|
|
Občanskoprávní aspekty samořiditelných vozidel
Přenosilová, Klára ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Psutka, Jindřich (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Občanskoprávní aspekty samořiditelných vozidel Abstrakt Tato dizertační práce se zaměřuje na občanskoprávní aspekty dosud poměrně nového fenoménu samořiditelných automobilů. S ohledem na to, že autonomní automobil od konvenčního automobilu odlišuje především software autopilota, který umožňuje jeho autonomní jízdu bez zásahu řidiče, je právní analýze autopilota věnována zvláštní pozornost. Cílem je poskytnout komplexní analýzu tohoto fenoménu ze všech zásadních hledisek občanského práva. Práce je rozdělena na celkem pět částí. První úvodem vymezuje autonomní automobily a jejich klasifikaci z technického hlediska. Druhá část se věnuje občanskoprávní povaze autonomního automobilu a softwaru autopilota. Po prvotním vymezení pojmů jsou autonomní automobil a jeho software posuzovány z hlediska jejich věcné povahy, jejich statusu, z pohledu autorského práva a jejich povahy jakožto výrobku. Třetí část přináší právní kvalifikaci hlavních smluvních závazkových vztahů, které mohou být typicky uzavírány v souvislosti s užíváním autonomních automobilů. Jedná se o kupní smlouvu a (s ohledem na provázanost autonomního automobilu se softwarem autopilota) také licenční smlouvu a smlouvu o poskytování softwaru jako služby. Čtvrtá část je věnována etickým hlediskům používání samořiditelných vozidel a jejich dopadu na...
|
|
|
Slabší strana a spotřebitel v e-commerce
Kmoch, Štěpán ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Selucká, Markéta (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Slabší strana a spotřebitel v e-commerce Abstrakt Mezi vůdčí zásady soukromého práva patří zásada rovnosti a autonomie vůle. Pro uzavírání smluv v e-commerce je, vzhledem k takřka výlučné adhezní povaze kontraktace, vysoce relevantní právě otázka přístupu ke smluvní svobodě. Faktická nerovnost a omezení smluvní svobody zmíněné zásady narušuje, přičemž jednou z funkcí právního řádu je vzniknuvší asymetrii v postavení osob vyvažovat, o což i zákonodárce, zejména ten evropský, dlouhodobě usiluje. Ambicí tohoto pojednání je nejprve pomyslně poodstoupit a díky vlastní právní specializaci v oboru úsilí zákonodárce kriticky zhodnotit, což činím uceleněji v kapitolách č. 4 a 5. Pro tyto účely zasazuji relevantní právní úpravu (do které řadím i právní úpravu nepřímé ochrany spotřebitele jako je např. GDPR nebo ePrivacy směrnice) do širšího společenského kontextu světa e-commerce. Přitom postupuji systematicky. Nejprve se věnuji otázkám jako je pozice e- commerce v ekonomice, digitalizace a automatizace práce a v neposlední řadě dojde i na otázky datové ekonomiky. Následně rozvádím legislativní cíle ze strany zákonodárce a na základě zjištěných dat, obohacených o vlastní praktické zkušenosti, vyhodnocuji, zda se zákonodárci podařilo tyto cíle naplnit a zda přijímáním vybrané legislativy postupoval dle principů...
|
|
|
Právo být zapomenut jako součást ochrany osobnosti
Vítek, Dominik ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Šustek, Petr (oponent)
Dominik Vítek Abstrakt - Právo být zapomenut jako součást ochrany osobnosti Právo být zapomenut je nový fenomén formulovaný poprvé Soudním dvorem Evropské unie v případu Google Spain z roku 2014. Toto právo bylo následně zakotveno v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, díky čemuž se stalo jako zákonný institut univerzálně aplikovatelné na území EU i EHP od 25. května 2018. Tato práce se však nezaměřuje jen na otázku ochrany osobních údajů (dle GDPR), ale zvažuje rovněž otázky, zda právo být zapomenut tvoří součást ochrany osobnosti a práva na ochranu soukromí jako takové, tedy chráněného na lidskoprávní úrovni. Z tohoto hlediska práce dále zvažuje, zda toto právo náleží rovněž právnickým osobám. Tyto otázky jsou poměřovány na základě testu proporcionality základních lidských práv - tedy práva na soukromí (vycházejícího zároveň z obecných principů nedotknutelnosti člověka a jeho důstojnosti) v porovnání s dalšími lidskými právy, jako jsou zejména právo na svobodu projevu a právo na informace, které je nezbytné přu uplatňování práva být zapomenut zvažovat. Při aplikace práva být zapomenut je přitom nezbytné vycházet z jeho účelu a ze základních principů soukromí a jeho ochrany, stejně jako z funkce zapomínání, které je významné nejen pro konkrétní jednotlivce, ale pro fungování společnosti jako celku....
|
|
|
Pohledávka a dispozice s ní
Kment, Václav ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Kolesár, Pavel (oponent)
Pohledávka a dispozice s ní Abstrakt Disertační práce má za cíl představit čtenářům ucelený vhled do obligačního práva s ohledem na teoretický koncept pohledávky a analyzovat její místo v právním řádu jakožto pojmu relativního majetkového práva a zároveň věci v režimu současné civilní právní úpravy. První kapitola práce představuje charakteristiku závazku a jeho kausu a dále pojednává o jeho vzniku, změnách a zániku. Druhá kapitola rozebírá povahu pohledávky, jakožto právo věřitele žádat plnění po dlužníkovi v teoretické i praktické rovině s přihlédnutím ke genezi chápání tohoto institutu obligačního práva od dob římského práva po současné uchopení v právu českém. Pro úplnost byla do práce zařazena i kapitola věnující se dluhu, jakožto institutu stojícího na druhé straně spektra závazku a možným dispozicím s dluhem z pohledu dlužníka a věřitele. Čtvrtá kapitola se věnuje ústřednímu tématu práce, a to dispozicím s pohledávkou a jejich omezeními, který pramení ze skutečnosti, že pohledávka, ačkoliv se jedná o majetkovou hodnotu ve vlastnictví jejího věřitele, pramení ze vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, jehož právní postavení by (bez jeho souhlasu) dispozicí s pohledávkou nemělo být dotčeno. Kapitola týkající se dispozic tak pojednává o postoupení a zastavení pohledávky s přihlédnutím k následkům, jež takové...
|
|
|
Nároky z porušení smluvní povinnosti (v soukromoprávních vztazích)
Kašová, Lenka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Nároky z porušení smluvní povinnosti (v soukromoprávních vztazích) Tématem této diplomové práce jsou nároky vyplývající z porušení smluvní povinnosti v soukromoprávních vztazích. Cílem práce je zejména poskytnout přehled o nárocích, které mohou vzniknout jedné smluvní straně v případě, kdy druhá strana poruší svoji smluvní povinnost. Práce se snaží charakterizovat jednotlivé nároky, následně je vzájemně porovnat a poukázat na jejich hlavní odlišnosti. Důležitou součástí každé kapitoly je pasáž zabývající se úpravou daného institutu v novém občanském zákoníku, jenž vstoupí v účinnost 1. 1. 2014. Práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž každá pojednává o jednom z právních institutů, jež lze považovat za následek porušení smlouvy. Zabývají se odpovědností za prodlení, odpovědností za škodu, smluvní pokutou a odpovědností za vady. První kapitola analyzuje situaci, kdy dlužník poruší svoji povinnost plnit řádně a včas. Cílem druhé kapitoly je popsat základní předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, informovat o rozsahu a způsobech náhrady škody včetně (ne)možnosti smluvní limitace náhrady škody v českém právu. Druhá kapitola také obsahuje podkapitolu porovnávající nároky vyplývající z různých právních titulů - z odpovědnosti za prodlení a z odpovědnosti za škodu. Další, třetí kapitola pojednává o...
|
|
|
Regulace reklamy ve farmaceutickém průmyslu
Metelka, Jan ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
- Jan Metelka Hlavním cílem této diplomové práce bylo nastínit právní regulaci reklamy na humánní léčivé přípravky. K tomu bylo nutné nejprve v úvodu definovat reklamu a léčiva, neboť právě tato dvojice tvoří jádro celé diplomové práce. Definice byla možná nad úrovní podrobnosti práce, ale přesto hrála významnou roli v dalším pochopení problematiky. Specifika reklamy ve farmaceutickém průmyslu rozebírá následující kapitola, tedy řeší primárně dělení na reklamy zaměřené na odborníky, tedy lékaře a lékárníky a reklamy zaměřené na veřejnost, tedy zejména pacienty. Každý typ je speciální a je zákonným a podzákonným způsobem limitován jinak. Dále je popsán postup ve správním řízení dle Zákona o regulaci reklamy, tedy veřejnoprávní větev ochrany nekalé soutěže. Přichází s tabulkovým rozdělením jednotlivých prohřešků, statisticky popisuje, ke kterým dochází nejčastěji a do hloubky rozebírá možná porušení Zákona o regulaci reklamy, katalog sankcí a postup posuzování, zda jednání bylo v souladu se Zákonem o regulaci reklamy či nebylo. Hlavní částí této diplomové práce je pak rozbor úpravy nekalé soutěže v soukromém právu ve vztahu k humánním léčivým přípravkům, je zde konkrétně popsáno, jakým postupem se aplikuje generální klauzule a podrobněji jsou ilustrovány skutkové podstaty klamavé reklamy, srovnávací...
|
|
|
Regulace reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na odborníky
Laštůvková, Vlaďka ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou regulace reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na odborníka. Práce obsahuje hlubší rozbor vybraných ustanovení, jejich kritické zhodnocení ve světle rozhodovací praxe soudů a dozorových orgánů a návrhy možných změň stávající právní úpravy. Cílem této diplomové práce je prozkoumat rozsah právní úpravy a zhodnotit tak regulaci reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na odborníky z hlediska její dostatečnosti i vhodnosti a navrhnout možná řešení pro zlepšení problematických částí. V úvodu práce jsou krátce popsány dva základní pojmy, a to humánní léčivý přípravek a reklama spolu se základním vysvětlením cen a úhrad humánních léčivých přípravků. V úvodní části jsou také vymezeny důvody pro vyčlenění tohoto typu reklamy. Současně jsou vysvětlena základní specifika úpravy regulace reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na odborníky V další části je kriticky zhodnocen samotný pojem odborník, a to v návaznosti na postavení zdravotních sester a pacientů. Následuje shrnutí základních předpisů Evropské unie, které českou právní úpravu regulace reklamy na humánní léčivé přípravky ovlivňují. Hlavní část práce je věnována samotnému kritickému zhodnocení stávající právní úpravy, přičemž tato část se dělí na soukromoprávní a veřejnoprávní část úpravy...
|
|
|
Právní postih nekalé soutěže
Tulačková, Markéta ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Právní postih nekalé soutěže Právo proti nekalé soutěži má v České republice poměrně dlouhou tradici. Po rekodifikaci soukromého práva je základ právní úpravy nekalé soutěže obsažen v občanském zákoníku jakožto základním kodexu obecného soukromého práva. Další právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži jsou zakotveny v občanském právním řádu, přičemž v posledních desetiletích do systému právního postihu nekalé soutěže pronikly i prvky úpravy veřejnoprávní. Cílem diplomové práce je představit systém právního postihu nekalé soutěže v České republice, přičemž hlavní důraz je kladen na právní úpravu obsaženou v soukromoprávních předpisech, tedy v občanském zákoníku a občanském soudním řádu. Text práce se zaměřuje mimo jiné na srovnání jednotlivých prostředků ochrany s dřívější úpravou obsaženou v obchodním zákoníku a na změny, které na právní postih nekalé soutěže dopadly v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola nejprve krátce představuje právo proti nekalé soutěži a zasazuje jej do mezinárodního a evropského kontextu. Dále se zmiňuje o významu generální klauzule nekalé soutěže, včetně jejího vztahu se zvláštními zákonnými skutkovými podstatami nekalé soutěže. Druhá kapitola pojednává o subjektech, které jsou aktivně a pasivně...
|
|
|
Komparace právní úpravy patentů v České republice a Čínské lidové republice
Černá, Lucie ; Rozehnal, Aleš (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Komparace právní úpravy patentů v České republice a Čínské lidové republice - Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá srovnáním právní úpravy patentů v České republice a Čínské lidové republice s důrazem na úpravu obsaženou v příslušných patentových zákonech a s nimi souvisejícími právními předpisy. Cílem této práce je představit přístup čínské a české společnosti k oblasti patentového práva, včetně jeho historického vývoje v komparovaných státech. Tento historický vhled do právního vývoje patentové ochrany má čtenáři umožnit lépe pochopit, proč se v jednotlivých státech vyskytuje daná úprava, a to i přes to, že jsou oba státy členy WTO, WIPO a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Dalším cílem této práce je srovnat národní úpravy jednotlivých institutů patentového práva, vyzdvihnout jejich rozdíly a zmapovat vliv mezinárodních smluv a mezinárodních organizací na tyto komparované patentové úpravy. Nakonec se tato diplomová práce pokusí stručně představit čínský systém vymáhání práv z patentů a jeho praktické uplatnění v situacích, když se majitel patentu domáhá svých práv u čínských státních orgánů. Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol, kdy první z nich stručně popisuje historický vývoj patentové úpravy v ČR a ČLR, kdy je kladen důraz na vývoj patentové úpravy v ČLR. Druhá kapitola...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - bloková výjimka pro vertikální dohody
Vohnický, Petr ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce čtenářům nabízí základní analýzu nařízení Komise č. 330/2010. Uvedené nařízení poskytuje výhodu tzv. blokové výjimky širokému spektru vertikálních dohod zahrnujících v tomto kontextu i určité dohody mezi soutěžícími podniky. Bloková výjimka odstraňuje právní nejistotu, které by podniky, jejichž dohody narušují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU, jinak čelily. V případě dohod těžících z výhod blokové výjimky se totiž presumuje, že splňují kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3 SFEU. Z toho také plyne, že věcná analýza dohody není třeba, což podnikům snižuje transakční náklady. Členění diplomové práce je zvoleno tak, aby reflektovalo tři základní otázky aplikace blokové výjimky, jmenovitě, zda (i) dohoda spadá do působnosti nařízení Komise č. 330/2010, zda (ii) obsahuje černé klauzule (tvrdá omezení) a zda (iii) obsahuje (neoddělitelné) šedé klauzule. Po stručném předestření širších souvislostí a obecných otázek v kapitole první následuje kapitola druhá zabývající se působností nařízení Komise č. 330/2010 s ohledem na pojem vertikální dohody, působnost jiných nařízení o blokových výjimkách, význam práv k duševnímu vlastnictví, statusu soutěžících podniků a sdružení podniků a konečně tržní podíl. Kapitola třetí je zaměřena na tvrdá omezení s důrazem na určování ceny...
|
host ::
RSS.