|
| |
|
| |
|
|
Dva pakty Hitlera se Stalinem v zrcadle českého legálního tisku v Protektorátu Čechy a Morava
Nevrkla, Lukáš ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Lukáš Nevrkla Dva pakty Hitlera se Stalinem v zrcadle českého legálního tisku v Protektorátu Čechy a Morava Abstrakt Práce se zaměřuje na problematiku reflexe dvou sovětsko-německých paktů z 23. srpna a 27. září 1939 v Protektorátu Čechy a Morava. V první části se autor soustředí na objasnění historických a zahraničně-politických souvislostí, které vedly k zásadní proměně v mezinárodních vztazích ve východní Evropě, již právě tyto dva zmíněné pakty ztělesňují. Tato část práce se rovněž zabývá situací v českém protektorátním tisku na počátku druhé světové války a podává přehled základních politických událostí v českých zemích, které v průběhu srpna a září 1939 spoluurčovaly postoje obyvatelstva a médií v protektorátu vůči zahraniční politice jak Německa, tak SSSR. Druhá část práce se věnuje rozboru ohlasu uzavření Ribbentrop-Molotovova paktu a sovětsko-německé smlouvy o hranicích a přátelství v českém protektorátním tisku. V závěru se práce dotýká také vnímání sovětsko-německé spolupráce na počátku druhé světové války československým exilem a ilegálním periodikem KSČ Rudým právem.
|
|
| |
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
Československé školství ve Velké Británii (1940-1945)
Damová, Zora ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Anotace: Práce se zabývá systémem vzdělání, jež bylo poskytováno v průběhu druhé světové války emigrantům československou exilovou vládou na území Velké Británie. Praktické cíle spojené s potřebou vzdělávání československé mládeže byly v této době spojeny i s politickou výchovou a neméně také s vlastní propagací exilové vlády. Kromě kategorizace dostupného vzdělání a příkladů jednotlivých školských ústavů a kurzů jsou proto akcentovány i plány na uplatnění studentů těchto škol, se kterými vláda při jejich vzniku pracovala. Většinu kompetencí na školství v emigraci měl školský odbor Ministerstva vnitra, proto jsou zde zmíněny okolnosti vzniku i organizace tohoto úřadu. Vzdělání bylo Čechoslovákům poskytováno na území cizího státu a byla tedy nutná jistá míra spolupráce s ním. V práci je proto popsán i vliv britských institucí a působení britského školství na československý školský systém, který se jinak řídil předmnichovskými zákony. Úzký vztah mezi Velkou Británií a Československem je rovněž sledován v poválečném období, přičemž je přednostně zohledněn účinek exilového vzdělání na jeho studenty po návratu do osvobozeného Československa.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
|
Média a jejich řízení v letech 1945-1955 na Plzeňsku
Kosnarová, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Média a jejich řízení v letech 1945 - 1955 na Plzeňsku" pojednává o řízení médií na Plzeňsku v rámci historického kontextu prvního desetiletí od konce druhé světové války. Začíná obnovením tisku novin v květnu 1945 a zřízením plzeňského rozhlasu. Sleduje obnovení novinářské organizace v Plzni, včetně poválečné očisty. Popisuje rostoucí vliv komunistické strany na řízení médií na Plzeňsku do února 1948, kdy komunistická strana definitivně přebírá politickou moc v Československu. Po tzv. Vítězném únoru se zabývá další vlnou očisty novinářské organizace v Plzni a zastavením nekomunistických tištěných médií. Seznamuje s postupem znárodňování tiskáren a novými úkoly, vytyčenými novinářům a sdělovacím prostředkům vládnoucí stranou. Nakonec představuje období první poloviny 50. let, kdy dochází k dalším omezením vydávání novin a další reorganizaci znárodněných tiskáren na Plzeňsku. Popisuje zřízení a aktivity Hlavní správy tiskového dohledu v rámci řízení tištěných médií a rozhlasu na Plzeňsku. Jedná se o historickou studii, která chce přiblížit dosud méně zmapovanou část dějin české žurnalistiky. Základní součástí pramenů pro její vznik jsou písemné archivní materiály ze zkoumané doby, uložené ve fondech Národního archivu České Republiky v Praze, Státního oblastního archivu v Plzni a...
|
|
|
Protinacistický odboj v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945
Švadlenková, Jana ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Protinacistický odboj v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945 se zaměřuje na protinacistický odboj za druhé světové války, konkrétně ve východních Čechách, v okrese Rychnov nad Kněžnou. Úvodní část práce stručně shrnuje situaci v Protektorátu Čechy a Morava a protinacistický odboj obecně, jeho hlavní střediska včetně vedoucích osobností a událostí, které jsou s ním spojené. V dalších kapitolách práce sleduje situaci v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945. K tomu jako zdroj poslouží především záznamy z kronik. Prostor je dále věnován i odbojovým skupinám, které na tomto území působily. Konkrétně na jejich činnost, působení a osobnosti, včetně jejich návaznosti na další odbojové skupiny. Zde budou jako pramen využity mimo jiné i písemně zaznamenané vzpomínky členů odboje. Dále se práce zaměřuje na situaci po roce 1945 - zde jsou jedním ze zdrojů potvrzení o odbojové činnosti, které začaly být vydávány po druhé světové válce. Stanoveným cílem práce je představit organizaci protinacistického odboje v této oblasti, v okrese Rychnov nad Kněžnou, v období Protektorátu Čechy a Morava. Ukázání statečnosti obyčejných lidí v této oblasti, kteří se do odboje aktivně zapojili, i když věděli, jaká rizika to může mít pro ně i pro jejich rodiny. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Využití metod a technik dramatické výchovy ve výuce vlastivědného tématu historie místa, kde žiji.
Křížová, Martina ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce ověřuje možnosti využití technik a metod dramatické výchovy při práci učitele 1. stupně základní školy ve výuce vlastivědného tématu. Je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části nejprve charakterizuje dítě mladšího školního věku a jeho specifika, zaměřuje se na tělesný, psychický, citový, sociální vývoj a vývoj jeho poznávacích procesů. V dalších kapitolách vymezuje pojmy výchova a vzdělání. Dále teoretická část seznamuje s pojmem dramatická výchova. Popisuje pohled na výchovu a dramatickou výchovu v průběhu historie. Blíže seznamuje s metodami, technikami, principy a cíli dramatické výchovy. Uvádí jednotlivé formy dramatické výchovy ve vzdělávání. Podrobně popisuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Dramatická výchova. Věnuje se osobnosti učitele a jeho profesním předpokladům. Jedna kapitola teoretické části je věnována informacím o historických událostech místa - vlastivědnému tématu výuky a popisu čerpání informací a sběru dat. Praktickou část tvoří plán pěti výukových bloků, ve kterém se děti prostřednictvím využití technik a metod dramatické výchovy seznamují s historií místa, kde žijí, a s osudy místních občanů v období druhé světové války. Hlavním cílem výuky bylo probudit v dětech touhu po poznání, motivovat je k pokládání otázek a uvědomění...
|
host ::
RSS.