|
|
Poldi Kladno očima kolektivní paměti
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Má diplomová práce je zaměřena na bývalé ocelárny Poldi Kladno, které z pozice největšího a nejvýznamnějšího lokálního podniku dříve značně přispívaly k budování města i ve smyslu jeho sociální identity. Tento výzkum se soustředí na dva hlavní cíle - zjistit jaký je dnes obraz Poldi Kladno v kladenské kolektivní paměti a jaká jsou přání a reálné možnosti dnešního využití průmyslového areálu, který po nich ve městě zbyl. Z teoretického hlediska se opírám především o teorii kolektivní paměti podle Maurice Halbwachse. Z metodologického hlediska se jedná o kvalitativní výzkum postavený především na hloubkových rozhovorech vedených s respondenty zastupujícími určité paměťové proudy. Tato diplomová práce je rozdělena celkem na čtyři hlavní úseky. V první kapitole čtenáře krátce seznámím s místním kontextem a historií oceláren Poldi. Následuje teoretická kapitola, kde se věnuji teorii kolektivní paměti a způsobu jejího aplikování pro potřeby mého výzkumu a také tématu průmyslových brownfieldů a využití veřejného prostoru. V metodologické kapitole blíže popisuji metodologický postup, který jsem pro svůj výzkum zvolila a ve výzkumné kapitole shrnuji výsledky výzkumu a odpovídám na výzkumné otázky.
|
|
|
Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa
Kukačka, Jakub ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kocián, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci, nazvané "Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa", se věnuji zdokumentování nálad českého obyvatelstva v období od 90. let 20. století až do současnosti. Za rozdělením ČSFR stály převážně politické elity obou nástupnických republik, které toto rozhodnutí přijaly, aniž by bylo konzultováno s občany, kteří se dle tehdejších průzkumů stavěli spíše na stranu zastánců pokračování federace. Postoje veřejnosti se ovšem od rozdělení společného státu významně proměnily a důležitou úlohu v těchto změnách hraje generační uspořádání dané společnosti. Za 30 let od rozpadu se ve společnosti etablovaly nové generace. Je tedy více než vhodné tehdejší a současné nálady porovnat a pokusit se identifikovat příčiny těchto změn. Výsledkem této práce by mělo být poskytnutí základního historického přehledu konečného období ČSFR, zmapování vývoje veřejného mínění k dané události, jeho srovnání a identifikace možných názorových trendů v daných generacích.
|
|
|
Kolektivní pamět a nigerijská občanská válka v nigerijské diaspoře v Dublinu
Ojo Omorodion, Nick ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
1 Anotace Diplomová práce se zabývá kolektivní pamětí nigerijské občanské války u lidí žijících v nigerijské diaspoře v hlavním městě Irska Dublinu. Autor na vzorku 19 lidí nigerijského původu zkoumá jakým způsobem jednotlivci tvoří svoje individuální vzpomínky v rámci širší kolektivní paměti v diaspoře. Respondenti jsou rozděleni do skupin na základě dvou parametrů. První je jejich etnicko-regionální původ v Nigérii a druhý příslušnost k první nebo druhé generaci imigrantů v Irsku. Primárních data jsou nashromážděna metodou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro zpracování dat je využito metody komparativní kvalitativní obsahové analýzy, přičemž autor zohledňuje dvě roviny rozdělení respondentů. Práce teoreticky vychází z teorií pamětí, konkrétně kolektivní paměti. Dále téma teoreticky vytyčuje koncept diaspora. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují tvoření jedincových individuálních vzpomínek a v čem se liší kolektivní paměť zkoumaných skupin na základě výše zmíněného rozdělení. Sekundárními cíli práce jsou charakterizování nigerijské diaspory v Dublinu a problematika vlastní identity u první a druhé generace migrantů.
|
|
|
"Bouřlivé devadesátky" v Rusku: současný pohled na film Bratr (1997)
Stepanova, Liubov ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
NÁZEV: "Bouřlivé devadesátky" v Rusku: současný pohled na film Bratr (1997) AUTOR: Bc. Liubov Stepanova KATEDRA (ÚSTAV) Studijní obor Historické sociologie ŠKOLITEL: Mgr. Alena Marková, Ph.D. ABSTRAKT: Předkládaná diplomová práce se zabývá dobovou kinematografií jako artefaktem, který ovlivňuje proces formování kulturní paměti současné mládeže. Hlavním cílem práce je odhalit, jak současná mládež zahrnuje dobovou filmovou tvorbu do své kolektivní kulturní paměti. K tomuto účelu byl vybrán dobový film Bratr (1997), který byl natočen v devadesátých letech a zakomponoval vybrané období do svého kinematografického prostoru. Devadesátá léta jsou diskusním prostorem v ruské kolektivní paměti, protože tehdejší kontroverzní historické události stále ovlivňují ruskou současnost. Kulturní narativ o devadesátých letech působí na nejednoznačných výkladech, které jsou občas ovlivněny současnými politickými a mediálními institucemi. Z těchto důvodů procesy formování kulturní paměti mladé generace o devadesátých letech v Rusku jsou relevantním vědeckým prostorem pro daný výzkum. Teoretická část daného výzkumu popisuje filmovou tvorbu jako nástroj formování kulturní paměti, a také obsahuje krátký přehled historického kontextu zkoumaného období. Empirická část zahrnuje proces provádění rozhovorů, jejich přepisy a podrobné...
|
|
|
Transformace interpretace historického významu postavy na příkladu společensko-historického konfliktu o roli maršála Koněva v československých dějinach
Stolle, Lucas ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Naše práce si klade za cíl zmapovat konflikt kolem pomníku maršála Koněva, který se odehrával v letech 2015 - 2020. Radnice Prahy 6 opatřila pomník v roce 2018 vysvětlujícími tabulemi, protože ho anonymní aktéři opakovaně ničili. Tabulky měly rovněž připomenout Koněvovu kontroverzní poválečnou kariéru. Tento akt vyvolal ostrou reakci ruského velvyslanectví, které začalo obhajovat Koněvovu historickou roli. Došlo ke konfliktu mezi českými a ruskými politiky a také ke konfliktu v rámci české politické scény. V naší analýze chceme objasnit různé interpretace historické role maršála Koněva ze strany českých a ruských politiků a českých historiků a novinářů. Zabýváme se reakcemi a argumentacemi českých a ruských politiků a aktivistů, českých historiků a českých novinářů ohledně Koněvovy historické role a jeho pomníku. Zkoumáme také rozdíly mezi argumentacemi a jejich proměnu během konfliktu. Nakonec se pokoušíme objasnit důvody pro konkrétní interpretace historické role maršála Koněva. Využíváme teoretické koncepty symbolické centrum a kolektivní paměť. Našimi prameny jsou především české zpravodajské články na vybraných internetových webech.
|
|
| |
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
|
| |
|
|
Vtip jako projev kolektivní paměti: Propojení klasických teorií Maurice Halbwachse a Sigmunda Freuda
Smyčková, Barbora ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce je založena na mezioborovém propojení přístupů dvou klasiků psychologie a sociologie v širším rámci problematiky kolektivní paměti. Konkrétně se zabývá teoretickou aplikací myšlenek Sigmunda Freuda, které představil ve své knize Vtip a jeho vztah k nevědomí, na teorii kolektivní paměti Maurice Halbwachse; tedy možností vysvětlit vtip jako projev kolektivní paměti. Práce nachází mezioborové souvislosti v textech výše jmenovaných autorů a ověřuje, zda je možné podložit sociologické teorie paměti myšlenkami jednoho z největších psychologů. V první části práce je představen koncept kolektivní paměti Maurice Halbwachse v sociologickém kontextu a s přihlédnutím k vlivu jazykového sociálního rámce paměti, který bude později uchopen jako jeden ze spojovacích prvků mezi vtipem a kolektivní pamětí. Další propojení dvou hlavních témat je vysvětleno skrze pojem nevědomí, který je spolu s Freudovými poznatky zachycen v druhé části práce. Poslední část textu je pak věnována samotné hypotéze o možnosti vysvětlení vtipu jako projevu kolektivní paměti. Zpracování tématu je omezeno na čistě teoretickou analýzu primární a sekundární literatury a následnou kompilací Halbwachsových a Freudových tezí právě skrze témata jazyka, nevědomí a paměti. Základním přínosem práce je pojednání o...
|
host ::
RSS.