|
| |
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Kulturní politika Prahy 7 aneb jak se tvoří moderní čtvrť
Srstková, Olga ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje kulturní politiku městské části Praha 7, jejímž základem se stal v roce 2016 pilotní projekt strategického plánování kultury Art District 7. Studie se zabývá konceptem Kreativních měst Charlese Landryho a jeho aplikací v českém prostředí, kriticky zpracovává teorii Richarda Floridy o Kreativních třídách a pojetí autenticity od Sharon Zukin. Metodologie výzkumu se formou srovnávací analýzy pokouší odhalit implementaci projektu Art District 7 v praxi a odlišnost kulturních politik radnice a samotných kulturních aktérů. Každá kapitola analytické části diplomové práce je zároveň kategorií vyplývající z kritického pohledu na koncept kreativní čtvrti na Praze 7. V jednotlivých oddílech s názvem Komunita, Prostor a ART je zřetelně charakterizována proměna politik kulturních aktérů (divadlo, hala, kavárna) během dvou let trvajícího výzkumu v dolních Holešovicích. Kapitola Komunita popisuje postupnou změnu vztahu kulturních aktérů k lokálním obyvatelům dolních Holešovic a zároveň prezentuje aktérské chápání sebe sama jako určitého druhu společenství. Druhá kapitola akcentuje proměny vnitřních dispozic objektů a zároveň i analyzuje prostorové změny na úrovni ulice a parteru objektů. Třetí kapitola ART předkládá různá pojetí umění a kultury u každého z kulturních objektů...
|
|
| |
|
|
Fundraising, sponzorství a donátorství v britských kulturních institucích (srovnání s ČR)
Nguyenová, Duyen Monika ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fundraisingem a jeho srovnáním ve vybraných britských a českých kulturních institucích. První část práce se věnuje východiskům jako je vymezení pojmu fundraising, jeho zásadám a segmentaci. Dále popisuje dárcovství a jeho daňovou úpravu v České republice a Spojeném království. V souvislosti se státním financováním je zde rozebrána problematika daňových asignací v kultuře. V druhé části je popsáno a srovnáváno financování a přístupy k dárcovství ve vybraných institucích (Royal Opera House, London Symphony Orchestra, Národní divadlo v Praze a Česká filharmonie).
|
|
|
Řízení a kontrola regionálních médií v Československu v 70. a 80. letech 20. století na příkladu informování o kulturních událostech pardubického okresu
Skalecká, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Felcman, Ondřej (oponent)
Tato disertační práci se zabývá působením tiskových orgánů Komunistické strany Československa v okrese Pardubice v období tzv. normalizace. Pro pochopení krize systému v 70. a 80. letech je nutné zabývat se nejprve tím, co jí předcházelo. V textu je tedy nejprve stručně popsán vývoj v období tzv. pražského jara v Československu a následné vojenské invaze v srpnu 1968. Poté jsou sledovány jednotlivé kroky k normalizaci - zejména změny v politice a médiích, které následovaly po zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem KSČ v dubnu 1969. Následuje případová studie, která se zabývá okresem Pardubice. Hlavním tématem práce jsou pardubické okresní noviny Zář, text se však okrajově věnuje rovněž rozhlasu, závodním časopisům, východočeské pobočce Svazu českých novinářů nebo pardubické vysoké škole a osudu redaktorů studentského časopisu. V druhé části případové studie je pozornost upřena na kulturní rubriku novin Zář a její hlavní témata - například politická výročí a roli kultury. Analýza kulturní rubriky ukazuje, o čem se v ní během normalizace (ne)psalo a jakým způsobem. To bylo jedním z nástrojů, jímž si režim nad oblastí kultury a nad její prezentací veřejnosti zajišťoval kontrolu.
|
|
|
Scénické umění (hudba, divadlo, tanec) a kulturní politika v zemích střední Evropy
Pecková Černá, Martina ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Disertační práce Scénická umění (hudba, divadlo, tanec) a kulturní politika v zemích střední Evropy se zaměřuje na vztah státní správy k oboru scénických umění v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. Její součástí je přehled základních dokumentů státní kulturní politiky v zemích střední Evropy, zasazení pojmu scénických umění do konceptu kulturních a kreativních průmyslů a ekonomické klasifikace a analýza statistické evidence divadla, hudba a tance ve vybraných zemích. Práce se dále soustředí na resort kultury z pohledu státní správy, strukturu státních orgánů odpovědných za řízení kultury jako celku a jimi zřizovaných státních institucí odpovědných za oblast scénických umění. Součástí je rozbor dotačních nástrojů na podporu umělecké tvorby v oblasti scénických umění.
|
|
|
Renato Guttuso a Československo Proměny jeho recepce v letech 1949-1979
Ebenová, Anna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá postavou malíře Renata Guttusa z pohledu Československa v letech 1949 - 1979, tj. v období, kdy se v Praze konaly jeho výstavy. Zkoumá, jak bylo u nás jeho dílo přijato, jaké byly motivace vzájemných sympatií a spolupráce a způsob, jakým tato spolupráce probíhala. Sleduje jeho pozici jakožto neorealistického malíře a aktivního člena Italské komunistické strany. Tato strana získala v poválečném období v Itálii velkou podporu veřejnosti. Byla do značné míry nezávislou na oficiální politice Komunistické strany Sovětského svazu a v mnohém se proto její názory od ní odchylovaly. Itálie byla zároveň zemí západně orientovanou a nacházela se v poválečném období v zájmové sféře Spojených států jakožto příjemce pomoci Marshallova plánu a od roku 1949 členský stát NATO. V širších souvislostech se proto práce zabývá dobovou kulturní a politickou situací v Itálii a v Československu a přináší vhled do vzájemných kulturních vztahů obou zemí. Autorka vycházela z dobové literatury, archivních pramenů (archiv Ministerstva zahraničních věcí, archiv Národní Galerie) a dobového tisku (zejména časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, deník Rudé právo, měsíčník Literární noviny).
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Václav Dobiáš (1909-1978), mezi hudbou a politikou
Jiráček, Jiří ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá kulturní politikou v hudební oblasti v období socialistic- kého realismu v Československu, a to především na příkladu prominentního sklada- tele a kulturního organizátora Václava Dobiáše. Jednalo se o typický příklad umělce, který svoje tvůrčí dovednosti plně podřídil hudební tvorbě, jejíž charakter byl určen sovětským ideologem Ždanovem. První kapitola se věnuje stručně socialistickému realismu v hudbě v zemi jeho původu - Sovětském svazu. Hlavní důraz klade na představení Ždanovova vystoupení, které se následně stalo závaznou normou v ze- mích východního bloku. Další kapitola se soustředí na československou reflexi so- cialistického realismu a na jeho přijímání. Tento chronologický vývoj se snaží uká- zat na specifika pro jednotlivá období recepce tohoto uměleckého proudu. Další kapitoly jsou věnovány skladateli, kulturnímu organizátorovi a pedagogovi Václavu Dobiášovi. První kapitola této části práce se věnuje jeho uměleckým začátkům pod vlivem avantgardy 30. let. Další kapitoly se zabývají Dobiášovým přijetím komu- nistické ideologie v roce 1945, hledají důvody této konverze a charakterizují jeho politicky angažovanou tvorbu. Na tuto část práce navazují kapitoly, ve kterých je Dobiáš představen jako čelní organizátor a hudební ideolog, což potvrzuje jeho ak- tivita v ideových...
|
host ::
RSS.