|
| |
|
| |
|
|
Problematika výchovy dětí svěřených do péče prarodičů
Pokorná, Daniela ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou výchovy dětí prarodiči. Je zaměřena na skutečnost, jak prarodič zvládá výchovu nezletilého dítěte. Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol. Tato část práce se soustředí na téma rodiny, výchovy a oblasti náhradní rodinné péče. Praktická část diplomové práce se zabývá samotným výzkumem, kde jako hlavní výzkumná metoda byl vybrán rozhovor a analýza dokumentů. Byl proveden pohovor s deseti prarodiči, kteří mají ve své výchově nezletilé dítě. Rozhovor byl zaměřen na oblasti finančního zabezpečení rodiny, spolupráci rodiny se školou, na možné výchovné problémy dítěte ve škole či doma. Následně bylo provedeno vyhodnocení dle daných dostupných údajů
|
|
|
Analýza potřeb studentů bakalářského prezenčního oboru Adiktologie
Štěrbová, Tereza ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Obor adiktologie je vyučován pod záštitou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy od roku 2005. Průběžné zjišťování kvality výuky má rozhodující vliv na vývoj tohoto oboru. Analýza potřeb studentů aktuálně studujících obor adiktologie nebyla doposud provedena a zpracována. Hlavní aktuální nástroj k hodnocení studia je anketa ve studijním informačním systému. Otázkou zůstává, jak moc studentům tato forma hodnocení vyhovuje. Cíle: Cílem práce je zmapovat oblast vzdělávacích potřeb studentů bakalářského denního oboru adiktologie a zjistit, jaký styl výuky studenti preferují a naopak. Druhý cíl je ověřit, zda studentům vyhovuje zpětná vazba ve formě ankety ve studijním informačním systému. Metody: Práce byla realizována pomocí dotazníkového šetření. Studenti byli vybráni metodou totálního výběru a osloveni k vyplnění semistrukturovaného elektronického dotazníku. Získaná data byla zpracována metodou deskriptivní statistiky. Výsledky: Největší potřebu vzdělávání pociťují studenti v oblasti klinické adiktologie (84,9 %, N=45) a adiktologického poradenství (62,3 %, N=33). Studenti preferují interaktivní styl výuky s názornými ukázkami a praktickými nácviky. Anketa ve studijním systému je u 52,8 % respondentů preferovanou formou hodnocení. Zbylých 47,2 % hlasů se téměř rovnoměrně rozdělilo do...
|
|
| |
|
|
Vliv profese na životní styl porodních asistentek
NESTÁVALOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá tématem Vliv profese na životní styl porodních asistentek. Je tvořena částí teoretickou a výzkumnou částí. V úvodu teoretické části je popsána profese porodní asistentky, zdraví a jeho determinanty a potřeby. Některé vybrané potřeby jsou dále podrobně rozvedeny. Výzkumnou část tvoří tři hlavní cíle. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda profese ovlivňuje životní styl porodních asistentek. Druhý cíl se zaměřoval na skutečnost, zda porodní asistentky dodržují zásady správné životosprávy. Posledním cílem zkoumání bylo, zda jsou u potřeby porodních asistentek narušené. K uvedeným cílům byly vytvořeny tři výzkumné otázky. Otázka první zjišťuje, jaký vliv má profese na životní styl porodních asistentek. Druhá otázka byla zaměřena na to, jakým životním stylem porodní asistentky žijí a třetí otázka zkoumá, jaké potřeby jsou u porodních asistentek narušeny. Pro výzkumnou část bylo zvoleno kvalitativní šetření, kdy byl sběr dat realizován pomocí individuálních hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly v průběhu měsíce března roku 2019. Pro rozhovor bylo předem připraveno 25 otázek. Rozhovory byly se souhlasem porodních asistentek nahrávány na diktafon. První část rozhovoru tvořily čtyři identifikační otázky. Následně porodní asistentky vyjadřovaly subjektivní názor k tématům životní styl, profese porodní asistentka a potřeby. Rozhovory byly doslovně převedeny do psané podoby. Pro zpracování dat byla využita metoda barvení textu, neboli papír a tužka. Tříděním a kódováním získaných odpovědí byly vytvořeny tři hlavní kategorie a jejich podkategorie. První kategorie s názvem Životní styl byla rozdělena do pěti podkategorií, které se věnují životnímu stylu jako pojmu, stravě, volnému času, spánku a životnímu stylu porodních asistentek. Jako druhá kategorie byla definována Profese porodní asistentka, u které vznikly podkategorie s názvy Porodní asistentka v praxi, Pozitiva a negativa povolání porodní asistentka a Změna povolání. Poslední kategorie se zabývala potřebami porodních asistentek a skládala se z podkategorii Potřeba jako pojem a Narušené potřeby. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda profese porodních asistentek nějak ovlivňuje životní styl porodních asistentek, jakou životosprávu porodní asistentky dodržují a jaké potřeby jsou u porodních asistentek v rámci vykonávání profese narušené. Z výzkumného šetření zřetelně vyplývá, že životní styl porodních asistentek je ovlivněn třísměnným provozem, ale nepřipadá jim to nijak omezující, protože se tomuto provozu přizpůsobily. Jelikož s tímto faktorem porodní asistentky počítaly při výběru povolání, neshledávaly to jako zásadní problém. Dále bylo zjištěno, že životní styl porodních asistentek je ovlivněn jejich věkem a rodinným stavem. Z výzkumného šetření bylo shledáno, že porodní asistentky převážně získávají informace o životním stylu z internetu. Dále z výzkumu vyplynulo, že se porodní asistentky navzdory, třísměnnému provozu snaží dodržovat zásady správné životosprávy, ale jejich stravovací návyky jsou ovlivněné věkem. Spíše než se složením je u tohoto povolání problém s pravidelností stravování. Zde výsledky korespondují i s dalším cílem, který se týkal narušených potřeb porodních asistentek. Narušeny jsou také potřeby spánku, především z důvodu nočních směn. Ve volném čase se porodní asistentky převážně věnují odpočinku nebo rozmanitým koníčkům. Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že by porodní asistentky ke změně zaměstnání vedly jen vážné rodinné problémy nebo lukrativní pracovní nabídka.
|
|
| |
|
|
Aktivizační techniky při práci s osobami trpícími demencí
JÍLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématem využití aktivizačních technik při práci s osobami trpícími demencí. První část práce je věnována tématu demence, jejímu vymezení, typům demence a jednotlivým fázím při Alzheimerově chorobě. Další část práce popisuje základní potřeby člověka a také potřeby nemocného člověka. Poslední a hlavní část se zabývá aktivizačními technikami v sociální práci s lidmi s demencí a odpovídá na otázku, jak činnost aktivačních technik naplňuje potřeby člověka. Aktivizační techniky jsou zde rozděleny do tří skupin, podle toho, na které schopnosti člověka nejvíce působí. Jsou to mentální, fyzické a senzorické schopnosti člověka. Do skupiny technik aktivizujících mentální schopnosti patří kognitivní rehabilitace, reminiscenční terapie a biografie. Techniky fyzické aktivizace zahrnují animoterapii, expresní terapii, ergoterapii a kinezioterapii. Skupina technik pro aktivizaci smyslových schopností zahrnuje například aromaterapii a bazální stimulaci. Cílem této práce je ukázat důležitost jednotlivých technik v práci jako nezbytný doplněk k farmakologické léčbě klientů s demencí a také zkoumat, zda aktivizační techniky mohou uspokojit všechny potřeby člověka.
|
|
|
Potřeby žen po porodu císařským řezem
MÁCHOVÁ, Vlasta
Tato bakalářská práce je zaměřena na potřeby žen po porodu císařským řezem. V teoretické části je popsán císařský řez, jeho historie, indikace, metody, kterými lze císařský řez provést, druhy anestezie a komplikace, které mohou nastat. Následně jsou popsány potřeby člověka, uvedená hierarchie potřeb dle A.H. Maslowa, popsána péče porodní asistentky během předoperační přípravy u akutního i plánovaného císařského řezu a péče porodní asistentky v pooperačním období. Ke sběru dat byl využitý polostrukturovaný rozhovor, který byl proveden se ženami po císařském řezu na oddělení šestinedělí. Výzkum byl proveden v průběhu dubna a května roku 2018. Rozhovory se ženami byly vedeny anonymně a po odsouhlasení byly nahrávány na mobilní telefon. Následně byly získané rozhovory doslovně přepsány, analyzovány a zpracovány pomocí kódování ,,tužka-papír". Polostrukturovaný rozhovor se skládal z 10 otevřených otázek a dle potřeby byly stanovené otázky doplněné podotázkami. Odpovědi respondentek byly rozčleněny do kategorií a podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo sedm žen po císařském řezu ve věku od 20 do 36 let. První výzkumná otázka zjišťovala, které potřeby v rámci biopsychosociálních potřeb jsou uspokojovány porodní asistentkou u žen po císařském řezu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pět ze sedmi dotazovaných žen mělo uspokojované biopsychosociální potřeby a s péčí poskytovanou porodní asistentkou byly spokojené. Dvě ženy podotkly, že chyběla informovanost v oblasti pohybu, výživy a v péči o operační ránu. Jedna respondentka uvedla, že nebyla spokojená s komunikací a přístupem porodní asistentky. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaká byla očekávání žen v pooperačním období v souvislosti s péčí porodní asistentky. Všechny ženy očekávaly od porodních asistentek pomoc v péči v pooperačním období. Pět respondentek uvedlo, že dále očekávaly fyzickou a psychickou podporu ze strany porodních asistentek. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že se všem ženám jejich očekávání od porodních asistentek splnila. Získané výsledky mohou být prezentovány porodním asistentkám na seminářích a dále mohou být užitečné při uspokojování biopsychosociálních potřeb ženám, které měly těhotenství ukončené císařským řezem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby a vývojovou péči novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností
TOMKOVÁ, Věra
Neonatologie jako obor medicíny poskytuje péči nejen zdravým novorozencům v porodnicích, ale i novorozencům nemocným či předčasně narozeným. Právě počet předčasně narozených novorozenců celosvětově stoupá. Je to způsobeno pravděpodobně nejen tím, že ženy odkládají svoje mateřství do pozdějšího věku, ale i zvyšujícím se počtem těhotenství vzniklých za pomoci asistované reprodukce. Díky zlepšení perinatologické péče o riziková těhotenství, vedení předčasných porodů a rozvoji metod intenzivní neonatologické péče se daří zachraňovat stále více novorozenců narozených na samé hranici životaschopnosti s extrémně nízkou porodní hmotností. Kromě neustále se zdokonalujících diagnostických, terapeutických a ošetřovatelských postupů se v péči o tyto novorozence dostávají do popředí také metody zajišťující maximální komfort dítěte a kvalitu jeho pozdějšího života. Jedná se o soubor opatření, která nenarušují organizaci chování dítěte, podporují jeho fyziologickou stabilitu a posilují tak růst a vývoj nezralého organismu. Cílem práce bylo zmapovat specifické potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností, zjistit, jak jsou tyto potřeby saturovány během prvních dnů života a ověřit, jak ošetřovatelská péče zaměřená na podporu vývoje novorozenců probíhá v praxi. Teoretická část diplomové práce je zpracována na podkladě studia odborných zdrojů. Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda zúčastněného pozorování, které bylo realizováno na jednotce intenzivní a resuscitační péče neonatologického oddělení ve Fakultní nemocnici v Plzni. Výzkumným šetřením bylo ověřeno, že potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností nejsou jen v rovině biologické, ale i v rovině emocionální a v rovině potřeby přiměřené senzomotorické stimulace. Porovnáním výsledků pozorování bylo zjištěno, že novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností mají největší problém v uspokojení biologických potřeb dýchání, výživy a vyprazdňování. Rovněž pak potřeba bezpečí a stimulace byla u většiny pozorovaných dětí uspokojena pouze částečně. Na podkladě informací získaných pozorováním sester bylo možné vytýčit oblasti, ve kterých byly zjištěny určité rezervy v souvislosti s poskytováním individualizované vývojové péče novorozencům s extrémně nízkou porodní hmotností. Jde především o zvýšenou míru hluku na oddělení a s tím související respektování stavu spánku a bdění novorozenců, dále pak v oblasti jejich stimulace a především v komunikaci s rodiči. Výsledky empirické části práce budou prezentovány na semináři perinatologického centra.
|
host ::
RSS.