Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj vztahů Evropské unie s Albánií a Černou Horou od obnovení černohorské nezávislosti do konce roku 2017
Pechanová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Evropské unie jak s Černou Horou, tak s Albánií. Vzhledem k unijní snaze zakládat programy, které pomáhají celému regionu post- jugoslávských republik, které nejsou členy Unie, práce se okrajově dotýká i témat ostatních států západního Balkánu. Časově je práce situována do období let 2006-2017, ale má i podkapitoly věnující se vývoji v částech regionu již v průběhu 90. let 20. století. Práce zkoumá oficiální zprávy orgánů Evropské unie, zvláště pak zprávy o pokroku každé ze sledovaných zemí publikované Evropskou komisí. Mimo jiné se práce zaobírá popisem procesu přijímání členských států do Unie a také vysvětlením postupu, kterým probíhají přístupová jednání Evropské unie s kandidátskými státy. V práci jsou monitorovány změny v zákonech a ve způsobech fungování států Černé Hory a Albánie. Těchto proměn bylo dosahováno na základě doporučení Evropské unie, která jsou vydávána pro to, aby se státy přibližovaly zákonům členských států Evropské unie.
Autorské právo v Evropské unii: vliv zájmových skupin při tvorbě směrnice o kolektivní správě práv
Slabyhoudek, Václav ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem zájmových skupin při tvorbě návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv. Těžištěm práce je období mezi roky 2004 až 2012, tedy prelegislativní fáze. Práce pohlíží na problematiku kolektivní správy perspektivou teorie racionální volby doplněnou institucionalismem racionální volby. Hlavní metodou práce je process tracing - testování teorie. Práce na základě této metody z dosavadního akademického výzkumu týkajícího se vlivu zájmových skupin v legislativním procesu v EU odvozuje dílčí hypotézy, jež jsou následně testovány empirickými důkazy. Analyzovány jsou především primární zdroje - dokumenty EU. K doplnění informací byly provedeny čtyři polo-strukturované rozhovory. Cílem práce je následně potvrdit/ vyvrátit hlavní hypotézu: Konkrétním zájmovým skupinám se během prelegislativní fáze podařilo ovlivnit znění návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv.
Leniency program v českém, evropském a světovém soutěžním právu
Metelka, Jan ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Tato rigorózní práce si klade za cíl popsat vývoj leniency programu jakožto klíčového nástroje pro odhalování národních i mezinárodních kartelů. Začíná obecným popisem soutěžního práva a oblasti kartelové spolupráce, aby plynule přešla ke smyslu leniency programu. Ten je pro úplnost řešen také z neprávního úhlu pohledu - prostřednictvím teorie her a vězňova dilematu, neboť tyto fenomény se leniency programu překvapivě podobají. Poprvé je zde nastíněna otázka deterrence gapu, tedy jakéhosi indikátoru motivace účastníků kartelu tento kartel zradit a odhalit jeho existenci příslušným úřadům. Kartely jsou pro ilustraci popsány i formou tabulek, aby bylo zjevné o kolik (odhalených) provinění ročně se jedná, v jaké výši se pohybují uložené pokuty a kolik procent z obratu dotčených společností tyto pokuty obvykle tvoří. Blíže jsou popsány leniency programy různých států, s důrazem na rozdíly v jejich vyspělosti a efektivitě, přičemž některé jsou popsány i historicky, s popisem vývoje a zvyšování míry použitelnosti daného leniency programu. Speciální pozornost je věnována samozřejmě právní úpravě České republiky, nicméně rozebírány jsou pro srovnání i některé ostatní evropské jurisdikce, protože ačkoliv se jedná také o státy Evropské unie, tak leniency program často reflektuje národní specifika. Vzhledem k tomu, že...
Evropská komise v roli strážkyně Smluv
Langhammerová, Šárka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na chování Evropské Komise v rámci řízení o porušení povinnosti dle článku 258 a následujících SFEU. Práce se snaží nahlédnout za pouhé legální ukotvení pravomocí a postupů Komise v tomto řízení a zabývat se především politickými vlivy, které na ni mohou působit, a také teoriemi, které se snaží vysvětlit a predikovat její jednání při porušení Smluv členským státem či jiným aktérem. Struktura práce je následující. Nejdříve se věnuje postavení Komise v systému EU, základním informacím o Komisi, poté nadnáší otázku, zda-li je Komise nezávislá a nestranná, či podléhá nějakým vnějším nebo vnitřním politickým tlakům a snaží se na tuto otázku odpovědět. Dále práce sleduje průběh řízení pro porušení povinnosti a možnosti, postupy a nástroje Komise k obraně práva v rámci tohoto řízení i mimo něj a také to, jak Komise těchto možností využívá. Samozřejmě se práce bude zaobírat i limity zmíněného řízení. Mezi hlavní omezení Komise při jejím jednání patří nedostatek zdrojů, tento jí pomáhá řešit její diskreční pravomoc. Načež práce naváže s prezentací teorií, které nastiňují důvody volby Komise, zda v jednotlivých případech porušení práva zasáhne nebo ne. Jsou to hlavně teorie selektivního prosazování práva, obecná teorie fungování Komise v modelu prosazování práv na úrovni EU,...
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
Politicization of the European Commission
Laščiak, Dušan ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práca sa zaoberá konceptom politizácie Európskej komisie. Vychádza z predpokladu, že nová voľba predsedu Komisie spojená s nominovaním tzv. Spitzenkandidaten, teda volebných lídrov jednotlivých politických zoskupení pred voľbami do Európskeho parlamentu, viedla k posilneniu pozície Parlamentu a následnej politizácii Komisie. Nový predseda Komisie tak pochádza z najsilnejšieho politického zoskupenia v Európskom parlamente, ktoré s jeho kandidatúrou vstupovalo i do predvolebnej kampane. Voliči mohli prvýkrát v histórii priamo rozhodnúť o možnej hlave európskej exekutívy. Práca si stanovuje štyri čiastkové hypotézy, pričom sa zameriava na tri hlavné oblasti, ktoré mohli byť ovplyvnené politizáciou, a to vnímanie verejnej mienky zo strany Komisie, navýšenie dôležitosti politickej afiliácie jednotlivých komisárov, ale i celého Kolégia a zmenu jeho vnútorného zloženia, resp. zdôrazňovanie politických skúseností pri výbere a obsadzovaní postov komisárov. Na základe analýzy jednotlivých hypotéz je možné vysledovať istý pozitívny trend vo vnímaní verejnej mienky ako i náznak politického prideľovania portfólií medzi jednotlivých komisárov. Naopak, zvýšená miera politickej afiliácie Komisií, ale ani zmenená vnútorná kompozícia Kolégia neboli potvrdené. Najväčším prínosom práce sa tak stáva určenie trendov, na ktoré by...
Implementace imigrační politiky Evropskou komisí mezi lety 1999 - 2014
Melíšek, David ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce zkoumá imigrační politiku Evropské komise, respektive její implementaci, na základě tří programů Evropské rady (Tamperského, Haagského a Stockholmského). Snaží se ukázat, zda lze teorii failed policy, která tvrdí, že státy nejsou schopny kontrolovat imigraci, aplikovat také pro Evropskou unii. Z programů jsou vyčleněny jednotlivé cíle, které má v následujícím pětiletém období Evropská komise začít implementovat. Na jejich základě poté probíhá samotný výzkum, rozdělený do dvou částí. První z nich se snaží zjistit, zda Evropská komise dokázala skrze vydaná nařízení, směrnice a doporučení v daném období naplnit cíle jednotlivých programů. Druhá část zjišťuje, jak byly vybrané legislativní návrhy implementovány v praxi a zda tedy skutečně sloužily svému účelu. Obě části výzkumu jsou navzájem propojeny, tak aby odpovídaly jednotlivým programům.
Společný návrh Evropské komise a Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Fuchsová, Anežka ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Z Lisabonské smlouvy vzešla nová funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který se měl stát tváří zahraniční politiku Evropské unie. Jedním z prostředků, které vysoký představitel může využívat, je společný návrh, jež podává společně s Evropskou komisí. Společných návrhů je několik typů. Všechny typy společných návrhů podané mezi léty 2010 a 2015 byly podrobeny analýze, ze které vyplynulo, že většina z nich je Radou EU přijímána. Jeden z typů společné návrhu Evropské komise a vysokého představitele, společný návrh nařízení, je nutný pro přijetí či modifikaci omezujících opatření Evropské unie vůči třetímu subjektu. Dva konkrétní příklady společných návrhů nařízení Rady EU týkající se omezujících opatření vzhledem k situaci v Sýrii byly podrobeny hlubší analýze, která ukázala, že při rozhodování o společné zahraniční politice jsou pro jednotlivé státy důležitější jejich vlastní zájmy před dosažením společného konsensu a v některých případech i před dodržováním společně dohodnutých politik EU. Klíčová slova Evropská unie, Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropská komise, nařízení Rady EU, Sýrie, Lisabonská smlouva
Fenomén Spitzenkandidaten a jeho vliv na meziinstitucionální dynamiku EU
Shkaruppa, Maria ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce má za cíl popsat proces prosazení praxe Spitzenkandidaten do politického systému EU. Nejednoznačná definice vztahu evropských voleb a procesu jmenování předsedy Evropské komise, která se vyskytla v Lisabonské smlouvě, vedla ke vzniku nového politického precedentu, který má reálnou šanci zakotvit v běžné praxi EU. Bakalářská práce nicméně ukáže, že úvahy o navrhování kandidatury předsedy Evropské komise vítěznou stranou po evropských volbách se vyskytovaly již předtím a také že sblížení Evropského parlamentu a Komise je výsledkem dlouhodobého procesu. Dále budou zhodnoceny argumenty institucí usilujících jak o prosazení praxe, tak těch zastávajících zachování statu quo. Prostřednictvím podrobného zkoumání kampaně před volbami do Evropského parlamentu roku 2014, která měla z důvodů zavedení praxe Spitzenkandidaten o něco jinou formu než dřívější kampaně, je zhodnoceno, jaký faktický dopad mělo zavedení nové praxe. Se stejným cílem je zkoumána i konkrétně kandidatura Jeana-Claude Junckera, který ač byl jmenován novým způsobem, představoval pro danou pozici v podstatě typického kandidáta. Na závěr se bakalářská práce zabývá změnami v meziinstitucionální dynamice vyvolanými zavedením nové praxe a jejích možnými dopady do budoucna.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.