|
|
Specifika výchovy dětí z dětského centra
NEPEŘENÁ, Aneta
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma Specifika výchovy v dětském centru. V první kapitole představím výchovu a její hlavní přístupy. Dále přiblížím funkci rodiny a zásadní vliv rodinné výchovy na vývoj dětské osobnosti. Následující kapitola se bude zabývat teorií attachmentu, jeho porušením a následky. Dalším klíčovým tématem je deprivace a její důsledky na psychický vývoj dětí. Závěr teoretické části je věnován poruchám chování a jednotlivým projevům jednotlivých poruch a systému náhradní rodinné péče se zaměřením na ústavní výchovu. V praktické části představuji výsledky výzkumné sondy realizované v dětském centru. V jejím rámci jsem vedla rozhovory s několika zaměstnanci a reflektuji vlastní zkušenosti na základě vlastního působení v dětském centru. Na základě toho se pak pokusím jednu ze situací analyzovat a nalézt vhodné řešení. Součástí jsou i krátké medailonky dětí, na jejichž příkladech poukazuji na konkrétní problémy narušení citové vazby a rané deprivace.
|
|
|
Smysl života dětí žijících v dětském domově
PETRŮ, Barbora
Práce se zabývá smyslem života dětí žijících v dětských domovech. Teoretická část práce je zaměřena na dětský domov jako instituci a sociální prá- ci v dětském domově. V práci jsou popsány příčiny umístění dětí do ústavní péče a sociálně-právní ochrana dětí. Dále je popsána rodina a s ní spojené poruchy rodičov- ství a rodin. Je zde zmíněn smysl života a otázky po smyslu existence z pohledu Vik- tora E. Frankla. Teoretická část je také zaměřena na charakteristiku pracovníků v přímé péči o klienty a na charakteristiku dětí tří věkových kategorií, a to zejména předškolní věk, školní věk a adolescence. V závěru teoretické části je popsána depri- vace dítěte spojená s umístěním do dětského domova. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum s cílem zmapovat představy dětí o smyslu života z pohledu vychovatelů. Pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami jsou v práci zpracovány rozhovory se čtyřmi aktéry a předsta- vy dětí jsou následně rozděleny do věkových kategorií, kde je čtenáři navíc umožně- no vidět, jak se představy věkem vyvíjejí.
|
|
|
Výchovné problémy, životní představy a realita očima dívek z výchovného ústavu
HOFMANOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce jsou výchovné problémy, životní představy a realita očima dívek ve výchovném ústavu. Cílem práce je pomocí kvalitativního výzkumu vystižení životní situace a zmapování výchovných problémů a životních představ z pohledu dívek umístěných v konkrétním výchovném ústavu, a i po jeho opuštění. Teoretická část je zaměřena na základní charakteristiku rizikového chování dětí a mládeže, na faktory zvyšujícími pravděpodobnost vzniku poruch chování, na klasifikaci poruch chování a agresivitu dětí a mládeže. Další kapitolou teoretické části je charakteristika ústavní výchovy, aktuální výchovné instituce v České republice a dále je uvedena struktura konkrétního výchovného ústavu, kde proběhl výzkum. V praktické části jsou zpracovány případové studie několika dívek, včetně jejich vstupních anamnéz, zachycen vývoj jejich chování v době umístění do výchovného ústavu. Dále jejich odchod z ústavní výchovy a jejich další život po opuštění výchovného zařízení a i to, jak samy dívky hodnotí dopady svého života v ústavní péči na současnou realitu. V rámci kvalitativního výzkumného šetření jsou v praktické části použity především metody získávání dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů, analýzy písemné komunikace a studium osobních dokumentů dívek. V teoretické části práce je vycházeno z odborné literatury, zákonů a dostupných statistik.
|
|
|
Rodinný (Životní) kontext nezletilé romské matky s ústavní výchovou
HORÁKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce s názvem "Rodinný kontext nezletilé romské matky s ústavní výchovou" se v části praktické snaží o přiblížení životního příběhu nezletilých dívek matek s nařízenou ústavní výchovou. Ukazuje vnitřní pohled na rodinné zázemí dívek. Snaží se ukázat, jak dívky zvládají novou životní roli. K výzkumnému šetření je použito kvalitativního designu. Použila jsem tyto metody: rozhovor, pozorování, analýzu dokumentů. Získané informace jsem zpracovala do kazuistik. Teoretická část práce se obecně věnuje vymezení pojmů, problematice rodiny a rodinné socializace, problematice problémové, nefunkční a klinické rodiny, dotkne se i tématu zařízení pro ústavní výchovu.
|
|
|
Pohled odborné veřejnosti na dětské domovy a pěstounskou péči
VOBORNÍKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá vhodností dětských domovů a pěstounské péče. Tu posuzuje na základě jejich schopností naplňovat psychické potřeby dětí a mladistvých. Dále se věnuje tomu, jak tyto dvě formy náhradní péče mohou ovlivňovat psychický vývoj svých svěřenců. V první polovině práce je popsán dětský domov a pěstounská péče, jejich historický vývoj až po současnou podobu v naší zemi. Dále je charakterizován pojem rodina a rodičovství, její možné podoby v minulosti a současnosti. V práci jsou charakterizovány potřeby dětí a mladistvých, dále také specifika jednotlivých vývojových fází v dětství a dospívání. V druhé části práce je posuzována vhodnost dětských domovů a pěstounské péče, a to na základě názorů autorů odborných publikací a názorů odborné veřejnosti. Na závěr je část práce věnována tomu, jak k této problematice přistupují elektronická massmédia. Jaký pohled tímto zprostředkovávají laické společnosti. Hlavním zjištěním diplomové práce je, že tyto tři skupiny převážně upřednostňují pěstounskou péči před dětským domovem. Především z důvodu skutečného rodinného prostředí, které může na rozdíl od dětského domova dítěti poskytnout. Přesto si tyto skupiny uvědomují potřebnost dětských domovů, které mohou být v některých případech vhodnější alternativou biologické rodiny.
|
|
|
Speciálně pedagogická legislativa v denním životě speciálně pedagogické klientely
MOJDLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na legislativu, která dětského klienta provází ústavní výchovou (ÚV) a to od doby, kdy nad ním přebírá dohled orgán sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD). Zvláštní zřetel je věnován otázce, které legislativní útvary provázejí samotnou klientovu osobu nedílně a nejfrekventovaněji. Pozornost je též věnována danému stavu věcí na klientovu interakci s okolním světem (laickou veřejností). Práce je zaměřena na klienty dětských domovů, jako zařízení ústavní výchovy. Prvním cílem bakalářské práce je zmapování současné legislativy týkající se výkonu ústavní výchovy a zařízení pro výkon ústavní výchovy, zjištění eventuálního rozporu mezi literou zákona a realitou života v zařízeních ÚV. Druhým cílem práce je vyhodnocení vlivu pobytu v ústavních zařízeních (dětských domovech) na další život klientů po ukončení nařízení ústavní výchovy samotné. V bakalářské práci je výzkum realizován kvalitativní strategií s designem případové studie. Technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor, přímé standardizované pozorování a analýza dokumentů. Rozhovory jsou sestaveny tak, aby vhodně odpověděly na výzkumné otázky. Výzkumný soubor tvoří a) klienti vybraných zařízení ÚV (dětských domovů) v Jihočeském kraji b) ředitelé dětských domovů v Jihočeském kraji c) laická veřejnost
|
|
|
Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy
Drdová, Petra ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce na téma "Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy" se věnuje problematice realizace logopedické intervence u dětí, vyrůstajících v zařízeních ústavní výchovy a vyžadujících logopedickou péči. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách věnuje řeči a její funkci, popisuje ontogenetický vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost a stručně charakterizuje jednotlivé druhy narušení. Zabývá se logopedickou intervencí v celé její šíři, tedy diagnostikou, terapií i prevencí. Součástí je i krátký vhled do systému logopedické intervence v zahraničí. V neposlední řadě se teoretická část práce soustředí na oblast náhradní výchovné péče a popisuje její vliv na vývoj dítěte. Cílem praktické části práce bylo zjistit poznatky o realizaci logopedické intervence ve vybraných zařízeních ústavní výchovy v Praze a ve Středočeském kraji. Výzkumné šetření bylo uskutečněno za využití kvalitativního a kvantitativního způsobu sběru dat - polostrukturovaný rozhovor a elektronické dotazníky. Závěr práce obsahuje odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky a zároveň jsou zde formulována doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Logopedie; logopedická intervence; narušená komunikační schopnost; náhradní péče; ústavní výchova
|
|
|
Vzdělávání dospívajících dívek s adiktologickou problematikou v rámci ústavní výchovy
Štromajerová, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje mladistvým dívkám, které jsou klientkami diagnostického ústavu a z důvodu zneužívání návykových látek byly přemístěny na specializované oddělní s větší adiktologickou podporou. Na tomto oddělení poté docházejí do školních zařízení, která nejsou součástí ústavního zařízení a dle dokumentace zmíněného oddělení, nejsou ve svém studiu úspěšné a ve většině případů studium na střední škole či učilišti předčasně ukončují. Cílem této práce bylo tedy zjistit, jaké jsou důvody a překážky, jež jim brání v úspěšném studiu. Sběr dat byl postaven na polostrukturovaných rozhovorech s klientkami, pedagogickými zaměstnanci diagnostického ústavu, pedagogickými zaměstnanci školních zařízení, kam klientky docházejí a rodiči klientek. Další metodou použitou v této práci byla detailní analýza dokumentace příslušného oddělení, kde jsou klientky umístěny. Na základě analýzy rozhovorů pomocí selektivního kódování, bylo stanoveno 41 kategorií a ty byly následně zúženy na 6 ucelených témat, která se dají považovat za přímé příčiny školní neúspěšnosti zmíněných klientek: sebehodnocení, finance, výběru oboru studia, problémů na základní škole, způsob výchovy, neinformovanost třídních učitelů. Tato témata jsou poté detailně rozebrána v jednotlivých kapitolách včetně přiřazených kategorií. Teoretická část...
|
|
|
Podpora Wellbeingu dětí z dětského domova
Pražáková, Ellen ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Štrinclová, Marta (oponent)
Práce s názvem Wellbeing dětí v dětských domovech se v úvodu zabývá charakteristikou a právní legislativou ústavní výchovy, konkrétně dětských domovů. Dále se zaměřuje na negativní vlivy v dětství a snaží se popsat jejich původ a vliv na život dítěte. Práce popisuje relativně nový pojem wellbeingu, který charakterizuje důležité životní oblasti. Za cíl si práce klade popsat a charakterizovat, jak probíhá rozvoj těchto oblastí wellbeingu přímo v dětském domově a jaké jsou bariéry při naplňování wellbeingu. Rozvoj a bariéry wellbeingu popisovalo celkem devět respondentů, kteří pracují a interagují přímo s dětmi v dětském domově. Všichni respondenti se shodli, že velkou bariérou při naplňování wellbeingu je nevhodné prostředí a prostory. Dále často zmiňovali nedostatečnou sociální interakci s životem mimo dětský domov, mentální a psychické poruchy, které brání dětem v dalším rozvoji, absenci životních vzorů a traumatické zážitky, které si děti nesou z období, kdy byly ve svých rodinách. Zásadní bariérou pro rozvoj oblastí wellbeingu je dle respondentů právní systém, který upravuje práva a povinnosti dětí v dětských domovech a bariéra finančních a organizačních prostředků. Rozvoj konkrétních oblastí wellbeingu se dle většiny respondentů odehrává hlavně na individuální úrovni konkrétních dětí. Všichni...
|
|
| |
host ::
RSS.