|
|
Herní styl jako intencionální model u hráčů videoher
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Cílem disertační práce je reagovat na nedostatečné zmapování konceptu herní styl v dosavadní linii výzkumu hráčů videoher. K tomuto účelu je použit integrativní rámec stylu jako intencionálního modelu přání a přesvědčení hráče. Hlavní teze práce vychází z předpokladu funkce herního stylu ve smyslu nástroje k předvídání chování soupeře. Studie se skládá ze dvou částí. První část navrhuje kategorizaci, která by mohla podrobněji a přesněji zařazovat existující herní formy. Druhá část práce dále rozvíjí téma intencionality prostřednictvím formulace procesuálního modelu odhadování stylu v progamingovém prostředí, který je ilustrován na případové studii videohry League of Legends. Výsledků bylo dosaženo na základě extenzivní analýzy hráčských textů, rozhovorů s poloprofesionálními hráči, komentátory a herními novináři. Zjištění této studie poukazují k nebývalé bohatosti herních stylů a komplexnosti procesu utváření rekurzivní teorie mysli ("já si myslím, že druhý si myslí, že já si myslím…) ve videoherním prostředí. Klíčová slova: herní styl, intencionalita, intencionální model, metagame, metakognice, mindgame, progaming, teorie mysli, typologie hráčů, videohra
|
|
|
The effect of Gender on Adolescent's theory of mind
Šalapková, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá skúmaním vzťahu medzi pohlavím a fungovaním teórie mysle u adolescentov. Teória mysle sa vo vedeckom bádaní objavila len zhruba pred 30 rokmi. Výskumy sa odvtedy sústredili najmä na detsky vek, na skúmanie, či je človek jediný živočíšny druh, ktorý má túto schopnosť alebo ju nájdeme aj u zvierat. Pomerne veľká pozornosť bola venovaná aj deficitom teórie mysle. Na základe preštudovaných zdrojov je jasné, že vývin teórie mysle sa nekončí v detstve ale pokračuje v priebehu adolescencie až do dospelosti. Aj napriek týmto zisteniam je stále nedostatok štúdii popisujúcich teóriu mysle v období adolescencie, a to aj napriek tomu, že sa jedná o kritické obdobie vo vývine sociálnych, emocionálnych a vzťahových schopností. Jedným z faktorov, ktoré môžu zohrávať úlohu, opierajúc sa pritom o výsledky doterajších štúdií je vzťah pohlavia a budovanie vlastnej identity, čo patrí medzi najmenej skúmané aspekty teórie mysle. Metódy pomocou ktorých sme sa snažili tento vzťah testovať boli Test očí a skrátená verzia Bemovej Inventára pohlavných rolí. Výsledky ukázali, že starší (17-roční) adolescenti v Teste očí skórovali významne vyššie ako mladší (16-roční). Rozdiely medzi chlapcami adolescentmi a dievčatami- adolescentkami sa nepreukázali. Komparácia rozdielov v rámci gendrovej identity,...
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.