|
|
Síť
Pec, Jiří ; Moješčík, David (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá výtvarným zpracováním topologie 3D sítě. Objekt vychází z autoportrétního 3D scanu a jeho topologie polygonové sítě. Realizace je provedena v ocelové polygonové síti rozvinutého povrchu těla , takovým způsobem že jednotlivé polygony jsou volně spojeny tak že síť je poddajná stejně jako stažená lidská kůže.
|
|
|
erLett
Jenikovský, Daniel ; Kudělka, Vladimír (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
V mojej bakalárskej práci experimentujem s cieľom vytvoriť autorský vizuálny jazyk vo forme 3D obrazu vykresľovaného v reálnom čase. Do vizuálu neskôr pridávam zvukovú a hudobnú zložku a vytváram herné mechaniky. V práci sa vzdávam existujúcich spôsobov a implementácií štylizovania v 3D vykresľovaní a vytváram nový jazyk, založený na násobení farebných plôch a línií. Pri tvorbe zvukovej stránky vychádzam zo šumu ako zdrojového signálu, ktorý je následne používaný v rôznych typoch syntézy. Všetky prvky sú tvorené s témou autoportrét.
|
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
|
|
Portrét a identita ve výtvarné výchově
Tomková, Zuzana ; Fišerová, Zuzana (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
NÁZEV: Portrét a identita ve výtvarné výchově AUTOR: Zuzana Tomková, BcA. KATEDRA (ÚSTAV): Katedra výtvarné výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Zuzana Fišerová, Ph.D ABSTRAKT: Cílem této diplomové práce je na základě poznatků z teoretické části vytvořit fungující didaktický projekt aplikovatelný do různých typů škol. Práce analyzuje vývoj portrétu v dějinách umění, především ve fotografii. Dále se zabývá identitou žáka a různými přístupy k ní. Hlavním předmětem zájmu je didaktický projekt "Jak se vidím já, jak mě vidí ostatní" ukotvený v kutikulárních dokumentech doplněn o jeho analýzu. Součástí práce je výtvarná část popisující autorskou knihu "My učitelky", věnující se nalezení identity autorky skrze její spolužačky. V příloze práce jsou obsaženy reprodukce autorské knihy, kopie výtvarných prací žáků, tabulka se zanesenými daty analyzující tyto práce. KLÍČOVÁ SLOVA: Portrét; Autoportrét; Identita; Zuzana Tomková; Fotografie; koláž; základní vzdělávání; Jak se vidím já, jak mě vidí ostatní; koláž; My učitelky; 2018
|
|
|
Džok film
Dočkal, Petr ; Střeláková, Lenka (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Džok film je autoportrét. Reakce na hollywoodskou produkci a na to, jakým způsobem mrzačí mýtus. Džok film je o vztahu jednotlivce k civilizaci a kapitalismu. Znovuvytváření osobního mýtu na troskách těch starých. Duchovní cvičení utvářející život autora. Džok film je akční film.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Autoportrét v českém sochařství
Havelková, Tereza ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Sochařských autoportrétních vyobrazení se vyskytuje pouze omezené množství. Jen málokterý sochař zachytil svou podobu a pouze výjimečně dvakrát za život. Prvním sochařským autoportrétem je busta Petra Parléře v triforiu chrámu sv. Víta. Je to dobově ojedinělý případ a v českém prostředí zůstal na dlouhou dobu osamocen. V baroku začala souvislá řada autoportrétních vyobrazení v rámci větších ikonografických celků, tzv. kryptoportréty. Se stejnou četností se vyskytují trojrozměrná zpodobnění jako reliéfy. Zásadní zlom pro tvorbu sochařských autoportrétů učinil J. V. Myslbek svou podobiznou z roku 1902. Předepsal ve své celistvosti typ vážené osobnosti, typ reprezentativní busty. Od této doby se sochařské autoportréty vyskytují v hojnější míře, v díle jeho žáků můžeme sledovat souvislou chronologickou řadu a její vývoj. Sochaři se zpravidla zobrazují realisticky jako vážné osobnosti, zachycují veškeré své dosavadní zkušenosti v reprezentativních podobiznách. Ty jsou i po výrazové stránce věrným odrazem skutečnosti s přesným vystižením lidské fyziognomie a osobního charakteru. Důsledně pracují s prostorem ale minimálně s mimoportrétními ikonografickými znaky. Nejsou závislé na objednávce, a proto jsou nejlepším odrazem umělcovi tvůrčí osobnosti.
|
|
|
Konstrukce identity prostřednictvím autoportrétu v éře sociálních sítí
Čermáková, Alžběta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fotografickým a společenským fenoménem současné společnosti - tzv. selfie, tedy variací fotografického autoportrétu pořízeného mobilním fotoaparátem. Fenoménem proto, že se rozšířil do všech možných sfér společnosti a postupně začal ovlivňovat lidskou existenci a naše vnímání sebe sama. Práce se snaží probrat tento neprozkoumaný fenomén ze všech možných aspektů. Nahlíží na selfie z hlediska sociologického, psychologického i filozofického. Pokouší se ho popsat, zařadit a charakterizovat na základě dalších pojmů, které jsou s ním neoddělitelně spojené. Práce selfie zasazuje do kontextu sociálních sítí a zkoumá jeho vliv na lidské chování. Snaží se na základě vlastního kvalitativního i kvantitativního výzkumu poskytnout plastický profil uživatele selfie a na základě toho probrat možné motivace a zároveň důsledky, které selfie na člověka má. Práce nabízí spektrum teorií jakými je možné selfie vnímat a na základě kterých se v něm i lépe orientovat. Prostřednictvím všech těchto metod práce přináší vysvětlení fenoménu, příčin, které ho vyvolaly a dopadů, jaké na život lidí má. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.