Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příjmová chudoba pracujících osob v České republice
Šustová, Šárka
PŘÍJMOVÁ CHUDOBA PRACUJÍCÍCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Abstrakt Přestože chudoba ve vyspělém světě není otázkou života a smrti jako tomu často bývá v zemích méně rozvinutých, je to téma, kterým je potřeba se zabývat i ve vyspělých zemích. Tematika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v poslední době stále významnější roli i v agendě Evropské unie. V 90. letech se Evropská unie začala zabývat také problematikou tzv. pracujících chudých, tedy osob, které přesto, že jsou zaměstnané, spadají do kategorie chudých. Přitom právě zaměstnání by mělo lidem zajišťovat takový životní standard, kterého lidé bez práce nedosahují. Je nezbytné se tématu pracujících chudých věnovat, tyto osoby identifikovat, zjistit příčiny jejich chudoby a vyvinout taková opatření, aby zaměstnané osoby měly vždy lepší životní podmínky než osoby závislé na sociálních dávkách. Cílem této disertační práce je poskytnout komplexní pohled na problematiku chudoby pracujících osob v České republice. Metody monitorování tohoto fenoménu nejsou zatím dostatečně rozvinuté a zejména nejsou jednotné. Proto je v první části práce věnována pozornost dosavadnímu výzkumu v této oblasti se zaměřením na kritické zhodnocení jednotlivých metod. Jejich kombinací a modifikací je pak definována metodika používaná v rámci této práce. Stěžejní část práce...
Příjmová chudoba pracujících osob v České republice
Šustová, Šárka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent) ; Šídlo, Luděk (oponent)
PŘÍJMOVÁ CHUDOBA PRACUJÍCÍCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Abstrakt Přestože chudoba ve vyspělém světě není otázkou života a smrti jako tomu často bývá v zemích méně rozvinutých, je to téma, kterým je potřeba se zabývat i ve vyspělých zemích. Tematika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v poslední době stále významnější roli i v agendě Evropské unie. V 90. letech se Evropská unie začala zabývat také problematikou tzv. pracujících chudých, tedy osob, které přesto, že jsou zaměstnané, spadají do kategorie chudých. Přitom právě zaměstnání by mělo lidem zajišťovat takový životní standard, kterého lidé bez práce nedosahují. Je nezbytné se tématu pracujících chudých věnovat, tyto osoby identifikovat, zjistit příčiny jejich chudoby a vyvinout taková opatření, aby zaměstnané osoby měly vždy lepší životní podmínky než osoby závislé na sociálních dávkách. Cílem této disertační práce je poskytnout komplexní pohled na problematiku chudoby pracujících osob v České republice. Metody monitorování tohoto fenoménu nejsou zatím dostatečně rozvinuté a zejména nejsou jednotné. Proto je v první části práce věnována pozornost dosavadnímu výzkumu v této oblasti se zaměřením na kritické zhodnocení jednotlivých metod. Jejich kombinací a modifikací je pak definována metodika používaná v rámci této práce. Stěžejní část práce...
Systém dávek hmotné nouze jako nástroj ochrany před chudobou v podmínkách ČR
Hasilová, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Diplomová práce Systém dávek hmotné nouze jako nástroj ochrany před chudobou v podmínkách ČR se zabývá vztahem mezi chudobou a sociálními dávkami. Předmětem zkoumání je analýza dopadů nastavení systému dávek hmotné nouze na řešení problému chudoby. Teoretickými východisky práce jsou koncept sociálního vyloučení a redistributivní diskurz. V teoretické části práce jsou analyzovány jednotlivé pojmy a identifikovány nástroje sociální politiky v boji s chudobou. Blíže je charakterizován systém sociální pomoci v ČR. Výzkumná část práce poskytuje, prostřednictvím realizovaných výzkumných studií a rozhovorů s odborníky, analýzu silných a slabých stránek systému dávek hmotné nouze a návrhy na jeho zlepšení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Chudoba jako sociální událost
Spěvák, Alexandr ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je provedení analýzy problému chudoby, popsání pojem, vysvětlení důvodů a příčin vzniku chudoby a navrhnout řešení pro její předcházení. Dále pak je provedena analýza chudoby v České republice a srovnání s vybranými zeměmi EU. Posledním dílčím cílem pak bude vytvoření návrhu na opatření v boji proti chudobě. Diplomová práce byla rozčleněna na dvě části. První část představovala stručný teoretický pohled na chudobu jako sociální událost. Byly zde vymezeny pojmy chudoba, její typy, formy, ukazatelé chudoby podle mezinárodních organizací. Do této části byla zahrnuta problematika příčiny vzniku chudoby, důsledků chudoby, jak primární, tak i sekundární, sociální vyloučení (exkluze). Na tuto část navazuje kapitola nástrojů eliminujících chudobu v rámci české sociální politiky. Mezi tyto nástroje patří: životní minimum, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc a minimální mzda. Tyto nástroje tvoří ucelený komplex, který v současné době poměrně dobře funguje. Většina nástrojů eliminujících chudobu působí zacíleně, to znamená, že jsou tyto nástroje využívány poměrně efektivně. Praktická část vychází z poznatků teoretického pohledu na chudobu. Zahrnuje stručnou analýzu chudoby v České republice a zároveň ji srovnává se zeměmi EU. Česká...
Trh práce a nezaměstnanost
Rylichová, Zuzana ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
5 Abstrakt: V posledních letech se nezaměstnanost stává jedním z nejdůležitějších ekonomických témat. Vzrůstající míra nezaměstnanosti je jedním z nejzávažnějších problémů v mnoha státech. Cílem všech těchto států je zajistit co možná nejvyšší soulad nabídky a poptávky na trhu práce. Cílem této práce je kromě objasnění základních aspektů fungování trhu práce a pojmů spojených s nezaměstnaností, zejména seznámení s odlišnostmi rakouského trhu práce a systému politiky zaměstnanosti a případné nalezení doporučení, která by mohla mít přínos pro zefektivnění českého systému. Práce je členěna celkem do pěti kapitol, přičemž první tři kapitoly se věnují převážně teoretickým aspektům daného tématu. První kapitola popisuje fungování trhu práce a specifika nabídky a poptávky na trhu práce. Druhá kapitola se zcela věnuje nezaměstnanosti, zejména pak důvodům jejího vzniku, druhům nezaměstnanosti a důsledkům, které má vysoká míra nezaměstnanosti ve společnosti. Třetí kapitola představuje velmi aktuální téma minimální mzdy a porovnává výhody a nevýhody zákonem stanovené minimální mzdy. Čtvrtá kapitola shrnuje vývoj a nástroje Evropské politiky zaměstnanosti, neboť tato má značný vliv jak na systém v České republice, tak v Rakousku. Poslední a zcela stěžejní kapitola pojednává o trhu práce a nezaměstnanosti v Rakousku....
Three Essays on Labor Market Institutional Environment
Fialová, Kamila ; Schneider, Ondřej (vedoucí práce) ; Münich, Daniel (oponent) ; Brada, Josef (oponent) ; Dybczak, Kamil (oponent) ; Janáček, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Three Essays on Labor Market Institutional Environment Dizertační práce Kamila Fialová Praha 2012 Abstrakt Dizertační práce se skládá ze tří článků zabývajících se institucionálním prostředím trhu práce. První článek "Instituce trhu práce a jejich vliv na výkon trhu práce v nových členských zemích EU" odhaduje vliv institucí trhu práce na různé indikátory výkonu trhu práce (nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, zaměstnanost, ekonomická aktivita) v evropských zemích. Výsledky potvrzují, že vysoké daně zvyšují nezaměstnanost, zatímco aktivní politiky zaměstnanosti ji naopak snižují. Článek také ukazuje, že přísná legislativa chránící zaměstnance, vysoké daně a větší ekonomické zatížení představované minimální mzdou snižuje zaměstnanost a ekonomickou aktivitu. Druhý článek "Instituce trhu práce a jejich dopad na šedé ekonomiky v Evropě" analyzuje roli institucí trhu práce při vysvětlení vývoje šedé ekonomiky v Evropě za použití různých alternativních měřítek šedého sektoru. Výsledky naznačují, že jedna instituce, která jednoznačně zvyšuje produkci i zaměstnanost v šedé ekonomice, je legislativa chránící zaměstnanost. Ostatní instituce mají méně přímočarý a statisticky robustní efekt a jejich dopady se často liší v nových a...
Vliv minimální mzdy a sociálních dávek poskytovaných v nezaměstnanosti na motivaci k pracovní činnosti
Drzyzgová, Daniela ; Nekolová, Markéta (vedoucí práce) ; Brázová, Věra - Karin (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje, v jaké míře ovlivňuje minimální mzda a systém sociální pomoci státu motivaci k pracovní činnosti. Zaměřuje se na velmi kontroverzní téma dnešní společnosti, a to, zda současná výše minimální mzdy je dostačující k tomu, aby se lidem vyplatilo za tuto pracovat, nebo zda je v tomto směru demotivující k hledání zaměstnání a lidé raději volí možnost pobírání finanční pomoci státu prostřednictvím sociálních dávek. Diplomová práce objasňuje definici minimální mzdy a její vývoj v České republice, dále se zabývá její funkcí a především jejím vlivem na motivaci k pracovní činnosti a jejími důsledky na zaměstnanost. Přibližuje také, jakým způsobem a v jaké výši je minimální mzda stanovena v Evropské unii. Protikladem k tomuto se pak diplomová práce zabývá teorií sociálního státu a sociálního systému v České republice, přibližuje rozsah sociálních dávek, které jsou v České republice poskytovány v období nezaměstnanosti i lidem s nízkými příjmy z výdělečné činnosti. V další části je pak diplomová práce zaměřena na rozbor stávajících poznatků z oblasti problematiky minimální mzdy i sociálních dávek, seznamuje také s výzkumy, které byly v rámci tohoto tématu již provedeny. V neposlední řadě diplomová práce obsahuje vlastní výzkumné šetření, které mělo za cíl prokázat,...
Vývoj minimální mzdy a její dopad na výši odvodů na sociální pojištění v období 2004-2014 ve vybraných zemích EU
Bížová, Barbora ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Diplomová práce analyzuje dopady zvýšení minimální mzdy na odvody za sociální pojištění v období 2004 až 2014. Porovnává vývoj a změny minimální mzdy ve vybraných zemích EU v kontextu událostí, které těmto změnám předcházely. Ze závěrů většiny studií vyplývá, že minimální mzda mimo jiné zvyšuje náklady zaměstnavatelů na zaměstnance a ti pak hledají různé cesty, jak se těmto dodatečným nákladům vyhnout. Diplomová práce nepotvrdila hypotézu, že by zvýšení minimální mzdy výrazným způsobem ovlivnilo výši příjmů ze sociálního pojištění.
Zvyšuje minimálním mzda nezaměstnanost? Determinanty nezaměstnanosti v České republice
Frejlich, Petr ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce analyzuje vliv zvyšování minimální mzdy a vliv dalších exogenních proměnných na míru nezaměstnanosti v České republice v letech 2006-2015. Empirická část práce je založena na dostupných časových řadách, které byly použity k odhadům modelů nezaměstnanosti žen a mužů, včetně odlišně specifikovaných modelů a modelů celkové nezaměstnanosti. Časové řady použité v regresních modelech jsou očištěny o sezónnost. Hlavní hypotéza práce vyjadřuje, že zvyšování minimální mzdy je pozitivně korelováno s mírou nezaměstnanosti. Exogenní proměnné regresních modelů nezaměstnanosti byly určeny na základě předchozích studií a ekonomické teorie. Výsledky odhadovaných modelů ukazují, že ve zkoumaném období nemá růst minimální mzdy statisticky významný vliv na míru nezaměstnanosti v ČR. V práci se podařilo potvrdit hypotézy o negativním vlivu tempa růstu HDP a míry inflace na míru nezaměstnanosti. Hypotéza o pozitivním vlivu podpory v nezaměstnanosti na míru nezaměstnanosti byla v modelu potvrzena.
Komparace institutu životního minima v ČR a na Slovensku od roku 1993 do roku 2015
Feurich, Marek ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Po rozdělení Československé federativní republiky (ČSFR) na Českou a Slovenskou republiku v roce 1993, si obě země ponechaly většinu právních předpisů ČSFR včetně zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Startovací pozice tak byla pro oba státy shodná. Řada úprav legislativního prostředí, ke kterým v průběhu let v obou zemích došlo, poskytuje vhodný prostor ke zrealizování komparativní analýzy. Cílem této diplomové práce je provést komparaci institutu životního minima (ŽM) v České a Slovenské republice mezi lety 1993-2015 a prokázat předpoklady, že institut ŽM vždy zastával v obou zemích stejnou funkci, byl nastaven motivačně pro znovuzapojení nezaměstnaných do pracovního procesu, a že vyšší částka ŽM vždy znamenala vyšší příjem osob v hmotné nouzi v dané zemi. Provedená komparativní analýza ale předpoklady nepotvrzuje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.