druhá část práce se pokouší o teologicko-etickou reflexi Jungovy psychologie v těchto kontextech. Vymezuje vlastní teologicko-etická kritéria pro dobrý vztah a snaží se zjistit, za jakých podmínek může teologie s psychologií C. G. Junga spolupracovat a vzájemně se obohacovat svými poznatky.
|
|
| |
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
| |
|
|
Hannah Arendtová a její pojetí banality zla
WERNEROVÁ, Barbora
Předložená diplomová práce se zabývá pojetím banality zla filosofky Hannah Arendtové spolu s dalšími interpretacemi pojmu zla. Práce si klade za cíl představit toto pojetí banality zla a také Adolfa Eichmanna nacistického zločince, který měl soudní proces v Jeruzalémě, na jehož základě Arendtová vytvořila již zmínění pojem banality zla. Dále má práce za úkol představit více východisek a pozic ohledně otázky zla. V práci se také věnuji další kontroverzní myšlence spolupráce židovských elit s nacisty. V práci jsem uvedla několik pohledů na toto téma a představila i názory oponentů Arendtové. V práci se objevují jak filosofické tak sociologické a psychologické pohledy na otázku zla. Na podporu teze o banalitě zla jsem představila psychologické experimenty, které částečně potvrdily pojetí Hannah Arendtové.
|
|
|
Co je to zlo? Filosofické odpovědi
ZEMAN, Vít
Práce se zabývá fundamentální filosofickou otázkou: "Co je to zlo?" Je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první se pokouším ověřit a definovat pojem "zlo". Dále pak ve druhé kapitole zkoumám dva vybrané koncepty dualismus a privační teorii. Zatímco dualistická teorie (která říká, že existují dvě rovnocenné síly) se zdá být nekonzistentní, privační teorie může jistým způsobem poskytnout vysvětlení (nebo alespoň částečné vysvětlení) fenoménu zla. S těmito úvahami můžeme přistoupit ke třetí části, kde je "argument ze zla" (obvykle užívaný jako důkaz proti Boží existenci) zkoumán a následně zpochybněn.
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Maimonides: Zlo a Boží prozřetelnost
Fischerová, Ester ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Válová, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zla a Boží prozřetelnosti u Maimonida v jeho díle Průvodce tápajících. Autorka nejprve probere Maimonidovy důležité filosofické zdroje pro toto dílo a následně nastíní možné způsoby interpretace tohoto díla jako celku podle Leo Strausse a Marvina Foxe. Poté se autorka přesune k pasážím v textu, kde Maimonides pojednává o zlu a Boží prozřetelnosti. Tato práce dále uvede druhy prozřetelnosti, druhy zla a rozliší mezi dvěma teoriemi prozřetelnosti u Maimonida. Nakonec se autorka tyto dvě teorie pokusí sjednotit pomocí Foxovy metody interpretace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.