|
|
Metody práce s žáky s mentálním postižením v základních školách speciálních ve Zlínském kraji
Slivová, Diana ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá metodami práce, které jsou využívány při edukaci žáků s mentálním postižením. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pracují učitelé s žáky s mentálním postižením v základních školách speciálních ve Zlínském kraji. V uvedených teoretických východiscích je nejprve vymezeno mentální postižení, je zmíněn edukační proces a jeho specifika v základní škole speciální a také metody práce, které jsou využívány při vzdělávání žáků na základní škole speciální. Informace do kvalitativního výzkumného šetření byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů realizovaných s dvanácti speciálními pedagožkami. Získaná data byla analyzována užitím designu zakotvené teorie a techniky otevřeného kódování. Z výzkumu bylo zjištěno, že speciální pedagožky využívají obrovské množství různých pomůcek. Učebnice moc nevyužívají, a když ano, tak ty od nakladatelství Parta, Septima, Taktik a Nová škola. V základních školách speciálních ve Zlínském kraji mají k dispozici místnost Snoezelen, provádějí bazální stimulaci a někdo i individuální logopedickou péči. Rovněž nabízejí muzikoterapii, canisterapii, hipoterapii, ergoterapii, arteterapii, prvky aromaterapie a dramaterapie a orofaciální terapii. Některé školy mají k dispozici fyzioterapeuta nebo masérku, ostatní tyto služby nenabízejí. Nejčastěji...
|
|
|
Jak mohou být ovlivněny sourozenecké konstelace zdravotním znevýhodněním
Plachá, Lenka ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce na téma "Jak mohou být ovlivněny sourozenecké konstelace zdravotním znevýhodněním" se zabývá mapováním vlivu soužití se sourozencem s postižením a působením rodinného prostředí a vztahů na intaktní sourozence v oblasti volby povolání a postojů k plánování vlastního rodičovství. Dále také zkoumá možný vliv pohlaví intaktního sourozence na výše uvedené oblasti. Cílem výzkumného šetření bylo tedy zjistit, zda intaktní sourozenci v dospělosti inklinují k zaměstnání v pomáhajících profesích, konkrétně zda je soužití se sourozencem se znevýhodněním navedlo k volbě povolání s osobami se zdravotním postižením a také, zda ovlivnilo jejich postoj k vlastnímu rodičovství. Pro šetření bylo využito kvalitativního výzkumu, konkrétně prvků designu zakotvené teorie. Ke získání dat bylo užito hloubkového rozhovoru polostrukturovaného typu s pěti respondenty, dospělými sourozenci osob s různým typem zdravotního znevýhodnění (poruchy autistického spektra, Downův syndrom, mozková obrna). Rozhovory byly analyzovány formou otevřeného kódování. Odpovědi na výzkumné otázky jsou doloženy doslovnou citací odpovědí respondentů v jednotlivých kategoriích. Vzhledem k tomu, že v šetření bylo užito pouze prvků zakotvené teorie a pouze otevřeného kódování, vzešla z výzkumu následující širší teorie. Inklinaci...
|
|
|
Chování náročné na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem
Foord, Libuše ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá chováním náročným na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem. Cílem je prostřednictvím výpovědí pedagogických pracovníků mateřských a základních škol zřizovaných dle §16 odst. 9 školského zákona zjišťovat stav současné reality vzdělávání těchto žáků. Zkoumán je výskyt, frekvence, intenzita a konkrétní projevy chování náročného na podporu, příčiny, které dané chování způsobují či ovlivňují, předcházení a preventivní přístupy, ale také řešení výskytu a eskalace daného chování. Teoretická část přináší ucelený pohled na téma problémového a náročného chování u nás a v anglosaském prostředí, věnuje se přístupům k chování náročnému na podporu, problematice autismu, neurodiverzity a mentálního postižení. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a výzkumné otázky, metodologie výzkumu. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativně za užití polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky staví na vyčerpávajících výpovědích čtrnácti pedagogických pracovníků. Závěry práce představují komplexní obraz problematiky chování náročného na podporu a poukazují na dobrou praxi, ale i na neinformovanost, případně nedostatek podpory potřebné pro vzdělávání žáků s autismem a mentálním postižením a daným chováním. Práce poukazuje na potřebu systémového řešení a současně volá po dalším bádání....
|
|
|
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
|
|
| |
|
|
Potřeba dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v rámci specializace
BABICKÁ, Veronika
Další vzdělávání je nedílnou součástí výkonu profese sociálních pracovníků. Cílem práce je zmapovat postoj sociálních pracovníků k potřebě dalšího vzdělávání v rámci specializace. Pro samotný výzkum této bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, které probíhalo technikou polostrukturovaného rozhovoru, tudíž bylo možné se v průběhu doptávat. Poté byla vyhodnocována procesem otevřeného kódování dat získaných rozhovorovým šetřením. Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny kategorie. Výzkumným souborem byli sociální pracovníci vykonávající profesi v odlehčovací službě, určené převážně lidem s mentálním postižením či lidem s kombinovaným postižením, kde se mentální postižení objevuje jako přidružené jinému zdravotnímu postižení, v rámci Jihočeského kraje. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že všichni komunikační partneři jsou v dalším vzdělávání podporováni alespoň v zákonem stanovených 24 hodinách povinného dalšího vzdělávání za rok. Důležitost vzdělávacích aktivit je vnímána především v aktuálnosti informací, navazování nových kontaktů, osobním rozvoji pracovníka, zvyšování kvality poskytovaných služeb či jako duševní hygiena. Mezi nejčastější absolvované vzdělávací aktivity sociálních pracovníků pracujících s dospělými s mentálním postižením v odlehčovací službě patří: Sexualita u lidí se zdravotním postižením; Restriktivní opatření a vzdělávání zaměřené na komunikaci s klienty. Výsledky výzkumu přináší pohled na další vzdělávání sociálních pracovníků a mohou sloužit jako zpětná vazba organizacím, ve kterých byl výzkum proveden.
|
|
|
Problémy se šikanou u osob s mentálním postižením
ČEDÍKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zaměřuje na šikanu osob s mentálním postižením. Práce se dělí na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. Na začátku se vymezuje, co je to mentální postižení, poté jaké je jeho rozdělení. Dále se zde vyskytuje samostatná část o šikaně, kde se zmiňuje i prevence šikany, dělení šikany či také její řešení. Poslední část práce je zaměřena na výzkum, pomocí rozhovorů s osobami s mentálním postižením. Cílem práce bylo zjistit zkušenosti mentálně postižených osob se šikanou. Zjišťuje se informovanost mentálně postižených o šikaně a jaké jsou jejich možnosti, na koho se mohou v případě šikany obrátit. Výzkum ukazuje, že osoby s postižením opravdu trpí šikanou. Výsledky mého výzkumu mohou být využity učiteli, vychovateli i rodiči mentálně postižených osob. Moje práce by mohla pomoci při řešení problémů se šikanou tím, že ukáže, na které problémy se mohou zaměřit a jak je řešit. Pro sběr dat a analýzu dat jsem zvolila postupy kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Výtvarný projev u dětí s mentálním postižením v předškolním věku
MYNAŘÍKOVÁ, Natálie
Bakalářská práce je zaměřena na výtvarný projev u dětí předškolního věku s mentálním postižením. Cílem bakalářské práce je pozorovat děti v průběhu necelého roku při kreslení, zaznamenat jejich projevy chování při kresebném projevu a následně zhodnotit jejich výtvarný projev. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je členěna na čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá kresbou, čím je pro děti důležitá, jakou funkci pro děti má a jaký význam mají v kresbě barvy. Dále jak se kresba vyvíjí a jaký úchop kreslícího náčiní je pro dítě správný. Ve druhé kapitole je popsána charakteristika dítěte v předškolním věku. Zaměřuje se zejména na jemnou a hrubou motoriku, lateralitu, myšlení a emoční vývoj dětí. Třetí kapitola představuje problematiku mentální retardace, a to její klasifikaci, etiologii a vzdělání dětí s mentální retardací v předškolním věku. Čtvrtá kapitola se věnuje kresbě dětí s mentální retardací. V praktické části jsou představeny a kvalitativně hodnoceny jednotlivé kresby grafických typů - postavy, domu a stromu.
|
|
|
Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osob s mentálním a duševním onemocněním
Hlaváčková, Pavlína ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Hlaváčková Mgr. Jana Pluhaříková Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osoby s duševním onemocněním Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje mapování a možnostem ergoterapie v sociální službě chráněného bydlení pro osoby s mentální postižením a duševním onemocněním. Tato problematika osob s mentálním postižením a duševním onemocněním je detailně popsána v teoretické části. Jsou představeny některé problémové oblasti těchto skupin a také možná ergoterapeutická intervence. Je zde řešena také aktuálně probíhající reforma psychiatrické péče, která má přinést zlepšení psychiatrické péče a deinst Společným tématem osob s mentálním a duševním onemocněním je také jejich stigmatizace a přehlížení společností. Nakonec je zde představena služba chráněného bydlení především pro výše zmíněné skupiny. Praktická část se zabývá výsledky dotazníkového šetření, které mapovalo ergoterapii v chráněných bydlení pro osoby s mentálním a duševním onemocněním v České republice. Na základě těchto výsledků, nastudované literatury a získané praxe je vytvořen návrh možností pro v chráněných bydleních. Klíčová slova: chráněné bydlení, mentální postižení, duševní onemocnění, ergoterapie,
|
|
|
Rodina pečující o dospělé dítě s mentálním postižením
KOUBKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku rodin pečujících o dospělé dítě s mentálním postižením. Cílem této práce je zmapovat, jakým způsobem rodiče, kteří o své dítě s mentálním postižením pečují dlouhodobě i v jeho dospělém věku, nahlížejí na to, jak se celá situace promítá do partnerského a rodinného života, jak je jejich život limitován a obohacován, zda vnímají nějaké změny v péči o svého potomka a jak je reflektují. Práce se také zaměřuje na zdroje, ze kterých rodiče čerpají sílu pro překonávání těžkostí vyplývajících z péče o svého potomka, a opory, které se jim dostává. V teoretické části je definováno mentální postižení, jsou zde popsány specifika dospělých osob s mentálním postižením, a jak mentální postižení dítěte ovlivňuje situaci rodiny. Praktická část je realizována metodou kvalitativního výzkumu a formou polostrukturovaných rozhovorů s šesti rodiči dospělých osob s mentálním postižením, tedy čtyřmi rodinami. Bylo zjištěno, že v rodinách vlivem přítomnosti dítěte s postižením došlo k mnoha změnám a omezením. Rodiče vnímají řadu negativ spojených s péčí o postižené dítě, které přímo vyplývají z povahy postižení, a také přínosy. Nebylo zjištěno, že by měla přítomnost mentálně postiženého dítěte vliv na partnerství rodičů. Dále bylo zjištěno, že důležitým faktorem pro zvládání náročných situací vyplývající z péče, jsou opory různých typů, které se rodičům dostávají, a že rodiče zvládají náročné situace specifickými způsoby. Z výzkumu vyplývá, že rodiče silně pociťují obavy o budoucnost svého dítěte.
|
host ::
RSS.