|
|
Vladislav II. Jagelonský jako fundátor a mecenáš
Lysáková, Barbora ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Vladislava II. Jagellonského a jeho fundátorské a mecenášské aktivity na území dnešní Prahy. Vedle přestavby Pražského hradu se věnuje popisu a historickému vývoji čtyř vybraných staveb, konkrétně Prašné brány, Místodržitelského letohrádku v Bubenči, Kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově a Kostela sv. Jindřicha a Kunhuty na Novém Městě pražském, za jagellonské éry. Cílem této práce je popsat okolnosti vzniku těchto staveb a vazby krále k fundacím. Práce též zkoumá význam královské iniciály W na již zmíněných stavbách.
|
|
|
Raně středověká sakrální architektura Písecka - revize a analýza
NOVODVORSKÝ, Petr
Písecko patří mezi jihočeské regiony, na jejichž území byla v raném středověku vyvíjena značná stavební aktivita. Tehdejší snaha o kolonizaci neosídlené a rozsáhlé lesnaté krajiny dala vzniknout několika důležitým kulturním centrům. Nejstarší z nich vniklo na konci 12. století v Milevsku. Vlivný velmož Jiří zde nechal založit klášter, který obsadil konventem premonstrátského řádu. Při klášteře existovala stavební huť, která ovlivňovala stavební činnost širokého okolí. Jejím přičiněním tak v krajině vyrostlo množství venkovských kostelů, jejichž tvarosloví často o participaci huti vypovídá. Kolem poloviny 13. století vniká na jihu Čech další důležité kulturní centrum, spojené s šířením panovnické moci a zakladatelskou činností krále Přemysla Otakara II. Založení města Písku a zásadní rozšiřování hradu Zvíkova vyžadovalo vybudování další jihočeské stavební huti, literaturou označované jako písecko-zvíkovská. Její vliv zasáhl i do okolí Milevska, ve kterém se nachází kostely v této práci analyzované a mapované formou katalogu. Její součástí zároveň bude revize problematiky tzv. písecko-zvíkovské stavební hutě tak, jak byla v českém bádání formulována před více než čtyřiceti lety. Na základě stavebně-historických průzkumů a formální analýzy staveb by mělo dojít k upřesnění otázky vlivů stavebních hutí a k pokusu o zasazení jihočeských staveb do odpovídajícího středoevropského kontextu.
|
|
|
Polyfunkční zóna MOŘICE okr. Prostějov
Pajerová, Silvia ; Vojtová, Lea (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Témou práce je polyfunkčná zóna v areáli ZOD Agrispol v obci Mořice v okrese Prostějov. Územie je v návrhu rozdelené do dvoch hlavných celkov, a to poľnohospodárskej výroby a bývania. Výrobná časť areálu bola riešená koncepčne a hmotovo, kedy boli priestory doplnené o nové prevádzky bioplynovej stanice a rastlinnej výroby. Detailne bolo v rámci práce riešené územie s funkciou bývania pre pracovníkov družstva, pre mladé rodiny a bývanie pre seniorov. Obytná časť je riešené formou radových domov a dvojdomov s malými záhradami. Nová zástavba je inšpirovaná typickou moravskou dedinou a samotnou obcou Mořice. Centrálny poloverejný priestor určený pre obyvateľov riešenej lokality je otvorený do obecného parčíku so zámkom a kostolom, a tak využíva potenciál príjemného miesta pri historickom jadre obce. Návrh bývania hmotovo dopĺňa v súčasnosti chýbajúcu hranu parku, zároveň drží pôdorysnú stopu bývalého Dudkovho statku a hmotovo oddeľuje poľnohospodársku prevádzku od obytnej zóny obce.
|
|
|
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Příspěvek je věnován hraběti Jiřímu II. Buquoyovi a jeho italské cestě uskutečněné v letech 1839 a 1840, již text sleduje na základě dopisů hraběte adresovaných jeho matce Gabriele, shromážděných a přepsaných tak, aby tvořily cestovní deník. Text se snaží proniknout do myšlenkového světa aristokrata, jemuž bylo v době podniknutí výpravy 25 let, a zabývá se tím, jak Buquoy během výpravy reflektoval krajinu, architekturu, umění a sídla (ať už v případě měst, nebo příbytků šlechty a panovníků). Studie si zároveň klade otázku, zdali informace obsažené v Jiřího korespondenci, resp. deníku korelují s výsledky nejnovějšího historického a uměnovědného výzkumu představujícího Buquoye jako aristokrata, jehož romantické založení se odrazilo i v jeho aktivitách, předně v jeho výtvarné činnosti, dokumentované dochovanými skicáři, a dále i v přestavbě hradu v Rožmberku a vytvoření zdejšího rodového muzea a v úpravách krajinářských parků založených jeho předky. Díky analýze deníku a úryvků v nich obsažených bylo možné zdůraznit sentimentální prvky v textu hraběte, který své matce vyprávěl o tom, jak hluboké pocity a emoce v něm vyvolávala příroda a prohlídky měst a památek a střetávání se uměleckými díly. I díky tomu vykazují jeho řádky přidanou literární hodnotu, neboť se hrabě nesnažil podat matce pouhý popis viděného a navštíveného, ale informovat ji o pohnutkách své mysli a o atmosféře jednotlivých míst, na něž během cesty zavítal. Deník rovněž potvrzuje Buquoyův silný a pozitivní vztah k umění, architektuře a přírodě, avšak poukazuje na jeho limity.
|
|
|
Obrazy hradu Svojanov v české literatuře 19. a 20. století
URBÁNKOVÁ, Soňa
Městys Svojanov s dominantou středověkého hradu se stalo inspirací pro mnoho spisovatelů, prozaiků i básníků. První literární zmínky o Svojanově můžeme nalézt již v době národního obrození a tato literární tradice pokračuje až do současnosti. Cílem práce je zdokumentovat všechny dostupné texty, v nichž byl v průběhu 19. a 20. století rozvíjen literární obraz místa. Sledováno bude zejména, v jakých žánrech se daný obraz uplatňoval a jak se proměňoval v kontextu dobových literárních diskursů (důraz bude kladen na dominantní diskursy 19. století romantismus, parnasismus, realismus). K rešerším budou využity dostupné elektronické zdroje (katalog Caslin, databáze Retrobi, ) a výsledný text bude poskytnut správě hradu Svojanov.
|
|
|
Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence
POTUŽNÍKOVÁ, Eliška
Kvalifikační práce s názvem Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence se opírá o studium dokumentů osobní povahy a má za cíl svému čtenáři přinést obraz života i činností schwarzenberského archiváře a knihovníka Františka Tyla (1830-1899) ve vzájemné interakci s významným českým historikem Josefem Kalouskem (1838-1915). František Josef Tyl působil dlouhá léta jako archivář ve schwarzenberském zámeckém archivu v Orlíku nad Vltavou, kde se také pravděpodobně s Josefem Kalouskem (při jeho častém bádání v jihočeských archivech) poprvé setkal. Diplomová práce začíná uvedením tématu s výčtem využitých archivních fondů a literatury. Samotný text je členěn do tří hlavních částí, a to na seznámení s oběma aktéry (včetně informací o jejich profesním působení či autorské tvorbě), na analýzu a tematický rozbor editovaných písemností a na komentovanou edici vzájemné korespondence z let 1885-1898. Text komentované edice je uveden nutnou ediční poznámkou a obsahuje veškerou dochovanou korespondenci mezi Františkem Tylem a Josefem Kalouskem, která se nachází v osobním fondu J. Kalouska v Archivu Národního muzea a ve fondu Zemědělsko-lesnického archivu Orlíku nad Vltavou umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Edičně zpřístupněné dokumenty v počtu devadesáti jedna kusů jsou chronologicky řazeny. Ke každému dokumentu náleží stručný regest s datem a místem vzniku písemnosti i jejím krátkým popisem, samozřejmou součástí edice je také jmenný rejstřík. Poslední část předkládané práce obsahuje vyčerpávající soupis pramenů, literatury, internetových zdrojů a mimo jiné také obrazové přílohy.
|
|
|
Rukověť kastelána: Metodika řádné správy památkového objektu
Bidlasová, Lucie ; Bobek, Karel ; Bušta, Jaroslav ; Horyna, Tomáš ; Kadlec, Miloš ; Kunst, Lukáš ; Ryšavý, Radek ; Slavko, Pavel ; Weiss, Petr
Metodika je strukturována do jednotlivých kapitol, které se přehledně zabývají základními tématy správy kulturního majetku. V úvodu je malý historický přehled vývoje pozice správce památkového areálu s mezinárodním exkurzem a slovníček základních pojmů, který ocení zejména začátečníci neznající oborovou terminologii. Základními tématy správy jsou: 1) Správa majetku ve smyslu technicko-organizačně-ekonomickém a právním. V podkapitolách formuluje jednotlivé segmenty činností, jako je například evidence kulturního a hospodářského majetku, pracovně právní vztahy, účetnictví a tvorba rozpočtu. 2) Ochrana majetku od zajištění bezpečnosti proti zcizení až po monitoring mikroklimatu uložených artefaktů. 3) Obnova a údržba svěřeného majetku – zejména s důrazem na realizaci preventivních opatření a zajišťování tzv. běžné údržby, která ve svém důsledku zajišťuje kontinuitu památkových hodnot, postupů, autenticity a v neposlední řadě významně zlevňuje péči o hmotnou podstatu památky.4) Prezentace kulturních hodnot veřejnosti, zprostředkování výsledků poznání o památce a posilování kulturní identity společnosti k vlastní historii a hodnotám. Na konec textu je zařazena velmi důležitá kapitola zabývající se plánováním a formulováním vizí a koncepcí správy konkrétních památkových areálů. Tato část je nesmírně důležitá, i proto, že je v praxi často podceněna. Někdy z intelektuálních důvodů, obvykle však z nedostatku času, který je věnován operativním řešením konkrétních problémů bez vazby na celek. Výsledky dílčích problémů jsou izolovány a nenavazují na sebe. Metodika tak nabádá adresáty, aby věnovali koncepční činnosti a plánování patřičnou pozornost, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí.
Plný text:  PDF
|
|
|
JUDr. August Adolf Popelka, kancléř prezidenta Háchy
Piják, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a prací JUDr. Augusta Adolfa Popelky (1887-1951), právníka a prezidentského úředníka v letech 1919-1945. Část práce věnovaná jeho působení v rámci Kanceláře prezidenta republiky je postavena na základě relativně širokého spektra archivních materiálů z Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Pro kapitoly věnované soudnímu procesu, jenž probíhal před tribunálem Národního soudu, a pobytu ve vězení jsou užity podklady z fondu Národní soud, který je uložen v Národním archivu. Pro komplexnější pohled na Popelkův život je věnován prostor i jeho rodinnému zázemí, zejména otci JUDr. Augustovi Popelkovi, předsedovi Nejvyššího soudu, a matce Ludvice Rottové Popelkové, člence činohry Národního divadla. klíčová slova: August Adolf Popelka, Emil Hácha, Kancelář prezidenta republiky, Pražský hrad, Protektorát Čechy a Morava, Národní soud, kolaborace
|
|
|
Křivoklátská archa
Čepeláková, Hana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Křivoklátská archa" monograficky zpracovává problematiku pozdně gotického oltářního retáblu, který je součástí intaktně pojatého prostoru hradní kaple na Křivoklátě. Umělecké dílo vynikající úrovně zkoumá autorka především v kontextu středoevropské tvorby druhé poloviny 15. století a srovnává ho s výtvarnými památkami stejné časové vrstvy na území Čech. Dále se, mimo jiné, pokouší objasnit také problematiku ikonografického určení oltáře, které je již dlouhou dobu středem badatelské pozornosti. Přesto se tato práce zaměřuje především na sochařskou výzdobu Křivoklátské archy s cílem objasnit její slohová východiska a dobu vzniku. Téma představuje významné dílo vzešlé z prostředí pražského jagellonského dvora.
|
|
|
Zpívající fontána v Královské zahradě Pražského hradu
Ramdan, Marcel ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
This work follows three main questions, which will allow a deeper appreciation of art historical monument. At first, there is a concise story of rulers, which donated fountain. In the next part, the work gives ideas of the original context of the installation of the bronze fountain in the architecture of the Royal Garden at the Prague Castle in the third quarter of the 16th century. The artistic description with historical sources presents the monument as the result of the work of artists associated around the royal gunsmith Tomas Jaros of Brno. In the closing section attempts to draw attention to the potential non-European cultural influence in the creation of artwork. Compared fanciful figures on the fountain with bells of the late 16th century, attempts to document the gradual domestication of a particular theme used on the Habsburg court before the arrival of Rudolf II. Secondary question will present conservation of the artwork.
|
host ::
RSS.