|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
|
|
Patofyziologické aspekty myelodysplastického syndromu ve vztahu k efektu cílené imunomodulační a demetylační terapie
Jonášová, Anna ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Maisnar, Vladimír (oponent) ; Faber, Edgar (oponent)
Myelodysplastický syndrom (MDS) představuje heterogenní skupinu klonálních chorob hemopoetické kmenové buňky charakterizovaných inefektivní hemopoézou, periferní cytopenií, morfologickou dysplazií a nebezpečím transformace do akutní myeloidní leukemie (AML). Jde o jedno z nejčastějších hematologických závažných onemocnění u nemocných starších 60 let. Jeho incidence stále stoupá. Terapie myelodysplastického syndromu je dosud relativně svízelná. Mimo transplantaci periferních kmenových buněk není v současné době k dispozici léčba vedoucí ke kompletní dlouhodobé remisi onemocnění. Transplantace ale pro většinou vyšší věk nemocných může být nabídnuta jen velmi malému procentu nemocných. Proto hledání nových terapeutických možností je zásadní. Do recentního zavedení dvou nových terapeutických modalit byla situace v léčbě nemocných s myelodysplastikým syndromem frustrující. Nové terapeutické přístupy jsou představovány imunomodulační léčbou representovanou preparátem lenalidomidem a epigenetickou terapií neboli demetylační léčbou representovanou preparátem 5- azacitidinem (azacitidin). Oba tyto nové léky mají významně vyšší efekt než dosud používaná léčba. Mechanismus jejich účinku však není ještě zcela objasněn. Proto jsem se rozhodla při zavádění této léčby u nás iniciovat několik výzkumných záměrů....
|
|
|
Ošetřovatelská péče o hematologicko-onkologicky nemocné v intenzivní péči
Dolinská, Michaela ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O HEMATOLOGICKO-ONKOLOGICKÉ NEMOCNÉ V INTENZIVNÍ PÉČI Michaela Dolinská, DiS. ABSTRAKT Celkové přežití a kvalita života nemocných s malignitami, zejména hematologickými, se v posledních letech významně zlepšily. Časná diagnostika a agresivní léčba včetně transplantace kmenových buněk krvetvorby (kostní dřeně) vedou k prodloužení přežití těchto nemocných a současně generují mnohem více jedinců vyžadujících intenzivní péči v důsledku komplikací základního onemocnění a/nebo jeho léčby. Empirická část práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu ve formě dvou ošetřovatelských kazuistik. Ty podrobně popisují zdravotní stav a jeho průběh a především pak demonstrují specifickou ošetřovatelskou péči u dvou nemocných s hematologickými malignitami hospitalizovanými na jednotce intenzivní péče. Výsledkem bakalářské práce je podrobný a ucelený přehled ošetřovatelských postupů v péči o hematologické nemocné v intenzivní péči. Výstupem je pak brožura určená nelékařskému ošetřujícímu personálu sumarizující tuto problematiku. Klíčová slova Hematologická malignita - intenzivní péče - ošetřovatelská péče - pancytopenie - imunosuprese - transplantace kostní dřeně - transfuze
|
|
|
Modelovanie ochorenia a štúdium regeneračných procesov v Huntingtonovej chorobe a ALS in vivo
Hruška-Plocháň, Marián
Neurologické poruchy postihují více než 14 % světové populace a společně s traumatickým poškozením mozku a míchy představují významnou zdravotní a socioekonomickou zátěž. Výskyt dědičných a idiopatických neurodegenerativních poruch a akutních poškození CNS navíc zaznamenává globální nárůst a neurovědecká komunita je proto stavěna před množství nezodpovězených otázek. To je důvodem, proč lze pokládat výzkum poruch CNS za klíčový. Vzhledem k tomu, že zvířecí modely nemocí a traumatických poškození CNS mají nepostradatelnou úlohu v projekci výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tato práce je zaměřena na vytvoření nových zvířecích modelů a jejich využití v preklinickém výzkumu. Vytvořili a charakterizovali jsme transgenní model miniaturního prasete pro Huntingtonovu chorobu, jenž je doposud jediným prasečím modelem a představuje velice hodnotný subjekt pro dlouhodobé testování bezpečnosti léčby. Dále jsme zkřížili již charakterizovaný myší model Huntingtonovy choroby s myším modelem gad postrádajícím expresi UCHL1 s výsledky, které potvrzují teorii o "ochranné" funkci agregátů mutovaného huntingtinu a vedou k předpokladu, že funkce UCHL1 v ubiquitin proteazomového systému mohou být v Huntingtonově chorobě narušené. Traumatické poškození a amyotrofická laterální skleróza (ALS) jsou dvěma...
|
|
|
Huntington's disease modeling and stem cell therapy in spinal cord disorders and injury
Hruška-Plocháň, Marián ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Bjarkam, Carsten (oponent) ; Roth, Jan (oponent)
Neurologické poruchy postihují více než 14 % světové populace a společně s traumatickým poškozením mozku a míchy představují významnou zdravotní a socioekonomickou zátěž. Výskyt dědičných a idiopatických neurodegenerativních poruch a akutních poškození CNS navíc zaznamenává globální nárůst a neurovědecká komunita je proto stavěna před množství nezodpovězených otázek. To je důvodem, proč lze pokládat výzkum poruch CNS za klíčový. Vzhledem k tomu, že zvířecí modely nemocí a traumatických poškození CNS mají nepostradatelnou úlohu v projekci výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tato práce je zaměřena na vytvoření nových zvířecích modelů a jejich využití v preklinickém výzkumu. Vytvořili a charakterizovali jsme transgenní model miniaturního prasete pro Huntingtonovu chorobu, jenž je doposud jediným prasečím modelem a představuje velice hodnotný subjekt pro dlouhodobé testování bezpečnosti léčby. Dále jsme zkřížili již charakterizovaný myší model Huntingtonovy choroby s myším modelem gad postrádajícím expresi UCHL1 s výsledky, které potvrzují teorii o "ochranné" funkci agregátů mutovaného huntingtinu a vedou k předpokladu, že funkce UCHL1 v ubiquitin proteazomového systému mohou být v Huntingtonově chorobě narušené. Traumatické poškození a amyotrofická laterální skleróza (ALS) jsou dvěma...
|
|
|
Impacts of chemotherapy on imunoregulatory gene expression in the tumor microenvironment
Paračková, Zuzana ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mikroprostredie nádoru je miesto, kde mnohokrát prevládajú lokálne imunosupresorové účinky a kde je aktívne bránené imunitnému systému vykonávať svoje fyziologické funkcie. Medzi mnohými bunkovými typmi majú významnú úlohu bunky imunitného systému infiltrujúce mikroprostredie, keďže produkujú veľké množstvo faktorov potláčajúcich imunitnú odpoveď. V našej práci boli imunologické zmeny v priebehu rastu a chemoterapie nádorov monitorované v mikroprostredí nádoru dvoma spôsobmi, analýzou zastúpenia a fenotypu jednotlivých populácií imunocytov a ďalej analýzou celkovej úrovne expresie vybraných génov, ktoré sú spojené s imunosupresiou alebo charakteristické pre jednotlivé populácie imunocytov. Cieľom našej práce bolo u dvoch typov myšacích nádorov TRAMP-C2 a TC-1/A9 zistiť, ako 5- azacytidín (5AC), cytostatikum s epigenetickými účinkami, mení percentuálne zastúpenie leukocytov infiltrujúcich nádor v jeho mikroprostredí a či je to sprevádzané zníženou expresiou imunosupresorových génov. Ďalej nás zaujímal vplyv 5AC na nádory, ktoré boli už liečené cyklofosfamidom (CY), DNA alkylačným činidlom a široko používaným chemoterapeutikom pri terapii nádorov. CY vo vyšších dávkach potláča imunitné reakcie tiež tým, že indukuje akumuláciu myeloidných supresorových buniek (MDSC). Okrem percentuálneho zastúpenia...
|
|
|
Interaction between NKT and myeloid derived suppressor cells and antitumour immunity
Straňavová, Lucia ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Myeloidné supresorické bunky (MDSCs) predstavujú heterogénnu populáciu buniek, ktorá hrá dôležitú úlohu v potlačení protinádorových imunitných odpovedí. NK T-lymfocyty (NKT) predstavujú ďalšiu heterogénnu bunkovú populáciu, ktorá má rozhodujúcu úlohu v regulácii imunitných odpovedí. Ukazuje sa, že MDSCs a NKT bunky môžu, podobne ako ďalšie populácie imunoregulačných buniek, spolu vzájomne interagovať a ovplyvňovať svoje funkcie. Tieto interakcie predstavujú významný regulačný faktor, ktorý môže prispievať k aktivácii ako aj k potlačeniu protinádorovej imunity. Prostredníctvom interakcií s NKT bunkami typu I by bolo možné diferencovať tieto imunosupresívne MDSCs na imunogénne APC, ktoré by mohli predstavovať základ pre imunoterapeutické vakcíny. Všetky interakcie medzi NKT a MDSCs ale nemajú pozitívny imunoregulačný efekt. Interakcie medzi MDSCs a CD4+ NKT bunkami II. typu majú imunosupresívny charakter a môžu následne potlačiť aktivitu cytotoxických T- lymfocytov (CTL). Na niektorých nádorových modeloch bolo zistené, že imunosupresívny charakter môžu mať aj interakcie medzi MDSCs a NKT bunkami typu I. Ten sa však dal zmierniť použitím kyseliny all-trans-retinolovej (ATRA), ktorá indukuje diferenciáciu MDSCs.
|
|
|
Role makrofágů při imunosupresi zprostředkované regulačními T lymfocyty
Kadlecová, Kristýna ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T buňky (Treg) jsou jedním z nejdůležitějších regulačních mechanismů imunitního sytému. Treg tlumí imunitní reakce a brání nadměrné aktivaci imunitního sytému. Je popsáno mnoho mechanismů jejich působení. V naší práci jsme se zaměřili na studium mechanismu působení Treg na makrofágy. Supresorové vlastnosti purifikované populace Treg získané magnetickou separací byly prokázány v proliferačních testech. V závislosti na přítomnosti makrofágů byla pozorována rozdílná suprese proliferace při různých způsobech aktivace efektorových lymfocytů. Treg tlumily v přítomnosti makrofágů proliferaci efektorových lymfocytů více. Toto pozorování vedlo k hypotéze o působení Treg na makrofágy. Metodou průtokové cytometrie však nebylo zjištěno snížení exprese kostimulačních molekul CD80, CD86 nebo CD40 a MHCII molekul na makrofázích kultivovaných v přítomnosti Treg. Ve funkčních testech makrofágy prekultivované s Treg vykazovaly stejnou kostimulační schopnost jako makrofágy prekultivované samotné. Nebylo prokázáno ani cytotoxické působení Treg na makrofágy a to jak metodou průtokové cytometrie, tak metodou Live cell imaging. V jiných modelech, kde docházelo k silnější aktivaci efektorových buněk, Treg proliferaci neinhibovaly i přes přítomnost makrofágů. To vedlo k hypotéze, že by rozdíly v supresi v...
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na pohlavní index a průběh gravidity - hledání proximátní příčiny
Kaňková, Šárka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent) ; Calda, Pavel (oponent)
Poměr chlapců a dívek při narození (sekundární poměr pohlaví) je u většiny populací okolo 1,06. Poměr pohlaví může být ovlivněn mnoha faktory, jako je například stres, imunosuprese, věk rodičů, počet těhotenství a počet předešlých sourozenců. Toxoplasma gondii je nejrozšířenějším lidským parazitickým prvokem v rozvinutých zemích (prevalence 20% - 80%). Je známo, že mění chování infikovaných mezihostitelů, čímž zvyšuje pravděpodobnost přenosu do definitivního hostitele prostřednictvím predace. Výsledky naší retrospektivní kohortové studie ukazují, že latentní infekce prvokem Toxoplasma gondii může ovlivnit sekundární pohlavní index u lidí. V závislosti na koncentraci protilátek může vzrůst pravděpodobnost narození syna až k hodnotě 0,72 u žen s nejvyššími titry anti-toxoplasmických protilátek, což znamená, že na každých 260 narozených synů zde připadá pouze 100 narozených dcer. V souladu s výsledky na lidech, také laboratorní myši s toxoplasmózou vykazovaly v rané fázi latentní infekce vyšší poměr pohlaví než myši kontrolní. Naše další výsledky ukázaly, že myši v rané fázi latentní infekce produkovaly více interleukinu (IL)-12 a současně méně IL-10. Dále jsme u myší zaznamenali sníženou produkci IL-2, oxidu dusnatého a sníženou proliferaci (syntéza DNA) ve smíšené lymfocytární kultuře v časné a také...
|
|
|
Možnosti těhotenství po transplantaci srdce
CHVOJKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá možnostmi těhotenství žen ve fertilním věku po transplantaci srdce. Cílem je zjistit zda jsou v ČR ženy po transplantaci srdce, které otěhotněly, porodily dítě, snaží otěhotnět anebo se alespoň zajímají o těhotenství. Kvalitativní výzkum využívá dotazníkové metody, která byla směrovaná lékařům pečujícím o pacienty po transplantaci srdce. Dále byl použit nestandardizovaný rozhovor s lékařkou z Ambulance transplantovaných v IKEM a s její pacientkou, která se v současné době snaží otěhotnět. K výzkumu bylo použito pro upřesnění studium osobních dokumentů pacientky snažící se otěhotnět. Z výsledků je patrné, že žen po transplantaci ve fertilním věku je malá skupina. Proto bylo k zjištění výsledku použito zahraniční literatury, která popisuje již úspěšná těhotenství po transplantaci srdce u těchto žen. Rizika těhotenství je nutno rozdělit na rizika pro matku a pro plod. Těhotnou ženu po transplantaci srdce nejvíce ohrožuje hypertenze, dále nebezpečí epizody rejekce štěpu, infekce, těhotenská cukrovka a preeklampsie. Plod je ohrožen nejvíce nebezpečím infekce a předčasným porodem. Většina novorozenců se rodí s nízkou porodní váhou. Potratovost, s porovnáním úspěšných porodů, je relativně nízká. Pokud žena chce otěhotnět, je vždy informována o rizicích spojených s těhotenstvím po transplantaci. Rizika, která ohrožují matku i plod, ale při dobře sledovaném těhotenství se dají snížit na minimum. Práce může být využita pro větší informovanost žen po transplantaci srdce, které chtějí otěhotnět.
|
host ::
RSS.