|
|
Využití jógy u dětí se sluchovou disabilitou ve věku od 8 do 15 let
ZELMANOVÁ, Marcela
Tato diplomová práce je zaměřena na využití jógy u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15 let. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o sluchovém systému včetně jeho funkce a anatomie a o józe, její historii a vlivu jógy na funkční systémy lidského těla. Zvláštní kapitola je věnována sluchové disabilitě jako takové, její etiologii, klasifikaci a ty-pům sluchových vad. V praktické části je zjišťován vliv adekvátní pohybové aktivity na probandy mateřské školy, základní školy a dětského domova pro sluchově postižené v Čes-kých Budějovicích. K tomuto účelu byl proveden test s tyčí a dotazníkové šetření o pediat-rické kvalitě života PedsQL. V rámci testu s tyčí došlo ke zkrácení průměrné doby potřebné k provedení sestavy ze 45,2 s na 36,6 s. V rámci dotazníkového šetření došlo k navýšení průměrného skóre ve všech sledovaných dimenzích a k nárůstu průměrného celkového skó-re o 12 %. Zjištěné výsledky a jejich porovnání s výsledky kontrolního souboru naznačují, že intervenční pohybový program měl na děti pozitivní vliv.
|
|
|
Uplatnění dospělých uživatelů kochleárního implantátu na trhu práce
Marková, Johana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Cílem práce bylo zjišťování problematiky začleňování postlingválně dospělých ohluchlých do profesní činnosti - jaký vliv měl kochleární implantát na pracovní uplatnění, tj. jaký dopad měl kochleární implantát na pracovní život jeho uživatele. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí anonymního dotazníku polostrukturovaného typu, který se dohromady skládal z 33 otázek. Poskytnutý dotazník skrze webové stránky či rozeslanou prostřednictvím e-mailových adres celkem vyplnilo 19 dospělých respondentů. Valná většina (74 %) dotazovaných uvedla, že vykonávala stejné zaměstnání i po implantaci kochleárního implantátu. Z důvodu sluchového postižení se podpory od svých zaměstnavatelů dohromady dočkalo 37 % dotazovaných. Avšak musí být bráno v potaz, že 26 % respondentů se svému zaměstnavateli s problematikou vůbec nesvěřilo. Nadpoloviční počet (95 %) respondentů se shodlo, že jim kochleární implantát poskytnul očekáváný přínos pro zapojení se do pracovního života. Zároveň hodnotili zlepšení situace v jednotlivých oblastech číslem 2 (z pěti možných čísel od 1-5) - tedy, že došlo k nepatrné změně k lepšímu. Převážná část (79 %) dotazovaných se dokonce svěřila, že jim kochleární implantát v pracovním prostředí pomohl získat sebevědomí a větší jistotu. Výsledky dotazníkového šetření naznačují, že kompenzační...
|
|
|
Komplexní péče o dítě s těžkým sluchovým postižením před kochleární implantací a po ní
Lonsmínová, Lenka ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá procesem kochleární implantace od diagnostikování sluchové vady po nastavování zvukového procesoru a rehabilitaci sluchu. V teoretické části je pozornost věnována definování tématu sluchového postižení, jsou zde zmíněny komunikační prostředky, které je možné zvolit pro komunikaci s dítětem se sluchovým postižením, a najdeme zde i popis vývoje mluvené řeči u těchto dětí. Následně je pozornost věnována systému péče o tyto děti a nakonec je zde popsán kochleární implantát i celý proces kochleární implantace. Empirická část je založena na rozhovorech s matkami dětí s těžkou sluchovou vadou, které podstoupily kochleární implantaci, a zaměřuje se především na informovanost rodičů o celém procesu, o navázání komunikace s dítětem již před implantací a o průběhu následné rehabilitace sluchu. Práce má za cíl poukázat na potřebu včasné diagnostiky sluchové vady, její správné kompenzace, navázání komunikace pomocí smyslově přístupného komunikačního prostředku a důležitost dlouhodobé spolupráce při nastavování zvukového procesoru a následné rehabilitaci sluchu. Dalším cílem je připravit materiál, který rodičům rychle a jednoduše podá základní informace o sluchovém postižení, o možnostech jeho kompenzace a o dalších důsledcích, které ze sluchového postižení mohou vyplývat. Zároveň zde rodiče...
|
|
| |
|
|
Role asistenta pedagoga ve vzdělávání žáků se sluchovým postižením
Tejmlová, Dominika ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní náplní asistenta pedagoga při vzdělávání žáků se sluchovým postižením na běžné základní škole. Práce se dále zaměřuje na to, jak se asistenti orientují v surdopedické problematice a v problematice podpůrných opatření. Dále bylo velmi podstatné zjistit, zda se při práci asistenta pedagoga se žákem se sluchovým postižením objevují nějaké problematické aspekty. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní formou. Jako metoda sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Tyto rozhovory byly vedeny se čtyřmi informanty, tedy se čtyřmi asistenty pedagoga, kteří poskytují podporu žákům se sluchovým postižením na běžné základní škole. Rozhovory byly nahrávány a přepsány na doslovný transkript, který byl pro účely výzkumného šetření otevřeně kódován. Výzkumné šetření práce mělo poukázat na praktické aspekty práce asistenta pedagoga u těchto žáků a na možné problematické oblasti tohoto působení. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že mezi problematické oblasti můžeme zařadit distanční výuku a následné nošení ochranných pomůcek během obnovené prezenční výuky. Oba tyto problémy byly způsobeny pandemií nemoci Covid-19. Dále výsledky poukázaly na to, že subjektivní znalost problematiky surdopedie je u informantů velmi různorodá. V otázce poskytování a...
|
|
|
Sebepojetí v kontextu pracovní realizace u pedagogických pracovníků se sluchovým postižením
Berková, Pavlína ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Tureckiová, Wanda (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením zaměstnaných ve školství, konkrétně poté v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené. Teoretická část se je zaměřena na klasifikaci sluchových vad, možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením a na jejich uplatnění na trhu práce. Text se dále zaměřuje na sebepojetí, sebereflexi a sebehodnocení u těchto pracovníků. Pozornost je věnována také charakteristice jednotlivých pracovních pozic, na kterých mohou pedagogičtí pracovníci se sluchovým postižením v rámci školy pro sluchově postižené pracovat. Cílem práce je objasnit problematiku sebepojetí těchto pracovníků v jejich zaměstnání. Dále také ozřejmit vliv délky praxe a dosaženého vzdělání na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením, poukázat na využívání sebehodnocení a sebereflexe u těchto pracovníků a v neposlední řadě zjistit, jak vztahy na pracovišti ovlivňují sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením. Metodou pro sběr dat k výzkumné části byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Jednotlivé rozhovory probíhaly za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka. Byly nahrávány a následně doslovně přepsány, což umožnilo otevřené kódování pro vyhodnocení výzkumného šetření. Informantů bylo celkem pět. Byli vybráni na základě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Úprava textu pro čtení s porozuměním u žáků se sluchovým postižením
Stará, Kristýna ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku žáků se sluchovým postižením, jejich vzděláváním, popisem výukových metod a úpravou textů pro čtení s porozuměním. Cílem praktické části byla úprava textů u čtyř žánrů, a to konkrétně povídky, dramatu, poezie a odborného článku, ověření porozumění jednoho vybraného upraveného textu v jedné třídě na Základní škole v Ječné a na základě této zkušenosti dále vytvořit metodický postup tvorby těchto textů. Metodou práce byla analýza dostupné odborné literatury, dále pozorování v ukázkové hodině českého jazyka a literatury a na závěr došlo k ověření porozumění prostřednictvím kontrolního dotazníku s otevřenými otázkami. Na základě tohoto ověření bylo zjištěno, že upravené texty žákům pomáhají lépe se v textu nebo postavách orientovat nebo například porozumět složitým větným celkům. Ověřování ale musí být prováděno více způsoby. Nelze se spoléhat na běžné testování jako u žáků slyšících pomocí otevřených otázek. Ani texty upravené nejsou vždy definitivní a musí se s nimi nadále pracovat, jelikož ke každému žáku se musí přistupovat individuálně. KLÍČOVÁ SLOVA sluchové postižení, čtení s porozuměním, vzdělávání, úprava textů, testování žáků
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
host ::
RSS.