|
| |
|
|
Českožidovské hnutí a reakce české společnosti v letech 1918 - 1938
Iblová, Kristýna ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá jedním z proudů uvnitř židovské menšiny na území Čech na konci 19. století a v první polovině století 20. a to konkrétně proudem asimilačním, který byl zastoupen českožidovským hnutím. Práce předkládá čtenáři činnost hnutí od doby jeho vzniku, se zvlaštním přihlédnutím k období první československé republiky, zaobírá se utvářením jeho identity, které podléhalo společensko-politickému dění, a jeho postoji k české společnosti a československému státu. Také se zaměřuje na dílčí otázky, které souvisely s utvářením identity Čechožidů a na jejich vymezení se vůči sionismu a antisemitismu, jež proces asimilace do většinové společnosti narušovaly. Mimo to práce seznamuje čtenáře s životem a dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů českožidovského hnutí v období první republiky, kterým byl Jindřich Kohn, a jeho myšlenkovým odkazem, zejména s jeho pojetím asimilace a reflexí sionismu a antisemitismu. Pro zpracování tématu byla použita literatura uvedena v seznamu na konci práce. Značná část byla věnována práci s prameny, konkrétně se jedná o dobové monografie představitelů českožidovského hnutí a dobová periodika. Z velké části se práce opírá o historické práce doc. PhDr. Blanky Soukupové, CSc, které se identitou a postojem českožidovského hnutí v rámci české společnosti...
|
|
|
Romové na pranýři - trestání Romů v průběhu 20. století očima veřejných politik
Novotná, Andrea ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na diskurzivní analýzu dobových dokumentů, čerpaných z archivů, zákonů, parlamentních debat, dalších expertních textů a výzkumů. Cílem diplomové práce je nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem přistupovaly veřejné politiky ke kriminalitě a trestání Romů v průběhu 20. století v Československu, později Česku (v letech 1918 až 2000). Diplomová práce se snaží odhalit, jakým způsobem veřejné politiky přistupovaly k Romům jako menšině obecně, na jakých informacích zakládaly svá rozhodnutí ohledně jejich trestání, jaká opatření navrhovaly k jejich převýchově a asimilaci a jakým způsobem byla veřejnost informována prostřednictvím dobového tisku a potažmo, jak tím bylo utvářeno veřejné mínění o této menšině. Analytická část práce vychází ze základních myšlenek významných sociologů, mezi které patří Anthony Giddens, Erving Goffman, Pierre Bourdieu a Michel Foucault. Klíčová slova: Romové, dobové dokumenty, trestání, veřejná politika, asimilace
|
|
|
Vývoj právního postavení amerických indiánů s ohledem na občanství
Šaník, Jan ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Právní postavení amerických indiánů prošlo během historie Spojených států amerických značným vývojem, které mělo dopad nejen na jejich suverenitu, ale také na jejich společenský a politický status. Přijímané politiky týkající se Indiánů byly koncipovány tak, aby domorodí obyvatelé neohrožovali teritoriální a ekonomickou expanzi USA. Tyto politiky ovšem nerespektovaly suverenitu a práva původních obyvatel. Práce nabízí podrobnou analýzu právního vývoje amerických indiánů v období od éry kolonizace evropskými mocnostmi až po rok 1924, kdy bylo všem původním obyvatelům jednostranně uděleno americké občanství. Práce je rozdělena na tři části - první část se věnuje období od kolonizace až po založení systému rezervací, druhá kapitola se zabývá periodou asimilace a poslední část práce se zaobírá debatami ohledně občanství pro Indiány, kde je poskytnutý rozsáhlý prostor i pro myšlenky samotných Indiánů. Annotation The legal status of american Indians went through a significant evolution, which had an impact on their sovereignty as well as their social and political status. The policies applied towards the native people were designed in a way that they would not threaten territorial and economic expansion of the United States. As a result, these policies did not respect the sovereignty and rights of...
|
|
|
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Ukrainian national identity on the territory of Western Ukraine under Polish rule in the interwar period (1918-1939)
Riabushkina, Sofiia ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Národnostní politika v meziválečném Polsku usilovala o plnou asimilaci všech národnostních menšin včetně Ukrajinců kterí žili veVýchodní Haliči, oblasti obsazené Polskem. Tato disertační práce studuje politicky základ, nástroje a výsledky politiky polonizace v období mezi rokem 1918 a 1939 na území Východní Haliče a jeho hlavního města Lvova. Hloubková analýza polských a ukrajinských politických doktrín, polské legislativy, knih, článků a periodik meziválečného období, stejně jako moderní historiografie (obš polská a ukrajinská) vedlo k vývoji komplexního pochopení toho, proč nebyla funkční politika Polska, která byla zaměřena na asimilaci populace Haliče a proč se nepodařilo změnit historickou ukrajinskou identitu. Z analýza vyplývá, že polská vláda používala nesmírně přísné, ne-li brutální nástroje asimilace, a to mělo za následek odmítnutí polské národní identity ze strany Ukrajinců. Navíc, důvěra v to, ze Ukrajinci nejsou nic víc než ne rozvinutí Poláci vedla k vzestupu ukrajinského radikálního nacionalismu v předvečer druhé světové války. Klíčová slova Ukrajina, Polsko, Národní Identita, Asimilace, Polonizace, Meziválečné období
|
|
|
Assimilated Aliens: The Rise of David Levinsky and Portnoy's Complaint
Ambrožová, Alžběta ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Jak být mimozemšťanem v Americe? Z pohledu sociologa odpověď spočívá v procesu asimilace. Parks a Burgess ji definují jako "Proces interpenetrace a splynutí, kdy jednotlivci a skupiny získávají vzpomínky, naladění a postoje jiných jednotlivců či skupin, a prostřednictvím sdílené zkušenosti a historie jsou začleňování do společného kulturního života." Asimilace probíhá jakožto přirozená reakce na střet různých kultur a jako taková se nevyhnutelně dostává do centra dění v Americe dvacátého století, hostící vlny imigrantů přicházejících z celého světa s nadějí na nový začátek. Židé, po staletí se toulající jako vyděděnci, zde tvoří zajímavou podskupinu. Nejen že někteří Židovští přistěhovalci jsou odcizeni děravou angličtinou, skrz niž prosvítá jidiš; ale nezapadají ani co se týče Židovské víry. Jejich kulturní dědictví se střetává s domácí kulturou bílých Anglosaských protestantů a tato srážka neponechává jejich Židovství nedotčeno. Příběhy imigrantů jsou tak v zásadě příběhy proměny. Klíčový pojem této diskuze pochází z dílny Homiho K. Bhaby, který ve své studii post- kolonialismu tvrdí, že koloniální poddaný, vystaven dominantní kultuře utlačovatele, získává "Dvojité vidění": Jedinec, jenž není imunní vůči vlivu Jiného a zároveň je neschopen osvobodit se od vlastních kořenů, uvízne na pomezí. Jeho vztah ke...
|
|
|
Afirmativní přístupy v systému základního školství s důrazem na vzdělávání romských žáků
Rampasová, Šárka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na afirmativní přístupy v systému základního školství s důrazem na vzdělávání romských žáků. Zmiňuje historické souvislosti, které jsou významné pro pochopení této problematiky. Pozornost je věnována koncepci Strategie romské integrace 2015 - 2020. Přibližuje nám cíle Strategie zaměřené na podporu vzdělávání Romů. Charakterizovány jsou determinanty, především rodina a škola, ovlivňující vzdělávací proces romských žáků. Popsána je významnost afirmativních přístupů, které mají důležitou roli pro dosažení sociální integrace, a které napomáhají v dosažení rovných příležitostí romské populace ve vzdělávání, včetně společenského a pracovního uplatnění. Poslední kapitola se zabývá zhodnocením přípravné třídy řadící se mezi vyrovnávací přístupy k romským žákům ohroženým sociálním vyloučením a ověřuje, zda dvouletá docházka v přípravné třídě vyrovná opožděný psychomotorický vývoj romských dětí před nástupem do 1. třídy. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník určený pedagogům, již s těmito žáky dlouhodobě pracují. Komparace výsledků dětí před nástupem do přípravné třídy a po jejím absolvování byla provedena v oblasti percepčně motorické a kognitivní. Výsledky poukazují na efektivitu afirmativních přístupů při práci s dětmi a žáky sociálně znevýhodněnými. KLÍČOVÁ SLOVA historie...
|
|
|
Občanská integrace přistěhovalců ve Francii v letech 2002-2012.
Simbartlová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Občanská integrace přistěhovalců ve Francii v letech 2002-2012" se zabývá novým integračním modelem občanské integrace, který začaly evropské imigrační země uplatňovat od přelomu tisíciletí. Zajímavostí tohoto modelu je především to, že jej využívají země, jejichž tradiční přístupy k integraci přistěhovalců se až do konce 20. století značně lišily. Cílem práce je zjistit, jaký vykazuje občanská integrace, jakožto nový model integrace přistěhovalců v Evropě, charakter v rámci integračních politik Francie, aplikovaných v letech 2002-2012. Základní hypotéza práce vychází z teorie o návratu asimilace, jejíž autor R. Brubaker tvrdí, že se v integračních politikách (nejen) evropských států navrací asimilační tendence - ovšem ne v původním pojetí asimilace, ale v nové pozměněné koncepci, nacházející se mezi asimilací a multikulturalismem. Závěry teorie tak práce vztahuje na novodobé politiky občanské integrace, jejichž asimilační charakter výzkum ověřuje. Na základě metody vytvořené speciálně pro tento výzkum dokazují výsledky práce, že integrační opatření přijatá ve Francii v letech 2002-2012 vykazují mírný až výrazný asimilační charakter. Tím i potvrzují základní předpoklad práce vycházející z teorie o návratu asimilace. Závěr práce porovnává nový koncept asimilace dle teorie o návratu...
|
host ::
RSS.