|
|
Dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení
Purket, Daniel ; Bříza, Petr (oponent)
DOKAZOVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ 4 Abstrakt Tato práce se zabývá dokazováním v mezinárodním rozhodčím řízení. Úvodní část práce zahrnuje rozbor právních úprav dokazování v České republice, Německu a Anglii. Následuje komparace s výčtem shodností a odlišností. Druhá část práce obsahuje rozbor ustanovení IBA pravidel dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení. Cílem práce je zhodnocení, zda IBA pravidla dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení zmírňují střety, které vyplývají z odlišných úprav dokazování v právních systémech common law a kontinentálního práva.
|
|
|
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi
Halada, Martin ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi Rozhodčí pravidla UNCITRAL představují standard pro ad hoc mezinárodní obchodní arbitráže. Původní verze Rozhodčích pravidel UNCITRAL z roku 1976 byla nahrazena jejich extenzivní revizí v roce 2010 a dále doplněna o ustanovení o transparentnosti v mezinárodních investičních arbitrážích v roce 2013. Tato práce si dává za cíl analyzovat jednotlivá ustanovení Rozhodčích pravidel UNCITRAL a vyložit je přehledně čtenáři především s ohledem na jejich běžné užití v praxi. V druhé kapitole je stručně zpracován úvod do problematiky mezinárodní obchodní arbitráže včetně zvážení pozitiv i negativ mezinárodní obchodní arbitráže, jakožto metody řešení sporů v mezinárodním obchodě. Třetí kapitola je uvedena popisem historické geneze Rozhodčích pravidel UNCITRAL v kontextu prací Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Následující kapitoly, které tvoří hlavní obsah této práce, pak kopírují strukturu Rozhodčích pravidel UNCITRAL a zpracovávají podrobným výkladem všech jejích 43 článků. V praxi je při výkladu jednotlivých ustanovení Rozhodčích pravidel UNCITRAL zjevný vliv, mimo jiné, soft-law instrumentů. Tento vliv je zřejmý především u ustanovení Rozhodčích pravidel UNCITRAL, která byla ať už z jakéhokoliv důvodu ponechána záměrně...
|
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
|
Zrušení rozhodčího nálezu soudem
Sýkora, Vít ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem. Zaměřuje se na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá především z komentářové literatury, stěžejním zaměřením práce je ale rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracuje zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky. Práce je členěna na úvod, čtyři části a závěr. První část obsahuje stručné pojednání o historickém vývoji zrušení rozhodčího nálezu. Následně se věnuje povaze rozhodčího řízení a rozhodčího nálezu, a to jak teoretickým koncepcím, tak soudním rozhodnutím, které se jich týkají, a o rolích, které soudy plní v rozhodčím řízení. Navazující část je věnována řízení o zrušení rozhodčího nálezu jako řízení před soudem. Zaměřena je pak zejména na změnu věcné příslušnosti soudu k provedení tohoto řízení a na možnost zrušení usnesení vydaného rozhodcem, neboť oboje je je v tomto řízení novinkou. Podstatnou část práce tvoří analýza jednotlivých důvodů, pro které může být rozhodčí nález zrušen. Rozebráno je všech sedm důvodů v pořadí, v němž jsou uvedeny v zákoně. Největší pozornost je však věnována důvodům spočívajícím v nedostatku arbitrability, neplatnosti rozhodčí smlouvy a neposkytnutí dostatečné příležitosti věc v...
|
|
|
Komparativní pohled na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených států amerických
Kobzová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Komparativní pohled na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených států amerických Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených státu amerických. Cílem práce je objasnit stěžení pojmy v rámci jednotlivých právních úprav s přiblížením samotného procesu uznání a výkonu na území jednotlivých států a jejich následné srovnání. Práce je systematicky rozčleněna do sedmi kapitol, od pojmu rozhodčího řízení až po zkoumání jednotlivých právních úprav. V první kapitole se zabývám rozhodčím řízením jako předpokladem pro vydání rozhodčího nálezu, a to zejména arbitrabilitou sporu a mezinárodní povahou. Mezinárodní povaha je pro tuto práci rovněž stěžejní definicí, proto je ji věnována samostatná podkapitola. Druhá kapitola pojednává o rozhodčím nálezu, jeho náležitostech, druzích, zejména se zaměřením na pojem cizí rozhodčí nález, jehož vymezení je klíčovým bodem této práce. Rozhodčí nález ani cizí rozhodčí nález je pojem, jehož význam není zákonem nebo jiným pramenem práva stanoven, proto jsem se v rámci této práce zaměřila na jeho vnímání ve zkoumaných právních úpravách. Ve třetí kapitole jsou uvedeny nejdůležitější prameny v oblasti cizích rozhodčích nálezů na územní...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Matoušková, Markéta ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Právní postavení rozhodce Rozhodčí řízení se stalo po boku civilního soudního řízení a ADR velmi využívaným institutem v oblasti řešení sporů. Pro definování a pochopení rozhodčího řízení se často užívá komparace právě se dvěma dalšími zmíněnými instituty. Jeho výhody oproti řízení u obecných soudů bývají spatřovány v možnosti zvolit si osobu rozhodce, členy rozhodčího senátu nebo stálý rozhodčí soud dle vůle stran. Dalšími nespornými výhodami je rychlost a často nižší finanční náklady. Z různých dělení rozhodčích řízení je v práci poukázáno na rozdíly v rámci rozhodčího řízení ad hoc a instituciálního. Diplomová práce si klade za cíl vytyčit základní pojmy související s rozhodčím řízení a dále se zaměřit na analýzu právního postavení rozhodce. Ačkoli jsou strany pány sporu, rozhodci jsou hlavními postavami v rozhodčím řízení. Rozhodci sami jsou povinni zvažovat svoji schopnost vést řízení a spravedlivě rozhodnout, případně musí zvážit, o kterých sporných okolnostech informuje strany tak, aby mohly posoudit, zda tyto okolnosti rozhodce činí nezpůsobilého rozhodovat či ne. Někdy samo neoznámení takových okolností může vést k vyloučení rozhodce z projednávání. Nestrannost, nezávislost a nepodjatost jsou hlavními aspekty, které musí rozhodci splňovat, aby rozhodnutí bylo nenapadnutelné. Lze však jen...
|
|
|
Iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení
Halfar, František ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Feigerlová, Monika (oponent)
Iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení Abstrakt Práce se zabývá uplatněním zásady iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení. V úvodu objasňuje funkci této zásady v tradici kontinentálního soudního řízení a případná rizika spojená s jeho aplikací v rozhodčím řízení, a to především s ohledem na meze pravomoci rozhodce a řádný proces. Zatímco pravidla o vedení rozhodčího řízení neposkytují v tomto ohledu žádná konkrétní vodítka, základní meze použití této zásady v rozhodčím řízení stanovují obecné soudy v řízení o zrušení nebo uznání rozhodčího nálezu. Práce si klade za cíl tyto meze určit na základě soudní judikatury několika vybraných zemí a sledovat případnou podobnost s jejich civilním soudním řízením. Navzdory rozdílným právním tradicím jednotlivých zemí rozbor judikatury nachází řadu společných prvků v přístupech k použití principu iura novit curia v mezinárodním rozhodčím řízení napříč těmito zeměmi. Při zkoumání pravomoci rozhodce aplikovat právo dle vlastního uvážení soudy sdílejí obdobné obavy ohledně zajištění práva stran na projednání věci. Ačkoli v investiční arbitráži má princip iura novit curia poněkud pevnější postavení, obecně tento princip rozhodci poskytuje pravomoc z vlastního podnětu provádět šetření ohledně použitelného práva, zatímco předpoklady řádného procesu stanovují...
|
|
|
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Kobzová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
62 Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů v oblasti mezinárodního práva soukromého. Cílem práce je objasnit rozdíl mezi uznáním a výkonem a zaměřit se na problematiku vykonatelnosti v soudním a exekučním řízení. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, v nichž popisuji jednotlivé prvky rozhodčího řízení a uznání a výkonu rozhodčích nálezů. V první kapitole se zabývám rozhodčím řízením, které je předpokladem pro vydání rozhodčího nálezu. Druhá kapitola vymezuje samotný rozhodčí nález, jeho náležitosti, druhy a také postup pro jeho zrušení. Ve třetí kapitole jsem se věnovala nejdůležitějším pramenům v oblasti cizích rozhodčích nálezů. Poslední kapitola je nejvíce obsáhlá. Obsahuje proces uznání a výkonu včetně odepření dle Newyorské úmluvy, aktuální problematiku rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR a také uznání a výkon na území Švýcarska. V závěru je porovnávána švýcarská a česká právní úprava rozhodčího řízení, stručně shrnuta novela rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory, která vešla v platnost 1. března 2017 a vyzdviženy důvody rostoucího trendu rozhodčích řízení. Klíčová slova rozhodčí nález, mezinárodní prvek, rozhodčí řízení, vykonatelnost a uznání
|
|
|
Postavení finančního arbitra mezi alternativními způsoby řešení sporů
Ježková, Diana ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Působnost Finančního arbitra a alternativní způsoby řešení sporů jsou nedílnou součástí aktuální rozhodovací praxe. Jejich vývoj je zejména v poslední době velmi tendenční. Takto práce si stanovila za cíl kriticky zhodnotit institut Finančního arbitra a porovnat ho s rozhodčím řízením a mediací. V práci jsou stručně popsány samotné instituty, jejich právní úprava a nastíněn je i jejich historický vývoj. V práci jsem se zaměřila převážně na podobnosti a rozdílnosti institutů v rámci popisné části. V závěru jsem následně tyto rozhodovací praxe porovnala i se soudním řízením, tak aby práce podala ucelený náhled na možnosti řešení sporů. Práce se zaměřila na Českou republiku a nehodnotí tak zahraniční situaci, ačkoliv si autor uvědomuje jistou návaznost na vývoj vybraných institutů. Metodika práce byla přizpůsobena vybranému tématu. Základem byla literární rešerše. Srovnáváním problémů, názorů, hypotéz a premis bylo možné dojít k závěrečnému odůvodněnému stanovisku. Stěžejními metodami byla metoda analýzy a syntézy. Významným podkladem pro tuto práci byly výroční zprávy Finančního arbitra dostupné z webu finarbitr.cz, dále statistika rozhodčích řízení jednotlivých rozhodčích institutů a v neposlední řadě i mezinárodní databáze zaměřené na rozhodčí řízení (ICC) a ADR, především heinonline.com a...
|
|
|
Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Grivalská, Andrea ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rigorózní práce "Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky" se zabývá především právní úpravou rozhodčí řízení vedeného před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen "Rozhodčí soud"). Těžištěm této práce je pojednání zejména o úpravě obsažené v Řádu Rozhodčího soudu, který obsahuje poměrně komplexní úpravu pravidel pro vedené rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem a rovněž o právní úpravě obsažené v zákoně č. 216/1994 Sb., o o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v aktuálním znění. Při pojednání o problematice rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem nebyl opomíjená ani rozsáhlá rozhodovací praxe obecných civilních soudů a odborná literatura. Rigorózní práce si dala za cíl nejen popis rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem, ale rovněž jejím cílem bylo zaměřit se i na aktuální problémy související s tímto řízení a se současnou právní úpravou; současně bylo cílem nabídnout vlastní úvahu ohledně problematických témat a tak, kde to bylo alespoň trochu možné, najít východisko. Obsahem práce je pojednání o instituci rozhodčího řízení, o druzích rozhodčího řízení, dále o Rozhodčím soudu, jeho orgánech a o jeho fungování. Dále není opomenuto ani pojednání o funkci...
|
host ::
RSS.