|
|
Středověké stavební obětiny ve světle archeologie
Dančová, Viktorie ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o záměrných depozicích, které jsou materiálním dokladem zvyklostí spojených se zakládáním a konstrukcí středověkých staveb. Na základě archeologických, písemných a etnografických pramenů byly formulovány obecnější principy rozpoznání stavebních obětin v archeologických kontextech a problémy spojené s jejich interpretací i terminologií podle současného diskurzu v evropské archeologii. Jsou zde zhodnoceny jednotlivé archeologické nálezy z území dnešních Čech, Moravy a Slezska, datované do období 6. až 16. století. Jejich soupis obsahuje také katalog, přiložený k této práci. Klíčová slova raný středověk; vrcholný středověk; Čechy; Morava; střední Evropa; stavební obětina; základová obětina; domová obětina; oběť
|
|
| |
|
|
Tvorba Jana Jiřího Schaubergera na Moravě
Břečka, Petr ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle Jana Jiřího Schaubergera, barokního umělce, který pocházel z Rakouska, ale pracoval a žil na Moravě, kde vytvořil mnoho kamenných soch, ale i dřevěných nebo štukových plastik, zejména do interiérů kostelů. Mezi jeho nejznámější a zároveň i vůbec první dílo na Moravě patří jezdecké sousoší Caesarovy kašny v Olomouci, které vzniklo v roce 1725. Po zbytek svého uměleckého života zaměřil svou práci zejména pro sakrální stavby. Zemřel poměrně jako mladý ve svých zhruba 44 letech v roce 1744, přesné datum jeho narození neznáme, ale všeobecně je uváděn údaj okolo roku 1700. První kapitola se podrobně věnuje kritice literatury vztahující se k tématu. Druhá, rozsáhlá kapitola se zabývá souhrnně životem a dílem sochaře. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad J. J. Schaubergerovou osobností, v další jako nad umělcem. A poslední, velká část je rozdělena na několik podkapitol v závislosti na materiálu, který byl užit u jednotlivých významných děl, kterým se autor podrobně v dalších podkapitolách věnuje. V závěru pak své poznatky shrnuje.
|
|
|
Arturo a Agostino: srovnání chlapeckých protagonistů děl Morantové a Moravii
Šupíková, Barbora ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Práce má komparativní charakter a zaměřuje se na srovnání postav chlapeckých hrdinů románu L'isola di Arturo Elsy Morantové a novely Agostino Alberta Moravii s důrazem na iniciační tematickou linii obou děl. V jednotlivých kapitolách jsou srovnávány podobnosti a odlišnosti děl a jejich protagonistů. Současně jsou porovnávány přístupy autorů k podobnému tématu i stylistická volba jejich zpracování. Po úvodním představení autorů, jejich děl a zasazení do dobového literárního kontextu se práce věnuje komparaci děl a následně komparaci jejich protagonistů Artura a Agostina. V první části jsou díla zkoumána z pohledu narativní struktury, prostředí, ve kterém se odehrávají, časového ukotvení a role, kterou v nich hraje vypravěč. Jednotlivé kapitoly druhé části se věnují rodinným vztahům protagonistů, jejich dospívání a uvědomování si vlastní sexuality a jejich vnitřnímu světu. Obě díla jsou napsána formou románu a popisují složitou cestu dospívajících chlapců směrem k dospělosti. Příběhy Artura i Agostina jsou odlišné, přesto lze najít řadu styčných bodů zejména v jejich psychickém prožívání dospívání. Další styčné body lze najít v uchopení tématu oběma autory. V obou dílech se prolínají různé linie a různé postupy, přičemž společný je jim sjednocující tematický prvek.
|
|
|
Dodržování tradic a zvyků v Čechách a na Moravě
Valmová, Jana ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Fleischerová, Andrea (oponent)
Diplomová práce Dodržování tradic a zvyků v Čechách a na Moravě se zaměřuje na problematiku českých a moravských tradic, zvyků a svátků, konkrétně se zabývá dvěma významnými svátky Velikonocemi a Vánocemi. Právě tyto dva svátky jsou největšími událostmi církevního roku, ale také jsou oblíbené mezi obyvateli České republiky, zejména tedy Vánoce. Různé zvyky a obyčeje jsou předávány po staletí z generace na generaci a v životě lidí zaujímají významné místo. V úvodu se nachází vymezení pojmů důležitých pro tuto práci a význam tradic a zvyků pro kulturu, současný stav kultury je rovněž zmíněn. Tato práce poskytuje vymezení dvou zmíněných svátků v kontextu české kultury. V druhé části této práce je prezentováno porovnání vybraných prvků v rámci jednotlivých českých a moravských zvyků. Kromě představení daných velikonočních a vánočních zvyků a jejich porovnání si práce rovněž klade za cíl vymezit tendence, které se při porovnání objevily a pojmenovat je. V závěru práce jsou dílčí poznatky o rozdílech mezi českými a moravskými tradicemi a zvyky, které se při studiu literatury objevily, shrnuty a vymezeny, rovněž je zmíněna prognóza pro budoucí vývoj. KLÍČOVÁ SLOVA kultura, tradice, zvyky, svátky, Vánoce, Velikonoce, srovnání, Čechy, Morava
|
|
|
Žerotínové a Náměšť nad Oslavou
Línová, Sabina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zámek v Náměšti nad Oslavou a rod Žerotínů v období renesance. Obsahem práce je historický a stavební vývoj zámku a jeho renesanční sochařská výzdoba. Část textu se také bude zabývat rodem Žerotínů, historií Náměště nad Oslavou a jiným významnějším Žerotínským stavbám. Z nich jsem se rozhodla vybrat rosický zámek. Zámky v Náměšti nad Oslavou i v Rosicích jsou postaveny v duchu renesance. Na architektuře i jeho výzdobě je patrný vliv italských umělců, kteří k nám přicházeli zejména z oblasti severní Itálie. Bakalářská práce "Žerotínové a Náměšť nad Oslavou" je věnována období přelomu 16. a 17. století. Jedná se tedy o období vlády prvních Habsburků v Českých zemích, bojů mezi katolíky a nekatolíky a rozporu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Na konci práce naleznete obrazovou přílohu obsahující zejména fotografie náměšťského zámku.
|
|
|
Historie znojemského pivovaru (1363-2010)
Kočí, Jan ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hruška, Libor (oponent)
Historie znojemského pivovaru (1363-2010) - abstrakt Obsahem mé bakalářské práce je kompletní historie a stavební vývoj v letech 1720 - 2010 jediného zbývajícího, dnes již nefunkčního, znojemského pivovaru. Zároveň tato práce popisuje dějiny pivovarnictví ve Znojmě, a to od prvních zmínek ze 13. století, (s důrazem na rok 1363, který se stal pro znojemské pivovarnictví legendárním), až do roku 2010, kdy byl jediný znojemský pivovar kompletně uzavřen a tradice vaření piva ve Znojmě, trvající téměř 700 let, byla přerušena. Další kapitoly popisují např. původ jména Hostan, současného názvu znojemského piva, věnují se všem produktům, kdysi vyráběným ve znojemském pivovaru, či titulům a oceněním, které dříve věhlasně dobré znojemské pivo Hostan nasbíralo po celé České republice. V neposlední řadě práce kompletně shrnuje všechny ročníky novodobé tradice "Pivních slavností", která díky pivovaru vznikla, a která s ním nyní také skončila. Vše je doprovázeno dobovými fotografiemi, otisky nejstarších listin, portréty důležitých osobností, grafy produkce piva ve Znojmě v průběhu času, fotografiemi exteriérů a interiérů všech budov, atd. Tato bakalářská práce je první kompletně souhrnou prací, samostatně pojednávající o bývalém znojemském pivovaru (Hostan). Klíčová slova: Hostan, Morava, Pivovarnictví, Pivovar, Znojmo.
|
|
| |
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Blücherův palác a barokní tvorba v Opavě
Stuchlíková, Karolína ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo představení barokního paláce s názvem Blücherův, který je situovaný v centru města Opava, seznámení se s jeho komplikovaným historickým a stavebním vývojem, průzkum fasád, interiérů, dokumentace paláce, ale také nastínění politické a kulturní situace, za které vzniklo toto barokní dílo.
|
host ::
RSS.