|
|
Občanskoprávní odpovědnost ve zdravotnickém právu
Saidamová, Suzan ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
1 Resumé Název diplomové práce: Občanskoprávní odpovědnost ve zdravotnickém právu Hlavním tématem této diplomové práce je analyzovat případy spadající do občanskoprávní odpovědnosti a zmapovat tuto oblast zdravotnického práva po civilněprávní kodifikaci. Celá práce se skládá ze sedmi kapitol. Nejprve bude představena současná právní úprava medicínského práva, a to na všech hierarchických úrovních. Dále se budu věnovat pojmu lege artis, jehož pochopení je v otázce určení odpovědnosti ve zdravotnictví nezbytným. Další kapitola se věnuje vybraným případům občanskoprávní problematiky, jako jsou poškození zdraví a ochrana osobnosti, informovaný souhlas, hospitalizace a poskytování zdravotní péče bez souhlasu pacienta, institut dříve vysloveného přání aj. Čtvrtá kapitola se již věnuje samotné odpovědnosti za škodu v rovině občanskoprávní. Pátá kapitola pak pojednává o problematice náhrady škody ve zdravotnictví. Šestá kapitola se věnuje občanskoprávní ochraně poskytovatele zdravotních služeb. V mnoha odborných publikacích problematika ochrany zdravotníka chybí, a proto ji zde vyčlením samostatnou kapitolu. Poslední kapitola, tedy závěr, je shrnutím vybrané problematiky a zhodnocením současné situace odpovědnosti ve zdravotnictví. Diplomová práce je prací teoretickou a podává ucelený přehled civilní odpovědnosti v...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb
Pobudová, Dana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Občanskoprávní odpovědnost za ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb Cílem této práce je analyzovat problematiku občanskoprávní odpovědnosti při poskytování zdravotních služeb. Toto téma je velmi aktuální, zejména kvůli přijetí nové soukromoprávní úpravy, která je v práci představena. Nová právní úprava je hodnocena a jsou zde vymezeny problémy, které se objevily nebo by se mohly vyskytnout. Právní úprava důležitých institutů je navíc porovnána s předchozí úpravou. Práce je členěna do osmi kapitol, každá z nich je spojena s některým aspektem civilní odpovědnosti. V první je vysvětlena základní terminologie. Následující kapitola představuje prameny práva. Také je zde popsán složitý vztah mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách a představen nový smluvní typ zavedený občanským zákoníkem - smlouva o péči o zdraví. Třetí kapitola zmiňuje základní vztah zdravotnického práva - vztah mezi lékařem a pacientem, včetně důvodů jeho vzniku. Také je zde poukázáno na proměnu modelu z paternalistického na partnerský vztah. Kapitola čtyři a pět se zabývá přímo odpovědností. Nejprve je odpovědnost vymezena obecně, pak jsou popsány jednotlivé skutkové podstaty související s poskytováním zdravotní péče. Je poukázáno na změny, které přinesla nová právní úprava. Také je porovnána zákonná...
|
|
|
Sankční aspekty náhrady škody (právně-komparativní analýza)
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém textu snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotná studie nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady...
|
|
|
Povinnost předcházet škodám a její projevy v jednotlivých právních odvětvích
Klein, Šimon ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent)
Povinnost předcházet škodám a její projevy v jednotlivých právních odvětvích Abstrakt: Cílem mé diplomové práce je analyzovat povinnost předcházet škodám v kontextu českého právního řádu, prokázat, že prevence je nedílnou součástí systému soukromoprávní odpovědnosti a zkoumat zvláštní projevy této povinnosti mimo oblast soukromého práva, tj. v trestním a správním právu. Důvodem pro tuto práci je rostoucí význam prevence v moderním právním diskursu. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol, každá z nich se zabývá odlišnými aspekty principu prevence a jeho vývoje. První kapitola je úvodní a definuje fenomén prevence v soukromém právu. Je rozdělena do čtyř částí. První část stručně popisuje důraz, který na prevenci v oblasti soukromoprávní odpovědnosti klade ekonomická analýza práva. Druhá část analyzuje zásadu neminem laedere a jeho význam pro zásadu prevence. Třetí část na základě předchozích dvou částí definuje povinnost předcházet škodám v soukromém právu. Čtvrtá číst pak popisuje subjekty této povinnosti. Druhá kapitola se zabývá vývojem zásady prevence v rámci českého právního řádu a uvádí příklady relevantní judikatury. Je rozdělena na čtyři části, jež se zabývají občanskými zákoníky z roku 1811 (část 1), 1950 (část 2) a 1964 (část tři a čtyři). Též srovnává typickou judikaturu s analogickými...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka
Smetánková, Barbora ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Název: Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka V mnoha právních řádech se v souvislosti s novými možnostmi zjišťování vrozených vad plodů (pomocí tzv. prenatální diagnostiky) objevují žaloby, kterými si žalobce nárokuje odškodnění za nedbalost lékaře při provádění těchto testů. Tyto nároky se nazývají "wrongful life", "wrongful birth", "wrongful conception" a "wrongful abortion". Nárok "wrongful life" je nejčastěji uplatněn v tom případě, kdy lékař při provádění prenatální diagnostiky neodhalí existující vrozenou vadu plodu a rodičům tedy nepodá zásadní informace, na základě kterých by se rodiče daného dítěte mohli rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství. Žalobcem je v tomto případě samo postižené dítě a jeho nárok spočívá v tvrzení, že se vůbec nemělo narodit. Nárok "wrongful birth" vyvstává ve stejné situaci, ovšem žalobci jsou rodiče dítěte, kteří si nárokují odškodnění za emoční újmu a zvýšené náklady spojené s narozením a péčí o postižené dítě. V případě nároku "wrongful conception" je nejčastějším důvodem pro podání žaloby nedbale provedený sterilizační zákrok. Nárok "wrongful abortion" přichází v úvahu v situaci, kdy lékař nedbale provede prenatální diagnostiku a odhalí vadu plodu, na základě čehož se rodiče rozhodnou pro potrat, ovšem diagnóza byla mylná a...
|
|
|
Újma na zdraví v českém a německém právu : komparativní studie
Kabáčová, Lucie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou újmy na zdraví v českém a německém právním řádu. Pro srovnání byla vybrána německá právní úprava z toho důvodu, že nový občanský zákoník z ní vychází. Cílem práce bylo zjistit, v čem se právní úpravy liší či shodují, popřípadě uznat jaká z nich se zdá být vhodnější či spravedlivější a zároveň najít hlavní změny, které přinese nový občanský zákoník. K nalezení odpovědí bylo užito metody komparace s právní úpravou de lege ferenda a německou. Práce je rozdělena na tři části, přičemž v první části je obsažena problematika újmy na zdraví v českém právu a ve druhé v německém. Poslední, třetí část se věnuje komparaci daných právních institutů v obou právních úpravách. Hlavní rozdíly můžeme hodnotit podle toho, zda jsou ve prospěch poškozeného či škůdce. Pozitivní pro procesní postavení poškozeného se zdá být především deliktní úprava odpovědnosti v německém právu, neboť dle ní jsou za své zaviněné protiprávní jednání způsobující vznik újmy na zdraví odpovědné k náhradě všechny osoby zúčastněné, což rozšiřuje okruh povinných osob. Další výhodou pro poškozeného v německém právu je to, že při výši bolestného je soudci ponechána volná ruka a není mu přesně stanovena výše, jako je tomu v českém právu. Naopak pro škůdce se zdá být výhodná především absence § 420a...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče v českém a německém právu (srovnání)
Resl, Matěj ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce srovnává českou úpravu občanskoprávní odpovědnosti za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče s úpravou německou, která díky svému stabilnímu vývoji může představovat zdroj inspirace. Odlišnosti obou právních úprav lze hodnotit podle toho, zda jsou výhodnější pro škůdce nebo pro poškozeného. Co se týče odlišností německé úpravy výhodnějších pro pacienta, jedná se například o vznik odpovědnosti všech osob zúčastněných na poskytování zdravotní péče za újmu na zdraví, kterou způsobí svým zaviněným protiprávním úkonem, včetně přímé odpovědnosti osoby tzv. použité při činnosti. Díky širšímu pojetí škody v německém občanském zákoníku má dále pacient právo i na náhradu obecně definované nemajetkové újmy, jejíž výše je ponechána na úvaze soudu po zohlednění skutkového stavu konkrétního případu. Zejména pro mladší poškozené pacienty je dále výhodnější a spravedlivější německá úprava určení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která nevychází pouze z průměrného výdělku poškozeného před poškozením, ale reflektuje i výši výdělku, který by poškozený dosahoval, pokud by k újmě na zdraví nedošlo. Některé rozdíly německé právní úpravy jsou ale naopak výhodnější z pohledu poskytovatele zdravotní péče. Jedná se například o absenci obdoby § 421a ObčZ v německém občanském zákoníku. Podstatným...
|
|
|
Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče
Holčapek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Uhlíř, David (oponent)
Holčapek, T., Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče, disertační práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010. Disertační práce se soustředí na problematiku zjišťování skutkového stavu obecně a dokazování zvláště, a to v rámci občanského soudního řízení a se zřetelem na spory vznikající z poskytování zdravotní péče. Zkoumá, které skutkové předpoklady odpovědnosti zdravotnického zařízení za újmu na zdraví či zásah do osobnostních práv pacienta musejí být zjištěny (prokázány), kdo ve vztahu k nim nese důkazní břemeno, jak přesvědčivý důkaz musí být podán a jaké techniky pro ulehčení důkazního břemene (například skutkové domněnky nebo odpovědnost za ztrátu šance či jiná proporcionální odpovědnost) bývají různými právními řády využity. Práce vychází ze srovnání českého práva s dalšími právními systémy, jak z oblasti kontinentálního práva, tak i z oblasti common law. Klíčová slova: zdraví, zdravotní péče, občanskoprávní odpovědnost, občanské soudní řízení, dokazování
|
|
|
Dopady úpravy v novém občanském zákoníku do pojištění odpovědnosti za škody
Klierová, Irena ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Rybák, Zdeněk (oponent)
Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"), nejvýznamnější právní předpis, jež je součástí rozsáhlé rekodifikace českého soukromého práva. Právě tato diplomová práce "Dopady úpravy v novém občanském zákoníku do pojištění odpovědnosti za škody" poukazuje na nejdůležitější změny a dopady, které se promítly mimo jiné do sektoru pojišťovnictví. První část práce se zabývá především teoretickou koncepcí odpovědnosti, základními předpoklady jejího vzniku a způsoby náhrad majetkových a nemajetkových újem, včetně komparace nároků dle původní právní normy a té úpravy současné. Rovněž je zde upozorněno na právní dvojkolejnost v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Druhá část práce je věnována problematice implementování NOZ do praxe pojišťoven, jak po stránce legislativní, tak finanční, včetně prvních vyčíslení dopadů těchto změn v oblasti likvidace pojistných událostí z titulu náhrady nemajetkových újem. Třetí část se zaměřuje na samotnou charakteristiku a konstrukci odpovědnostních pojištění. Součástí je základní členění podle právní závaznosti a popis druhů pojištění odpovědnosti. V závěrečné části je celkové zhodnocení pojištění odpovědnosti na českém pojistném trhu.
|
|
| |
host ::
RSS.