|
|
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
|
|
|
Demografický vývoj malých sídel: minulost, současnost a budoucnost
Torgalo, Alexandr ; Bednářová, Hana (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Vylidňování venkova je dlouhodobý fenomén, který probíhá v řadě vyspělých zemí. V evropském prostoru poprvé dochází k masovému stěhování z venkova do měst v první polovině 19. století. Ve druhé polovině 20. století depopulace venkova zrychlila, na přelomu tisíciletí ovšem zpomalila, potažmo zastavila. Cílem práce je analýza demografického vývoje v nejmenších sídlech, které jsou depopulací nejvíce ohroženy. Byl porovnán populační vývoj v současnosti a v minulosti (od 70. let 20. stol.), vývoj v periferních a neperiferních (jádrových) oblastech a vývoj v nejmenších venkovských sídlech ve srovnání s většími sídli. K tomuto účelu posloužil ukazatel "index změny počtu obyvatel" za tři různá vývojová období. Pro vymezení problémových oblastí byly použity další ukazatele demografické povahy (mj. ukazatele věku), které byly za každou jednotku obodovány metodou "pořadí". Tyto problémové oblasti byly nakonec porovnány s typologií venkova. Hlavním zjištěním celé práce bylo, že pokles počtu obyvatel se zastavil ve všech velikostních skupinách sídel včetně těch nejmenších i ve většině periferních oblastí. Klíčová slova: depopulace venkova, demografický vývoj, periferie, problémové oblasti, typologie venkova.
|
host ::
RSS.