|
|
Vývoj a proměny Československé a České televize v 80. a 90. letech 20. století očima zaměstnanců
Zemanová, Tereza ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem práce je pomocí metody orální historie popsat vývoj a některé proměny Československé a později České televize v 80. a 90. letech 20. století, jak je vnímali běžní zaměstnanci a zaměstnankyně této instituce. Práce se zaměřuje na každodenní život technických a administrativních pracovníků, přičemž je časově vymezena rokem 1980 a rokem 1998, kdy skončilo funkční období prvnímu generálnímu řediteli ČT Ivu Mathé. Předmětem zájmu jsou základní pracovní podmínky jako například mzdy, pracovní doba a péče o pracující vyplývající z kolektivní smlouvy. Dále se práce zabývá atmosférou a vztahy na pracovišti a loajalitou zaměstnanců vůči instituci. Kromě popsání dílčích tematických otázek si práce klade za cíl postihnout proměny každodennosti v souvislosti s tzv. transformací společnosti, potažmo porovnat 80. léta s obdobím po listopadu 1989.
|
|
|
Otka Bednářová a její publicistická činnost v 60. letech 20. století
Fabiánová, Nela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová magisterská práce se zaměřuje na publicistickou činnost Otky Bednářové v 60. letech 20. století v Československé televizi a jejím cílem je zmapovat činnost redaktorky v daném období. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se čtenář dozví o životě Otky Bednářové před a po jejím působení v ČST. Druhá část je nejobsáhlejší a zahrnuje stručné informace o historii Československé televize, o vzniku televizní publicistiky v daném období v Praze, Ostravě a v Brně. Dále je zde představen pořad Zvědavá kamera včetně jeho tvůrců. Autorka práce zde uvádí jednotlivá díla, na kterých spolupracovala Otka Bednářová. Autorka práce se zabývá tím, jakým stylem pracovala Otka Bednářová, jaká témata si vybírala a jaký byl její pracovní postup při zpracovávání jednotlivých pořadů. Vychází hlavně z dochovaných dílů v archivu České televize a také z dostupných scénářů. Při zpracovávání dobového ohlasu v periodikách autorka použila domácí archiv Otky Bednářové, kde má uloženy výstřižky z novinových článků, které vycházely o její práci ve Zvědavé kameře. Největším přínosem pro práci byly také dva rozhovory s Otkou Bednářovou. K práci jsou přiloženy fotografie z natáčení a stručný přehled jednotlivých pořadů.
|
|
|
Televizní drama v československém odborném diskursu 50. a 60. let.
Jiřiště, Jakub ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje základním tendencím a předpokladům estetického vývoje československého televizního dramatu 50. a 60. let prostřednictvím jeho dobové odborné reflexe. Metodou diskurzivní analýzy aplikované na oblast estetiky a inspirované koncepty Michela Foucaulta a Achima Landwehra mapuje lokálně a časově podmíněné pole diskursu o televizním dramatu a proniká pod povrchové vztahy mezi jednotlivými subdiskursy (televizní kritika, televizní teorie, institucionální vlivy) s cílem postihnout formativní řád diskursu. Základní osu analýzy představuje vývoj konceptu televizní specifičnosti (televiznosti), který bude sledován skrze stěžejní dobové diskuze. Na nich se odráží postupné přehodnocování původních předpokladů o formální emancipaci i legitimitě televizního umění. Dalším krokem analýzy bude vzájemná komparace řešení, k nimž tyto diskuze na základě různých hledisek i metod dospěly, čímž bude naplněn druhý cíl diskursivní analýzy - určit základní jednotu diskursu. Tu představuje soubor společně prosazovaných předpokladů o ideální formě televizního dramatu, který je možné považovat za implicitní poetiku československého televizního dramatu 50. a 60. let. Klíčová slova Československá televize, televizní drama, televizní inscenace, televizní teorie, televizní kritika, estetika...
|
|
|
První den II.programu Československé televize.
Čížkovská, Jana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Diplomová práce sleduje proces přípravy II. programu Československé televize. Pokrývá dobu dvanácti let od počátků přípravného procesu v roce 1958 po první den pravidelného vysílání II. programu 10. května 1970. Oblastí zájmu jsou návrhy, vize a z nich vycházející organizační kroky, které vyústily v historické zahájení víceprogramového televizního vysílání na území Československa. V práci toto období let 1958 -1970 rozděleno na užší časové celky, dle jednotlivých fází příprav. Úvod práce se věnuje politické motivaci pro zavedení vícekanálového televizního vysílání v Československu a prvním krokům v technické přípravě II. programu. Druhá část je věnována vývoji a finalizaci koncepce II. programu a jeho organizaci ve vztahu k majoritnímu I. programu. Dále se práce zaměřuje na vznik a organizační proměny samostatného útvaru II. programu do zahájení jeho pravidelného vysílání. Tato část pokrývá proměny personálního složení redakce, nástin hlavních programových typů vyráběných redakcí II. programu v tomto období, přehledu hlavních tvůrčích spolupracovníků a je doplněna o přehled organizace výroby II. programu. Práci pak uzavírá přehled pořadů vysílaných k příležitosti zahájení jeho pravidelného vysílání a stručný vhled do období následujícím až do likvidace samostatné redakce II. programu v roce 1972.
|
|
|
Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970
Pecáková, Andrea ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970" se zabývá programovou nabídkou od období tzv. pražského jara až do konce dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý vysílací okruh. Toto období jsem zvolila kvůli četným změnám v politice a ve společnosti, které se odrážely do obsahu médií, a tedy i televize. Tento časový výsek jsem rozdělila do čtyř období, ve kterých sleduji programovou nabídku televize. Prvním obdobím je období pražského jara, druhým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl zvolen Gustáv Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ, třetím je období od května 1969 do srpna 1970, kdy nastoupil Jan Zelenka jako ředitel Československé televize (teprve on se považuje za normalizačního ředitele) a čtvrtým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý televizní program. K dosažení cíle - detailní postižení televizní nabídky daných čtyř časových úseků a jejich porovnání - užiji srovnávací analýzy. Analyzuji především týdeníky Československá televize let 1968, 1969 a 1970. Informace z nich získané doplňuji dalšími písemnými zdroji, obrazovými záznamy pořadů a obrazovými záznamy vypovídajícími o tehdejší době. Výsledky analýzy v rámci diplomové práce dokazují, že rozdíly mezi mnou zvolenými čtyřmi obdobími jsou...
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Vztahy mezi SSSR a USA v Televizních novinách Československé televize v roce 1981 na příkladu Salvadoru
Bezvodová, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce Vztahy mezi SSSR a USA v Televizních novinách Československé televize v roce 1981 na příkladu Salvadoru se zabývá analýzou americko-sovětských vztahů v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny Československé televize v roce 1981, a to na příkladu konfliktu v Salvadoru. Zároveň popisuje atmosféru vztahů dvou supervelmocí v průběhu studené války. V teoretické části přibližuje legislativní opatření spojená s totalitní mocí v Československé socialistické republice, představuje základní terminologii zpravodajství a otevírá otázku manipulace v médiích. Okrajově také přibližuje vztahy mezi SSSR a USA od konce 70. let až do začátku prvního funkčního období Ronalda Reagana a změnu politiky vůči Sovětskému svazu po odchodu Jimmyho Cartera z úřadu prezidenta. Praktická část pak sleduje vývoj americko-sovětských vztahů v průběhu celého roku 1981, jak jej reflektoval pořad Televizní noviny - čtvrtletně seznamuje se zásadními událostmi i jednáními a pomocí obsahové analýzy interpretuje význam totalitního zpravodajství na příkladu salvadorské občanské války a dalších politických meznících daného období. Cílem práce je představit komunistickou propagandu uplatňovanou v předním československém médiu, a otevřít tak otázky manipulace v médiích, vlivu a odkazu, jaké nese do dnešní doby.
|
|
|
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace a na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989. Archiv TS Ostrava utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících kapitolách a jsou celkovým a všeobjímajícím způsobem shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
host ::
RSS.