|
|
The impact of the Euro on German economy
Krották, Viliam ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Debatz, Laure (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje dopad eura na Německou ekonomiku. Výzkum je prováděn prostřednictvím přezkoumání německém vývozu, úroveň HDP a trhu práce. Taktéž je doplněna o vyhodnocení minulých , současných i budoucích fázích Eurozóny. Tato práce poskytuje podrobný teoretický základ , což vysvětluje motivaci pro vytvoření společné měny . Jako nástroj dokázat platnost svých hypotéz jsem použil syntetickou kontrolní metodu, kde jsem modelovat hypotetický případ, ve kterém Německo nepřijalo euro. Platnost výsledků budou testovány pomocí intervalů spolehlivosti a porovnání poměru RMSPE . Použitím tohoto jedinečného přístupu , mám za cíl přispět k sérii akademických prací o platnosti eura. V mém výzkumu jsem dospěl k závěru , že euro pozitivně ovlivnuje Německou ekonomiku .
|
|
|
Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program).
Trojanová, Justina ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce s názvem Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program) se zabývá tématikou programu OMT a jeho souladu s primárním právem EU. Je to poprvé v historii, kdy německý ústavní soud předložil předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU, kde má být posouzeno jednání Evropské centrální banky. Program OMT byl oznámen roku 2012 jako program neomezeného nákupu státních dluhopisů těch států eurozóny, které se dostaly do finančních problémů a zažádaly o záchranný balíček. Program nebyl prozatím aplikován, ale již jeho samotná existence pomohla uklidnit evropské trhy a výnosy dluhopisů států, které se potýkaly s finančními problémy. Proti programu vystoupilo velké množství německých politiků i ekonomů s názorem, že program v zásadě vyžaduje, aby němečtí daňoví poplatníci platili účty za jiné země eurozóny. Také byl vysloven názor, že tímto programem překračuje Evropská centrální banka jednoznačně svůj mandát, kterým je udržení cenové stability. Práce obsahuje logicky uspořádané kapitoly, které zahrnují vznik eurozóny, řeckou dluhovou krizi, následné záchranné programy a samotný OMT program a jeho následný soudní přezkum. Závěrečná část se zaměřuje nejdříve na rozsudek Soudního dvora EU, ve kterém jsou stanoveny důležité podmínky pro možnou aplikaci programu v budoucnu,...
|
|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
The Relation Between the Euro Cash Changeover and the Perceived Inflation in the Baltic Countries
Orosz, Előd ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Turnovec, František (oponent)
Vztah mezi zavedením eura a vnímanou inflací v pobaltských republikách Abstrakt Tato práce se zaměřuje na efekt zavedení společné euro měny na vnímanou inflaci a její vztah k inflaci měřené centrálními bankami nebo národními statistickými úřady. Představuje zde analýzy inflačních mezer Estonska, Lotyšska a Litvy po zavedení eura a zjišťujeme její determinanty pomocí ekonometrických metod. Používáme běžnou metodu nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generaliyed Least Squares) a odhad pevných faktorů (Fixed Effects). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část objasňuje teorii vnímané inflace a zaměřuje se na fenomén zvětšování inflační mezery po zavedení eura. Druhá část obsahuje empirickou studii inflační mezery. Zjistili jsme, že vnímaná inflace v Baltských zemích nevykazuje takové rozdílnosti, jak bylo prezentováno při vzniku eurozóny. Navíc jsme zjistili, že vzdělání a disponibilní příjem má malý, ale prokazatelný vliv na inflační mezeru pozorovanou po zavedení eura.
|
|
|
Euro a Česká republika - výhody a úskalí společné měny
Snopek, Ondřej ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Dupáková, Lenka (oponent)
Euro a Česká republika - výhody a úskalí společné měny Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá možnými výhodami, riziky a náklady, které může pro Českou republiku představovat vstup do eurozóny a přijetí společné měny - eura. Cílem této práce je seznámení s historií vývoje ekonomické a hospodářské integrace Evropy od konce druhé světové války do současnosti, představení kritérií používaných k určení dosaženého stupně nominální a reálné konvergence státem, zhodnocení dosaženého stupně obou těchto konvergencí Českou republikou ve vztahu k eurozóně jako celku a představení možných výhod, rizik a nákladů, které s sebou vstup do eurozóny a přijetí eura může přinést. K dosažení stanoveného cíle bylo využito metody analýzy, syntézy, komparace a deskripce. Diplomová práce je dělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola poskytuje exkurz do historie ekonomické a hospodářské integrace v Evropě od konce druhé světové války, počínaje založením Rady Evropy až po přijetí Maastrichtské smlouvy, vznik samotné hospodářské a měnové unie - eurozóny a zavedení eura v členských státech této unie. Kapitola druhá představuje kritéria nominální konvergence, jak byla stanovena Maastrichtskou smlouvou, a dále seznamuje s jejich aktuálním plněním ze strany České republiky. Třetí kapitola pojednává o kritériích reálné...
|
|
|
Does the Eurozone crisis bring similar effects to the economic growth of peripheral countries of EU? A research to investigate effects of the Eurozone crisis on the economic growth of the Eurozone peripheral countries and the non-Eurozone CEE countries
Li, Peiwei ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Akdogan, Idil (oponent)
Peiwei Li Abstraktní: Tento dokument má prozkoumat, zda krize v eurozóně přináší podobné účinky jako hospodářský růst dvou skupin periferních zemí EU, včetně zemí PIIGS a CEE. Řecko, Irsko a Portugalsko ze skupiny PIIGS; a Česká republika, Maďarsko a Polsko ze skupiny CEE jsou v této práci vybrány jako zkoumané země. Aby bylo možné kvantifikovat, jak krize v eurozóně ovlivňuje hospodářský růst těchto dvou skupin zemí, využívá tento výzkum statistický software STATA k provozování panelového regresního modelu s pevně stanovenými efekty podle země a času. Použitá data panelu obsahují vybrané ukazatele šesti zkoumaných zemí v období 2004-2018. Mezi indikátory, které mohou ovlivnit ekonomický růst zemí během krize v eurozóně, patří zůstatek na běžném účtu, příliv PZI, dluh, vývoz a nezaměstnanost. Kromě generování celkových výsledků pro všech šest zemí v letech 2004-2018, tento dokument vytváří figurínu proměnné "eurozóna", která rozděluje zkoumané země do dvou skupin. Proto porovnává výsledky každé skupiny. Období výzkumu je rovněž rozděleno do tří fází: 2004-2008, 2009-2013 a 2014-2018, které představují období před krizí, období krize a období po krizi. Rozdělená období se používají k rozlišení účinků krize. Na základě výsledků dochází k závěru, že dopady evropské dluhové krize na obě skupiny zemí jsou...
|
|
|
Intergovernmentální spolupráce při řešení krize eurozóny
Nevola, Jan ; Havelka, Vít (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice eurokrize s cílem zjistit, jakými prostředky byla řešena. Zaměřuje se na období mezi lety 2010 až 2012, kdy byla přijímána řada zásadních opatření a zároveň vznikaly nové organizace, které zajišťovaly finanční asistenci členským státům eurozóny. Práce analyzuje tyto nové instituce a také povahu těchto rozhodnutí. Záměrem je zjistit, zda kroky vedoucí k záchraně eurozóny měly převážně intergovernmentální povahu nebo zda hlavním hybatelem procesů byly supranacionální instituce. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny příčiny krize, její institucionální rámec a představeny některé názory na způsob řešení krize na základě prací dalších autorů. Dále je popsán teoreticko-analytický rámec, který vychází z teorií intergovernmentalismu, resp. liberálního intergovernmentalismu a neofunkcionalismu. Analytická část práce nejprve popisuje zvolenou metodologii výzkumu, výsledky jsou poté prezentovány v diskuzi. V ní jsou zjištěné poznatky konfrontovány s výzkumy jiných autorů, kteří analyzovali tuto problematiku. Závěr shrnuje práci jako celek a na základě výsledků analýzy zodpovídá výzkumnou otázku stanovenou v úvodu práce.
|
|
|
Examining Governmentality of the Fiscal Compact
Fukatsch, Pavol ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Dluhová krize je významným milníkem v historii evropské monetární integrace. Na jedné straně tato krize poukázala na slabé body monetárního a fiskálního vládnutí, na druhé straně vedla k prohloubení integrace v tomto sektoru. Jedním z řešení, které vedly k vyšší míře integrace a zároveň měly za cíl zabránit další krizi je fiskální kompakt. Cílem fiskálního kompaktu bylo aktualizovat fiskální "pravidla hry" tak, aby lépe odpovídala realitě Eurozóny po krizi. Krize dokáží ukázat a obnažit vzory vládnutí, proto cílem diplomové práce je rekonstrukce těchto vzorů využívajíc přístup teorie vládnutí dle Foucaulta. Práce využije koncept politických technologií a technik ke zkoumání řeči Maria Draghiho, kterou přednesl na přednášce Ludwiga Erharda v roce 2011. Po identifikaci politických technik a technologií odrážejících ordoliberalismus v téhle řeči bude práce pokračovat analýzou mikrostránek fiskálních rad. Cílem analýzy fiskálních rad je trasovat fungování governmentality ve fiskální oblasti. Hlavním cílem analytické části práce je zpochybnit názor, který postuluje, že řešení dluhové odráží suverénní moc.
|
|
|
Připravenost zemí střední a východní Evropy na vstup do eurozóny
Bujáček, Jakub
Tato diplomová práce se zabývá posouzením současného vývoje nominální a strukturální konvergence a sladěnosti hospodářského cyklu zemí CEE s eurozónou. K tomu se využívá Maastrichtských kritérií, indexů podobnosti odvětvových struktur a teorie optimálních měnových oblastí. Použity jsou zde také alternativní techniky měření sladěnosti hospodářského cyklu, které přispívají k šířce závěrů, které tato práce přináší. Vybrané techniky naznačují konvergenční proces zemí CEE k eurozóně, ale také přetrvávající rozdíly mezi západním a východním křídlem EU, což v případě sdílení společné měny vede k riziku výskytu asymetrického šoku.
|
|
|
Účinnost kvantitativního uvolňování v eurozoně
Škrášek, Filip
Diplomová práce zkoumá účinnost kvantitativního uvolňování v eurozóně. Evropská centrální banka v reakci na dopady globální finanční krize spustila několik nekonvenčních nástrojů. Pravděpodobně nejkontroverznějším nástrojem bylo kvantitativní uvolňování, zaměřené na poskytnutí likvidity komerčním bankám s cílem stimulovat jejich úvěrovou činnost a tím oživit ekonomiku. Práce navazuje na předešlou literaturu zkoumající dopady kvantitativního uvolňování a na aktuálních datech zkoumá dopad kvantitativního uvolňování prostřednictvím bankovního kanálu. Práce identifikuje a popisuje heterogenitu dopadů kvantitativního uvolňování napříč zeměmi eurozóny.
|
host ::
RSS.