|
|
Strategie prosazování Čechů na pozice vedoucích delegací EU
Urban, Patrik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o strategiích prosazování Čechů na pozice unijních ambasadorů (HoD) od spuštění Evropské služby pro vnější činnost do současnosti. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda Česká republika (ČR), podobně jako další členské země Evropské unie, prosazuje své kandidáty na pozice HoD do zemí svých zájmů a jaké metody k tomu využívá. Český občan se dosud stal HoD v šesti případech. Tyto případy jsou konfrontovány s kategorizací prioritních zemí pro ČR, která byla vytvořena autorem této práce. České aktivity jsou následně v hlavní části této diplomové práce, na základě rozhovorů s relevantními aktéry české státní správy, zasazeny do kategorizace lobbovacích strategií menších států v oblasti zahraniční politiky Evropské unie. Na základě kategorizace teritoriálních priorit ČR lze tvrdit, že Češi neobsazují pozice HoD v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Rovněž země, o které se čeští kandidáti ucházeli v dalších výběrových řízeních, nebyly v drtivé většině případů českými prioritami. ČR se ovšem snaží tento nepříznivý trend zvrátit. Zaprvé, české úřednictvo zprostředkovává networking a neformální setkání mezi Čechy v Bruselu. Zadruhé, byly vytvořeny formální mechanismy k trénování a mentorování potenciálních kandidátů na HoD pozice. České ministerstvo zahraničí rovněž...
|
|
|
Proměny česko-mexických vztahů po roce 1918
Černohlávková, Lucie ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů mezi Českou republikou, dřívějším Československem, a Mexikem z pohledu pracovníků českého/československého diplomatického zastoupení v Mexiku od doby jeho založení do současnosti. Autorka práce tak činí zejména prostřednictvím analýzy zpráv zastupitelského úřadu uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí a dalších dokumentů, které se vztahovou problematikou zabývají v období, pro něž nejsou materiály v Archivu MZV dosud zpřístupněny veřejnosti. Hlavním úkolem práce je problematiku diplomatických vztahů mezi Mexikem a Českou republikou/Československem popsat a v základních rysech upozornit na její proměny a události, jež ji utvářely.
|
|
| |
|
|
China's High-Speed Railway Diplomacy (HSRD) as a Tool for Improving Soft Power
Xiu, Lanyu ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Následující práce provedla případovou studii, jejímž cílem bylo prozkoumat názor od borníků pracujících na HSR Bombay-Ahmadabad a HSR Ankara-Istanbul na to, jak Č ína využívá HSRD a BRI k rozvoji a využití její měkké síly a zda se toto stanovisko s hoduje s oficiálním čínským hlediskem . Oficiální čínský názor na BRI je, že se snaží přinést účastnické země prospěšné výsledky, rozvoj a zlepšení životů. Kromě toho "n emá žádné geopolitické motivy, neusiluje o vyloučení bloků a neukládá žádné obchod ní dohody ostatním… řeší touhu lidí po lepším životě… a sdílené výhody." K hodnocení názorů respondentů byla použita operacionalizace pojmu globální obraz od Rama (2007). Výsledky ukázaly, že mezi respondenty je nízká spolehlivost celkov ého BRI. Většina respondentů (60%) tvrdila, že BRI a HSRD jsou úspěšní, ale nebyla ohromena dodanou hodnotou a kvalitou BRI. 70% respondentů věřilo, že Bombay-Ah madabad HSR dosáhne svého cíle a že má vysokou úroveň technologie. Pokud jde o f inanční, sociální a politické dopady, odpovědi ukázaly, že podíl 40%, 37%, 44%, dal kladnou odpověď. Celkově lze konstatovat, že pokud jde o image, Bombay-Ahmadab poskytl protichůdné výsledky, protože 70% považuje projekt za projekt s vysokými ná klady na stavbu. U projektu Ankara-Instanbul považovalo 75% a 76% z nich projekt za...
|
|
| |
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
| |
|
|
Komparace panamských vlád Omara Torrija a Manuela Noriegy s důrazem na diplomatické vztahy se Spojenými státy americkými
Koutský, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních výzkumných otázek. V prvních dvou otázkách aplikuji komparativní metodu zkoumání, třetí otázka je analyzována skrze metodu jedinečné případové studie. Všemu předchází konceptualizace, operacionalizace a charakteristika období před výzkumem. V první otázce dochází ke komparaci charakteristik autoritářských vlád Omara Torrija a Manuela Noriegy. Druhá otázka analyzuje skrze komparaci jejich diplomatické vztahy vůči Spojeným státům americkým. Třetí část práce analyzuje, zda Panama jako malý stát aplikovala během vyjednávání o Panamském průplavu vůči USA určité techniky, které jsou naznačovány v literatuře zabývající se teorií malých států. V prvních otázce byly zjištěny značné rozdíly mezi režimy. Ty se následně promítly do druhé výzkumné otázky. Byly zjištěny velké odlišnosti v diplomatických vztazích vůči USA. Torrijův režim měl po většinu svého období velice dobré a intenzivní diplomatické vztahy s USA, smlouvy o Panamském průplavu toho jsou důkazem. Naopak Noriegův režim měl v prvních letech vcelku dobré vztahy s USA, od roku 1986 ovšem došlo k dramatickému zhoršení. V poslední zkoumané výzkumné otázce bylo nalezeno, že Panama využila mnoha technik pro malé státy, které úspěšně uplatnila v jednáních o Panamském průplavu.
|
|
|
Příspěvek k diplomacii Spojených států amerických a vybraných evropských mocností v období válek za nezávislost (1776-1783)
Petr, Vojtěch ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o diplomatických vztazích mezi Spojenými státy a evropskými mocnostmi v časovém období války za nezávislost (1776-1783). V roce 1776 vyhlašuje třináct kolonií skrz svůj Kontinentální kongres nezávislost na Velké Británii. Spojené státy na Velkou Británii nestačí a nutně potřebují spojence, tady začínají první diplomatická jednání mezi Francií a Spojenými státy. Ta končí úspěšně a Francie se přidává na stranu Spojených států proti Velké Británii. V tuto chvíli přechází pozornost Británie z kolonií na svého evropského rivala. Situace se pro Brity ještě zhorší v momentě, kdy se po bok Francie připojí Španělsko. Jeho zájmy leží převážně v Evropě, hlavním cílem Španělska je Gibraltar. Po úspěšném obléhání Yorktownu Británie složí zbraně a ustoupí ze svých nároků na kolonie. Nastupují vyjednávání, ve kterých jsou Spojené státy donuceni za zády svých spojenců vyjednat předběžný mír s Anglií. Británie zvládne díky dobrému úsudku premiéra Shelburna získat ze situace maximum a uzavře mír 3. listopadu 1783, podepsáním Pařížské smlouvy. Cílem této práce je analyzovat průběh jednání. Vyvodit motivy a roli Španělska ve válce a zjistit pozici Británie po válce a výsledek její diplomacie.
|
|
|
Strategie prosazování Čechů na pozice vedoucích delegací EU
Urban, Patrik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o strategiích prosazování Čechů na pozice unijních ambasadorů (HoD) od spuštění Evropské služby pro vnější činnost do současnosti. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda Česká republika (ČR), podobně jako další členské země Evropské unie, prosazuje své kandidáty na pozice HoD do zemí svých zájmů a jaké metody k tomu využívá. Český občan se dosud stal HoD v šesti případech. Tyto případy jsou konfrontovány s kategorizací prioritních zemí pro ČR, která byla vytvořena autorem této práce. České aktivity jsou následně v hlavní části této diplomové práce, na základě rozhovorů s relevantními aktéry české státní správy, zasazeny do kategorizace lobbovacích strategií menších států v oblasti zahraniční politiky Evropské unie. Na základě kategorizace teritoriálních priorit ČR lze tvrdit, že Češi neobsazují pozice HoD v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Rovněž země, o které se čeští kandidáti ucházeli v dalších výběrových řízeních, nebyly v drtivé většině případů českými prioritami. ČR se ovšem snaží tento nepříznivý trend zvrátit. Zaprvé, české úřednictvo zprostředkovává networking a neformální setkání mezi Čechy v Bruselu. Zadruhé, byly vytvořeny formální mechanismy k trénování a mentorování potenciálních kandidátů na HoD pozice. České ministerstvo zahraničí rovněž...
|
host ::
RSS.