|
|
Zdravotní gramotnost české dospělé populace v problematice rakoviny prsu
Jirásková, Renata ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Purmová, Markéta (oponent)
Autor: Renata Jirásková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Zdravotní gramotnost české dospělé populace v problematice rakoviny prsu Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 117 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2020 Klíčová slova: rakovina prsu, karcinom prsu, mužský karcinom prsu, problematika rakoviny prsu, zdravotní gramotnost, česká dospělá populace Bakalářská práce se zabývá zdravotní gramotností dospělých českých občanů v problematice rakoviny prsu. Teoretická část zahrnuje anatomii prsu, rozděluje maligní nádory prsu, popisuje etiologii, incidenci a mortalitu, diagnostické metody a léčbu rakoviny prsu. Zaměřuje se i na zdravotní gramotnost včetně prevence a zmiňuje některé organizace angažující se v problematice rakoviny prsu. Práce je zaměřena nejen na ženy, ale i na muže. Empirická část je tvořena kvantitativním dotazníkovým šetřením, které řešilo otázky zdravotního stavu a jeho podpory společně s rizikovými faktory rakoviny prsu. Šetření zjišťovalo také pravidelnost a úroveň prevence včetně selfmonitoringu a vyšetřování partnerem, partnerkou nebo lékařem. Dále šetření zmapovalo znalosti v oblasti rakoviny prsu u muže, povědomí o příznacích rakoviny prsu, diagnostice, léčbě a angažujících se organizacích. Muži měli...
|
|
|
Zvyšování gramotnosti dívek a žen v prevenci rakoviny prsu
JEDLIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje prevenci rakoviny prsu. Je zaměřena především na primární a sekundární prevenci této choroby. Cílem této práce bylo zmapovat gramotnost žen a dívek v oblasti prevence rakoviny prsu a následně jejich povědomí o této prevenci zvýšit. K dosažení těchto cílů byla empirická část této bakalářské práce zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pro který byla zvolena technika hloubkového rozhovoru se ženami a dívkami od 15 do 55 let. Získané informace byly analyzovány, následně kategorizovány. Výzkumné šetření ukázalo, jaké jsou znalosti žen a dívek o primární a sekundární prevenci. Ženy a dívky považují za nejdůležitější rizikové faktory pro vznik nádorového bujení v mléčné žláze genetickou predispozici a stres. Příčinou, kdy se dotazované ženy a dívky zajímají o zdravý životní styl, není prevence onemocnění, ale spíše fyzický vzhled. Dalším zjištěním bylo, že samovyšetření prsu dle správného postupu provádí jen jedna žena. Ženy a dívky často udávaly, že je lékař či sestra o správném postupu nepoučili. Kromě toho, mnoho dotazovaných ani nevědělo, že mají možnost genetického vyšetření na mutaci genu BRCA1 a BRCA2, nebo že jsou poskytovány příspěvky na sekundární prevenci rakoviny prsu. Součástí výzkumného šetření byla metoda pravého experimentu, kdy byly ženám a dívkám předávány informace ohledně prevence rakoviny prsu i s názornou ukázkou samovyšetření. Z výsledků rozhovorů po tomto experimentů vyplynulo že více než polovina dotazovaných svůj postoj nezměnila, což může být zapříčiněno například věkem, kdy mladé ženy a dívky o tuto problematiku nejeví větší zájem. Je třeba širokou veřejnost informovat či edukovat správným postupem a mít pedagogické i odborné vědomosti z oblasti dané problematiky a také přistupovat k veřejnosti s přátelskou atmosférou. Je důležité zmínit, že informovanost veřejnosti o možných metodách prevence rakoviny prsu vychází především z ordinací gynekologů a praktických lékařů. Je to právě sestra či lékař, kteří jsou v úzkém kontaktu s veřejností, a proto mohou ovlivnit jejich zdraví.
|
|
|
Zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů v praxi metodou krátké intervence
PROCHÁZKOVÁ, Renata
Rigorózní práce se zabývá problematikou zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů v praxi metodou krátké intervence. Krátké intervence byly aplikovány v praxi s ohledem na eliminaci nikotinismu, omezení nadměrné konzumace alkoholu, zkvalitnění stravovacích návyků, podporu pohybové aktivity a podporu očkování proti chřipce. Jedná se o aktuální metodu, navrženou a podporovanou WHO v rámci primární i sekundární prevence chronických, neinfekčních i vybraných infekčních onemocnění. Cílem krátkých intervencí je prostřednictvím zvýšení zdravotní gramotnosti posílit zodpovědnost za vlastní zdraví a dosáhnout tak v populaci snížení incidence onemocnění, na jejichž vzniku se zásadní měrou podílí nezdravý životní styl.
|
|
|
Aktivní a autonomní přístup k péči o zdraví, hledání ideálního pojištěnce
Macháček, Vít ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Autor práce formuluje teoretická východiska, pomocí kterých upozorňuje na problematiku systému zdravotní péče. Zdůrazňuje roli jednotlivce a popisuje mechanismus, jakým je možné přirozeně a svobodně zasáhnut do problematiky systému zdravotního pojištění. Klíčovou roli v tomto mechanismu má zdravotní pojišťovny, která má potenciál moderovat vztah pojištěnce se zdravotním systémem pomocí segmentace svých pojištěnců a produktové orientace. K samotné segmentaci má přispět konstrukce "ideálního pojištěnce". Konstrukce je postavena na aktivním a autonomním přístupu pojištěnce, tyto kvality jsou v představené teorii velmi ceněné a předpokládá se, že tento přístup je z hlediska prevence žádoucí. Autor vytvořil nástroj, pomocí kterého lze tento konstrukt měřit. Nástroj v podobě dotazníku je redukován tak, aby obsahoval co nejmenší počet položek a bylo možné ho použít v praxi. Právě použitelnost v praxi je hlavním cílem při tvorbě nástroje.
|
|
|
Epidemiologie sporadické formy kolorektálního karcinomu z hlediska prevence a možnosti časné diagnostiky.
Schneiderová, Michaela ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Hudečková, Henrieta (oponent)
Díky pokrokům v diagnostice, chirurgii a onkologii se pohled na nádorové onemocnění tlustého střeva výrazně změnil. Je nesporné, že se jedná o celkové onemocnění, ke kterému je nutno přistupovat multidisciplinárně, což umožňuje dlouhodobé přežívání pacientů při zachování přijatelné kvality života. Z perspektivy řady desetiletí, byl velmi znepokojivý strmý nárůst incidence tohoto nádorového onemocnění. Dílem je to daň za prodloužení střední délky života, neboť jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů je věk. Se znalostí způsobu života a dietních zvyklostí našich předků nelze popřít fakt, že k rizikovým faktorům, které se podílejí na nárůstu incidence tohoto onemocnění, patří významná změna životního stylu a dietních návyků - snížení fyzické aktivity, obezita, stres, nevhodná tepelná úprava hromadně vyráběných potravin, konzumace nadměrného množství červeného masa, omezení příjmu syrové zeleniny a ovoce, nadměrná spotřeba chemických látek v podobě léků, kosmetiky, nadměrná konzumace alkoholu, zejména piva, nikotinismus, přítomnost cizorodých látek v životním prostředí atd. Vše uvedené vyústilo v průběhu času v rozvoj mnoha tzv. civilizačních chorob, mezi které lze zařadit i kolorektální karcinom (CRC). Přestože jsme dnes schopni v rámci screeningových programů zachytit prekancerózy (polypy) a...
|
|
|
Vliv informovanosti o pohlavně přenosných onemocněních na sexuální chování středoškolské mládeže
Mikešová, Jana ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Autor: Jana Žalská Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vliv informovanosti o pohlavně přenosných onemocněních na sexuální chování středoškolské mládeže Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 83 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2018 Klíčová slova: adolescence, pohlavně přenosné nemoci, sex, sexuální výchova, zdravotní gramotnost, genderová identita Bakalářská práce je napsaná na téma "Vliv informovanosti o pohlavně přenosných onemocněních na sexuální chování středoškolské mládeže". Teoretická část se zabývá pohlavními chorobami a pohlavně přenosnými nemocemi. Je zde popsáno období adolescence, tělesné proměny a genderové rozdíly v období dospívání. Dále se zabývá zdravotní gramotností u mládeže, výchovou ke zdraví, sexuální výchovou. Empirická část zjišťuje informovanost středoškolské mládeže o pohlavních chorobách a jejich prevenci a způsobu ochrany před pohlavními nemocemi, zkoumá zdroje, odkud mladí získávají informace. Dále zjišťuje, zda jejich znalosti o této problematice mají vliv na sexuální chování. Byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a grafů.
|
|
|
Přístupy k veřejnému zdraví ve vybraných zemích a jejich srovnání
Bačkorová, Tereza ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Diplomová práce mapuje přístupy k veřejnému zdraví v České republice a porovnává je s přístupy v Norsku. Teoretická část se věnuje výkladu nejdůležitějších pojmů v oblasti zdraví, veřejného zdraví, zdravotní politiky a prevence a nahlíží na jejich pojetí a různorodou interpretaci v rovině odborného diskurzu. V empirické části je provedena komparativní analýza vývoje a aktuálního stavu zdravotnických systémů obou zemí, zdravotního stavu jejich populace, obecné srovnání přístupů k prevenci a zdravotní politice, a také rozbor konkrétního příkladu v podobě boje s rizikovým faktorem kouření. Cílem práce není pouhé srovnání přístupů k veřejnému zdraví v obou zemích, ale také snaha o porozumění komplexním vztahům mezi komparovanými případy a kontextem. Na základě této analýzy jsou identifikovány příklady dobré praxe a formulována doporučení, která mohou sloužit jako podnět k dalšímu výzkumu nebo podklad k tvorbě nových zdravotních politik, preventivních programů a kampaní. klíčová slova: zdraví, veřejné zdraví, prevence, zdravotní politika, zdravotnický systém, zdravotní gramotnost, komparativní analýza
|
|
|
Zdravotní gramotnost těhotných žen
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce "Zdravotní gramotnost těhotných žen" pojednává o znalostech těhotných žen ohledně zdravého životního stylu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti těhotných žen o zdraví a zdravém životním stylu v průběhu těhotenství. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části jsou popsány jednotlivé složky zdravého životního stylu v těhotenství a jejich problematika. Zaměřuje se i na zdravotní gramotnost a edukační činnost porodní asistentky. Druhá část se skládá z výzkumného šetření, které se soustředí na znalosti těhotných žen ohledně zdravého životního stylu v těhotenství. Na základě stanoveného cíle bylo vytvořeno pět výzkumných otázek. Pro výzkumné šetření bylo použito kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct těhotných žen. Rozhovory byly po předchozí domluvě a se souhlasem žen nahrávány pomocí diktafonu s přepisem rozhovorů do textu. Získaná data byla zpracována, analyzována a roztříděna do tří kategorií (Prekoncepční příprava, Informovanost žen, Životní styl v těhotenství), které byly rozděleny do podkategorií. Kategorie Prekoncepční příprava byla rozdělena do čtyř podkategorií (Plánované těhotenství, Změna životního stylu, Vitamínové doplňky, Pohybová aktivita). Druhá kategorie s názvem Informovanost žen obsahuje tři podkategorie (Složky zdravého životního stylu, Zdroj informací, Předporodní kurzy). Třetí složka Životní styl v těhotenství zahrnuje šest podkategorií (Stravování, Vitamínové doplňky, Rizikové faktory - alkohol, kouření, Pohybová aktivita, Pohlavní styk, Cestování). Informantky, u kterých těhotenství bylo plánováno, se snažily v rámci prekoncepční péče změnit své dosavadní životní zvyklosti v oblasti stravování, sportu či rizikového chování. Zlepšení životního stylu následovalo i během těhotenství. Ženy upravily své stravovací návyky, strava byla pravidelná, pestrá, bohatá na ovoce a zeleninu. Ženy měly všeobecné znalosti o stravě, kterou by měly v těhotenství omezit. Přes veškerou snahu o dodržování zdravého stravování, některé užívaly v těhotenství vitamínové doplňky stravy. Ohledně pitného režimu, preferovaly čistou vodu či slazené nápoje. Jako nevhodné uváděly nápoje obsahující alkohol či kofein. Rizikové chování bylo však velmi časté. Některé požívaly malé množství alkoholických nápojů během těhotenství, některé pily kávu obsahující kofein a jedna dotazovaná během těhotenství kouřila. Přesto ve výzkumném šetření vyšlo najevo, že dotazované ženy mají informace ohledně negativních vlivů alkoholu či cigaret. Ohledně sportování v těhotenství, kromě jedné, provozovaly sporty bezpečné a zdraví prospěšné a měly přehled o nevhodných aktivitách během těhotenství. Ohledně cestování jsou více opatrné, obávají se o zdravotní péči v cizích zemích. Všechny označily letadlo za nevhodný a nebezpečný dopravní prostředek pro těhotnou ženu. Za hlavní zdroj informací označily internet, získávají však informace i od kamarádek, matek či čerpají ze svého předchozího těhotenství. Pouze některé získávají informace od porodní asistentky, z toho dvě dotazované ženy chodí na předporodní kurzy. Další informantky již mají předporodní kurzy zaplacené. Z výzkumného šetření tedy vyplývá, že pouze malý počet dotazovaných žen využívá poradenskou a edukační činnost porodní asistentky. Informace a výsledky získané výzkumným šetřením mohou posloužit jako materiál pro porodní asistentky při poradenské a edukační činnosti.
|
|
|
Podpora zdraví na 1. stupni základních škol
Pospíšilová, Denisa ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Podpora zdraví na 1. stupni základních škol je zjistit míru plnění některých očekávaných výstupů z oblasti podpory zdraví stanovených RVP ZV na dvou vybraných základních školách ve středočeské obci Dolní Břežany. Teoretická část práce se věnuje pojetí zdraví a jeho determinantám. Popisuje způsoby podpory zdraví a důvody, proč ho v rámci celé populace podporovat. Vymezuje pojem zdravotní gramotnost a možnosti jejího zvyšování u žáků na 1. stupni základních škol. Také je v ní zmíněno, jak je podpora zdraví ukotvena v RVP ZV a příklad, jak je možné budovat ve škole prostředí podporující zdraví nad rámec RVP ZV. Dále uvádí charakteristiku žáka mladšího školního věku a jeho vývojové specifikace. V praktické části je zjišťováno, v jaké míře jsou plněny některé očekávané výstupy žáků na 1. stupni z oblasti podpory zdraví stanovené RVP ZV na dvou vybraných základních školách. K dosažení tohoto zjištění je využito metod kvalitativního šetření. Byly připraveny dva strukturované rozhovory. Jeden pro žáky 1. stupně základní školy a druhý pro učitele, kteří na 1. stupni základní školy učí. Rozhovory byly zaznamenány na nahrávací zařízení a následně přepsány do elektronické písemné podoby. Závěr praktické části se věnuje zhodnocení získaných odpovědí a navrhuje možné projekty,...
|
|
|
Zdravotní gramotnost obyvatel domova pro seniory
PLCHOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá zdravotní gramotností obyvatel žijících v domovech pro seniory. Cílem bylo zjistit, jakou mají senioři úroveň zdravotní gramotnosti, zda mají o její zvyšování zájem a jestli jsou schopní podílet se na péči o svou osobu a rozhodovat o svém zdravotního stavu. Druhým cílem práce bylo popsat roli sestry v zajišťování zdravotní gramotnosti u klientů domova pro seniory. V teoretické části diplomové práce jsme se pro ucelený přehled zabývali nejprve pojmem stárnutí a stáří, dále jsme shrnuli pojetí zdraví a nemoci ve stáří a problematiku geriatrického ošetřovatelství a ošetřovatelské péče v domovech pro seniory. Podrobně jsme rozebrali jednotlivé oblasti zdravotní gramotnosti a získané poznatky byly uplatněny ve výzkumné části. Cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl vybrán záměrně a tvořili ho klienti domovů pro seniory a všeobecné sestry pracující ve stejných domovech pro seniory. Výzkumná část zaměřená na zjištění zdravotní gramotnosti seniorů proběhla ve dvou etapách, s vybranými seniory byl nejprve vykonán Mini-Mental State Exam, následně byl s kognitivně intaktními seniory proveden hloubkový rozhovor. Data byla zpracována metodou otevřeného kódování pomocí barvení textu s vytvořením 4 kategorií s 9 podkategoriemi ve výzkumu zaměřeném na seniory a 3 kategorií s 7 podkategoriemi ve výzkumném šetření sester. Z výzkumného šetření vyplynulo, že úroveň zdravotní gramotnosti obyvatel domova pro seniory je rozdílná v závislosti na konkrétní oblasti zdravotní gramotnosti, ale lze shrnout, že senioři mají celkově omezenou zdravotní gramotnost, a to z důvodu přenechávání iniciativy a zodpovědnosti v péči o jejich osobu a rozhodování o jejich zdravotním stavu zdravotnickému personálu. Pro zvýšení jejich zdravotní gramotnosti je potřebná edukace především v působení životního stylu zdraví, preventivním chování, příčinách a možných komplikacích chorob a ve vedlejších účincích užívaných léků. V druhé části výzkumného šetření jsme zjistili, že role sestry v domově pro seniory je nejen ve zvyšování zdravotní gramotnosti seniorů nenahraditelná, ale velmi časově a psychicky náročná, proto vždy nedosahuje takové kvality, jaké by samy sestry chtěly.
|
host ::
RSS.