|
|
České středověké umění pohledem Katolického dějepisectví
Šmied, Miroslav ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Daniel, Ladislav (oponent)
ČJ Předkládaná disertační práce pojednává o historii studijního a vědního oboru nazvaného "Dějiny křesťanského umění". Pokouší se hledat kořeny zájmu o historii, sakrální památky, a monumenty národní minulosti v duchovním prostředí v českých zemích, a jeho následné zařazení do kontextu soudobého evropského vývoje zájmu o výtvarné umění, a jeho studium. Počínaje nestaršími hagiografickými památkami, které nejsou pouze doklady literární historie, ale v mnoha případech jsou jejich texty důležité z hlediska zmínek o stavebních monumentech a výtvarných dílech, mezi nimiž dominuje Kristiánova legenda, přes texty středověkých kronikářů, Kosmy, jeho pokračovatelů, Kroniky zbraslavského kláštera i kronik doby vlády Kala IV., přes historiografii barokního období, jíž bezesporu dominuje dílo Bohuslava Balbína a Tomáše Pešiny z Čechorodu, a období národního probuzení, po rozmach oboru v devatenáctém století, kdy se svým zakladatelským dílem zapsal zejména Ferdinand Josef Lehner, až po vyvrcholení činnosti představitelů oboru v první polovině dvacátého století, kdy byl reprezentován osobnostmi Antonína Podlahy, Eduarda Šittlera, a Josefa Cibulky. Na základě rekapitulace a následného popisu životů a díla jednotlivých osobností se pak předkládaná práce snaží vymezit příspěvek duchovního stavu k budování české...
|
|
| |
|
|
The history of science in the seventeenth century: Science, Religion and Priest Valentim Estancel S.J.
Rego Monturil, Frederico Guilherme ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Klíma, Jan (oponent)
Tato teze si klade za cíl pojednat o dějinách vědy v novověku. Zabývá se historicko-filozofickými úvahami o vztahu mezi vědou a náboženstvím v sedmnáctém století na pozadí cest, díla a života českého matematika, astronoma a jezuitského kněze Valentina Stancla na Moravě, v Čechách, Itálii, Portugalsku a Brazílii. Tato studie se snaží přehodnotit podíl kněží Tovaryšstva Ježíšova na vývoji moderní doby tím, že vyzdvihuje aktivitu jezuitských kněží v politických, náboženských a vědeckých proměnách, ke kterým došlo v šestnáctém a sedmnáctém století v Evropě, Orientu a v portugalské Americe. Práce se snaží reflektovat na vědeckých objevech šestnáctého a sedmnáctého století, zejména v oblasti matematiky a astronomie; nové pojetí člověka a světa, které pramení z politických a náboženských transformací reformního myšlení a kulturní renesance; šok mezi novými vědeckými teoriemi a zkušenostmi s Písmem svatým a následně s křesťansko-aristotelskou scholastickou teologií; kromě toho zpochybňuje nedostatečné přispění kněží či dokonce náboženství k rozvoji vědy. Časový rámec práce se odehrává především mezi koncem patnáctého století a počátkem osmnáctého století, se zaměřením na problémové a kontroverzní století sedmnácté. Takto dlouhá doba umožňuje prozkoumat důležité procesy napjatého vztahu mezi vědou a náboženstvím,...
|
|
|
Kostel svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990
Vittek, Emanuel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Diplomová práce Farní společenství u kostela svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990 pojednává o dějinách farního společenství během komunistického režimu. Studovány jsou dějiny kostela samotného, duchovní správy, pastorace a Kněžského domova, který vznikl po vyhnání jezuitů v jejich rezidenci. Cílem práce je tyto dějiny přehledně uspořádat, a zaplnit tak mezeru v dějinách tohoto místa, neboť v dobách komunismu nebyly nijak systematicky vedeny záznamy o dění ve farnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jezuitská architektura v Jižní Americe
Vopálková, Martina ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Jezuitská architektura v Jižní Americe se zaměřením na andskou oblast se snaží o přiblížení této fascinující části koloniálních dějin umění Latinské Ameriky. Téma této práce je ještě blíže specifikováno a je zaměřeno pouze na městskou jezuitskou architekturu v andské oblasti, to znamená na architekturu států Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Mapuje období od příchodu prvních jezuitů do oblasti od konce XVI. století do jejich vypuzení z Nového světa v roce 1767. Má práce si klade za cíl přiblížit a prezentovat jezuitskou architekturu a její charakteristiky a dále se snaží ukázat odlišnosti od evropské barokní architektury a vyzdvihnout prvky, které jsou typické latinskoamerické. Jednotlivé stavby jsou mezi sebou porovnávány a je na nich ukazována podoba s římským vzorem jezuitské architektury, tedy s kostelem Il Gesù. Nakonec je v textu zahrnut i současný stav těchto andských městských staveb.
|
|
|
Počátky a vývoj jezuitské koleje v Jihlavě v 17. století
Vališová, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Založení jezuitské koleje v Jihlavě v 17. století. Opírá se zejména o studium pramenů uložených především v Moravském zemském archivu v Brně, ze kterého čerpá zejména informace o založení koleje a semináře při koleji, a dále z fondů Státního okresního archivu v Jihlavě, ve kterém jsou uloženy prameny týkající se královského města Jihlavy a jezuitského gymnázia. První dvě kapitoly slouží k uvedení do základní problematiky nábožensko-politických procesů raného novověku v Českém království a jejich projevů v královském městě Jihlavě, které jsou časově ohraničeny na jedné straně počátkem luterské reformace, na druhé potom začátkem rekatolizace. Následující kapitola již uvádí do ústředního tématu práce. Analyzuje průběh rekatolizačního procesu v samotné Jihlavě, jehož důležitou součástí je právě založení jezuitské koleje, která vzniká v kontrastu hospodářských problémů města. Další kapitola se zabývá posledním úsekem třicetileté války po bitvě u Jankova, kdy do města vstoupila švédská armáda - líčí její působení a vliv na kolej a město. Poslední kapitola pak analyzuje založení jezuitského gymnázia a semináře sv. Michala, počty a složení studentů i seminaristů, jejich konflikty či naopak významné absolventy. Především je zde rozebírána schopnost města dostát finančním...
|
|
|
Farní společenství u kostela sv. Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990
Vittek, Emanuel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Farní společenství u kostela svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950- 1990 pojednává, jak již hlásá název, o dějinách farního společenství během komunistického režimu. Studovány jsou dějiny kostela samotného, duchovní správy, pastorace a Kněžského domova, který vznikl po vyhnání jezuitů v jejich rezidenci. Cílem práce je tyto dějiny přehledně uspořádat a zaplnit tak mezeru v dějinách tohoto místa, neboť v dobách komunismu nebyly nijak systematicky vedeny záznamy o dění ve farnosti. Klíčová slova Jezuité, řeholník, historie, pastorace, Kněžský domov, Ignác
|
|
| |
host ::
RSS.