|
| |
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století
Kalivodová, Eva ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Durand, Stéphane (oponent)
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století Abstrakt Předkládaná dizertační práce podává na základě archivních sond a literatury výsledek komparativního srovnání náboženského života protestantských komunit v 18. století na území východních Čech a Horního Languedoku. Cílem studie je makroanalyticky pojatá otázka náboženské rezistence protestantské menšiny vůči dobovým disciplinačním snahám absolutistického státu. Záměrně zvolené kontrastní poměry z hlediska konfe- sijní homogenity a z pohledu majetkového a sociálního postavení věřících posloužily jako odlišné výchozí situace, na nichž jsou sledovány rozdíly v rezistenci aktérů. Práce zkoumá existenci a povahu snah o zjednodušení věrouky a úpravu rituálních praktik věřícími a jejich laickými či ordinovanými duchovními. Studie sleduje kombinovanou chronologicko-tématickou linii, jež se pokouší zachytit látku v co nejširší perspektivě, včetně ekonomicko-kulturního kontextu. První tři kapitoly shrnují a kontextualizují problematiku skrytého protestantství v obou regionech během 17. a především v 18. století. Zatímco v Languedoku došlo k obnově ilegální ovšem fungující presbyteriálně-synodální struktury, ve východních Čechách i zbytku Čech a Moravy, tajní nekatolíci přežívali především díky impulsu...
|
|
|
Ortografie Augustova Summovníku
Šmídová, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem grafické stránky tisku Summovník Jana Augusty, který je založen na transliteraci vybraných úseků textu. Spis byl identifikován až v roce 2012, proto nebyl dosud popsán. Protože se jedná o památku reprezentující humanistickou češtinu, hlavním cílem bylo zjistit, nakolik se v ní prolínají dobové pravopisné systémy - spřežkový a diakritický. Analýzu jsme rozdělili do několika kapitol v závislosti na zkoumaných jevech, které jsme statisticky vyhodnocovaly. Při výkladu jsme se mimo jiné opírali o dvě stěžejní gramatiky 16. století, náměšťskou mluvnici a Blahoslavovu Gramatiku. Rozbor transliterovaného textu jsme prováděli v programu Microsoft Word 2007 pomocí funkce "Najít a nahradit" s využitím nástroje "Použít zástupné znaky". Částečný přepis Summovníku může sloužit jako výchozí bod pro následné ediční zpracování.
|
|
|
Knihovna Jednoty bratrské v Kralicích nad Oslavou
Hoťová, Anna ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
(česky) Bakalářská práce se pokouší přiblížit osud a obsah fondu knihovny Jednoty bratrské (156? - 1656) V první kapitole nastiňuje vývoj Jednoty bratrské, ve druhé její vztah ke vzdělání a působení Jana Blahoslava, zmíněna je tiskařská činnost. Třetí kapitola se zabývá vznikem knihoven Jednoty bratrské a jejich fungování. Čtvrtá kapitola je zaměřena na předmět této bakalářské práce, tedy na knihovnu Ivančicko-kralickou. Jednotlivé úseky jsou věnovány vývoji a druhům akvizice. Zmíněny jsou také emblémy a monogramy, které byly v okruhu Jednoty hojně využívány a mohou posloužit k identifikaci původního majitele knih. Kapitolu uzavírá krátké pojednání o Kralické Bibli. Pátá kapitola se zaměřuje na popis osudů knihovny v Pobělohorském období a na její cestu do exilu. Dále je popsán způsob, jakým byla knihovna převážena přes Vratislav do Lešna. Kapitola končí spolu se zánikem knihovny v Lešně roku 1656. Šestá kapitola je zaměřena na popis fondu knihovny. Je provedeno srovnání tzv. "Vratislavského seznamu" s poznámkami obsaženými v Bibli kralické. [Autorský abstrakt].
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
|
|
Vzdělávací činnost Jednoty bratrské v regionu Mladá Boleslav
Nedvědová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na Jednotu bratrskou na historii a její činnost na území českomoravském a severoamerickém. Historická část zkoumá její počátky. Shrnuje období založení a pronásledování. Poukazuje na významné osobnosti Jana Blahoslava a Jana Amose Komenského. Dále se zabývá její misijní prací. Zkoumá vliv českého odkazu u Moravských bratří v Severní Americe a jeho zachování. Dále se zaměřuje na vzdělávací činnost Jednoty bratrské v České republice a především v Mladé Boleslavi.
|
|
|
Církevní řád Jednoty bratrské
Cháb, Matěj ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Řád církevní Jednoty Bratří Českých, vydaný v roce 1632 v polském Lešně patří v rámci publikační činnosti Jednoty k pozdním tiskům. Vzhledem k tomu, že jde o tisk schválený synodem Jednoty, představuje bezpochyby oficiální názory teologů Jednoty bratrské první poloviny sedmnáctého století. Jeho název vyvolává v soudobém čtenáři pocit, že jde spíše o látku týkající se církevního práva, při četbě Řádu je poměrně záhy zřejmé, že samotný text však tomuto předpokladu neodpovídá. Tato práce si klade za cíl charakterizovat Řád církevní Jednoty Bratří Českých z hlediska účelu, pro který byl sepsán a v první části shromažďuje a vyhodnocuje informace vykreslující historické pozadí vzniku textu. Dále zde zpracovává podklady dokladující charakter myšlenkového a právního prostředí doby a místa, ve které a na kterém text vznikal. Na tomto základě upřesňuje účel a charakter textu Řádu církevního Jednoty Bratří Českých. Druhý cíl, který tato práce sleduje je hledání odpovědi na otázku, zda text samotný, který ve své většině popisuje praktické otázky života křesťanského společenství, od úrovně regionální správy církve až po úroveň praktické aplikace křesťanského přístupu k životu v rodině, je díky autoritě na které spočívá nadčasový a může být podkladem pro promýšlení současné církevní praxe, nebo zda je časově podmíněný...
|
host ::
RSS.