|
|
Návrh a konstrukce regulátoru pro automatizované kalibrace měřidel vakua
Kuchař, Matěj ; Králík, Jan (oponent) ; Appel, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je zrychlení a zpřesnění kalibrace, protože předtím byl používán mechanický ventil pro nastavení požadovaných tlaků. K dosažení automatizace byl navržen a realizován systém, který využívá ADS 1256 pro čtení analogového signálu, EVR 116 a etalony pro měření tlaku při kalibraci a celý systém je řízen z Raspberry Pi. Výsledky ukazují, regulátor se velmi dobré, až na problémy s nízkými tlaky, ty jsou však způsoben nedokonalostí aparatury.
|
|
|
Systém automatizace řízení domácího minipivovaru
Mimochodek, Vojtěch ; Jaroš, Jiří (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na řízení, automatizaci a monitorování výrobního procesu vaření piva. Hlavním cílem je vytvoření řídicího systému, který umožňuje automatizaci a sledování jednotlivých fází vaření piva. Teoretická část práce se věnuje procesům výroby piva, přehledu domovarnického vybavení a poskytuje detailní popis minipivovaru, který je součástí diplomové práce. Praktická část obsahuje návrh a implementaci navrženého systému. Závěrečná část je věnována testování systému a zhodnocení.
|
|
|
Prostředí pro automatizované testování síťových aplikací
Rozprým, Dalimil ; Setinský, Jiří (oponent) ; Šišmiš, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl vytvořit prostředí pro komplexní podporu automatizace testování síťových aplikací. Testování síťových aplikací přináší svá specifika, která se nevyskytují v procesu testování jiného softwaru. Příkladem těchto specifik je zejména nutnost práce se síťovou architekturou, obsahující různá vzájemně komunikující zařízení. V tomto textu jsou nejprve nastíněny příklady aplikací pro testování ve vytvořeném prostředí a následně se věnuje popisu prostředí samotného. Popsány jsou technologie využité pro realizaci prostředí, jeho návrh, detaily implementace a také příležitosti k dalšímu rozšíření. Prostředí pro automatizované testování síťových aplikací řeší problematiku zejména řízení automatizace na platformě GitLab CI/CD, distribuci informací o běhovém prostředí samotným testům a reálné propojení fyzických zařízení na testovací síti. Vzhledem k dynamice problematiky vycházející z vývoje nových síťových aplikací a zavádění nového hardwaru do síťových architektur, je realizace prostředí zaměřena na jeho rozšířitelnost.
|
|
|
Autonomní systém pro řízení akvária
Charvot, Jakub ; Levek, Vladimír (oponent) ; Tomíček, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na problematiku automatizace akvárií a jejím cílem je navrhnout vlastní systém sloužící tomuto účelu. V práci jsou shrnuty technické požadavky na provoz akvária a je proveden průzkum trhu se zaměřením na existující komerční řešení v oblasti automatizace. Praktická část práce detailně popisuje návrh zařízení a jeho jednotlivé fáze. Je popsána architektura na úrovni funkčních bloků, tvorba elektrických schémat i návrh desek plošných spojů. Poslední část je pak věnována softwaru. Výstupem práce je modulární systém sestávající z řídící jednotky a několika připojených periferií obsluhujících konrétní sensory a akční členy. Celý systém je možné konfigurovat vzdáleně pomocí webové aplikace.
|
|
|
Registrace přistávajícího letounu z obrazového záznamu
Juroška, Jan ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Červenka, Miroslav (vedoucí práce)
V rámci této práce byl vytvořen postup, který automatizuje zaznamenávání letadel na neřízených letištích pomocí počítačového vidění. Letadlo je nejdříve rozpoznáno pomocí neuronové sítě z rodiny YOLO a následně je na něm přečtena imatrikulace pomocí sítě Tesseract. V teoretické části práce jsou uvedeny možné přístupy k této problematice a teoretické základy, které stály za výběrem použité metodiky. V praktické části je program zdokumentován, jsou testovány limitní případy jeho detekčních schopností a je poskytnuta příručka s instrukcemi k uvedení do provozu a použití.
|
|
| |
|
|
Modernizace osazovacího automatu Tenryu
Drška, Jan ; Szabó, Zoltán (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je zhodnotit stávající stav osazovacího automatu a navrhnout možné řešení modernizace stroje a realizovat vybrané části. Součástí práce je dokumentace původního stavu automatu Tenryu MT-5530LQ a jeho dokumentace po modernizaci. V úvodní části je popsána teorie osazovacích automatů, na tuto kapitolu navazuje popis funkce a konstrukce již zmíněného automatu. Ve třetí kapitole se nacházejí popsané a vytipované součásti stroje, které je nutno nahradit, či opravit. Ve čtvrté kapitole této práce se nachází kompletní návrh modernizace automatu včetně možných výsledků modernizace. Na tyto předchozí kapitoly navazují kapitoly číslo 5, 6 a 7, kde jsou popsané nové karty pro nový řídicí systém a práce je zakončena shrnutím dopadu modernizace na stroj včetně možností dalšího pokračování na modernizaci stroje.
|
|
|
Automatizovaná segmentace diadochokinetické úlohy za účelem vzdáleného monitorování řeči
Svojanovský, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Kováč, Daniel (vedoucí práce)
Práce popisuje zdravotní problémy spojené s Parkinsonovou nemocí, zvláště pak hypokinetickou dysartrii. Popisuje také subjektivní a objektivní metody, kterými se závažnost nemoci stanovuje. Jednou z metod je diadochokinetická (DDK) úloha založena na opakování slabik tak, aby se prověřila funkčnost artikulačního aparátu (např. jazyk, rty či hlasivky). Správná tvorba řeči může být také zkoumána klinickým logopedem v testu 3F, který vážnost poruch v oblastech tvorby řeči bodově hodnotí. V práci jsou popsány přístupy jiných autorů, kteří se také zabývali automatizovaným vyhledáváním slabik v řečovém signálu. Práce popisuje některé příznaky, charakterizující vlastnosti lidské řeči, které jsou potřebné pro trénování modelu strojového učení. Tyto příznaky byly počítány pro každý z 30 ms segmentů nahrávky DDK úlohy, ve které byly opakovány slabiky [Pa]-[Ta]-[Ka]. Hlavním cílem je automatizovaná detekce a klasifikace slabik [Pa]-[Ta]-[Ka] v nahrávkách. K tomu byl aplikován algoritmus využívající logistickou regresi. Výsledná průměrná přesnost detekce slabik v nahrávkách byla 89,4 %, průměrná sensitivita 59,0 % a průměrná specificita 93,79 %. Rozlišovat druhy jednotlivých slabik se dařilo s průměrnou přesností 90,78 %, průměrnou sensitivitou 59,0 % a specificitou 95,39 %. Při úvaze, že se predikovaný začátek nenacházel přímo na manuálně anotovaném začátku, ale v jeho blízkém okolí (až ± 3 segmenty) dosahovala průměrná sensitivita detekce 96,9 % a průměrná sensitivita klasifikace druhu slabik 85,1 % s průměrnými rozdíly manuálně anotovaných a automaticky segmentovaných začátků slabik 10,35 ms. Průměrná přesnost klasifikace řečníků na zdravé a nemocné s PN pomocí logistické regrese (s řečovými parametry získanými po automatizované segmentaci) dosahovala pouze 43,92 %, sensitivita 70,0 % a specificita 30,61 % (práh 70 %). Pomocí lineární regrese proběhla predikce klinických skórů testu 3F. Pro faciokinezi dosahovala odmocnina ze střední kvadratické chyby (RMSE) po manuální anotaci slabik hodnoty 2,764 a po automatizované segmentaci hodnoty 3,271. Hodnoty RMSE u fonetiky byly 3,657 (manuálně) a 0,753 (automatizovaně). Vytvořený algoritmus dokáže relativně úspěšně detekovat slabiky v DDK úlohách a je tak možné určovat parametry kvantifikující poruchy řeči s nízkými rozdíly s manuální segmentací. Pokud nahrávky DDK úloh budou splňovat podmínky pro výpočet všech těchto parametrů, mohl by být algoritmus využit ke klasifikaci řečníků na zdravé a nemocné s PN, u kterých by navíc mohl hodnotit závažnost dysartrie.
|
|
|
Automatizace kalibračního procesu
Mařas, Michael ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá automatizací kalibračního procesu na pracovišti pro kalibraci elektronických měřičů výkonu a popisem způsobu vyhodnocování výsledků kalibrace. V práci je zanalyzováno kalibrační pracoviště a manuální způsob kalibrace prováděný pracovníky kalibrační laboratoře. Dále jsou uvedeny návrhy na zautomatizování manuálního způsobu kalibrace a popis samotné realizace programu pro automatizaci tohoto procesu. Následně je v práci popsána analýza nejistot. V této části je uvedena analýza nejistot podle metody GUM a výpočet těchto nejistot. Správnost výpočtu nejistot podle metody GUM je ověřena podle metody Monte Carlo. V poslední části práce je popsán způsob vyhodnocení výsledků kalibrace podle dokumentu ILAC-G8:09/2019 a je zde popsána podoba kalibračního protokolu.
|
|
|
Návrh zařízení pro manipulaci s dřevěnými paletami
TRNKA, Jaroslav
Problematika válečkových dopravníků je hlavním tématem této diplomové práce. Primárním úkolem bylo navrhnout úpravu stávajícího válečkového dopravníku, který vyrábí firma ENGEL strojírenská spol. s.r.o., se kterou probíhala spolupráce po celý čas vypracování této práce. Teoretická část práce představuje manipulační prvky a zařízení využívající se pro přepravy různorodých břemen napříč výrobním průmyslem. V praktické části práce jsou představeny tři návrhy úpravy stávajícího řešení, ke kterým byly vypracovány 3D modely a technické výkresy. Koncepční návrhy jsou vzájemně zhodnoceny a porovnány dle kritérií v závěru práce.
|
host ::
RSS.