|
|
Středověké stavební obětiny ve světle archeologie
Dančová, Viktorie ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o záměrných depozicích, které jsou materiálním dokladem zvyklostí spojených se zakládáním a konstrukcí středověkých staveb. Na základě archeologických, písemných a etnografických pramenů byly formulovány obecnější principy rozpoznání stavebních obětin v archeologických kontextech a problémy spojené s jejich interpretací i terminologií podle současného diskurzu v evropské archeologii. Jsou zde zhodnoceny jednotlivé archeologické nálezy z území dnešních Čech, Moravy a Slezska, datované do období 6. až 16. století. Jejich soupis obsahuje také katalog, přiložený k této práci. Klíčová slova raný středověk; vrcholný středověk; Čechy; Morava; střední Evropa; stavební obětina; základová obětina; domová obětina; oběť
|
|
|
Avarské výzdobné motivy v době avarské a jejich transformace v době velkomoravské.
Nováková, Jana ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce si klade za cíl přehledově katalogizovat hlavní avarské výzdobné motivy, zachytit jejich proměny v době velkomoravské a nastínit jejich vazby na východní a středomořské kultury. Opírá se o vypracovaný katalog deseti avarských pohřebišť, z jejichž fondu byly určeny hlavní kategorie a podtypy výzdobných motivů na avarských výrobcích. Tyto motivy budou podrobně popsány a na základě tohoto popisu byly hledány paralely v prostředí Velké Moravy. V závěru se zaměříme i na symbolismus vybraných motivů, pokusíme se je interpretovat a rovněž navrhnout, odkud motivy pocházejí. Klíčová slova: Avaři, doba avarská, doba velkomoravská, výzdobné motivy, symbolika, původ motivů
|
|
| |
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
|
Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích
Hendrychová, Soňa ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
Předložená práce je věnována celkovému zhodnocení velkomoravského pohřebiště v Rajhradě (okr. Brno- venkov), odkrytého v letech 1972 až 1976. Práce vychází z katalogu pohřebiště publikovaného spolu se sousedním pohřebištěm v Rajhradicích Čeňkem Staňou. Sleduje jednotlivé aspekty pohřebního ritu na nekropoli, vyhodnocuje hrobový inventář a na jeho základě dospívá k dataci pohřebiště, jeho srovnání s rajhradickou nekropolí a jejich zařazení do kontextu velkomoravských pohřebišť. Klíčová slova Rajhrad a Rajhradice - Velká Morava - pohřební ritus - chronologie
|
|
|
Srovnání velikosti, struktury a dynamiky rozvoje sídlišť Roztoky, Raškov a Groß Strömkendorf
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
(česky) Název práce: Srovnání velikosti, struktury a dynamiky rozvoje sídlišť Roztoky, Raškov a Groβ Strömkendorf Autor: Kateřina Opicová Katedra: Ústav pro archeologii Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Naďa Profantová, CSc. Konzultant bakalářské práce: PhDr. Martin Kuna, CSc. Abstrakt: Bakalářská práce je věnována srovnání tří raně středověkých sídlišť, Roztok u Prahy, Groβ Strömkendorfu a Raškovu (Raškov I, Raškov II a III). Jedná se o lokality z různých oblastí, které byly osídleny Slovany. Takováto etnická interpretace se potýká s obtížemi, které jsou v práci nastíněny. Ty se týkají hlavně problému identifikace archeologické kultury s určitým etnikem. Jedná se o lokality, jejichž datování se pohybuje od poloviny 5. století až do počátku 9. století. Hlavní pozornost je věnována zahloubeným domům, které převažují na všech zkoumaných lokalitách. V práci je obsažena jejich podrobná analýza, která srovnává jejich základní parametry jako tvar a velikost, orientace, umístění a podoba otopného zařízení. Analýza se dále věnuje i možným konstrukcím stěn a střechy domů. Jsou uvedeny i konkrétní doklady využití určitých konstrukčních prvků (dochované pozůstatky dřeva, domy zaniklé při požáru, rozmístění sloupových jam, vnitřní zařízení domu). K těmto účelům byly využity i poznatky z jiných lokalit raného...
|
|
|
Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích
Hendrychová, Soňa ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent) ; Ungerman, Šimon (oponent)
Předložená práce je věnována celkovému zhodnocení velkomoravského pohřebiště v Rajhradě (okr. Brno- venkov), odkrytého v letech 1972 až 1976. Práce vychází z katalogu pohřebiště publikovaného spolu se sousedním pohřebištěm v Rajhradicích Čeňkem Staňou. Sleduje jednotlivé aspekty pohřebního ritu na nekropoli, vyhodnocuje hrobový inventář a na jeho základě dospívá k dataci pohřebiště, jeho srovnání s rajhradickou nekropolí a jejich zařazení do kontextu velkomoravských pohřebišť. Klíčová slova Rajhrad a Rajhradice - Velká Morava - pohřební ritus - chronologie
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích je doposud největší vesnickou nekropolí, která zatím nemá v Čechách obdoby. Předložená práce se bude věnovat komplexní analýze tohoto pohřebního areálu, který se nacházel nedaleko soutoku Vltavy s Berounkou. Hlavním podkladem pro vypracování celkové analýzy bude elektronická evidence pohřebních celků, která bude propojena s celkovým plánem lahovického pohřebiště a poskytne tak hlavní grafické podklady. Práce se bude dále věnovat upřesnění vnitřní chronologie pohřebiště a jeho prostorovému rozložení. Pozornost bude věnována také pohřebnímu ritu, demografii zde pohřbené populace a zhodnocení jejího sídelního prostředí v období raného středověku. Závěrem bude zhodnocen význam raně středověkého pohřebiště v Praze-Lahovicích v rámci vývoje pražské kotliny v raném středověku. Klíčová slova Praha-Lahovice - raný středověk - pohřebiště - analýza
|
|
|
Kontakty a archeologie - příklad avarského kaganátu a západních Slovanů
Michaličová Nováková, Jana ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na komparaci základních znaků kultur na území České republiky a území bývalého avarského kaganátu v období od poloviny 6. století do začátku 9. století. Podkladem pro tuto komparaci bylo studium celkem deseti lokalit, pěti sídlišť a pěti pohřebišť, z nichž vždy dvě patří do centra jedné ze jmenovaných oblastí, dvě do druhé a poslední se nachází na jejich pomezí. Tyto lokality nám ukazují na paralely, které se rýsovaly mezi oběma kulturními celky. Analogie jsou viditelné jak v pohřebním ritu, tak v podobě samotných domů a sídlišť. O kontaktech také nesporně svědčí movité předměty, z nichž alespoň část bychom označili jako luxusní. Klíčová slova Slované, Avaři, kontakty, etnicita, archeologie, raný středověk
|
|
|
Venkovská osada jako základní jednotka středověkého osídlení na příkladu Dřetovic
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
Práce je věnována středověkému osídlení oblasti v širším povodí Dřetovického potoka. Významnou součástí práce je zpracování výzkumů sídliště na katastru Dřetovic, v poloze Na blatech. Odkryvy byly provedeny v letech 1977-1980 Václavem Mouchou, Ivanem Krutinou, Petrem Sommerem a Janem Rulfem. Součástí zpracování je mimo jiné i sestavení celkového plánu prozkoumaných ploch a objektů. Pozornost je zaměřena i na starší výzkumy Antonína Knora, které proběhly v padesátých letech minulého století. Na tyto akce pozdější odkryvy navázaly. Výzkumy bylo prokázáno osídlení od období kultury pražského typu až do vrcholného středověku, čímž se nabízí možnost srovnání různých horizontů osídlení a možnost zaměření se na změny struktury i velikost osídlení. Jedná se o archeologicky intenzivně poznanou oblast, což je jedním z důvodů, proč bude věnován značný prostor i okolnímu raně až vrcholně středověkému osídlení. V časovém horizontu, kdy fungovalo hradiště Budeč, je zajímavá i otázka vztahu lokalit vně jeho hradeb k samotnému hradišti. Východiskem pro zhodnocení podoby osídlení se stal seznam lokalit a mapy dokladů osídlení. Klíčová slova: Raný středověk - Dřetovický potok - vesnice - zázemí hradiště Budeč - sídliště.
|
host ::
RSS.