|
|
Výročí 17. listopadu 1989 ve výuce ZŠ
Nejedlý, Ondřej ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou výročí 17. listopadu, a to konkrétně z pohledu výuky na základní škole v Kunraticích. V první části se čtenář stručně seznámí se školním kurikulem a jeho vývojem, se zakotvením projektového vyučování a podpory tohoto způsobu výuky na ZŠ Kunratice. V další části práce je uvedena analýza událostí 17. listopadu roku 1939 a roku 1989, nahlížení na tyto události z pohledu současnosti a generalizace, vymezení klíčových pojmů a faktů z didaktického pohledu. Hlavní část práce se zabývá následnou přípravou projektového vyučování na toto téma s aplikací ve vlastní výuce a vyhodnocením dopadů realizované výuky. Výsledkem této práce jsou dva případy projektové výuky, včetně postupu při přípravách a tvorbě metodiky z pohledu člena přípravného týmu, vedoucího týmu a následně i z pohledu třídního učitele, který samotnou výuku realizuje ve své třídě. Oba případy projektové výuky byly realizovány po sobě jdoucích školních rocích 2020 a 2021, přičemž v prvním případě se jedná o realizaci formou on-line projektového vyučování za jeden den a v případě druhém pak dvoudenní projektové vyučování. KLÍČOVÁ SLOVA 17. listopad 1989, demokracie, metodika, občanská společnost, projektová výuka, Sametová revoluce, totalita, základní škola, školní vzdělávací plán, hnízda gramotností, Padlet,...
|
|
|
Totalitární tendence v německé koloniální politice
Weiser, Martin ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Totalitární tendence v německé koloniální politice pojednává o německé koloniální politice vůči africkým domorodcům v letech 1884-1914. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku a analýzu německé domorodé politiky v nejvýznamnější kolonii - Německé jihozápadní Africe. Práce se snaží o postižení vztahu kolonistů ke kolonizovaným, o charakterizaci rasistických představ Němců a popis jejich dopadu na koloniální realitu. Dále pojednává o válce Herero a především o německém vedení bojů během tohoto konfliktu. Snaží se identifikovat příčiny jeho radikalizace, jakož i zodpovědět otázku o genocidním záměru. V části totalitarismus jsou rozebrány totalitární aspekty německé domorodé politiky v Německé jihozápadní Africe, jak se rozvinula po skončení války Herero. Následně je věnována pozornost srovnání německé koloniální politiky vůči domorodcům s africkou koloniální politikou ostatních velmocí. Závěrečná kapitola se snaží zodpovědět otázku po kontinuitě německé historie, po kontinuitě mezi německým kolonialismem a nacionálním socialismem.
|
|
|
Československo za komunistické totality ve filmu a seriálu a využití těchto ve výuce
Nedbal, Václav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vhodné a efektivní využití filmových a seriálových zpracování témat spadajících do období komunistické totality v Československu (tedy mezi lety 1948 a 1989, s důrazem na období 1948-1969). Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž stěžejní, didaktická, část práce je obsažena ve třetí a čtvrté kapitole. První kapitola popisuje základní historické souvislosti týkající se komunistické vlády v Československu mezi roky 1948 a 1989. Pro úplnost také pojednává o vzniku myšlenky komunismu, dále rozvoji Komunistické strany Československa v období první republiky, a také období poválečné třetí republiky. Ke zpracování této kapitoly bylo využito editovaných pramenů a sekundární literatury. Druhá kapitola se věnuje jednotlivým filmovým a seriálovým zpracováním témat spojených s řešeným obdobím. Představuje konkrétní filmy a seriály vzniklé v současnosti (resp. období porevolučním), ale také vzniklé za totality před rokem 1989. Některá díla jsou v kapitole rozebrána do větších detailů, další jsou představena jako nabízené alternativní možnosti pro zapojení do výuky. Třetí kapitola shrnuje didaktický a historický potenciál rozebíraného tématu, nabízí vhodnou literaturu a vysvětluje, jak se k tématu staví Rámcové vzdělávací programy. Čtvrtá kapitola obsahuje tzv. "nápadník". V...
|
|
|
Pojetí totality v díle George Orwela.
Pelán, Štěpán ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl charakterizovat způsob, jakým George Orwell nazíral na totalitu a kterak ji ve svých dílech vyobrazoval. Stěžejní částí je analýza charakteristických rysů totalitních režimů v Orwellových nejvýznamnějších dílech 1984 a Farma zvířat. Pro hlubší porozumění Orwellovu náhledu na totalitní režimy je také blíže pojednáno o jeho životě a událostech, které jeho politické smýšlení formovaly. Kromě výše zmíněného je součástí práce také obecná charakteristika typických rysů totalitarismu a obecně platných principů v rámci totalitních režimů, přičemž je odkazováno na historicko-politický kontext dvacátého století vybraných států, kupříkladu SSSR, Německa nebo Československa. Tato část je následována analýzou vybraných děl autorů, kteří se totalitou zabývali z pozic politické teorie, například Hannah Arendtové, F. A. Hayeka, Zbigniewa Brzezinského či Ernsta Jüngera. Přestože George Orwell tíhl k levici a označoval sám sebe jako socialistu, jakoukoliv formu totalitní vlády striktně odmítal a, jak v jedné ze svých esejů napsal, velkou část jeho díla tvoří protitotalitně zaměřená literatura. Jeho ostře vyhraněný názor na totalitarismus se začal rodit během Španělské občanské války, jíž se aktivně zúčastnil. Tam se také poprvé setkal s totalitními praktikami Sovětského svazu,...
|
|
| |
|
|
The role of women in the world of Margaret Atwood's The Handmaid's Tale & The Testaments
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá světem, jež je předmětem Příběhu služebnice (1985) a Svědectví (2019) autorky Margaret Atwood. Dystopický theokraticko-totalitní režim dominující těmto novelám vybízí k socio-historické a antropologické analýze a interpretaci z perspektivy podmaněných ženských charakterů. Teoretická část, uvedená přehledem práce Margaret Atwood, poskytuje čtenáři zásadní informace týkající se historických paralel, které vyprávění inspirovaly, a zároveň obsahuje vymezení relevantních antropologických konceptů, jako například liminalita, či převrácení statusu. V první sekci části praktické vysvětluje tato práce, za využití informací shromážděných v průběhu teoretické části a těch vyvozených z obou knih od Atwood, vzestup fundamentalistického kultu Synů Jákobových a úspěch jejich projektu, Republiky Gileád. Zároveň je prozkoumána jejich ideologie s ohledem na ženy. Následující část interpretace se zabývá pozicí žen uvnitř tohoto systému, který si je podmaňuje a utlačuje je. Tato analýza je vykonána využitím vybraných charakterů metodou srovnání a kontrastu ideálních modelů pozic žen v podobě, ve které je navrhli architekti systému, a jejich skutečné realizace. Tato práce má následující cíle; prokázat, že Gileádská theokracie je inherentně sexistická a misogynní, najít vysvětlení pro její...
|
|
| |
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
| |
|
|
Politically Committed Songs: A Distinctive Product of the Czech Folk Revival Movement of the 1950s
Uhlíková, Lucie
The beginning of Communist totalitarian era in then Czechoslovakia brought with it political declarations of a new historical epoch and a new worldview, one whose rise was to be facilitated, among other ways, by a retooling of culture. Folklore was misused more than other areas because the folk revival movement was transformed into a strong propaganda tool. ‘New folk art’ in the spirit of socialist realism demanded new songs that would reline traditional forms with contemporary content, oftentimes with political or propaganda undertones. As is clear in contemporaneous folklore research, these propaganda ‘folksongs’ were composed primarily by members of politically active folk ensembles. Despite this, these were creative individuals closely tied to the live tradition, and their composition took place within that framework.
|
host ::
RSS.