|
|
Pojmotvorný proces ve 2D geometrii u žáků 1. stupně ZŠ
Vlková, Gabriela ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Tato práce se zabývá tématem pojmotvorného procesu v oblasti 2D geometrie. Problematika je zaměřena na děti předškolního a mladšího a středního školního věku. V teoretické části jsou vymezeny dané vývojové etapy a pro ně typický vývoj kognitivních procesů. Dále se práce věnuje charakteristice termínu pojem, procesu budování pojmu a fázím vývoje jazyka v matematice. Následně jsou popsány dvě teorie budování matematického poznání a úrovně geometrického myšlení dle modelu van Hiele. Teoretická část je uzavřena kapitolou věnující se oblasti učiva geometrie v rámci výuky na 1. stupni ZŠ. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - zúčastněné pozorování. Praktická část práce seznamuje s realizovaným výzkumem, jenž je tvořen sedmi experimenty. Cílem experimentů bylo sledovat u dětí a u žáků vývoj jejich představ útvarů 2D geometrie a s tím související vývoj použitého jazyka při pojmenování daných obrazců. Pro experimenty byla připravena série aktivit, které byly v průběhu výzkumu reflektovány a následně případně upravovány či obměňovány. Průběh experimentů je popsán prostřednictvím vyskytlých fenoménů. Na základě zjištěných fenoménů je popsán pojmotvorný proces pro 2D geometrické obrazce - čtverec, kruh, obdélník, trojúhelník. Získané informace jsou porovnány s odbornou literaturou....
|
|
|
Vývoj komunikačních schopností u předčasně narozených dětí
Svobodová, Barbora ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Předkládaná práce ze speciálně pedagogického pohledu pojednává o tématu vývoje komunikačních schopností u předčasně narozených dětí. Práce je pro přehlednost rozčleněna do několika celků. V úvodní části textu je rozebrána problematika incidence předčasných porodů v České republice, následující podkapitoly se věnují definici a rozdělení nezralosti, znakům pojícím se s nedonošeností dítěte a přiblížení vybraných zdravotních problémů komplikujících poporodní adaptaci i následný psychomotorický vývoj dítěte. Následující kapitola analyzující systém péče o nezralé novorozence v ČR se zaměřuje na obě formy této péče tedy akutní i následnou. Další část textu se již věnuje předčasně narozeným dětem z logopedického hlediska, kdy popisuje fyziologický průběh vývoje komunikačních schopností dítěte a dále na základě poznatků současného, především zahraničního výzkumu rozebírá již zvláštnosti řečového vývoje předčasně narozených dětí. V předposlední, stěžejní části práce jsou na základě případových studií zanalyzována a na pozadí celkového psychomotorického vývoje zachycena specifika vývoje komunikace čtyř původně extrémně a těžce nezralých dětí z vícečetných těhotenství. KLÍČOVÁ SLOVA předčasně narozený novorozenec, neonatologie, extrémní nezralost, vícečetné těhotenství, komunikační schopnost, vývoj řeči
|
|
|
Řeč u dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
Semrádová, Michaela ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Tato práce se zabývá řečí u předškolních dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Cílem práce bylo popsat řeč u sociokulturně znevýhodněných předškoláků z hlediska syntaxe, morfologie, slovní zásoby a výslovnosti a z těchto hledisek popsat úroveň řeči u předškolních dětí bez znevýhodnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje vývoji dětské řeči. Popisuje některé lingvistické a sociolingvistické teorie, zabývá se vývojem konkrétních jazykových oblastí v předškolním věku a charakterizuje některé poruchy řeči. Dále v ní najdeme popis sociokulutrního znevýhodnění, skupin sociokulturně znevýhodněných dětí a charakteristiku legislativních dokumentů, které se sociálním a sociokulturním znevýhodněním zabývají. Třetí kapitola teoretické části se zaměřuje na některé jazykové zvláštnosti, kterými se vyznačuje romská minorita. Věnuje se stručné charakteristice romského jazyka, vysvětluje specifika romského etnolektu a také některá komunikační specifika, vycházející z kulturních odlišností. V praktické části práce najdeme popis kvalitativního výzkumu řeči předškolních dětí. Jedná se o mnohopřípadovou studii, která se zabývá konkrétním popisem řečového projevu šesti dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a šesti dětí bez znevýhodnění. Tento popis se věnuje...
|
|
|
Adjektivum poslední v systému české slovní zásoby. Diachronní pohled
Gabrielová, Hana ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení adjektiva poslední v systému české slovní zásoby se zvláštním zaměřením na češtinu doby střední. Vychází jednak ze slovníkových prací zachycujících lexikum starší češtiny, jednak z anotované databáze dokladů sestavené na základě excerpce korpusů textů češtiny doby střední. Po stručné kapitole nastiňující "předčeský" kontext následuje podrobný rozbor lexikografických zpracování adjektiva poslední ve staré češtině. Druhá část je věnována analýze sémantiky adjektiva ve střední češtině, založená zejména na komponentové analýze a rozboru syntagmatických vztahů. Snaží se rovněž postihnout nepodstatnější vývojové změny.
|
|
|
Integrace bilingvních a cizojazyčných dětí do mateřských škol
Smith, Ember ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zaměří na problematiku cizojazyčných a bilingvních dětí v souvislosti s jejich integrací v mateřské škole. Hlavním cílem práce je zjistit připravenost učitelů na práci s dětmi z cizojazyčného prostředí, ale také analyzovat konkrétní způsoby a formy práce s těmito dětmi. Teoretická část práce bude věnována vymezení hlavních pojmů a shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Zaměří se především na bilingvismus, ale také na specifika komunikace s cizojazyčným dítětem předškolního věku. Praktická část se bude opírat o dotazníkové šetření u učitelů mateřských škol. V závěru práce se autorka kromě shrnutí zjištěných údajů pokusí shrnout základní doporučení pro úspěšnou integraci do mateřské škole. Klíčová slova: Vývoj jazyka, bilingvismus, cizojazyčné prostředí, jazykově bohaté prostředí, integrace, komunikace, multikulturismus, mateřská škola, předškolní věk, lingvistika
|
|
|
Ediční zásahy do vybraných pohádek Elišky Krásnohorské
Bartošková, Lucie ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem práce je zaznamenat vývoj edičních změn, kterými procházely tři vybrané pohádky Elišky Krásnohorské - O Červené karkulce, O perníkové chaloupce a Kocour v botách. Práce se dělí na dvě části - Teoretickou a Praktickou. Teoretickou část tvoří kapitola zabývající se vydáváním pohádek napsaných v 19. století a jejich ediční úpravy vzhledem k věku čtenářů. Praktická část této práce obsahuje změny ve vydáních tří pohádek, které jsou rozděleny na změny pravopisné, hláskoslovné, dále morfologické, lexikální, změny slovosledu a na vynechávaná či přidávaná slova během vydávání. Probíhající změny jsou okomentovány a v tabulkách je zanesen vývoj textu v průběhu všech vydání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Předpony s-, z- v historickém vývoji češtiny
Breburdová, Johana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj sémantiky a užívání prefixů s-, z- a vz- v češtině. Po krátkém shrnutí teoretických východisek, vymezení předmětu práce a pojmů, které se v ní používají, následuje etymologický rozbor a popis významů ekvivalentů těchto předpon ve staroslověnštině. Další kapitoly se podrobně věnují konkurenci všech tří prefixů ve staročeském období, popisují faktory mající vliv na vývoj jejich užívání a podávají přehled o novočeském stavu, co se týče významové stránky uvedených prefixů. Následně jsou rekapitulovány pravopisné zásady týkajících se psaní s- a z- (a vz-) od 16. století po současnost. Poslední kapitola se zaměřuje na situaci v ostatních slovanských jazycích se zřetelem na západoslovanskou větev. Pozornost je věnována také otázce splývání prefixů s- a z- v jednu předponu.
|
|
|
Ediční zásahy do vybraných pohádek Elišky Krásnohorské
Bartošková, Lucie ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem práce je zaznamenat vývoj edičních změn v 19. a 20. století, kterými procházely tři vybrané pohádky Elišky Krásnohorské - O Červené karkulce, O perníkové chaloupce a Kocour v botách. Práce se dělí na dvě části. Teoretická část je rozdělena na dvě kapitoly. V první kapitole jsou vysvětleny ediční zásady pro vydávání staročeských textů, textů v období baroka a následně textů 19. století. Samostatnou kapitolu potom představuje vydávání pohádek napsaných v 19. století a jejich ediční úpravy vzhledem k věku čtenářů. Praktická část této práce obsahuje změny ve vydáních tří pohádek, které jsou rozděleny na změny pravopisné, morfologiké, lexikální a změny slovosledu. Všechny proběhnuvší změny jsou okomentovány a v tabulkách je zanesen vývoj textu v průběhu všech vydání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.