|
|
Sociologie genocidy v Německé jihozápadní Africe
Bauer, Karel ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou genocidy v jedné z bývalých německých kolonií. Německá jihozápadní Afrika (dnešní Namibie) čelila na počátku 20. století události tak děsivé, že jen velmi málo situací v celé historii lidstva s ní lze srovnávat. Práce se snaží čtenáři přiblížit dění na jihozápadě Afriky v období německého kolonialismu, především pak genocidu národů Herero a Nama. Spolu s vymezením pojmu genocida, pak k realizaci ústředního cíle diplomové práce slouží popis dobových událostí v Německé jihozápadní Africe. Hlavním cílem je nalezení určitých spojitostí mezi genocidou spáchanou imperiálním Německem v Německé jihozápadní Africe a genocidou spáchanou o několik desítek let později nacistickým Německem na východě Evropy během druhé světové války.
|
|
| |
|
|
Komparace vybraných faktorů dekolonizace britských a francouzských území v západní Africe
Saxun, Ján ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací procesu, příčin a důsledků dekolonizace bývalých francouzských a britských kolonií v západní Africe, jmenovitě Senegalu a Ghany. Práce vychází ze zkoumání hypotézy, která zní: Rozdílné systémy koloniální správy a jejich důsledky rozdílně ovlivnily charakter dekolonizačního procesu a postkoloniální vztahy mezi bývalými koloniemi a jejich vládci. Stěžejním bodem výzkumu jsou faktory vycházející přímo z kolonií, a to systém koloniální správy, systém koloniálního vzdělávání, domorodé elity a politická mobilizace. V rámci přiblížení teoretické roviny vychází práce z konceptů kolonialismu, dekolonizace a také neokolonialismu. Právě k neokolonialismu se vztahuje navazující výzkumná otázka, která se snaží zkoumat přítomnost a míru neokolonialismu v těchto africkými zemích v období prvních deseti let nezávislosti. Výsledky zkoumání poukazují na významné rozdíly v koloniální administrativě, které mají dopady na typ a chování domorodých elit, a tudíž i politickou mobilizaci a rozdílné přístupy předních politických vůdců k procesu dekolonizace. V chronologické analýze procesu dekolonizace v období od konce druhé světové války až po získání nezávislosti jsou patrné rozdíly nejen v intenzitě a rychlosti procesu, ale také v přístupu senegalských a ghanských...
|
|
| |
|
|
Geopolitika nesamosprávných území ve světě?
Dařílek, Petr ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem nesamosprávných území z geopolitického hlediska. Nesamosprávná území jsou ta území, která se vyskytují na příslušném seznamu vytvořeném a spravovaném Organizací spojených národů a jsou považována za poslední oficiální kolonie. Seznam obsahuje 17 různorodých území, která se od sebe liší geografickou polohou, počtem obyvatel, rozlohou, klimatem, správcovskou zemí, ale i politickým systémem a administrativním zřízením jako takovým. Mezi nejznámější patří Gibraltar, Západní Sahara či Falklandy, většinou se ale ovšem jedná o ostrovy či souostroví v Karibiku a Tichomoří. Dlouhodobým cílem OSN je všechna nesamosprávná teritoria dekolonizovat. Práce si klade si za cíl přinést čtenáři elementární, avšak dostatečně komplexní náhled do problematiky posledních oficiálních kolonií, vysvětlit základní související pojmy, zanalyzovat geopolitický význam jednotlivých teritorií a názor obyvatel či vlády na snahu OSN o dekolonizaci jejich země.
|
|
| |
|
|
Modernizační reformy v koloniálním Alžírsku v letech 1945 - 1962
Mlčoch, Kryštof ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Francouzská koloniální přítomnost v Alžírsku po druhé světové válce byla doprovázena zvýšenou snahou předních představitelů metropolitní Francie i správy Alžírska k rychlé modernizaci tohoto teritoria. Těmito reformami se jej snažili udržet, a to proměnou ve francouzský departement s vyspělým hospodářstvím a dobře integrovaným obyvatelstvem. V době, kdy na tomto území probíhala válka o nezávislost, se jeví tyto modernizační plány jako alternativní přístup Francie k udržení teritoria pod svou správou, jelikož pozorujeme eskalaci těchto plánů, stejně jako u paralelně probíhajícího vojenského konfliktu. Hlavní náplní této případové studie je výzkum způsobu, jakým probíhala francouzská strategie koloniální modernizace na případu Alžírska v období mezi druhou světovou válkou a nabytím samostatnosti. Jejím cílem je pak představit čtenáři zde aplikovaný systém reforem a jejich průběh. Práce analyzuje zejména modernizaci v hospodářství. Právě na něm je možno dobře sledovat patrné znaky modernizace jako úbytek zemědělské populace, zefektivnění práce, rychlý růst HDP, vzdělání, industrializace a efektivní využívání přírodních zdrojů. Tento pokrok byl založen na megalomanských čtyřletých modernizačních plánech. Tyto reformy vykazují mnohé znaky modernizace, ale pokud byl jejich opravdový cíl udržet Alžírsko...
|
|
|
Aktivizující metody ve výuce zeměpisu: náměty pro výuku regionální geografie v 7. ročníku ZŠ
LEŽÁKOVÁ, Lucie
Hlavním cílem této práce je tvorba výukového materiálu pro výuku regionální geografie v 7. ročníku základních škol. Práce využívá různé aktivizující metody. Výukové aktivity mají tři hlavní témata Kmeny, Globalizace a Kolonialismus. Součástí diplomové práce je také metodická příručka pro učitele, která obsahuje pokyny, pomůcky, přínosy a další informace, které učitelům pomohou s aplikací těchto materiálů do výuky geografie. Autorka vše zpracovávala podle platných kurikulárních dokumentů platných v České republice, především RVP ZV a ŠVP ZV pěti vybraných základních škol.
|
|
|
Digitální prostor z perspektivy postkolonialismu
Knapp, Dalibor ; BALADRÁN, Zbyněk (vedoucí práce) ; BENDOVÁ, Helena (oponent)
Cílem této teoretické magisterské diplomové práce je analýza digitálního prostoru z postkoloniální perspektivy. Práce zpočátku vymezuje tuto postkoloniální perspektivu – co je v jejím středu zájmu, jaký je historický kontext, jaké jsou její zdroje a s jakými metodami pracuje. Dále se práce zabývá kolonialismem, představuje jeho myšlenkové konstrukty, ideje a popisuje jeho průvodní jevy a jejich aplikaci ve vztahu kolonizátor-kolonizovaný uvnitř koloniálních systémů. V další části představuje digitální prostor jako prostor sociální, kategorizuje jeho obyvatele a popisuje jejich znaky. Následně hledá, srovnává a analyzuje procesy, vlastní kolonialismu, v digitálním prostoru, konkrétně ve vztahu digitálního Severu a Jihu, na úrovni digitální identity a v procesu práce v digitálním prostoru.
|
|
|
Women in British India
Sichlerová, Nikola ; Knotková, Blanka (vedoucí práce) ; Bendíková, Soňa (oponent)
Tato práce se zabývá tématem žen v Britské Indii, zejména ve druhé polovině devatenáctého století, a změnou jejich situace během britské nadvlády. Když Britové převzali vládu nad Indií ve druhé polovině devatenáctého století, indická společnost byla čím více vystavena evropským zvykům a jiným pohledům na postavení žen ve společnosti. Britové zavedli množství zákonů, které měly zlepšit situaci žen, jako například Hindu Widows Remarriage Act, které jsou v historickém kontextu zkoumány v této práci. Tato práce dává nejen pohled na situaci žen v daném období, ale také ukazuje jaký byl přínos pro změnu této situace ze strany jak Britů tak Indů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.