|
|
Pedagogické aspekty filosofie Jana Patočky
Vanžurová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Všeobecně známá definice pedagogiky, jakožto vědy o výchově, která je procesem záměrného působení na jednotlivce, přesně nevystihuje pravou podstatu toho, co si pod pojmy výchova a pedagogika představoval jeden z nejvýznamnějších českých filosofů Jan Patočka. Ten si klade základní otázky po podstatě výchovy, vzdělání a jejich cílech. Výchova je pro něj základem lidskosti jako takové a je bytostně spojena s filosofií. Výchova je pro Patočku především výchovou člověka k lidskosti. Jde zde o výchovu, kterou Patočka pojímá jako péči o duši, o duši otevřenou okolnímu světu. Měla by vést k uvědomění, být určená jakousi mravní ideou a činit člověka člověkem. Patočka kritizuje ryze vědecké a teoretické vzdělání plné pozitivistického utilitarismu a POLYMATHIE. Naopak zasazuje vzdělání a výchovu do oblasti tzv. přirozeného světa, světa lidské zkušenosti, ve kterém má člověk uskutečňovat svoje možnosti a rozvrhovat svůj život. K orientaci v přirozeném světě napomáhá člověku filosofie. Výchova má vést k filosofickému přístupu ke světu, k problematizaci samozřejmostí a samostatnému myšlení. Práce se zabývá pedagogicko-výchovnými aspekty, jež lze vyčíst z Patočkovy fenomenologické filosofie a rozborem pramenů, ze kterých tyto své myšlenky čerpal: antika, především pak Platón a Sókratés, a J. A. Komenský. Část...
|
|
|
Hledání současné výchovy
Fajfr, Marek ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
Předkládaná disertační práce Hledání současné výchovy řeší dynamický vztah mezi postmodernitou soudobé společnosti a mezi institucí školy, která je dědictvím modernity. Tento vztah je pojímán dvojím způsobem: jednak na základě teoretického přístupu postmodernismu, který tu představují práce Jeana-Françoise Lyotarda, Michela Foucaulta, Jacquese Derridy a Rolanda Barthese, a jednak na základě vyhodnocení praktické realizace středoškolského semináře Rozumět současnosti pro studenty maturitního ročníku všeobecného gymnázia v Praze. Po úvodu a přehledu diskuse k tématu na základě konceptů indoktrinace a neutrality analyzuji tři základní hodnoty moderní školy, totiž výchovu k pravdě, ke svobodě a občanskou výchovu. Zároveň tematizuji otázky, které vznikají především mezi výchovou k pravdě a ke svobodě na jedné a občanskou výchovou na druhé straně. V další kapitole se pokouším charakterizovat současnost na základě charakteristických prvků plurality (de/legitimizace a fragmentarizace), relativizujícího vztahu ke skutečnosti (virtualizace, technologizace, medializace) a problematizace subjektu (problém identity a marginalizace). Ve stěžejní části disertace interpretuji myšlenky zmíněných filosofů ve prospěch konstruktivní filosofie výchovy. Výsledkem práce je pak v závěru předložený návrh některých prvků...
|
|
|
Kultivace lidství jako úkol výchovy
VOVSÍKOVÁ, Edita
Práce, která je teoretického charakteru, se zabývá kultivací lidství jako úkolem výchovy. Práce shrnuje oblasti, které se tématu lidství a výchovy dotýkají. Nejprve je v práci popsán význam lidství, který je podchycen v moderní filosofické disciplíně, která se nazývá filosofie výchovy. Dále uvádí výchovně-vzdělávací proces, který tvoří celistvý systém o přesných pravidlech. V rámci tohoto procesu jsou popsáni činitelé, kteří tento proces tvoří. Jsou jimi: vychovatel; který je průvodcem ve výchovně-vzdělávacím procesu; vychovávaný, který je objektem, ale také subjektem procesu; prostředí, které hraje ve výchově významnou roli a zahrnuje různé aktéry. Poslední část práce se zabývá výchovou jako procesem humanizace a popisuje různé aspekty, které proces humanizace ovlivňují.
|
|
|
Filosofické aspekty environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty
Marková, Kateřina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Švecová, Milada (oponent)
NÁZEV: Filosofické aspekty environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. AUTOR: Mgr. et Mgr. Kateřina Marková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské nauky a filozofie ŠKOLITEL: Prof. PhDr. Anna Hogenová CSc. ABSTRAKT: Disertační práce pojednává o filosofických základech ekologické výchovy. Mapuje historický vývoj ekologické výchovy v České republice od výchovy k ochraně přírody, péči o životní prostředí, ekologickou výchovu až po environmentální výchovu jejíž součástí je i výchovu k udržitelnému způsobu života. V kapitole důvody pro ekologickou výchovu je poukázáno na důležitost a aktuálnost takové výchovy. V kapitole otázky k EVVO je nastíněno několik otázek, z nichž některé nejsou dosud kvalitně zodpovězeny, což navazuje na kapitolu antinomie ekologické výchovy podle E. Finka. Dle Činčery jsou popsány jednotlivé možné směry EVVO: pozitivistický proud - ekologická výchova, globální výchova, výchova o Zemi, hlubinně ekologická výchova a cesta zpět ke kořenům, výchova k udržitelnosti a její kritický přístup, výchova k ekogramotnosti. Stěžejní částí práce tvoří kapitola ekologická výchova jako fenomén. Podle Patočky a Palouše žijeme právě v epoše ekologie. Z teoretického předloženého rozboru za pomoci filosofie přesně řečeno filosofie výchovy vyplynula stěžejní filosofická témata ekologické výchovy, která tvoří ony...
|
|
|
Filosofie výchovy Jana Amose Komenského
GONZÁLEZOVÁ, Martina
Práce se zabývá filosofií výchovy Jana Amose Komenského. Hlavní část práce je zaměřena na filosofická východiska Komenského myšlení o výchově, na vznik jeho konceptu výchovy, kterou považoval za jedinou cestu k lidství člověka a k nápravě celé společnosti.
|
|
|
ETICKÁ VÝCHOVA A JEJÍ VÝCHODISKA VE SROVNÁNÍ S PRAXÍ ETICKÉ VÝCHOVY V SLOVENSKÉ A ČESKÉ REPUBLICE
SPIŠÁKOVÁ, Mária
Práce se zabývá východisky etické výchovy ve srovnání s praxí etické výchovy v Slovenské a České republice. První část práce popisuje filosofická, pedagogická a psychologická východiska vyučovacího předmětu s názvem etická výchova a zamýšlí se nad nimi. Uvádí chronologický přehled etických teorií a srovnání jejich základů morálky. Zabývá se filosofií výchovy a dialogem jako principem vyučování. Představuje Piagetovu teorii morálního vývoje dítěte, uvádí stadia morálního usuzování podle Kohlberga a charakterizuje Franklovu logoterapii. Druhá část práce analyzuje a srovnává přístupy k etické výchově v primárním a sekundárním vzdělávání na Slovensku a v České republice vzhledem k východiskům etické výchovy uvedeným v první části práce. Představuje slovenský koncept Olivarovy prosociální výchovy, činnost Etického fóra ČR a program Filozofie pro děti.
|
|
|
Proces rozhodování v etickém kontextu jako výchovný úkol u žáků 8. a 9. tříd
RAZIMOVÁ, Veronika
Práce představuje proces rozhodování v etickém kontextu jako úkol výchovy a zohledňuje při tom především žáky 8. a 9. tříd. Dílčí otázky, na které se práce postupně soustředí při sledování hlavního cíle, můžeme formulovat takto: Jakým způsobem je pubescent schopen uvažovat o možnostech svého jednání a co může jeho uvažování ovlivňovat? Jakým způsobem mu v tom můžeme jako vychovatelé pomoci? Do jaké míry je naše konkrétní rozhodování opravdu svobodné? Existují nějaká pravidla, která je nutné při rozhodování dodržovat? Jaké problémy při rozhodování vyvstávají v současném "kompetenčním přístupu" ve vzdělávání? Na základě shrnutí poznatků z vývojové oblasti, filosofie výchovy a etiky dochází práce k závěru neudržitelnosti současného vzdělávacího systému, zejména v oblastech mravních hodnot a postojů.
|
|
|
PSYCHICKÁ DEPRIVACE VE STÁŘÍ Pokus o aplikaci vývojově psychologické teorie Josefa Langmeiera a Zdeňka Matějčka
BERNARDOVÁ, Alena
Práce se zabývá problematikou psychické deprivace v dětství a ve stáří. Teoretická část reflektuje Langmeierovu/Matějčkovu teorii psychické deprivace v dětství, období stáří a problematiku z hlediska filosofie výchovy. Praktická část je pokusem o aplikaci teorie psychické deprivace v dětství na období stáří. V závěru jsou formulovány odůvodněné předpoklady, které opravňují k formulaci hypotéz o podobnosti psychické deprivace v dětství a ve stáří a možnostech výchovy pro jejich prevenci a nápravu jako podklady pro následný kvalitativní výzkum. Jeho výsledky by mohly vést ke zkvalitnění dosavadního modelu ústavní péče o starého člověka, potvrdit oprávněnost pedagogického doprovázení ve všech etapách životní cesty a potvrdit dosud nedoceněný význam existencionalisticky pojaté výchovy.
|
|
|
Inspirace z díla F. M. Dostojevského pro výchovu
ČERMÁK, Jaromír
Práce se zabývá filosofií výchovy jako takovou a přínosem, jaký měla díla F. M. Dostojevského pro daný obor. Objasňuje, jaké události měly zásadní význam na tvorbu autora. Teoreticky řeší, které prvky se v dílech opakují, jaký je jejich specifický význam a jak zapadají do kontextu. Upozorňuje na sociální experimenty, které Dostojevský se svými hrdiny provádí. Všímá si, k čemu takové sociální experimenty vedou. Na základě popsaných osudů se snaží stanovit body, které by si měl po přečtení Dostojevského románů čtenář uvědomit a obohatit jimi svoje pedagogické postoje.
|
|
|
Reflexe krize autority z hlediska filosofie výchovy
VAŇKOVÁ, Karolína
Práce se zabývá analýzou krize autority ve výchově. První část práce se zabývá rozborem současné koncepce autority (definování jejich dimenzí: legitimita, moc, byrokracie, charizma, poslušnost k autoritám a autoritářství) a definováním krize autority ve společnosti. Druhá část práce zhodnocuje tyto poznatky, definuje krizi autority ve výchově, nabízí plán řešení této krize, hledá kořeny této krize v tradiční škole, upozorňuje na roli alternativních koncepcí výchovy v krizi autority. Poslední část práce se věnuje definování animace jako třetí dimenze výchovy (po formaci a edukaci) a definování možnému přínosu animace v otázce krize autority.
|
host ::
RSS.