Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
PPCP ve vodě a jejich vliv na vodní ekosystémy
Bláhová, Marie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat hlavní zástupce široké skupiny Pharmaceuticals and personal care products (zkráceně PPCP) a vysvětlit důvody, proč představují tyto látky pro vodní ekosystémy stále větší hrozbu. V teoretické části se práce věnuje definování pojmu PPCP a vysvětlení hlavních příčin, proč jejich koncentrace ve vodním prostředí v posledních desítkách let stále roste. Dále se zabývá dělením na hlavní skupiny preparátů nacházených ve vodním prostředí, jejich charakteristikami, doloženými dopady na vodní organismy a aktuálně detekovanými koncentracemi ve světových řekách. V následujících kapitolách práce řeší otázku účinnosti eliminace těchto látek a mechanismy, kterými se dá tato eliminace zlepšit. Práce stručně shrnuje vlivy na organismy způsobené jak bioakumulací, tak endokrinní disrupcí a v závěru teoretické části se věnuje vlastnostem deseti zvolených léků, které jsou pravidelně detekovány v českých řekách. V praktické části dochází k vyhodnocení množství prodeje deseti zvolených léků v České republice během roku 2019, jejich detekovaných koncentrací v řekách Vltava, Labe, popřípadě Morava a Dyje a zpracování těchto dat k posouzení rizika nalezených koncentrací pro vodní ekosystémy. Klíčová slova: PPCP, endokrinní disruptory, degradace, ČOV, jakost vod v ČR
Vliv čistírny odpadních vod na kvalitu vody v toku
Kunert, Michal ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je sledování kvality toku Čermenka pomocí stanovení základních fyzikálně chemických parametrů a koncentrací přítomných iontů ve vzorcích vody a následný vliv na kvalitu toku po vybudování nové čistírny odpadních vod. Klíčová slova : kvalita vod, znečištění vod, čistírna odpadních vod
Srovnání účinnosti malých balených ČOV a kořenových ČOV
Dudíková, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním kořenových a mechanicko-biologickými čistíren odpadních vod. Cílem je objektivní porovnání obou druhů čistíren a zhodnocení dosud obecně uznávaného předpokladu, že kořenové čistírny jsou levnější a účinnější. Výsledky byly získány porovnáním osmnácti zástupců tří velikostních skupin obou druhů čistíren (9 čistíren kořenových a 9 mechanicko-biologických). Práce srovnává účinnost čištění, investiční a provozní náklady a výhody a nevýhody obou systémů. Údaje o čistírnách byly poskytnuty od starostů obcí, provozních firem a také z MŽP. Zjišťované údaje zahrnovaly technologii čistírny, údaje o ročních rozborech vyčištěné vody, rok výstavby, investiční náklady a provozní náklady. Ke zhodnocení účinnosti bylo provedeno u některých čistíren vlastní měření vzorků vyčištěné vody. Byly vyhodnoceny ty parametry, které nejsou v malých čistírnách běžně sledovány. Jednorázově byly odebrány vzorky vody a sedimentů a kalů, ve kterých byly změřeny koncentrace vybraných těžkých kovů. Aby bylo možno posoudit provozní problémy KČOV, byl proveden telefonický průzkum. Bylo kontaktováno celkem 75 správců obecních KČOV, velikosti nad 100 EO. Výsledky ukázaly vyšší investiční náklady u kořenových čistíren, což je v souladu s literárními údaji, stejně jako nižší náklady provozní. Účinnost...
Optimalizace energetických toků při provozu ČOV - Smart Area Net
Pěcha, Jiří ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Braciník,, Peter (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou čistírenství a možnostmi nalezení úspory energie během provozu čistíren odpadních vod. Snaha práce je nalezení potenciálu využití alternativní energie, úspory spotřeby, zlepšení systémového řízení provozovny a zkvalitnění procesu čištění odpadní vody. První část práce se zaměřuje na stanovení pochodů v dané problematice, rozklíčování energetických toků a určení úspor. Pro rozbor dané problematiky byly zvoleny větší provozy čistíren odpadních vod. Díky jejich velikosti bylo snadnější nalézt kritická místa a vyzkoušet aplikaci obnovitelných zdrojů v provozu. Po provedení energetického auditu došlo k pojmenování jednotlivých pochodů a určení úskalí reálného provozu. Následné kroky práce vedly k fokusaci na provozy menšího provedení, a to do 2 000 EO. Tento krok byl proveden se záměrem připravit tyto provozovny na chystanou legislativní změnu a napomoci tvorbě či modernizaci energeticky úspornějších řešení. Díky vzniku konsorcia VUT v Brně, Ústavu elektroenergetiky a společností zabývající se čistírenstvím a automatizačními systémy a řízením. Vzniklo řešení zahrnující modernizaci elektrické, automatizační a čistírenské části. Inovativní aplikace byla instalována do provozu čistírny odpadní vody, kde došlo k odladění dané problematiky, otestování řídicích algoritmů a spuštění celého provozu v automatickém režimu. V závěru modernizace provozovny došlo k instalaci FV panelů na střechu, čímž došlo k částečné dotaci elektrické energie z alternativního zdroje.
Analýza korozní odolnosti strojního zařízení v čistírnách odpadních vod
Dobrocká, Iva
Diplomová práce se zabývá problematikou analýzy korozní odolnosti strojního zařízení používaného v čistírnách odpadních vod. Teoretická část práce pojednává o složení odpadních vod z hlediska korozní agresivity a popisuje korozní prostředí v ČOV. Dále jsou charakterizovány druhy koroze a stanovena exponovaná strojní zařízení ČOV s nejvyšší mírou korozního působení. Experimentální část práce je věnována analýze korozní odolnosti korozivzdorných austenitických ocelí a konstrukčních nelegovaných ocelí s duplexním systémem zinkového povlaku a akrylátového nátěru. Dále jsou analyzovány konstrukční nízkolegované oceli s CHTZ nitridací a karbonitridací v plynu a konstrukční nelegovaná ocel s duplexním systémem fosfát + epoxidový nátěr a zinek + epoxidový nátěr, jako možná náhrada korozivzdorných ocelí. V praxi používané oceli s duplexním systémem zinek + akrylátový nátěr vykazují malou korozní odolnost (první známky koroze již po 12 h a 24 h). Některé oceli s CHTZ a ocel s duplexním systémem zinek + epoxidový nátěr vykazovaly stejnou korozní odolnost jako korozivzdorné oceli (doba zkoušky 264 h) a mohou najít uplatnění v technické praxi.
Alternativní řešení a pevnostní kontrola mechanických česlí
Sommer, Matěj ; Malach, František (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá novým návrhem mechanicky stíraných česlí. Cílem bylo navrhnout vlastní konkurenční návrh vůči již existujícímu řešení firmy INKOS a.s. V úvodní teoretické části je vypracovaná rešerše zařízení pracujících v obdobných podmínkách. Zjištěné poznatky posloužily jako inspirace pro nový návrh. Jeho základ konstrukčně vychází z již osvědčených realizovaných projektů, ale využívá také nových mechanických principů a je doplněný o nové funkce. Praktická část popisuje analytické výpočty, pomocí kterých byly zjištěny vznikající síly v sestavě při chodu zařízení. Na základě výsledků těchto výpočtů byla provedena pevnostní analýza důležitých součástí pomocí metody konečných prvků. Výsledkem je návrh a optimalizace nového zařízení včetně konstrukční dokumentace a podkladů pro jeho další vývoj.
Intenzifikace stávající čistírny odpadních vod technologií MBR
Spratková, Aneta ; Rusník,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na tématiku membránových technologií využívaných při čištění odpadních vod. Rešeršní část práce se zabývá problematikou membránové separace aktivovaného kalu, a to především s pomocí ponořených membránových modulů. Práce obsahuje základní principy MBR systémů, přehled používaných membránových modulů, způsoby provozování, výhody i nevýhody využívání tohoto procesu. Praktická část práce se věnuje návrhu intenzifikace čistírny odpadních vod Perná s využitím technologie MBR. Tato část také obsahuje technicko-ekonomické posouzení aktivační ČOV s třetím stupněm čištění a aktivační ČOV s MBR.
Získání a opětovné využití celulózy z odpadní vody
Kobzová, Kamila ; Úterský, Michal (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Úkolem této diplomové práce je poukázat na vlastnosti celulózových vláken získaných z odpadní vody a na důležitost recyklace surovin. Hlavním cílem je pak více přiblížit možnosti využití vláken celulózy jako cenného produktu na trhu. Praktická část práce je zaměřena na konkrétní výzkum získávání a vlastností celulózy a na navržení zařízení na čistírnu odpadních vod dle její velikosti.
Biologický vliv antropogenních polutantů přítomných v recipientech komunálních odpadních vod
PHAM, Thai Giang
Čističky odpadních vod jsou považovány za hlavní nástroj, který zajistí vyčištění odpadních vod vypouštěných z čističek odpadních vod (ČOV) do životního prostředí. Bylo však zjištěno, že vyčištěné odpadní vody vypouštěné z ČOV obsahují širokou škálu znečišťujících látek. Kromě toho byl průběžně zjišťován výskyt některých nově identifikovaných polutatnů ze skupiny farmak a prostředků osobní hygieny (PPCP). Tyto sloučeniny mají obvykle bioaktivní účinky, ale jejich způsob působení na necílové vodní organismy není dostatečně prodstudován, zvláště pokud se vyskytují ve složitých směsích. Tyto skutečnosti vedly ke zvýšeným obavám z vlivu odtoku ČOV na vodní ekosystém. V této práci byla studována široká škála kontaminantů se zaměřením na sledování PPCP při využití pasivního vzorkování a hmotnostní spekrofotometrie. Dva druhy volně se vyskytujících organismů, kapr obecný (Cyprinus carpio) a pstruh potoční (Salmo trutta m. Fario), byly využity jako modelové organismy pro různé typy recipientů (stojatá a tekoucí voda) pro zkoumání vlivu odtoku ČOV na vodní organismy. U obou typů recipientů ovlivňují výtokové vody ČOV hydrochemické parametry, jako je teplota a obsah živin, které následně ovlivňují život vodních organismů. V obou typech recipientů byla zároveň zjištěna přítomnost široké škály PPCP. V rybníku Čežarka bylo identifikováno 62 a v Živném potoce 53 PPCP patřících do různých skupin léčiv zahrnujících antibiotika, psychoaktivní látky, antihypertenzních léčiva, zneužívaných drog apod. Nejvyšší koncentrace PPCP dosahovala v Čezarce 14000 ng/POCIS a Živném potoce 3860 ng/POCIS, což je 45krát až 36krát více než v kontrolních lokalitách. Kvůli změněným životním podmínkám, jako je teplota a obsah živin, rostly ryby v prostředí ovlivněném ČOV rychleji než ryby v kontrolních lokalitách. Změny v hodnotách biomarkerů však naznačují nepříznivé biochemické vlivy u ryb v lokalitách ovlivněných ČOV. Zvýšená intenzita detoxikačních procesů byla pozorována v souvislosti s nárůstem CYP1A a CYP3A, jejichž aktivita korelovala s celkovou koncentrací PPCP v lokalitách ovlivněných ČOV. U exponovaných ryb byly pozorovány příznaky narušení endokrinního systému, které se projevily zvýšením koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě, změnou exprese genu vitellogeninu v jaterní tkáni, nepravidelnou strukturou tkání gonád a změnou období tření. Navzdory pospaným nepříznivým příznakům byla zaznamenána přirozená reprodukce, avšak vliv na její průběh není dosud dostačně prostudován. Biochemické parametry, které odrážejí stresové podmínky (parametry oxidativního stresu) a vnitřní rovnováhu organismu (biochemické a hematologické parametry), také naznačují ovlivnění zdraví ryb způsobené znečišťujícími látkami z ČOV. Kromě toho změny ve složení mikroorganismů nebyly pozorovány pouze ve vodním prostředí, ale také ve střevě ryb žijících v lokalitách ovlivněných ČOV. Zvýšení celkového obsahu tuku, ale zároveň nižší množství omega-3 mastných kyselin bylo pozorováno ve svalech ryb z postižených lokalit. Toto zjištění otvírá prostor pro studie zaměřené na hodnocení vlivu ČOV na kvalitu rybího masa. Tato práce popisuje vliv vypouštění odpadních vod z ČOV na vodní organismy v reálném prostředí dvou modelových recipientů. Přestože ryby na konci experimentu vykazovaly dobrý zdravotní stav a kondici, přítomnost široké škály znečišťujících látek ve vodě a změny biochemických parametrů studovaných ve dvou experimentech naznačují, že je třeba provést více opatření ke snížení přítomnosti znečišťujících látek v odpadních vodách před vypuštěním do životního prostředí.
Parciální model čistírny odpadních vod
Novák, Petr ; Ptáček, Michal (oponent) ; Radil, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá čistírnami odpadních vod (ČOV). Pro energetickou soběstačnost ČOV je nutné studovat provozní zázemí, zařízení a jejich možnou provozní predikci pro energetické rozložení v čase a přizpůsobení se případnému OZE. Nebo je možné optimalizovat provoz cílem maximálního zrovnoměrnění odebíraného příkonu. Uvažuje se o malé ČOV do 500 EO. Případně velké čistírenské bloky. Student vyhodnotí současný stav poznání a pokusí se navrhnout a případně zrealizovat finanční úsporu dané koncepce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.