|
|
Kristův sestup do pekel
Eder, Pavel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Bakalářská práce Kristův sestup do pekel: Exegeze 1Pt 3,18-22 si klade za cíl poskytnutí výkladu dané biblické pasáže novozákonního Prvního listu Pe- trova, která bývá obecně chápána jako perikopa problematická k výkladu. První část práce ve stručnosti představuje První list Petrův v jeho celku: zmi- ňuje externí evidenci listu, dále se zaměřuje na problém autorství, s tím úzce související dataci vzniku, také zkoumá adresáta, literární formu a strukturu listu. Druhá část práce se zabývá pasáží 3,18-22, která bývá někdy nazývána také jako Kristův sestup do pekel. Na základě vlastního překladu oddílu z pů- vodního řeckého textu, na němž byla též provedena vlastní textová kritika, se práce pomocí odborných exegetických metod diachronních a synchron- ních snaží dopátrat původního významu textu.
|
|
|
Kniha Jonáš, kapitoly 3 a 4, Exegeze, teologická témata a interpretace
HALODA, Jakub
Práce se zabývá exegezí, hlavními teologickými tématy a interpretacemi třetí a čtvrté kapitoly knihy Jonáš. V úvodu práce jsou definovány její cíle a zdůvodněn výběr studované perikopy pro exegetickou práci. Navazuje informace o literárním kontextu vybrané perikopy, souhrn současných názorů na autorství, dobu vzniku a povahu literárního žánru perikopy a knihy Jonáš jako celku. Vlastní exegetická práce se skládá z autorského překladu původního hebrejského textu perikopy, identifikace a zhodnocení významných gramatických a sémantických jevů následované výkladem jednotlivých veršů, založeným na vlastním pozorování a studiu významných komentářů. Jádro exegetické části je doplněno o literární analýzu studované perikopy. Závěr práce tvoří kapitola věnovaná identifikaci hlavních teologických témat a interpretací ve vztahu ke studované perikopě a jejich zhodnocení.
|
|
|
Ježíš v Getsemanské zahradě Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu
Týfa, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíš v Getsemanské zahradě: Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu Předkládaná práce se zabývá tématem Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě a jejím významem v rámci pašijového příběhu. Porovnává důrazy jednotlivých evangelistů a vysvětluje úryvek se zaměřením na konečný smysl události. Práce má formu exegeze, sleduje díla významných českých i zahraničních autorů, kteří se tématem hlouběji zabývají a snaží se hledat styčné body a rozdíly v jejich teologických pohledech. Práce ukazuje a rozvíjí důležitá témata, která se v příběhu objevují. Jedná se zejména o vztah Ježíše a učedníků, kteří selhávají, pokud mají svému Mistru poskytnout podporu, rovněž tak o motiv úzkosti a strachu, který Ježíš v osamění zažívá. Neméně důležitým námětem je i vztah ducha a těla. Práce vyzdvihuje dvojí smysl události - historický a eschatologický, v daném rámci pak pojednává o motivu hodiny, kalichu či pokušení. Práce dále upozorňuje na četné odkazy na modlitbu Páně, rovněž tak na téma bdění učedníků, a to ve smyslu jejich připravenosti k duchovnímu boji. Závěrem se práce pokouší přinést aktualizaci daného tématu pro současnou dobu.
|
|
|
Posvěcení podle Jan 17, 13-19
Boržiková, Martina Kateřina ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem perikopy Jan 17,13-19 s důrazem na výklad veršů 17 a 19 a v jejich rámci především na význam pojmu posvěcení. První kapitola předkládá stručný úvod do evangelia podle Jana, druhá představuje vybranou perikopu v kontextuálním pohledu a následně se zabývá její literárně-gramatickou analýzou. Třetí kapitola se věnuje rozboru vybraných biblicko-teologických pojmů, které jsou pro pochopení výkladu příslušné perikopy stěžejní. Vlastní exegezi předkládá za pomoci vybraných komentářů závěrečná kapitola. Cílem práce je vyložit danou perikopu a proniknout do jejího hlubšího smyslu právě v souvislosti s pojmem posvěcení. Metodou práce je analýza originálního textu a komparace vybraných komentářů.
|
|
|
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
|
|
Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction
Ženíšek, Jakub ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Jařab, Josef (oponent) ; Veselá, Pavla (oponent)
Disertační práce: Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction Abstrakt Tato dizertace se zabývá komplikovaným vztahem mezi ideologií a estetikou v černošské literatuře, přičemž se zaměřuje zejména na způsob, jakým se tento vztah odráží v povídkovém díle Charlese Johnsona. Historický úvod popisuje vývoj tradice ideologické autocenzury v afroamerické literatuře. Ústřední tezí je tvrzení, že afroamerická literatura a její recepce si stále zachovává silný ideologický podtext, který se u ostatní americké literatury v takové míře nevyskytuje. Tento přetrvávající anachronismus patrně nemá jen jedinou příčinu, avšak lze jej vnímat i jako potvrzení skutečnosti, že v historické a kulturní paměti této komunity je stále živá vzpomínka na diskriminační praktiky, jimž byli černoši v mnoha amerických státech vystaveni. Patrně i díky této historické paměti se v afroamerické literatuře stále hojně vyskytují ideologické podtóny, a to jak asimilační tak protestní povahy. Tento prostý argument vysvětluje, proč se do černošské prózy i nadále vtírají ideologická témata. Toto ještě umocňuje skutečnost, že i akademická a kritická veřejnost často hodnotí černošskou literaturu podle neliterárních kritérií, což lze též vnímat jako pokračování historického trendu. Politika a...
|
|
|
Pokus o zhodnocení Ježíšových blahoslavenství z hlediska křesťanské etiky. Mt 5,3-12
Hlavnička, Miroslav ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výkladem textu Blahoslavenství v Matoušově evangeliu. Práce je pokusem o zhodnocení sledovaného textu z hlediska křesťanské etiky. Klade otázku po přítomnosti mravně relevantních obsahů, etických implikací, v Ježíšových Blahoslavenstvích. Ve snaze o porozumění textu se nejprve zabývá správným zacházením s biblickým textem a hermeneutikou jako úsilím o porozumění textu. V dalším kroku je za pomoci standardních výkladových komentářů provedena exegeze sledovaného textu Mt 5,3-12 a na základě vyhodnocení výkladů je stanovena teze. Práce však nezůstává jen u exegeze textu, ale pokouší se o krok směrem k teologické etice. Identifikuje blahoslavenství jako zvlášť zdůrazněné postoje. V závěrečné kapitole je připojena christologická interpretace blahoslavenství jako Ježíšova portrétu.
|
|
|
Kniha Rút: Narativní analýza textu
Kreutziger, Kamil ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Úkolem diplomové práce "Kniha Rút: Narativní analýza textu" je analyzovat a vyložit biblický text knihy Rút pomocí nástrojů narativní analýzy. Práce je členěná do dvou částí, dle použité metody synchronního výkladu textu. První zkoumá biblický text použitím standardních exegetických nástrojů, druhá aplikací metody narativní analýzy. V závěru formuluje poznatky a výtěžky exegetického bádání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.