|
|
Jak jsou žáci středních škol vzdělaní v oboru biologie virů
Solarová, Pavlína ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Biologie virů je obor, kterému se ve výuce věnují 2-3 vyučovací hodiny. Během těchto hodin žáci musí vstřebat informace nejen o stavbě a funkci viru, ale i rozmnožování tohoto mikroorganismu, několikero zástupců a v neposlední řadě také onemocnění, která způsobují, jaká existuje prevence a léčba těchto onemocnění. Studenti si pamatují, k čemu slouží vakcína, koho virus napadá, jak se mohou nakazit nebo co je to imunitní systém. To, co studentům dělá problém, jsou otázky typu: které z onemocnění není virové, z čeho se skládá virová částice nebo co je infekční onemocnění. V RVP G je učivo určeno jen velmi nekonkrétně. Učitel má tedy jistou volnost při tvorbě ŠVP a svých příprav. K dalšímu zpřesnění toho, co by měl student znát k maturitě, slouží katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky, v tomto případě z biologie, který obsahuje rozepsané výstupy učiva ze všech biologických oborů.
|
|
|
Heterologní exprese onkoproteinu E7 lidského papilomaviru (HVP 16)
Lidický, Ondřej ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Mach, Otakar (oponent)
Rodící se technologie produkce vakcín a farmaceutických proteinů v rostlinách nabízí do budoucna veliký potenciál pro jejich levnou, bezpečnou a kvalitní průmyslovou výrobu. Tato práce je zaměřena na studium možnosti optimalizace přípravy experimentální terapeutické vakcíny proti lidskému papilomaviru typu 16 (HPV 16). Experimentální vakcína je tvořena virovými částicemi X viru bramboru (PVX), od kterého byl odvozen virový vektor použitý pro transientní expresi konstruktů, které mají na svém povrchu navázaný onkoprotein HPV- E7. Tyto chimerické virové částice by měly být schopné aktivovat silnou a specifickou buněčnou imunitní odpověď. Modifikace kapsidového proteinu PVX takto velikým inzertem může mít vliv na schopnost viru tvořit částice. V této práci jsme charakterizovali některé vlastnosti tohoto chimerického viru jako je rozpustnost nebo schopnost viru šířit se v infikované rostlině.
|
|
|
Nutritional requirements of ticks.
PERNER, Jan
Ticks acquire nutrients only by a parasitic nature of feeding on animals, including humans. During this process, a wide array of pathogens is transmitted. Ticks of the Ixodidae family receive exactly one blood meal in each active developmental. Knowing the trophic dependence of tick metabolism on the host blood meal components may enable discovering processes essential for the tick physiology and development. Exploiting a membrane system of tick feeding and whole blood fractionation, we have revealed that adult ticks need to acquire host haemoglobin-derived haem so that they can produce viable larvae, and reproduce. Haem is not further catabolised in ticks, and iron is thus acquired via independent route with the host serum transferrin as a source molecule. Using RNA-seq, we compared transcriptome compositions between guts of blood- and serum-fed ticks. We identified fifteen gut transcripts that change their levels with respect to the presence/absence of dietary red blood cells. Glutathione S-transferase, one of the identified encoded molecules, shows a clear haeminresponsive expression at both transcript and protein levels. Its apparent haem-binding properties suggest that this protein is directly involved in haem homeostasis maintenance within the tick gut. The ultimate goal of such research is to identify and verify targets that, when blocked, would render the acquisition and/or distribution system of haem in ticks nonfunctional. This would represent a novel way of anti-tick interventions in veterinary and human medicine.
|
|
|
Očkování proti chřipce u dospělé populace
FILIPOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Očkování proti chřipce u dospělé populace. Práce se v teoretické části zabývá rozborem samotné chřipky, její historií, klinickým obrazem, chřipkovými viry, jejich strukturou a proměnlivostí. Tato část se dále zaměřuje na přenos, inkubační dobu, léčbu, prevenci a výskyt chřipkového onemocnění. Kromě toho se tato část zabývá i přímo očkováním proti chřipce. Zaměřila jsem se zde na očkovací látky, indikaci, kontraindikaci, nežádoucí účinky a interakci a očkování u dospělé populace. Nutností bylo zmínit i pandemický plán České republiky a surveillanci chřipky. Jako zajímavost byla na konec teoretické části zařazena kapitola "Chřipka v České republice v roce 2015", kde je zaznamenán výskyt chřipkového onemocnění v týdnech od začátku tohoto roku. Názory na očkování proti chřipce jsou velmi různorodé a práce tedy zaznamenává názory pro i proti. V praktické části jsou stanoveny tři cíle. Cílem práce je zjistit názory dospělé populace na chřipkové onemocnění, dále názory na očkování proti chřipce a v neposlední řadě zjistit, jaká je proočkovanost dnešní dospělé populace. Součástí práce je kvantitativní výzkum, který je postaven na metodě dotazování. Dotazník sestavený dle výzkumných předpokladů byl uveřejněn na internetu, aby k němu mělo přístup co nejvíce lidí. Za tři týdny na dotazník odpovědělo 322 dotazovaných. Výsledky šetření byly poté zpracovány do grafů. Po vyhodnocení dotazníku bylo zjištěno, že se potvrdily výzkumné předpoklady č. 1 a 2. Lidé v dospělém věku tedy očkování proti chřipce nevěří a proočkovanost proti chřipce v tomto věku je nízká. Výzkumný předpoklad č. 3 se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Větší část respondentů nepovažuje chřipku za závažné onemocnění. Na druhou stranu si však větší část myslí, že je chřipka může ohrozit na životě. Bakalářskou práci lze využít pro lepší orientaci v dané problematice, kdy si lidé mohou ucelit informace o chřipce a očkování proti chřipce nebo si tyto informace rozšířit.
|
|
|
Plasmidové DNA vakcíny
Machan, Radoslav ; Chroboková, Maria (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Plazmidové DNA vakcíny predstavujú novú generáciu vakcín s veľkým potenciálom pri prevencii mnohých ochorení. Súčasné štúdie a klinické testy sa zameriavajú na prevenciu pred rakovinou, hepatitídou, maláriou, HIV, chrípky a inými chorobami. Hlavné výzvy týkajúce sa plazmidových DNA vakcín sú v súčasnosti spojené s optimalizáciou jednotlivých krokov výroby a najmä v purifikačných krokoch umožňujúcich výrobu pDNA v množstvách až niekoľkých kilogramov. Hlavnými purifikačnými technikami sú v súčastnosti chromatografické metódy, ale výzkum a vývoj poukazuje aj na potenciálne využitie iných metód, napríklad dvojfázových vodných systémov a magnetických nosičov. V experimentálnej časti bola prevedená izolácia plazmidu pUC 19 z kultúry buniek Escherichia coli JM 109 (pUC 19) metódou alkalickej lýzy. Izolácia bola overená agarózovou gélovou elektroforézou. Izolované vzorky boli purifikované chloridom lítnym a magnetickými nosičmi a miera purifikácie overená spektrofotometricky. Jednotlivé vzorky boli znovu vizualizované agarózovou gélovou elektroforézou a výsledky porovnané.
|
|
|
Konstrukce dávkovače vakcíny
Fux, Jan ; Klapka, Milan (oponent) ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je provést konstrukční návrh zařízení pro dávkování vakcín proti vzteklině dané velikosti a tvaru. Vakcíny budou shazovány z letadla, tudíž je pro nás rozhodující parametr velikost zařízení a jeho hmotnost. Zařízení bude následně otestováno. Součástí práce je tvorba 3D modelu, výkresy vybraných součástí, výkres sestavení a fotografická dokumentace funkčního vzorku.
|
|
|
Odmítání očkování v kraji Vysočina v období let 2010 - 2013
PALÁTOVÁ, Ilona
Očkování má v České republice dlouholetou tradici a v rámci pediatrické prevence patří k základní péči. Představuje velmi účinnou ochranu dětí i dospělých nejen před infekčními nemocemi, ale i jejich následky. V dnešní moderní době se však objevují názory, které zpochybňují prospěšnost a důležitost povinného očkování. Za jeho zrušení bojují jedinci i organizované skupiny, které očkování označují za neetické, nemorální a nelidské. Nejčastějším důvodem odmítnutí očkování je přesvědčení, že některá očkování nejsou nutná. Tato problematika se stále častěji stává předmětem mnoha diskuzí, proto ji spatřuji jako velice aktuální.
|
|
|
Production and functional characterization of tick salivary protease inhibitors
KOTÁL, Jan
Two cysteine and two serine protease inhibitors from a tick Ixodes ricinus saliva were overexpressed using a prokaryotic overexpression system and refolded to their native state. Both cysteine protease inhibitors were tested as potential antigens for an anti-tick vaccine showing no effect on tick feeding or reproduction. Various immunological methods were employed to test the potential immunomodulatory function of these proteins without success.
|
|
|
Studie proočkovanosti a vakcinační disciplíny u povinného očkování
MAXOVÁ, Marie
Tato práce slouží k zjištění proočkovanosti u povinného očkování dětí v prvních letech jejich života, dodržování doby dávky očkování podle očkovacího kalendáře a zjištění důvodů, pro které nebyly děti očkované. Dále také k zjištění z jakých důvodů dochází k pozdějšímu provedení očkování v prvních letech života dítěte a zda jsou děti, patřící do rizikové skupiny, očkované proti tuberkulóze. Použili jsme metodu kvantitativního výzkumu formou deskriptivní průřezové studie s technikou sběru a analýzy dat. Výzkumným souborem byly děti narozené v okrese České Budějovice v letech 2009, 2010 a 2011. V tomto termínu narozené děti byly vybrány proto, že při dodržení platného očkovacího kalendáře by měly být kompletně očkované proti záškrtu, tetanu, dávivémumu kašli, hemofilové invazivní infekci, žloutence typu B a dětské obrně (DTPHibHB). Skupina 831 dětí (427 chlapců a 404 dívek) byla vybrána technikou náhodného výběru registrujících praktických lékařů pro děti a dorost. Od vybraných lékařů jsme získali data o všech dětech narozených v uvedených letech. Zjistili jsme, že celková proočkovanost vakcínou Infanrix Hexa, teda čtyřmi dávkami, je 98,2% a vakcínou Priorix, teda dvěmi dávkami, 97,26%. Proočkovanost proti tuberkulóze v letech 2009 a 2010 je 90,05%. Až 88,1% novorozenců bylo v prvním týdnu života očkováno proti tuberkulóze, teda podle pokynů očkovacího kalendáře (vyhlášky). Před dovršením jednoho věku života bylo 98,9% dětí očkováno třemi dávkami vakcíny Infanrix Hexa proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, invazivnímu onemocnění Haemophilus influenzae typu b a virové hepatitidě B. Do osmnáctého měsíce věku bylo čtvrtou dávkou očkováno 97,4% dětí sledovaného souboru. První dávku vakcíny Priorix bylo od patnáctého měsíce věku očkováno 68,6%. Druhou dávkou bylo s odstupem šesti až deseti měsíců očkováno 75,4% dětí. Dále bylo zjištěno, že v 40,5% prověřených záznamech nebyly dodrženy termíny některé z dávek očkování. Nejčastěji bylo oddálení očkování ze zdravotních důvodů dítěte. Opomenutí rodičů k očkování bylo zaznamenáno ve dvou případech oddálení očkování. V roce 2010 byla indikace očkování proti tuberkulóze zaznamenána u jednoho novorozence. V roce 2011 bylo očkování proti tuberkulóze doporučeno čtyřem dětem ze sledovaného souboru. Ve všech případech bylo v kalmetizačním středisku provedeno očkování proti tuberkulóze. Podle provedené studie a získaných výsledků se domnívám, že cíle mé diplomové práce byli splněny a stanovené hypotézy pomocí výzkumného šetření potvrzeny.
|
|
|
Prevence chřipky u osob starších 65 let a u osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a jejich postoj k očkování.
ĎURIŠOVÁ, Markéta
Tématem mé bakalářské práce je problematika prevence chřipky u osob starších 65 let a u osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a jejich postoj k očkování. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem komplexně zpracovala poznatky o epidemiologii, původci, léčbě a možnostech prevence chřipkového onemocnění. Praktická část je zaměřena na zmapování proočkovanosti a názorů na očkování u osob starších 65 let a osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. Cílem práce je rozbor důvodů, které vedou k malé proočkovanosti těchto skupin a zjistit, jak proočkovanost zvýšit. K získání dat jsem použila metodu kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků. Konečný počet pro zpracování dat tvořil 190 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy. Ty jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že nejčastější důvod neočkování je nedostatek informací, které respondenti mají o chřipkovém onemocnění a o očkování proti chřipce. Z toho vyplývá i skutečnost, že většina respondentů nevěří účinkům očkování a mnoho osob starších 65 let a zdravotně stigmatizovaných osob nevnímá chřipku jako závažné onemocnění. Ráda bych proto touto prací zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit rizika chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování.
|
host ::
RSS.