|
| |
|
| |
|
|
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.
|
|
|
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.
|
|
|
Sociální zemědělství a české sociální farmy (případová studie)
Hudcová, Eliška ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Lubelcová, Gabriela (oponent) ; Moudrý, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem sociálního zemědělství a jejím cílem je tento fenomén popsat, porozumět mu a kriticky jej diskutovat v kontextu sociální ekonomiky a sociálního podnikání. V textu jsou navrženy i další myšlenkové rámce - sociální integrace a sociální práce, multifunkční zemědělství, koncept Green Care a teorie sociálního podnikatele -, v jejichž vymezení lze sociální zemědělství uvažovat. Práce nechává rovněž nahlédnout do zahraniční a české sociálně zemědělské praxe. Metodologicky vychází z principů exploratorní a deskriptivní případové studie, věnuje se totiž na malém vzorku dosud málo popsanému jevu, v němž jsou sledovány kontext a souvislosti. Studie je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou, které čerpají z odborné literatury, polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s představiteli sociálních farem, dalších primárních dat a dokumentů a sekundárních zdrojů. Analýza výsledků výzkumu umožňuje deskripci českého sociálního zemědělství, které shrnuje jako opožděné oproti západoevropskému především z důvodů historického vývoje zemědělství i sociální oblasti posledních sedmdesáti let, zároveň je reakcí na některé současné společenské trendy. Výstupy navrhují typologizaci sociálních farem a objevují některé další aspekty, které nejsou dostatečně vyzdviženy u příkladů...
|
|
|
Hranice – redefinice městské struktury
Mokrá, Lucie ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Hranice na Moravě jsou maloměstem nacházejícím se v atraktivním prostředí chráněné krajinné oblasti Moravské brány. Okolní území tvoří obce vesnického charakteru, a tudíž můžeme Hranice považovat za místně významné spádové město regionu s potenciálem lokálního centra obchodu a služeb, kultury, vzdělanosti a v neposlední řadě také pracovních příležitostí. Skutečnost se ovšem liší od predikcí.Přesto, že se v obci nachází hned několik vzdělávacích zařízení produkujících každoročně absolventy, tedy i potenciální obyvatele Hranic, z důvodu nedostatečné diverzity pracovního trhu a nedůsledné urbanistické strategie rozvoje obce postupně dochází k deurbanizaci města a následně i ke společensko-kulturnímu úpadku Hranic. V návrhu navrhuji centrum řemesla, čímž se zabývám problematikou nízké úrovně řemesel v České republice a zároveň přežitého špatného obecného mínění o řemeslné práci. Institut řemesla do Hranic přináší příležitosti pro studenty a absolventy řemeslných oborů místních středních škol, zároveň i pro malé začínající živnostníky a širokou veřejnost.
|
|
|
Sociální sítě jako nástroj k propagaci umělecké řemeslné výroby
Kašová, Jana ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním role sociálních sítí v propagaci vybraných umělecko-řemeslných dílen. V dané problematice jsme na základě polo-strukturovaných kvalitativních rozhovorů s majiteli dílen analyzovali, jaká je role propagace uměleckých řemesel na sociálních sítích v jejich konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Také jsme se zaměřili na to, jak hodnotí roli sociálních sítí v propagaci uměleckých řemesel vlastníci umělecko-řemeslných dílen a které konkrétní postupy nebo formy obsahu dle vlastníků umělecko-řemeslných dílen fungují nejlépe izolovaně i v kontextu dalších propagačních technik a kanálů. Cílem výzkumu bylo pochopit práci umělecko-řemeslných dílen se sociálními sítěmi při jejich propagaci. Hlavní sociální sítě, které se ve výzkumu objevily byli nejčastěji užívané, Facebook a Instagram, ale okrajově i další. Během výzkumu jsme došli k dalším zajímavým zjištěním ohledně funkce komunity fanoušků na sociálních sítích, konceptů WOM, direct marketingu a podařilo se nám i zachytit reakce majitelů malých umělecko-řemeslných dílen na nedávnou změnu algoritmů Facebooku a její praktické dopady na ně.
|
|
|
Cechy koželuhů na Prachaticku. Se zvláštním zřetelem k Netolicím.
BLAHOUTOVÁ, Milada
Diplomová práce Cechy koželuhů na Prachaticku. Se zvláštním zřetelem k Netolicím se věnuje vývoji kožedělného řemesla ve městě Netolice. V úvodní kapitole se nalézají informace o řemeslnících věnujících se vydělávání kůže a problematice cechovnictví u nás, kdy je následně popsána literatura využitá při tvorbě práce. Text je rozdělen do pěti oddílů, které obsahují menší podkapitoly. První část popisuje historický vývoj Netolic. Druhá kapitola shrnuje vývoj cechovních organizací na našem území, jejich skladbu, správu a aspekty až do roku 1859. Zastoupení řemesel a s nimi spojených organizací je popisováno ve třetí kapitole. Předposlední část se věnuje vymezení, členění a historii koželužského řemesla. Poslední pátý oddíl přináší informace právě o koželužském cechu v Netolicích. Řemeslo je rozebráno na základě dochovaných písemností, při čemž velkou pozornost upoutaly cechovní artikuly. Po nich se práce věnuje vývoji cechu na základě normativních písemností a jsou rozebrány cechovní účty. Ty obsahují informace shrnuté v tabulkách. V závěru jsou shrnuty veškeré získané poznatky. Nedílnou součástí práce jsou také přílohy obsahující vyobrazení pečetidla, artikulů, cechovních knih a fedrovního listu.
|
|
| |
|
|
Jídelní stůl z masivního dřeva
Svojšová, Iveta
Proč tato práce vznikla, je fakt, že autorka byla požádána o navržení jídelního stolu z masivního dřeva podle konkrétních požadavků investorů a o jeho výrobu. Vznikl tak návrh, konstrukce a následná realizace jídelního stolu. Autorka tak mohla být u celé realizace. Vznikl stůl s respektem k přírodě, řemeslu a osobnímu přístupu k celé realizaci.
|
host ::
RSS.