| |
|
Hodnoty u dospívajících jedinců s poruchami chování
Vrána, Jaroslav ; Hradilová, Tereza (oponent)
Rigorózní práce se zabývá tématem hierarchie hodnot dospívajících jedinců s poruchami chování. Práce je rozdělena na část teoretickou, která má čtyři kapitoly a část výzkumnou čítající dvě kapitoly. První kapitola teoretické části se věnuje speciálně pedagogickým východiskům, vývoji speciální pedagogiky a jejímu přínosu, průběhu historického vývoje s dělením jednotlivých období a dále poruchám chování v širším smyslu. Druhá kapitola je zaměřena na poruchy chování v dětském věku a dospívání, jejich základní klasifikaci, příčinám vzniku, diagnostickým kritériím a prevenci a nápravám poruch chování. Třetí kapitola pojednává o hodnotách a hodnotové orientaci, jejich klasifikování, uspořádání a členění. Součástí kapitoly jsou i postoje, přesvědčení a preferování hodnot dospívajících jedinců. Poslední kapitola teoretické části je věnována osobnosti a jejím složkám, vývojovému období pubescence a adolescence a významu rodiny v období dospívání dítěte. Empirická neboli výzkumná část práce si klade za cíl zjistit, jaké hodnoty jsou zastávány dospívajícími jedinci s poruchami chování. Na základě toho byly stanoveny dílčí cíle, kterými jsme zjišťovali, zda existují rozdíly v hierarchii hodnot u dospívajících jedinců s poruchami chování a bez poruch chování. Dále pak zda existují rozdíly v hierarchii hodnot...
|
|
Vztahy a postoje adolescentů umístěných v diagnostickém ústavu k formálním autoritám
Bočková, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou postoje a vztahy adolescentů, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu, k autoritám. Teoretická část představuje pojmy autority, adolescence, postojů a charakterizuje diagnostické ústavy. Tyto pojmy jsou v práci popsány proto, že jsou klíčové pro výzkumné šetření popsané v empirické části a je tedy nezbytné vysvětlit, jak jsou v práci pojímány. Hlavním cílem empirické části práce je zmapovat vztahy dospívajících chlapců, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu na základě rozhodnutí soudu, k autoritám, se kterými se ve svém životě setkávají. Hlavní pozornost byla věnována autoritám formálním. Výzkum popisovaný v empirické části mapuje subjektivní pohled účastníků výzkumu na vlastní postoje k formálním autoritám. Byl uskutečněn v diagnostickém ústavu v Praze 2 a zúčastnilo se jej sedm účastníků ve věku 16-18 let. Výzkum byl designován jako kvalitativní a sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru s každým z účastníků. Výsledky ukazují, že postoje adolescentů jsou poměrně stabilní. Když dojde ke změně postoje, jedná se často o důsledek vlivu vrstevníků. Dále výzkum ukazuje, že vztahy k učitelům jsou u cílové skupiny velmi problematické, naopak vztahy k odborným pracovníkům diagnostického ústavu jsou účastníky hodnoceny velmi pozitivně. Autoritativní osoba...
|
| |
|
Zážitkově pedagogické učení a možnosti jeho využití u klientů výchovného ústavu
ZELNÍČEK, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití zážitkově pedagogického učení u klientek výchovného ústavu, jakož to jednoho z typů školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Teoretická část práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá legislativním rámcem ústavní výchovy v České republice a dělením na jednotlivé typy školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Druhá kapitola se zaměřuje na poruchy chování, jejich charakteristiku a dělení. Ve třetí kapitole je popsána reedukace a resocializace, jako cíl veškerých převýchovných procesů. Poslední kapitola definuje zážitkově pedagogické učení. Praktická část bakalářské práce popisuje tvorbu, organizaci, realizaci a vyhodnocení víkendového pobytu pro skupinu klientek výchovného ústavu založeného na principech zážitkově pedagogického učení. Výsledkem je zpracovaný metodický materiál, který je možné využívat k přípravě a organizaci dalších podobných pobytů. Zpracování výzkumné části bakalářské práce proběhlo na základě kvalitativního typu výzkumu, metody dotazování, techniky pozorování, polostrukturovaných rozhovorů s vybranými klientkami a sekundární analýze dat. Závěr práce se zabývá vhodností využití metod zážitkově pedagogického učení u víkendových pobytů pro klientky výchovného ústavu a o pozitivech a negativech, které přináší realizace takovéhoto typu pobytu. Jelikož se na tvorbě, organizaci, realizaci a vyhodnocení podobných pobytů pravidelně podílím jako vychovatel pracující již delší dobu v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, dovolím si tvrdit, že výsledek výzkumného šetření je převážně pozitivní.
|
| |
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově
BĚLOCHOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám rolí sociálního pracovníka v dětském domově, přičemž hlavním cílem této práce je zmapování aktivit sociálního pracovníka v tomto zařízení. V rámci výzkumu se věnuji otázkám participace sociálního pracovníka při obnově vztahů s rodinou, jakými aktivitami se podílí sociální pracovník na přípravě odchodu dítěte z dětského domova, jaká je jeho role při mimoškolním vzdělávání dítěte nebo jak vypadá práce s dítětem, které má poruchu chování. Pro dosažení těchto cílů bylo zvoleno výzkumného šetření formou kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum a dosažení stanoveného cíle byla stanovena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen šesti sociálními pracovnicemi, které pracují v dětském domově v Plzeňském a Jihočeském kraji. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2019. Analýza získaných rozhovorů byla zpracována pomocí kódování dat s následnou kategorizací. Tato analýza prokázala, že činnost sociálního pracovníka v dětském domově je velice různorodá, jelikož musí aktivně spolupracovat s různými orgány, aktivně vyhledávat neziskové organizace, které poskytují mimoškolní vzdělávání dětem, spolupracuje s rodinou dítěte a tvoří jakýsi článek v předávání informací mezi dětským domovem a dalšími zařízeními. Bylo zjištěno, že sociální pracovník účelně rodinu nekontaktuje. Na odchod dítěte z DD je dítě poměrně dobře připravováno. Dětský domov mu poskytne jednorázový finanční prostředek tzv. odchodné nebo startovací balíček, který poskytují různé neziskové organizace, nikoli DD. Z výzkumu vyplývá, že dítě je individuálně vzděláváno z pozice vychovatele, kterou doplňují výše zmíněné neziskové organizace. V dětských domovech se také vyskytuje problém ohledně poruchy chování dítěte. Sociální pracovnice uvedly, že děti především porušují sociální normy a nevhodně se projevují ve škole. Specifické přístupy nejsou aplikovány v žádném zkoumaném zařízení a přístup k dětem je velice individuální.
|
|
Reedukační programy v zařízeních ústavní výchovy
NEUGEBAUER, Stanislav
Bakalářská práce "Reedukační programy v zařízeních ústavní výchovy" se zabývá reedukací dívek, které jsou umístěny ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci. Jakoţ to ve školském zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy probíhají i zde reedukační programy, na základě kterých je plánována, realizována a vyhodnocována reedukace. V první části jsme teoreticky popsali problematiku ústavní výchovy, poruch chování a reedukace. Jedna z kapitol se zabývá reedukačními programy. Ve výzkumné části jsme prakticky popsali stávající reedukační programy, které probíhají ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci. Tyto reedukační programy jsme následně vyhodnotili, na základě analýzy osobních kazuistik vybraných dívek a polostrukturovaných rozhovorů provedených s vybranými děvčaty. Stávající reedukační programy jsme posoudili v kontextu vhodného přizpůsobení pro umístěné dívky. V závěru bakalářské práce prezentujeme výsledky výzkumu, zjištění, ţe reedukační programy i jejich metody realizované ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci jsou vhodně přizpůsobeny potřebám umístěných dívek. Jelikoţ se na tvorbě, realizaci a vyhodnocování reedukačních programů pravidelně osobně podílíme v roli vychovatele, je pro nás výsledek výzkumného šetření v pozitivní rovině uspokojivý. Poskytuje nám současně ideální zpětnou vazbu, které se v této pomáhající profesi, často nedostává.
|
|
Perspektivní orientace dívek umístěných v diagnostickém ústavu
Ducháč, Jakub ; Sak, Petr (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
v českém jazyce V diplomové práci Perspektivní orientace dívek umístěných v diagnostickém ústavu se zabývám mládeží s poruchami chování. V první teoretické části jsem vymezil pojem adolescence. Následně jsem rozebral největší úskalí tohoto období a přiblížil spektrum rizikového a delikventního chování. Krátce jsem představil téma perspektivní orientace a nakonec popsal fungování diagnostického ústavu. V praktické části jsem začal popisem metody. První část výzkumu jsem prováděl jen na základě tištěných dokumentů. Druhou a hlavní část výzkumu jsem prováděl na základě samotných výpovědi klientek. Formou otevřené otázky jsem zjišťoval představy klientek o své budoucnosti. V první části výzkumu mě zajímalo především rodinné zázemí a jaký je socioekonomický status rodiny. Dále mě zajímal region, odkud dívky pocházejí. Nakonec mě zajímal fakt, jestli jeden z důvodů umístění té které dívky do ústavního zařízení je mimo jiné způsobeno i nákloností dívky k tvrdým drogám. Ve druhé části výzkumu jsem prováděl rozhovory s klientkami. Výsledky jsem následně statisticky analyzoval a vyhodnotil. Většinu oblastí mého zkoumání jsem porovnával s jinými, dostupnými studiemi a nacházel podobnosti, případně rozdíly. Kromě běžných představ o budoucnosti se u mých respondentek objevila dvě statisticky významná další...
|
|
Kdo jsou děti základní školy praktické
ZEMANOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá hloubkovým poznáním žáků prvního stupně, kteří navštěvují základní školu praktickou, současnou základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona. Cílem práce bylo popsat široký kontext dítěte docházejícího do tohoto typu školy. Cílem teoretické části bylo charakterizovat témata - mentální retardace, vzdělávání žáků s mentálním postižením, deprivace a sociálně znevýhodněné prostředí, včetně problematiky romského etnika. Praktická část má kvalitativní charakter a předkládá případové studie pěti žáků. Cílem bylo vytvoření podrobné diagnostiky a pochopení žáků základní školy praktické prostřednictvím kazuistik, rozhovorů s dětmi, učiteli, rodiči a asistenty pedagoga.
|