|
| |
|
|
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right
Greger, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right Master's thesis Bc. Vojtěch Greger Abstrakt Vzestup populistické radikální pravice (PRP), skupiny stran kritických vůči zavedeným normám západní liberální demokracie, v desátých letech, který se manifestoval například událostmi jako Brexit či převzetí Maďarska neliberálními silami, se stal předmětem značného zájmu ze stran akademiků i veřejnosti, byv vnímán s velkými obavami. Akademické studie PRP často vyvyšovaly nativistické prvky přítomné v rétorice těchto stran a apelům ekonomickým věnovaly značně méně času. V posledních několika letech se však v akademické sféře začala objevovat literatura poukazující na důležitost ekonomické deprivace v umocňování podpory stran PRP. Tato práce je založena na argumentu této literatury, že volební úspěchy PRP jsou velmi často taženy právě ekonomickou deprivací a nespokojeností, která z ní plyne. Tento argument je ilustrován analýzou volební podpory polské strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v letech 2015 a 2019 za použití regrese nejmenších čtverců (OLS) a geograficky vážené regrese (GWR). Naše výsledky ukazují, že strukturální ekonomické faktory, zejména podíl pracujících v primárním sektoru, jsou klíčovými prediktory podpory PiS. Těmito zjištěními podporujeme zjištění již...
|
|
|
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
|
|
| |
|
|
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right
Greger, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right Master's thesis Bc. Vojtěch Greger Abstrakt Vzestup populistické radikální pravice (PRP), skupiny stran kritických vůči zavedeným normám západní liberální demokracie, v desátých letech, který se manifestoval například událostmi jako Brexit či převzetí Maďarska neliberálními silami, se stal předmětem značného zájmu ze stran akademiků i veřejnosti, byv vnímán s velkými obavami. Akademické studie PRP často vyvyšovaly nativistické prvky přítomné v rétorice těchto stran a apelům ekonomickým věnovaly značně méně času. V posledních několika letech se však v akademické sféře začala objevovat literatura poukazující na důležitost ekonomické deprivace v umocňování podpory stran PRP. Tato práce je založena na argumentu této literatury, že volební úspěchy PRP jsou velmi často taženy právě ekonomickou deprivací a nespokojeností, která z ní plyne. Tento argument je ilustrován analýzou volební podpory polské strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v letech 2015 a 2019 za použití regrese nejmenších čtverců (OLS) a geograficky vážené regrese (GWR). Naše výsledky ukazují, že strukturální ekonomické faktory, zejména podíl pracujících v primárním sektoru, jsou klíčovými prediktory podpory PiS. Těmito zjištěními podporujeme zjištění již...
|
|
| |
|
|
Príliv priamych zahraničných investíciíc do krajín V4
Chovanec, Miloslav
Chovanec, M. Příliv přímých zahraničních investic do zemí V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020 Cílem bakalářské práce je identifikace jednotlivých faktorů, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic do zemí V4. Cíl práce je naplněn prostřednictvím regresní analýzy časových dat vybraných proměnných v období let 1997 až 2019. V práci je dále popsán vývoj přílivu přímých zahraničních investic do jednotlivých zemí. Zjištěné ukazovatele poukazují na různorodost výsledků v rámci zemí V4. V Slovenské republice jsou jako nejvýznamnější faktory, zjištěné faktory inflace a infrastruktura. Pro Českou republiku je to faktor infrastruktura. Pro Polsko je to faktor daně z příjmu právnické osoby. Pro Maďarsko nebyl zjištěn žádný faktor významný na 1 % hladiny významnosti, jsou však zjištěné některé faktory, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic do Maďarska na 5 a 10 % hladiny významnosti, a to jsou konkrétně faktor HDP na hodinu, inflace a faktor konáni voleb v daném roce.
|
|
|
Fondové pilíře důchodových systémů zemí V4 a jejich produkty
Šteffková, Klára
Práce je zaměřena na fungování důchodových systémů v zemích Visegrádské skupiny, zejména pak na význam jednotlivých fondových pilířů v rámci těchto systémů. Pro každou zemi je analyzován celý důchodový systém a následně je provedena komparace těchto systémů obecně, i se zaměřením na fondové pilíře a jejich produkty. Srovnávání je provedeno na základě zvolených kritérií. Na základě tohoto srovnání jsou vyvozena doporučení pro fondové pilíře České republiky, která by mohla vést ke zlepšení stávající situace týkající se důchodového zabezpečení země.
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
|
Vývojové trendy demokratických systémů v postkomunistických zemích
ŠVEC, Tomáš
Práce se zabývá vývojovými trendy demokratických systémů v postkomunistických zemích, konkrétně v České republice a Polsku. Zkoumá, jak v popisovaných zemích k nastolení demokratických systémů došlo a jaký byl přechod k demokracii. Popisuje klíčové události, které vedly k pádu komunistických režimů v popisovaných zemích. Důraz je kladen na opoziční síly. Snaží se následně popsat vývojové trendy demokratických systémů v devadesátých letech a to zejména z pohledu stranického systému a parlamentních voleb. Práce se věnuje politickým stranám a politickému vývoji po jednotlivých parlamentních volbách. Práce mapuje také aktuální politickou situaci v Česku a Polsku. Práce se snaží odpovědět na otázku, jak se vyvíjely z demokratického hlediska oba státy a klíčovým bodem je také komparace obou států.
|
host ::
RSS.