|
|
Architektura a prostor: Funkcionalistické stavby z technologického úhlu pohledu
Lisner, Zdeněk ; Hanuš, Jiří (vedoucí práce) ; Chlubná, Jana (oponent)
NÁZEV: Architektura a prostor: Funkcionalistické stavby t technologického úhlu pohledu. AUTOR: Zdeněk Lisner KATEDRA (ÚSTAV) Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jiří Hanuš ABSRAKT: Záměrem této bakalářské práce je přiblížit architekturu funkcionalismu nejen z estetické stránky rozvíjející se architektury 20. století, ale také z pohledu rozvíjejících se technických možností v souvislosti s vynálezy a potřebami lidí, kteří začali vnímat architekturu nejen jako krásnou, ale i funkční, která by vyhovovala každodennímu životu a pohodlí. Taktéž se začalo poukazovat na ekonomickou stránku výstavby nových objektů a jejich začlenění do stávající krajiny. Část této práce je věnována i architektuře 19. století a to mimo jiné z důvodu, abychom mohli porovnat vliv průmyslové revoluce a změnu politické situace na vznik nových staveb, jejichž prvky se používají dodnes. V této práci jsou představeni významní světoví i čeští představitelé funkcionalistické architektury, kteří se zaměřili mimo jiné i na bytový design. Přínos této bakalářské práce by měl spočívat získání znalostí architektury funkcionalismu, který započal éru architektury 20. století. Klíčová slova: Funkcionalismus, architektura, technologický prvek, moderní směr, stavba
|
|
| |
|
|
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Architekt Jaroslav Čermák a jeho vztah k sakrální architektuře na příkladu stavby kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze - Košířích
Boušová, Petra ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Architekt Jaroslav Čermák a jeho vztah k sakrální architektuře na příkladu stavby kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze-Košířích" přibližuje ve své první části kulturně-historický kontext konce 19. a začátku 20. století v českých zemích, nastiňuje tvorbu českých architektů v první polovině 20. století a problematiku sakrální architektury. Následně je v dobových souvislostech rekonstruována dosud minimálně poznaná Čermákova biografie a jeho tvorba. Čermákovo dílo je popsáno primárně na příkladu stavby kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze-Košířích, který je podroben zevrubné analýze a interpretaci použitých výrazových prostředků. Zmapován je rovněž urbanistický kontext a jsou osvětleny důvody potřeby vzniku nového košířského kostela. Prostor je věnován i peripetiím jeho výstavby, do níž zasáhla druhá světová válka a únorový převrat roku 1948 v Československu. Součástí práce je obrazová příloha, jež se váže primárně k vývoji stavby i současnému stavu kostela sv. Jana Nepomuckého.
|
|
| |
|
|
Chandighar - indický sen o městě
Spilková, Klára ; Tichý, Jan (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem indického města Chandigarh, které bylo postaveno na zeleném drnu. K jeho vybudování vedly závažné politické důvody související se vznikem Indie jako samostatného státu. První část vysvětluje architektonické a urbanistické principy světoznámého architekta Le Corbusiera, který navrhl „master plan“ Chandigarhu. Dále je popsán vznik a vývoj města až do současnosti. V praktické části práce porovnává Chandigarh s tradičním indickým městem Amritsar. Následuje popis současného stavu vybraných sektorů a stručná analýza příslušných výkresů územně plánovací dokumentace. Cílem práce je představit problematiku výstavby města Chandigarh na zelené louce, včetně analýzy jeho funkčnosti. Tato práce by mohla být přínosná vzhledem ke skutečnosti, že v podobném rozsahu se vznikem, vývojem a současným stavem Chandigarhu žádná českojazyčná publikace zatím nezabývala.
|
|
| |
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Páralová, Veronika ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Obsahem bakalářská práce bylo zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a část dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie z Ateliéru architektonické tvorby AG34, která se zabývala návrhem obnovy a nového dnes již nevyužívané sedmipatrové budovy centru Brna, na ulici Pohořelec. Řešený objekt se nachází v historickém jádru města Brna nedaleko Malinovského náměstí. Nejedná se o památkově chráněnou stavbu, ale spadá do Městské památkové rezervace Brno, a proto je dbáno zvýšené pozornosti na zachování jejího původního vzhledu a historické podstaty. Stavba pochází z poválečného období a je postavena ve funkcionalistickém stylu. Budova byla navržena pro účely Janáčkovy akademie múzických umění Brno. Stane se sídlem rektorátu i Ateliéru scénografie. V parteru je navržena kavárna s drobným občerstvením. Podstatou celého návrhu je zachování původního vzhledu současně s adaptací nové funkce a maximálního využití prostoru. Proto jsou zásahy do obvodového pláště budovy minimální a podstatná část změn se projeví spíše v interiéru budovy.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Fojtíková, Martina ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rehabilitací přilehlého okolí historického jádra města Kyjov a zaměřuje se na oživení veřejných prostorů. Součástí práce jsou analýzy současného stavu řešeného a dotčeného území, následné vyhodnocení problémů a hodnot území a návrh nové struktury zástavby spolu s fungujícím dopravním řešením. Hlavním kritériem pro výběr řešeného území pro mne byla problematika této lokality spojená s velkou plochou fungujícího výrobního areálu mlýnů a velmi malé procento kvalitního zastavění území. Areál zabírá téměř čtvrtinu řešeného území a v současnosti spolu s okolními stavbami tvoří velkou neprůchozí bariéru ve městě. Návrh se snaží reagovat na fungující stav areálu a rehabilitovat okolní prostředí. Dalším faktorem pro výběr území byl nevyužitý potenciál nábřeží řeky Kyjovky, která územím protéká. Řešená lokalita ukrývá spoustu problémů a zároveň ojediněle disponuje kvalitní architekturou. Mým úkolem bylo skloubit všechny aspekty území a maximálně je využít pro svůj návrh. Na území vzniká nová funkční čtvrť bydlení s veřejnými prostory a občanskou vybaveností. Celkem navrhuji 2 nové ulice, 4 veřejné prostory, pěší zónu, nábřeží řeky Kyjovky, 45 nových objektů a 10 rekonstruovaných objektů, které začleňuji do nové struktury. Konceptu území se týká také přesun stávajícího hlavního nádraží. Při navrhování je kladen důraz na řešení současných problémů města Kyjov – nedostatek bytové zástavby, úbytek a rostoucí věkový průměr obyvatel, nekvalitní služby a dojížďka obyvatel za prací.
|
host ::
RSS.