|
|
Mimosmluvní odpovědnost EU
Navrátil, Petr ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Sehnálek, David (oponent)
Mimosmluvní odpovědnost EU Abstrakt Cílem této práce je provést systemizaci geneze mimosmluvní odpovědnosti EU; podrobně analyzovat soudobé pojetí mimosmluvní odpovědnosti EU, a to včetně procesně-právních aspektů; představit stručnou komparativní analýzu vybraných národních právních řádů a jejich role při vytváření obecných zásad společných právním řádům členských států (a vice versa zamyslet se nad vlivem mimosmluvní odpovědnosti EU a její možné úlohy v rámci europeizace vnitrostátních právních řádů); kontextualizovat mimosmluvní odpovědnost EU (a to s ohledem na ústavněprávní, mezinárodní a vnitrostátní aspekty) a zamyslet se nad žalobou na náhradu újmy způsobenou EU jakožto nad nástrojem (ne)efektivní soudní ochrany jednotlivců, který má své (ne)pevné místo v rámci systému soudní ochrany poskytované unijním právem. Použitými metodami jsou obsahová analýza a komparace. Práce je členěna do sedmi kapitol. První kapitola je úvodní a vymezuje předmět výzkumu, použité metody, jakož i terminologii. Druhá kapitola se věnuje analýze současného stavu odborné debaty o mimosmluvní odpovědnosti EU. Podstatná část disertační práce se věnuje identifikaci problému a jeho kontextualizaci, a to sice z pohledu historického (kapitola třetí), pohledu hmotně právního (kapitola čtvrtá), pohledu procesněprávního (kapitola...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Roaming a EU - právní úprava
BÁRTŮ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá tématem roamingu a jeho právní úpravy. Práce slouží jako seznámení s právem Evropské unie, tvorbou unijního práva, roamingem a jeho regulací. Cílem mé práce je zhodnotit vliv cenové regulace roamingu na vývoj nákladů vynaložených za roaming ve vybrané společnosti. Práce je zaměřena na časový horizont osmi let, od roku 2007 do roku 2014.
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
The impact of CJEU case law on the interpretation of the fundamental rights to privacy and data protection
Filipová, Paula ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá právem na ochranu osobních údajů zakotveným v článku 8 Listiny základních práv EU (dále jen "Listina") a jeho vztahem k článku 7 Listiny, právu na respektování soukromého a rodinného života. Vzhledem k tomu, že obě práva mají bezprostřední význam pro ochranu osobních údajů v EU, vyžaduje si toto soužití objasnění jejich vztahu, interakce a významu zahrnutí nezávislého práva na ochranu osobních údajů do Listiny. Takové vysvětlení se však hledá jen obtížně. Mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv tradičně zajišťují ochranu osobních údajů prostřednictvím práva na soukromí. Ústavní tradice členských států se s ohledem na ochranu osobních údajů od sebe výrazně liší a platná legislativa EU ji rovněž vnímá jako nástroj práva na soukromí. Tato práce se proto pokouší zjistit, zda je možné právo na ochranu osobních údajů považovat za autonomní základní právo, které je schopné fungovat nezávisle na ochraně soukromí. Předmětem výzkumu je dále otázka, zda Soudní dvůr Evropské unie připouští autonomní postavení práva na ochranu osobních údajů v praxi. K objasnění prvního výzkumného úkolu se práce zabývá doktrinálními zdroji pojednávajícími o konceptech soukromí a osobních údajů, a pokouší se identifikovat význam zařazení článku 8 do Listiny. Analýza sekundární...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Reform of the Prospectus Regime
Illmann, Erik ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá probíhající reformu režimu prospektu v Evropské unii. Dne 30. listopadu 2015 představila Evropská komise návrh nového nařízení, jež by mělo nahradit stávající Směrnici o prospektu. Hlavním cílem této práce je zjistit nedostatky současné právní úpravy prospektu a kriticky zanalyzovat návrh Evropské komise za účelem určení, zda tyto nedostatky řeší a zda celkově představuje zlepšení právní úpravy prospektu. Práce sestává ze tří hlavních částí: první popisuje prospekt cenného papíru, jeho hlavní charakteristiky a současnou právní úpravu v EU; druhá zkoumá a analyzuje text samotného návrhu nařízení a činí závěry ohledně vhodnosti navržených změn; třetí a závěrečná část práce se zabývá otázkou odpovědnosti za obsah prospektu s ohledem na určení rozhodného práva. Na základě provedeného výzkumu dospívám k závěru, že hlavními nedostatky současné právní úpravy jsou vysoké náklady spojené s přípravou prospektu, neflexibilní požadavky na zveřejnění pro určité typy emitentů, neefektivní ochrana retailových investorů a rozdílné procesy a implementace Směrnice o prospektu v členských státech EU. Návrh Evropské komise většinu těchto nedostatků řeší a představuje zlepšení současného režimu, měl by však být více ambiciózní a zavést další změny. Současně je však třeba...
|
|
|
Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo Evropské unie
Fecák, Tomáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Vztah mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU si v posledních letech vysloužil zvýšenou pozornost. Tato práce si klade za cíl podat podrobný rozbor různých aspektů tohoto komplikovaného vztahu, a to v následujících krocích. Po krátkém úvodu do problematiky (kapitola I.) je v kapitole II. podán stručný přehled typické úpravy mezinárodních dohod o ochraně investic a o něco podrobnější rozbor úpravy investic v právu EU, a to pro účely následného srovnání těchto úprav. Kapitola III. je věnována investičním dohodám uzavíraným Unií, a to především otázkám pravomoci Unie v oblasti zahraničních investic, odpovědnosti za porušení unijních investičních dohod, jakož i obsahové stránce nové politiky EU v oblasti zahraničních investic. Kapitola IV. se zabývá právním statusem existujících dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi. Kapitola V. analyzuje různé otázky spojené s dohodami o ochraně investic uzavřenými mezi členskými státy EU navzájem (tzv. intra-unijními dohodami).
|
|
|
Právo na ochranu osobních údajů dle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je základní právo na ochranu osobních údajů v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie. Výklad a aplikace článku 8 Listiny Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) daly vzniknout překvapivému paradoxu. Článek 8 byl jádrem argumentace v několika zásadních rozsudcích SDEU, ve kterých byla jeho aplikace spojena s prosazováním vysoké úrovně ochrany osobních údajů (Digital Rights Ireland, Google Spain či Schrems). Argumentace SDEU ovšem neposkytla jednoznačnou odpověď na otázku normativního obsahu tohoto ustanovení. Nadále tedy převládají podstatné nejasnosti ohledně účelu, obsahu a povahy autonomního základního práva na ochranu osobních údajů a ohledně jeho vztahu k právu na respektování soukromého a rodinného života v článku 7 Listiny. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jaký je účel a obsah základního práva na ochranu osobních údajů podle judikatury Soudního dvora a jaké jsou doktrinální alternativy k některým aspektům výkladu článku 8 Listiny. Diplomová práce je rozdělena do čtyř celků. Kapitola 1 podává popis vybraných otázek týkajících se evropské úpravy ochrany osobních údajů a objasňuje omezenou roli "Vysvětlení k Listině" při výkladu článku 8. Kapitola 2 analyzuje přístup Soudního dvora k výkladu tohoto ustanovení. Kapitola 3 se věnuje konceptualizaci základního...
|
|
|
Dopady politického hybatelství Evropské komise v energetice na plynárenské trhy Bulharska, České republiky a Litvy
Bednář, Martin ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Škrábalová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit aktuální dynamický vývoj energetické politiky EU se zaměřením na oblast plynárenství. Tato stať dále zkoumá, jakým způsobem se na tomto vývoji podílí Evropská komise a v neposlední řadě má ověřit, zda má energetická politika EU reálný dopad na vývoj plynárenských trhů v Bulharsku, České republice a v Litvě. Na první dvě otázky tento text odpovídá s pomocí aplikace teorie tří proudů (Multiple streams theory) Johna W. Kingdona. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli v rámci tvorby energetické politiky EU sehrávala Evroská komise, která působila jako politický hybatel v Kingdonově pojetí, jenž prosazoval vybudování jednotného plynárenského trhu EU, který by se zakládal na dostatečně rozvinuté přeshraniční infrastruktuře a adekvátně diverzifikovaném importu zemního plynu. Tento závěr je podpořen aktivitou Komise, která vedla ke schválení klíčové energetické legislativy, jako byl třetí energetický balíček, a důležitých dotačních programů, jako jsou Evropský program oživení energetiky či Nástroj pro propojení Evropy. Následně se práce věnuje rozboru třetí výzkumné otázky. Na případových studiích Bulharska, České republiky a Litvy je prokázáno, že výstupy hybatelské snahy Komise měly pozitivní dopad na vývoj plynárenských trhů ve všech třech sledovaných členských státech....
|
host ::
RSS.